Po cestě ke zřícenině hradu budete mít po pravé straně uprostřed lesíka křížek. Asi dvacet kroků za křížkem jsou ve skalnaté cestě dva otisky. Jsou to prý otisky čertova kopyta a hlavy a pojí se k nim následující pověst...
Za dávných časů pořádal kníže žijící na starojičínském hradu hostinu, když najednou přišla silná bouřka. Za této bouře dorazil k hradu bohatý šlechtic a požádal pána hradu o nocleh. Jelikož pán byl velmi pohostinný, ihned poručil sloužícím, aby se o šlechtice náležitě postarali a poskytl mu přístřeší. Když se šlechtic převlékl do suchých šatů, uvedli ho do hodovní síně. Během hostiny se šlechtic začal dvořit dceři pána hradu, tomu to však nevadilo, jelikož mu byl šlechtic od prvního setkání sympatický. Jeho radost však neměla dlouhého trvání. Během tance upadl dceři pána hradu šátek. Když se pro něj sehnula, všimla si v rychlosti, že šlechtic má místo nohy kopyto. Dcera zavrávolala a s výkřikem "ďábel" omdlela. Všichni hosté strnuli hrůzou, čehož využil neznámý šlechtic a z hodovní síně se vytratil. Sedl na koně a začal ujíždět pryč z hradu. Najednou před sebou uviděl kříž, který se mu stal osudným. Ztratil rovnováhu a střemhlav padal z koně. Náraz byl tak silný, že po něm dodnes zůstal otisk kopyta a hlavy.
V následujících příspěvcích na chvíli opustíme Nový Jičín a podíváme se, co zajímavého najdeme v okolních obcích či vesnicích. Začneme v nedalekém Starém Jičíně. Starý Jičín je situován na úpatí Starojického kopce v Moravské bráně cca 5 km západně od Nového Jičína. Městečko Starý Jičín vzniklo pravděpodobně někdy na začátku 13. století, na tzv. Jantarové cestě mezi Jadranem a Baltským mořem, jako tržní centrum.Vznik a vývoj obce Starý Jičín úzce souvisí s dějinami hradu a panstvím Starý Jičín. Dominantu obce tvoří hrad Starý Jičín, který byl založen počátkem 13.století rodem Hückeswagenů. Koncem 18. století se hrad i panství dostávají do majetků rodů Seilernů.
Vzhledem k nezájmu majitelů hrad rychle podléhal rozkladu. Bohužel ani snaha hraběte dr. Bedřicha Deyma na počátku 20. století nezabránila hlodajícímu zubu času a z kdysi mohutného hradu se stala zřícenina.
Obec, která zříceninu vlastní, se ji postupně pokouší opravovat. Naproti zbytkům hradního paláce dnes najdete novou dominantu hradu. Je jí hradní věž, která prošla významnou rekonstrukcí a dostavbou. V horní části věže byla instalována dobová expozice zbraní a dokumentace o hradu a panství. Pro návštěvníky hradu je v provozu hradní kavárna, která je většinou otevřena o sobotách a nedělích.
Areál zříceniny je celoročně volně přístupný. Na hrad se jde lesní cestou pěšky z náměstí, kde jsou k dispozici parkovací místa pro osobní automobily.
V předchozím příspěvku padlo jméno rodiny Hückelových. Za zmínku patří jejich dvě vily, které stojí na kraji města v malém přírodním parku. Zajímavostí obou vil je skutečnost, že jsou naprosto stejné , jen jsou postaveny zrcadlově. Vily byly postaveny v letech 1880-1882 podle návrhu vídeňského architekta Oto Thienemanna.
Žili v nich bratři August a Johann Hückelovi, majitelé kloboučnické továrny (dnes Tonak).
Po znárodnění byly přeměněny na dětskou ozdravovnu. Od roku 1990 však tyto kulturní památky pustly, zastupitelé města o jejich odkoupení a záchraně doposud jednají se současným majitelem.
Tobiášek (10,5m) první krůčky. Laska :*
Když se zmíní název města Nový Jičín, vybaví se většině klobouky. Nový Jičín měl v dávných dobách přízvisko "Město klobouků". První zmínka o výrobě plstěných klobouků v Novém Jičíně najdete v městských knihách již v 16.století.
I přes skromný rozsah výroby byly 7. května 1630 stvrzeny artikuly novojičínského kloboučnického cechu městskou radou v čele s purkmistrem Georgem Schindlerem. Zlomem pro existenci kloboučnického cechu byla jednotná úprava cechovních zřízení za vlády císařovny Marie Terezie, která vyústila ve vydání regulovaných artikulů pro kloboučníky na celé Moravě.
