Nepodařilo se nám zachytit všech 11 dětí - na fotce chybí Natálka a Maty

U nás byl letos (stejně jako loni) Ježíšek s předstihem. Přišel už tuto středu, aby obdaroval 11 dětí a udělal jim tak "radost" ještě před Štědrým dnem. Proč je "radost" v uvozovkách, tak o tom až za chvíli.

Loni jsme vánoční besídku pořádali u Milči. Letos jsme si řekli, že přece nebudeme dělat u někoho bordel. Protože jinak než bordelem ten nájezd 11 prďolů nekončí. A pronajali jsme si na jedno odpoledne místní mateřské centrum Jablíčko. Ten nápad se ukázal jako ideální. Mají tam velkou hernu, do které je vidět z vedlejší místnosti, kde se může hodovat a posedět. 

Každá jsme připravila nějakou chuťovku: chlebíčky (sýrové, šunkové, krabí, hermelínové - hned 2x), slané šneky i tyčky z listového těsta (po těch byl ten bordel trojnásobný, zvlášť, když jsme je povolili i dětem), hruškovo-nutelový koláč, cukroví.... Já s Lůcou jsme donesly svařáka, už hotového v termoskách (přece se tam s ním nebudeme dělat). 

Kolem třetí hodiny jsme se začali všichni (někteří i s pánskou polovičkou) scházet. Vše dopadlo podle našich očekávání. Děti zapluly do herny a až na několik menších karambolků jsme o nich skoro nevěděli. Abych byla objektivní - zapluli tam s nima i chlapi (Jirka od Lucky s Pavlem od Káti http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/12/stastne-hlavne-vesele-jak-to-vidi-tatove.html), a abych byla úplně objektivní - zkrátka si s těmi dětmi hráli. A tak jsme si my maminy rozlily svařák a mohly si v relativním klidu popovídat.

Po dvou a půl hodinách už děti měly všechny hračky z herny vyzkoušené a začaly trochu více skotačit, tak jsme si řekli, že je to ten pravý čas, aby dorazil Ježíšek. Zavřeli jsme je s Milčou do herny a mezitím připravili dárky pod stromeček. Zazvonil zvoneček, otevřeli se dveře a děti běželi k dárkům. Každý se jednoho chopil a začalo velké rozbalování. 

Tady ještě každý kouká po svém dárku

A už se rozhlížejí u sousedů 🙂

Nikolka se soustředí 🙂

maminky nemate nejaky dobry recept na vanocku dekuji

Vážené a milé uživatelky Modrého koníka, 

chtěla bych vás všechny informovat o naší další novince, která by všem měla pomáhat při běžném každodenním používání našich stránek.

Častokrát se stává, že vám zablokujeme nebo pozastavíme vaše příspěvky, kde je pouze obecně vysvětleno, z jakých důvodů jsme tak učinili a v mnohých případech je toto stručné vysvětlení nedostačující a kroutíte hlavami, co jsme si to zase vymysleli a poté nám adminům píšete, co to má znamenat. Až po vysvětení a popisu situace přímo na váš dotaz, pochopíte naši reakci nebo naopak my pochopíme vás. Tak jako tak je to cesta zdlouhavá, která se řeší v rozbouřených emocích, s horkou hlavou, v naštvanosti  a někdy i v mírném či větším hněvu. 

A tak jsme přišli na možný způsob, jak řešit nejasné nebo nevhodné situace před vlastní blokací nebo pozastavení. Na Koníku začal působit login infokonik. Je to oficiální registrace našich Modrých stránek. Není to žádný fake, spam ani pobuřovatel, ale koníkovský účet, který se snaží věci vysvětlovat a napomáhá tak, abychom se nesetkali s další někdy nevhodnou nebo zbytečnou blokací a zastavením.

Registrace infokonik předem upozorňuje a snaží se poradit, jak působit, aby to bylo regulérní v rámci našich stránek. Např. když někdo neustále vytváří příspěvky ve fotoblogu o zboží na bazárku nebo přímo inzeruje v hlavní komunikaci ve fotoblogu nebo přidává osobní kontakty - vlastní telefonní číslo nebo adresu apod., tak v tu chvíli se tu objeví infokoník, který se snaží nejprve vše vysvětlit, když je to potřebné a až poté blokovat, mazat nebo zastavovat příspěvek.

