Sobotu 3.10. jsem opět zažila úžasnou atmosféru modrokoníkovského dětského bazárku ve Znojmě. 🙂

Konal se už počtvrté, na osvědčeném místě Jízdárny Louckého kláštera, kde je dost prostoru pro vše, co k bazárku patří. 🙂 Pro vystavení zboží byly připravené velké stoly, kde si prodejkyně rozložily věci, ze kterých už jejich děti odrostly. Kolem desáté to vypuklo - nával kupujících, všude shon a bystré oko, hledající právě tu věcičku, kterou na podzim či zimu potřebuji sehnat... Většinou se zadařilo, a tak vládla všeobecná spokojenost.

Pro děti byl připravený dětský koutek v režii Papírnictví VojTech. Děti se zabavily výrobou různých ozdob z knoflíků, maminky si mohly pořídit nejrůznější pomůcky na tvoření s dětmi. Agentura Sluníčko zajistila malování na obličej, tady se opět stály dlouhé řady 🙂 Atmosféru dotvářel oblíbený DJ Izzi, který ozvučil sál jízdárny oblíbenými dětskými hity.

Před vchodem nám usměvavý prodavač připravil občerstvení podle chuti, takže i když bazárek trval 5 hodin, nikdo hlady a žízní netrpěl 🙂

Věci, které maminky neprodaly, mohly věnovat na charitativní účely. Sešla se nám pěkná hromada věcí, kterou jsme pečlivě roztřídili a rozvezli udělat radost do Oblastni charity Znojmo a Dětskému domovu Znojmo.

Musím velmi poděkovat Agentuře Sluníčko, která jako náš partner zařídila vše potřebné od distribuce letáčků, přes reklamu v rádiu Blaník až po usměvavé vítání príchozích na místě 🙂 Především díky ní akce probíhala hladce a z bazárku odcházeli všichni maximálně spokojeni.

S každým dalším rokem mám podzim radši.

Mé reálné a těhotné já před rokem aneb pauza od drhnutí a zabydlování nového hnízda.

Miluju ty teplé, lichotivé barvy zvoucí tak akorát k zachumlání. Lehce mě omámí vůně listí, čerstvě nasekaného dřeva, kaštanů a jídla v kuchyni. Nechávám prýštit studený vítr o mou tvář. A vychutnávám si to...

..romanticky laděný piknik..

..pikantní kafe s podzimním přízviskem "pumpkin"..

..roztomilé návštevy u babičky..

Začínám se považovat za zkušenou matku čekatelku... Při prvním IVF jsem se neodvážila vyjít si dál než do blízkého supermarketu a kávy nebo zeleného čaje bych se nedotkla ani kovovou tyčí... Tentokrát jsem zbalila všechny prášky, roztoky, globule (ten název mě úplně děsí!), jehly a stříkačky a vyrazila za příbuznými. Coming out jsem ještě neprodělala, takže injekce jsem si pokoutně píchala v koupelně, ale i tak to považuji za velký krok pro Karju.

Nicméně současný hormonální koktejl má úplně jiné účinky než poprvé. Euforie z prvního pokusu je pryč a dostavila se mátožnost. Trefit se do dveří a nepokácet futra se mi začíná jevit jako docela velká výzva a neusnout při každém usazení se je také výkon hodný vrcholové sportovkyně. Pardon, klientky CARu.

A ačkoli lékaři se snaží a příznaky by mohly dávat jakous takous naději, že se něco děje, vaječníky to vidí jinak. A tak je ani koňská dávka nepřinutila k nějaké výraznější akci.

Soucitný pan doktor vypadal velmi deprimovaně, když nenašel očekávanou vaječnou úrodu. A tak, deprimovaná hormony i lékařem, jsem cestou domů učinila rozhodnutí, že si dám aspoň do nosu. Vyrazila jsem do blízkého supermarketu a jala se nakupovat všechny dobroty, ze kterých vykouzlím kulinární rozkoš... Kabelku jsem narvala šunkami, sýrem, těstovinami, zeleninou, listovým těstem, do ruky vzala láhev červeného, na zápěstí zavěsila sáček s jablky. A nakonec přihodila i toaletní papír. Multipack. Když už nakupuji.

Takto obtěžkána jsme se doplazila k vchodovým dveřím paneláku a sáhla do kapsičky pro klíče. Klíče v kapsičce nebyly. Nebyly ani v druhé, ba dokonce ani ve třetí. Postupně jsem vyložila celý nákup z kabelky, abych ho zase jako tetris naskládala zpět. A najednou jsem prozřela. Při odchodu k lékaři za mnou manžel zavřel dveře, načež odjel za kšeftem... Vrátí se ve tři. Je jedenáct. Sousedka, která má náhradní klíče je u sestry. Prekérní situace...

S balíkem papíru v jedné ruce, lahví vína v ruce druhé, kabelkou přetékající potravinami, elegantně oděna do pouzdrové sukně (aby pan doktor viděl, no ni?) a sexy kozaček jsem vyrazila hledat útočiště. Nakonec jsem hrdě vplula do jedné nóbl kavárny, složila náklad na koženkovou pohovku a objednala si kávu. Číšník si mě sice celou dobu podezřívavě prohlížel - vypadala jsem jako bezdomovkyně začátečnice, ale vyvést mě nenechal.

• Zucastnila jsem se dnes seminare o latkovych plenkach a chci timto Terezce Chmelove podekovat... Dozvedela jsem se spoustu informaci, a muzu si ted vse v hlave urovnat 🙂 Jeste jednou dekuji za poutavy a prinosny seminar. S diky, Ruzena V.

• Děkuji za skvělý čtvrteční seminář v Praze vedený Terezkou Chmelovou. Byl velice užitečný, nejvíc oceňuji přehled všech možných plen, vysvětlení zkratek, což je pro nováčka nedocenitelné, možnost si pleny, prohlédnout, vyzkoušet, osahat. Nic nebylo přehnané, nic jsme nemusely koupit, naopak, doporučeno vyzkoušet více typů....prostě žádná prodejní akce, což je mi moc sympatické. Všem maminkám, které tápou rozhodně doporučuji  Zuzana K.

• Týmto by som sa chcela poďakovať predovšetkým Tereze Chmelovej a Ekoplenám za seminár, ktorý bol veľmi poučný a príjemný. Je skvelé, že sa tam dá všetko naživo vidieť a osahať. Tereza je veľmi milá maminka s veľkými látkovacími skúsenosťami a určite jej látkovací seminár odporúčam hlavne maminkám, ktoré s o látkovaní uvažujú a potrebujú usmerniť a poradiť.

• Moc bych chtěla pochválit Terezku Chmelovou a její čtvrteční seminář v Kralupech nad Vltavou o látkování. Uklidnila mě, že v dněšní době látkování neznamená otročit mezi vyvářecím hrncem a žehličkou, jak mi tvrdí někteří příbuzní, ale že to může být svým způsobem i zábava. Velice jsem ocenila, že to nebyl seminář typu: "tohle nesmíte nikdy" a "tohle určitě musíte", a také že nebyl prodejní. Opravdu doporučuji všem maminkám, které se chtějí dozvědět víc a jednotlivé druhy si porovnat a ošahat. Je to rozhodně vhodné i pro naprosté nováčky, jako jsem já 🙂 Takže děkuju a doporučuji 🙂