Pro rozvoj kloboučnictví v Novém Jičíně je důležitá postava fulneckého kloboučníka Johanna Nepomuka Hückela (1779-1835), který spolu se svým bratrem a později i se svými syny zavedl do kloboučnického řemesla spoustu inovací. Jako první v celé tehdejší habsburské monarchii uplatnili do procesu výroby parní stroj. V roce 1868 byla založena společnost Hutfabrik Johann Hückel´s Söhne, která ve druhé polovině 19. století získala nejen velká odbytiště na světových trzích, ale také mnoho ocenění vlastních výrobků na světových výstavách. Na sklonku 19. století byla firma zaměstnávající více než 1200 dělníků takřka plně soběstačná a roku 1893 jí byl udělen titul císařského a královského obchodního dodavatele.
Úspěchy Hücklovy továrny nadchly také podnikatele Antona Peschla (1823-1885), majitele parního mlýna v Šenově u Nového Jičína. Peschl v letech 1870-1871 postavil vlastní továrnu na klobouky. Po jeho smrti v roce 1885 převzala chod továrny jeho manželka Luisa Peschlová (1845-1920), která později se svými syny dosáhla vynikajících úspěchů na poli výroby klobouků s obchodní značkou Anton Peschel.
Počátek 20. století je v Novém Jičíně spojován s mimořádnými hospodářskými výsledky obou velkých kloboučnických firem a také se vznikem třetí továrny na klobouky. V červenci 1912 byla ustanovena společnická firma Böhm a Schlesinger, která později pokračovala s názvem Bratři Böhmové. Na základě znárodnění a následného sloučení kloboučnických továren v roce 1945 vznikla firma TONAK, národní podnik, která měla své sídlo v Novém Jičíně. Jejich trhy i v totalitních padesátých letech 20. století zahrnovaly více než 53 zemí světa, které byly zvyklé zvláště na jméno obchodní značky Hückel.
V roce 2001 Tonak koupil divizi pokrývek hlavy od konkurence Fezka a stal se tak jedním z největších světových výrobců uceleného sortimentu pokrývek hlavy. Výrobní činnost závodu v Novém Jičíně je zaměřena na výrobu vlněných a srstěných plstěných polotovarů a klobouků. Náročnost výroby plsti lze charakterizovat zejména vysokým počtem pracovních operací (80–150), technologickou variabilitou a vysokým podílem dokonalé řemeslné ruční práce. Zbytek výroby (barety, zimní čepice) probíhá ve Strakonicích.
Je tu někdo, kdo si v nedávné době kupoval robot a podělil by se se mnou o svůj výběr? Mám pocit, že se to nedá. Chci hlavně kvalitní mixér, aby to bylo téměř vše kovove a kvalitní, s ramenem a pokud možno nevyšel nad 7tis. Nevim, jestli to není utopie, když chci takový, jaký chci a nemám na něj patnáctku ☹
Omlouvám se za náhlý včerejší výpadek a slibuji, že Vás neochudím o nic, co jsem měla připraveno. Takže dneska toho bude.....
Holky, prosím o radu 🙂 Mám doma 3 týdenního chlapečka a je na UM, používáme Nutrilon Pronutra 1, ale teď mi po něm začal ublinkávat i hodinu po jídle a máme zácpu, jaké UM by jste doporučili? 🙂

Konec šišounků v Čechách
Mám toho plnou hlavu, tak bude asi nejlepší, když se z toho vypíšu. Filípek byl připravený v porodních cestách od osmé hodiny ranní kdy hlavička krásně naléhala a já byla otevřená na 8 centimetrů. Pak se něco pokazilo možná porod zbrzdil můj strach a malý se narodil až o půl druhé odpoledne. Díky téhle nekomfortní zastávce, kdy 6,5 hodiny naléhal už narotovaný v porodních cestách se Fildovi na hlavičce vytvořil hematom tatkzvaný kefalhematom, což je krevní podlitina, která je pouze pod kůží, někdy se tomu taky říká poporodní nádor. Brr to je strašný pojem. Když se malý narodil vypadal, jak ta postava z lebkounů. Hematom byl obrovský, během prvních dní se trošku vstřebal, ale i tak byl stále dost veliký asi 12x 10 cm. V porodnici si dělali srandu, že než se hematom vstřebá, musíme ho teď fotit pouze z levé strany než je hematom.