Infokonik si vás vyhledává sám, sleduje a vnímá dění na stránkách a když není něco v pořádku, tak vás osloví. 

Na ježdění s dětmi po městě je dnes už elektromobil logickou volbou. Například skandinávské mámy jsou lídrem v elektromobilech. Ostatně mají tam hustou síť dobíjecích stanic i úlevy na daních. U nás zatím zajímavých e-aut pomalu přibývá. 

Potkat na české silnici elektromobil, hlavně ve městě, už není vyložená vzácnost. Rok od roku jich přibývá. Často ho využívají ženy na mateřské jako druhé auto do rodiny. Pořád to ale ještě bude trvat, než v počtu těchto úsporných a vůči přírodě šetrných aut doženeme třeba severské země. Kolem fjordů se jim daří o dost lépe. Ale i u nás se na lepší časy začíná blýskat, příští rok se i v Česku začnou prodávat e-auta takových firem jako třeba Volkswagen.

ČEZ u nás například zkraje podzimu otevřel svou 34. stanici v populární turistické oblasti – Sedleci-Prčici. Podobně se činí PRE, ta má stanic sedmnáct. Nejvíc stanic je samozřejmě v Praze, tři najdeme v Ostravě a v Brně, dvě v Plzni, Hradci Králové či Vrchlabí, po jedné pak v Trutnově, Kolíně, Táboře, Prostějově nebo v dukovanské jaderné elektrárně. V Norsku je situace zcela jiná, tam je zhruba každé dvacáté místní auto elektromobil, což z této skandinávské země dělá jasného lídra. A podíl e-aut stále stoupá. „Své obyvatele skutečně motivujeme,“ říká Ola Elvestuen, osloský zastupitel pro životní prostředí a veřejnou dopravu. „Jako e-řidič tady máte jenom výhody. Při nákupu nebo servisních prohlídkách neplatíte daně stejně jako dálniční nebo městské poplatky. Dobíjet můžete zadarmo. Parkujete také gratis. A můžete používat pruhy pro autobusy.“ Navíc jenom v Oslu vyrostou každý rok dvě stovky nových dobíjecích přípojek. Na venkově se buduje síť rychlodobíjecích stanic provozovaných soukromníky.

O e-auta u nás přitom není nouze

Přitom také u nás už brzy budou k mání elektromobily, které stojí za zmínku. Například Volkswagen v roce 2014 na český trh pustí hned dvě e-auta: e-Golf a e-up! Ten oproti klasickému motoru nespaluje žádné palivo. Elektromotor má pohodlný dojezd 160 kilometrů, což na ježdění po městě stačí bohatě. Dobije se za šest hodin a při rychlonabíjení to dokonce zvládne za 30 minut. Navíc má e-up! systém rekuperace, takže jízda z kopce znamená dobíjení. Když narazíte na slušný kopec, můžete za 15 minut jízdy dolů vyrobit energii i na dalších 15 kilometrů jízdy. Vítanou výhodou elektromobilů je také jejich naprosto tichý chod, takže vaše ratolesti v nich můžou spát jako v bavlnce, s těmi většími si zase můžete nerušeně povídat. A k tomu všemu přispějete k lepšímu životnímu prostředí pro další generace.

Víc o elektromobilech od Volkswagenu najdete například tady: http://emobility.thinkblue.cz/cz/cs/private/cars.html  

Pokožka novorozence je extrémně citlivá na nepříznivé vnější vlivy, jako jsou různé toxické látky nebo alergeny. Proto je třeba vědět, jak se o ni správně starat a neškodit jí přehnanou, nebo naopak nedostatečnou péčí.

Dětská kůže je čtyřikrát tenčí než kůže dospělého člověka a od narození je vystavená obrovské zátěži. Musí se totiž vzpamatovat z přechodu z matčina sterilního prostředí plodové vody do našeho prostředí plného vnějších vlivů. Vyhnout se všemu, co dětské pokožce škodí, je hlavním předpokladem jejího zdravého vývoje.