Museli jsme chodit na kontrolu každý týden k pediatričce, aby hemtom zkontrolovala. Ve třetím měsíci hematom začal tvrdnout a bylo vymalováno. Obeslala jsem čtyři neurochirurgické kliniky v republice s fotkama s prosbou o radu. U nás v práci, protože jsme neurochirurgie pro dospělé mi neuměli moc poradit. Lékaři mi odpověděli vesměs stejně, že pokud hematom takzvaně zosifikoval (zkostnatěl) nelze už s tím nic moc dělat. Lebka ho vzala za svůj tvar. Před osifikací by se dal jehlou a stříkačkou odsát. Ale ať nezoufáme, že i tak lebka nadále roste a vyvíjí se a pokud by se nám v roce zdál být neakceptovatelný můžeme přejít k chirurgickému řešení. Bože jak my byli namíchlí na dětskou doktorku, na co ty všechny kontroly byly, tak tomu do teď vážně nerozumím. Zjistila jsem, že i od odsávání hematomu se v dnešní době upouští a nechává se to až se to samo upraví, ale myslím si že v našem případě, kdy byl hematom tak veliký se nemělo na nic čekat. No jo jenže člověk věří doktorům.
Malý kvůli této mechanické překážce na pravé straně hlavičky upřednostňoval více levou stranu. Požadovala jsem od pediatričky alespoň žádanku na Vojtovu metodu, tu cvičíme už přes pět měsíců a musím říct, že je efektivní a vše se vyrovnává. Ale občas mi je malýho fakt líto, jak u toho pláče, že se mu to nelíbí. No díky bouli na hlavě spával především na levé straně a začal si jí tím pádem slehávat a tak jsem se objednala na neurologii, protože jsme se s fyzioterapeutem dohodli, že by nebyla pro Filípka špatná remodelační helmička. Doktor Fildu vyšetřil a díky bohu po psychomotorický stránce byl naprosto v pořádku. O helmičce nechtěl ani slyšet, prý by se mi taky nelíbilo mít hlavu celý den v nějaký helmě a že se to časem srovná a objednal nás až na půlroční kontrolu. V půl roce byl doktor opět s výsledkem spokojený i přesto, že tvar hlavičky připomínal stále lebkouna, řekla bych, že byla i více placatá. A tak jsem sama zaslala fotky hlavičky do Ostravy, kde je klinika, která helmičky vyrábí. Odpověděli nám, že dle fotek se jedná o těžší deformitu a objednali nás. Bohužel jsou tam dlouhé čekací doby. Také jsem oslovila neurochirurga z Brna, který nás okamžitě objednal, vyšetřil, helmičku doporučil a také vypsal všechny potřebné papíry pro pojišťovnu. Mimochodem pořízení helmičky pokud vám jí neproplatí pojišťovna stojí 15 tisíc. V Ostravě mu opravdu ze scenu zjistili deformitu nejtěžšího stupně a helmičku nám vyrobili.
Teď je to pomalu týden, kdy Filípek helmičku nosí. Měla jsem veliké výčitky svědomí, že mu dáme helmu a že z toho bude nešťastný. Nedokázala jsem si vůbec představit, že jí bude nosit celý den i v ní spát, ale musím říct, že on je naprosto v pohodě. Vůbec si jí nevšímá a ani neuvědomuje, že jí vůbec má. Už v ní i první noc spinkal a neměl s tím taky žádný problém. Snáší jí opravdu dobře, ale i tak už se nemůžu dočkat až uplyne těch pár měsíců a bude zase bez helmičky. Já vím, že si hodně často přeju novou kabelku, boty nebo jiné marnivosti, stěžuju si na počasí nebo na nevyspání a podobně, ale klidně budu chodit do konce života ospalá kalužema s igelitkou jediný co si z hloubi duše přeju, aby byl Filípek zdravý. Třeba tenhle článek pomůže nějaké mamince s podobným problémem 🙂
Pokud jsme se už setkali, budu ráda, když ohodnotíte svoji spokojenost na Facebookové stránce Bachovky Praha - Ludmila Salemová, www.facebook.com/bachovkypraha/ (vlevo dole). Děkuji 🙂
Teda já vám nevím, jak moc jsou ty modrý orgány tady anonymní. Rozeslala jsem jich pár a obratem jsem dostala jedno s poděkováním 😅
Aaaaaa už je tam Peťa Rychlý 😍😍😍😍



