Pediatři ani kožní lékaři dnes už nedoporučují dítě koupat každý den, podle nich stačí koupel jednou za dva dny. Delší a častější koupele totiž zbavují dětskou pokožku přirozeného ochranného filmu. Nicméně každý den by se měla důkladně omývat místa v okolí plenek a v kožních záhybech, potenciálních místech zarudnutí.

Při mytí bychom v žádném případě neměli používat běžná mýdla pro dospělé. „Ideální jsou mýdla bez parfémů, s neutrálním pH určená přímo pro ty nejmenší, která jemně čistí a chrání dětskou pokožku. Citlivou pokožku hlavy před vysoušením chrání speciálně vyvinuté dětské šampony,“ radí dermatoložka MUDr. Silvie Rafčíková, která doporučuje kosmetiku Bübchen.

Hned po koupeli je třeba použít krém, který kůži zvláční a hydratuje. I zde se řiďte pravidlem, že co je dobré pro dospělé, není vhodné pro dítě. Dětská pokožka vyžaduje jinou péči než pleť dospělého člověka a proto používejte výhradně kosmetické přípravky určené pro péči o malé děti. Speciálně vyvinutá pro dětskou pokožku je například kosmetika značky Bübchen, která splňuje všechny náročné předpoklady.

„Používáním kvalitních přípravků dětské kosmetiky s minimálním obsahem látek, jako jsou parfémy a konzervační látky, můžeme předejít přílišnému vysychání pokožky a zajistit, aby se dostala do styku jen s těmi látkami, které jí prospívají. Zároveň tak snižujeme riziko alergií na minimum,“ vysvětluje MUDr. Silvie Rafčíková.

Vládne už u vás klidná vánoční atmosféra? A máte provoněný byt vánočním cukrovím? Teda nevím jak vy, ale já nějak nestíhám. A to jsem si vše tak krásně plánovala. V naší ložnici asi vybuchla bomba. Rozhodla jsem se udělat pořádek ve skříních, ale ne a ne to dokončit. Takže jsou všechny tři skříně otevřené, něco už srovnané, ale více toho čeká na zemi na přeorganizování. A mně se do toho nechce. Tak to přešlapujeme a místo toho jsem šla s Nikčou a Lukym stavět sněhuláky.

Cukroví mám zatím jen jedno - perníčky a to ještě ani nejsou nazdobené. 

Dárky - tak čtyři. Z toho ani jeden pro Nikolku ☹

Úklid - to snad ani nemusím popisovat, když jsem výše zmínila naší ložnici.

Takže u nás se zatím o šťastných a veselých vánocích zdá tak akorát Nikče.

A jak jsou na tom tatínkové?

Zeptala jsem se jich na několik otázek:

1) Co chystáte na vánoční svátky?
2) Máte nějaké rodinné zvyky, které začnete předávat dětem?
3) Podílíte se na přípravách - zdobení, nákup dárků, vytváření atmosféry, pečení?
4) Věříte na Ježíška? Jak o něm přesvědčujete děti?
5) Jaké máte zvyklosti u večeře?
6) Co jíte na Štědrý den?
7) Váš nejhezčí dětský dárek?
8) Nejhezčí vzpomínka na vánoce?
9) A co si přejete pod stromečkem - ať trochu poradíme těm vašim ženám ???

Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

1) Letos chystáme poprvé Vánoce bez babiček a dědečků, jen jako rodina ve třech. 

2) Nic extra, klasika, štědrovečerní večeře, rybí polévka, kapr a salát. No a pak rozbalování dárečku.


3) V rámci možností se podílím. Zdobení stromečku je na mně a Ondrovi, příprava kapra na mě, nákup dárku společně se ženou, no a zbytek v případě nutnosti jako asistent mamky.

4) Já už na Ježíška nevěřím, ale Ondra ano a je to fajn zvyk. Škoda, že se nám sem stále vtírá kamarád Santa. No ale my Ježíška nedáme.

Takhle jsme si loni krátili chvilku při čekání na Ježíška - spolu se strejdou 🙂

5) Nic zvláštního, snad jen aby nám nezaskočila kostička. 

6) Rybí polévku (asi), no a důležitý je kapřík a bramborový salát.

Loňské rozbalování dárků

                            Mrkvový perkelt

Tentokrát se zdravým kulinářským uměním pochlubí maminka Katka:

Káťa a Ondrášek 

U nás se vaří dost jednoduše. Ondráš nemá rád experimenty a na zkoušení nových chutí musí mít náladu, jinak si ani nelízne.  Ze začátku jsem vařila jen: zeleninové vývary, špenátovku, hráškovou, brokolicovou polévku a těstoviny. Ty chtěl dlouho jen „suché“. I ven jsme je někdy  brali místo křupek a piškotů. 

Dlouho dlouho bylo mléko (sunary) ve flašce. Ráno, odpoledne na spaní, večer, někdy i na oběd.   Na 2 letech a 7 měsících je mléko před spaním  a tak obden ráno.
Protože se ukázalo, že Ondrášek špatně snáší normální kravské mléko, přestala jsem používat mléko, smetanu při vaření a musíme si dávat pozor na překyselení organismu. Snažím se vyhýbat potravinám, které překyselování způsobují. 

Takže, jak vypadá náš běžný jídelníček?

 SNÍDANĚ: 
Rohlík, chleba se šunkou. Vafle s marmeládou. Bílý jogurt.  „Polystyrénový“ chleba.

OBĚD:
Kromě klasických jídel  vaříme dost  podle 28 denního stravovacího plánu od Močingové. Dietu nedržíme, recepty si upravuji,   jak máme zrovna chuť.  Jsou jednoduché, zdravé a vhodné pro děti.  Vše se dělá na olivovém oleji, ale já někdy dávám máslo.

Podle průzkumu portálu www.hlidacky.cz, který shromažďuje na jednom místě přes 1.700 chův z celé České Republiky, stále vede kapr nad řízkem.

Portál hlidacky.cz vám pomůže vybrat vhodnou paní, slečnu na hlídání, ať už hledáte někoho na plný úvazek, anebo si přejete zajít pouze do kina. Řada z nich však nenabízí jen hlídání vašich ratolestí, ale dokonce je mohou i něco naučit. Třeba hraní na flétnu, malování, doučí látku do školy, či další dovednosti.

Můžete si vybrat z hlídaček s různým stupněm ověření. Přímo na stránce si přečíst zkušenosti ostatních rodičů, při přihlášení přes Facebook se vám pod hlídačkami zobrazí i společní přátelé.

Je zde zaregistrováno přes stovky hlídaček ve velkých městech. Stačí pouze zadat vaše město do vyhledávání a vybrat si, která vám bude nejlépe vyhovovat.

Hlídačky.cz jsou nyní pro všechny zdarma. Neplatíte žádnou provizi, platíte pouze za hlídání přímo Hlídačce.

Nejdůležitější věc, o kterou se rodiče ještě před samotným domluvením hlídání dětí zajímají je bezpečnost. Na těchto stránkách si můžete přečíst i 9 rad ohledně prvního hlídání.

Tento článek jsem napsala spontánně (v jedné ze skupin) jako reakci na opakující se problémy v bazaru a stížnosti převážně od nespokojených prodávajících. A tak ho tady dávám (na podnět některých maminek) pro všechny k poučení .

 Je to z mé vlastní zkušenosti, event. ze zkušenosti ostatních, abychom se vyvarovaly chyb a následnému zklamání:

1. Pokud někdo odpoví na inzerát, že má zájem, inzerát hned nepozastavuji .

2. Pozastavím až když mám peníze na účtu! (kolikrát se stalo, že první zájemce nakonec věc nekoupil, pozastavením si v tomto případě zbytečně blokuji případné další zájemce).

3. Zboží balím až po zaplacení (radost z rozjetého obchůdku je velká a balíček chcete mít nachystán co nejdřív, ale stává se, že z toho nakonec nic není, a tak máte zabaleno zcela zbytečně) .

4. Zboží posílám až když mám peníze na účtu! (nikoho nenutím k tomuto kroku, ale již mockrát se maminkám stalo, že kupující se již neozvala a peníze neposlala, můžete samozřejmě důvěřovat, ale já raději doporučuji počkat na platbu).

Tak jsem si doma zapomněla foťák (teda Luky ho nechal v autě, které nebylo v dosahu, takže jsem ho prostě s sebou neměla). No a tak fotil "švagr", jenže od něho dostanu fotky asi až v novém roce (pracovní vytížení🙂. A psát v lednu o Mikulášovi je trochu out. Tak použiji fotodokumentaci z loňska (čerti byli stejní) a popřípadě ji aktualizuju 🙂)))

Minulý týden jsem psala první díl tohoto minipříběhu (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/12/mikulas-andel-cert-hned-3x-strasit-nebo.html). A konečně ho také zakončím.

Takže jsme vyrazili ke švagrové na Mikulášskou. Nikča už cestou říkala, že se trochu bojí a že se ji tam moc nechce. Nějaké skupinky oněch bytostí jsme cestou taky potkali, což jejímu strachu ještě přidalo. Ale na návštěvě na všechen strach zapomněla a užívala si bratránky a sestřenice. Až do té půl šesté, kdy zazvonil zvonek a venku cinkali řetězy. 

V tu chvíli já šla do kouta a Nikča pádila tátovi kolem krku. První je šla okouknout Vikynka - nejmladší sestřenka (16 měsíců). Ta se na čerty smála a dělala blblblblbl. Jenže s Mikulášem se kamarádit nechtěla. Jakmile k ní přistoupil, tak spustila takový brek, že se s ní táta musel schovat do obýváku. Nejstarší Pepa (10let) si z nich dělal srandu, ale když začali číst z knihy hříšků, tak mu trochu zatrnulo, co všechno o něm vědí. 

                              Pepča s Čertem

Kubík (5let) ze sebe vykuckal písničku "Šel zahradník do zahrady", ale tu jeho verzi jste v životě neslyšeli 🙂. 

                    Kubík si taky připravil kostým

Verunka (4roky), ta se opravdu bála (to už víte z jedničky), ale nikam neutekla a statečně to tam s námi přetrpěla. Jen básničku neřekla žádnou.

Nedávno jsem se zamýšlela nad tím, jak moc se rodičovství liší od mých představ, když jsem ještě dítě neměla... Jak moc svoje dítě miluju, i když je někdy na zabití.. a dala jsem si práci a našla na netu něco pro Vás...

RODIČOVSTVÍ  VŠEOBECNĚ

Nejlepší rady:

 1. Doufejte v nejlepší

 2. Připravte se na nejhorší

 3. Milujte je, nezáleží na tom, jací jsou.

Jen pro začátek, to že střídavá péče nám funguje a vyhovuje nám, neznamená, že je vhodná pro všechny a neznamená to, že bych jí všem doporučovala. Je to strašně o lidech o přístupu, o dětech, o celé široké rodině... Takže předem říkám, tento článek není boj za střídavku, nebo její propagace, jen jeden příběh, takové normální rodinky. 🙂 Píšu článek z pozice macešky 

Střídavou péči mohu doporučit, tam, kde se muž o děti staral i v manželství, vodil je k doktorům, vstával k nim, vařil, uklízel, dělal úkoly, stejně jako matka. Dva lidé, kteří se oba právoplatně o děti starali i v manželství a kteří se kvůli něčemu rozchází (pokud to není týrání, alkoholismus…) a kteří jsou ochotni se poslouchat a přizpůsobit se dětem, mají reálnou šanci toho docílit. Jsem proti tomu, aby střídavku navrhoval soud… aby jí dal třeba pravidla a poradil, ano, ale ne přes sílu. Je to o tom se zamyslet nad tím, proč se toho tak lidé bojí. Jsou to staré postupy myšlení, když mu „dám“ dítě budu vypadat jako špatná matka. Ale nejde o pohled okolí, ale o dítě o nic víc a nic míň a když zkusíte vygumovat třeba nevěru… nemůžeme potrestat to dítě za chybu někoho jiného. Pro něho je to milující táta, máma nechápe proč by o něj mělo přijít, když jemu nikdy neublížil/a, je to strašně těžké, strašně, ale zkuste to. Děláte to pro ty děti, i když to bude stát strašně sil a potoky slziček.

Podle mě by to nemělo vypadat tak, že dítě je od neděle 4 odpoledne u mámy a další neděli ve 4 jde k tátovi. Myslím, že by dítě mělo oběma světy přirozeně proplouvat, ale neexistuje v žádném případě, tady mi zakázali počítač jdu k mámě… NEEXISTUJE!!!!!

Můj/náš příběh začal před 4 lety, dnes už manžel. Pracuje v pojišťovně, protože jsem pojišťovnictví studovala a hledala jsem praxi, našla jsem si ji přes známe u něho. 1. den co jsem nastoupila, mi řekl, ať přijdu za 14 dní v pátek, že mi vše podepíše a kdyby mě někdo sháněl, řekne, že jsem s kolegou na jednání, bože já ho """milovala""" 🙂, přišla jsem v pátek, to jsem už od známých věděla, že se odstěhoval od manželky, co se zamilovala do šéfa, zrovna hráli v rádiu nějakou písničku, jen tak u vyplňování papírů, říkám jí u toho jsem se včera učila... zvednul oči a říká: "Já na škole nic jiného při učení neposlouchal" bum prásk jiskra a bylo. 🙂

Při prvním seznámení s nejstarší Verunkou tehdy 8 let mi pozvracela  v autě ruce (jeli jsem pro ni k tetě, protože jí nebylo dobře). Super. 🙂

Další oťukávání probíhalo u koní, kde se do mě zamilovala prostřední  Tea tehdy 4 roky, a Sašence  tehdy 2 roky, jsem byla volná, hlavně že vidí koně 🙂

Dneska bych se s vámi ráda podělila o to, jak jsme učili naše děti bruslit na ledních bruslích. Obecně u nás platilo, že čím dříve se dítě začne věnovat nějaké činnosti, tím si ji dříve osvojí.  S bruslením na ledních bruslích lze začít již v předškolním věku dítěte.  Většina dětí postrádá pud sebezáchovy a tím pádem se do většiny věcí pouští bez rozmyslu. Z tohoto důvodu je nutné dbát na správné vybavení a vyzbrojení.  

Spousta rodičů, ve snaze ušetřit peníze pořídí dítěti brusle až o několik čísel větší. To je jedna ze základních chyb. Dítě, které v bruslích „plave“ nemá cit v noze a spíše si osvojí špatnou techniku bruslení. Je to stejné, jako když si koupíte větší boty. Další nezbytnou věcí je vhodný oděv. V první řadě je třeba dbát na to, aby dítě bylo v teple. Pokud mu bude zima, spíš si vybuduje negativní vztah k bruslení. Hned v řadě druhé je nutné, aby se dítě v oblečení mohlo pohybovat. Když bude „nabalené jako pumpa“, těžko se vůbec samo z ledu zvedne.

Když máme vyřešenu výzbroj i výstroj, můžeme se směle pustit do výuky. Zde je třeba uvést, že ke každému dítěti je nutné přistupovat individuálně. Každé dítě je jiné a to, co platí pro jedno robě ještě neznamená, že je to dobré vždycky. Začneme pár minutami teorie s názornými ukázkami.  Mně se kupříkladu osvědčilo postavit dítě na brusle, stoupnout si před něj, čelem k němu, chytit ho za ruce a vysvětlovat techniku odrážení. U ledních bruslí se zpravidla dítě tolik nebojí jako u bruslí kolečkových, kdy hrozí známý „silniční lišej“.  Pokud jste s ratolestí na zimním stadionu, je výhodou možnost přidržování se mantinelů. Pokud jste na rybníku, musíte jako mantinel zafungovat vy sami. Nekřičte na svou ratolest, když po prvních deseti minutách nezvládne čtverné skoky. Tím mu bruslení tak akorát znechutíte a váš dáreček udělá všechno proto, aby se už na brusle postavit nemusel. Ukažte mu, že ani vy nejste mistr světa a uvidíte, že i tento sport může být velká legrace.

Tahle metoda se nám s manželem osvědčila nejvíc. Navíc, jak už jsem zmínila výš, byla to náramná legrace. Umí už vaše děti taky bruslit nebo to budete letos zkoušet poprvé? 🙂

Zdroj: Slune-cz.cz

 Víte, že:

• hmotnost obuvi se při chůzi zvyšuje 2x, při běhu 6x
• noha se během dne mění o 10 %, tzn. 1 velikostní číslo
• dítěti roste noha neustále, proto je nutné nohu dítěte měřit každé 3 měsíce
• u dívek noha roste do 14 let, u chlapců do 16 let
• během života se chodidlo 300 milionkrát ohne, natáhne a stáhne, a přesto zůstává funkční
• u štíhlých lidí se noha během dne prodlužuje, u silných rozšiřuje

• průměrný člověk udělá za den asi 10000 kroků, za rok ujde v průměru okolo 3200 km, během svého života ujde vzdálenost, jako by obešel čtyři a půlkrát zeměkouli
• každé chodidlo je za den vystaveno tlaku okolo 500 tun
• žádní dva lidé nemají stejná chodidla, dokonce ani obě chodidla jednoho člověka nejsou přesně stejná. Otisky chodidel jsou také jedinečné a po celý život zůstávají stejné.

Něco z historie

• starověcí Egypťané při bolestech hlavy inhalovali kouř z doutnajícího sandálu
• v koloniální Americe se na bolestivé břicho pokládaly těžké holínky
• v různých koutech světa se na ochranu proti zlu nosily amulety ve tvaru boty

Pro více informací klikněte zde.

Od konce října dostávám co pár dní stejnou otázku: „Kdy už budou Vánoce, mami?“ Děti se těší na stromeček, na dárky, na pohádky… Čas do Vánoc jim připadá nekonečně dlouhý. Abychom si jej zkrátili, vyrábíme spolu různé předměty, které nám Vánoce a zimu připomínají.

   Stačí mít po ruce barevné papíry, nůžky, lepidlo, skořápky ořechů a kukuřici resp. popcorn. Jednoduchou dekorativní klasiku představují vánoční řetězy. Nejjednodušším typem jsou pospojované papírové kroužky, které zvládne i tříleté dítě. Několik barevných papírů nastříháme na tenké proužky, případně necháme projet skartovacím strojem. Upravíme délku dle vlastního vkusu, na jednom konci aplikujeme lepidlo, proužek stočíme, přitiskneme k druhému konci a necháme zaschnout. Další pruh provlékneme vzniklým kruhem a postupujeme stejně. Zanedlouho nám takto naroste řetěz jedna báseň. Dalším oblíbeným papírovým řetězem je řetěz překládaný. Dva pruhy papíru k sobě přilepíme na jednom konci tak, aby spolu svíraly úhel 90°. Pak střídavě překládáme jeden přes druhý, čímž nám vzniká jakási harmonika. Papír nastavujeme dle potřeby dalšími a dle zvolených barevných kombinací pak získáváme zajímavé ozdoby na vánoční stromek či jen tak pro zavěšení kamkoli. Jiným oblíbeným vánočním řetězem je řetěz jedlý, vyrobený z popcornu navlečeného na nit. Doporučuji až pro starší děti, jimž lze do ruky svěřit jehlu.

   Skořápky vlašských ořechů jsou dalším výborným materiálem pro výrobu ozdob. Opatrným louskáním, resp. otevíráním ořechů špičkou nože získáváme neporušené poloviny skořápek, které pak umisťujeme například na plato od vajec, aby se nám jednotlivé poloviny nepomíchaly. Vezmeme zlatou stuhu nebo zlatý či stříbrný provázek, uděláme očka pro zavěšení (konce svážeme jednoduše uzlíkem), konce umístíme mezi dvě půlky skořápky, kterou jsme po obvodu natřeli lepidlem, a obě části přitlačením spojíme. Vznikne nám krásná přírodní ozdoba na vánoční stromek, kterou můžeme ponechat v přírodním stavu, přelakovat bezbarvým lakem nebo nabarvit.

   Ať už budou ořechy přírodní nebo zlaté, vždy budou originální. A stejně jako vlastnoručně vyráběné řetězy budou domácí vánoční stromek zdobit lépe a přinášet větší radost, než sebedražší ozdoby kupované.

Zdroj: Slune-cz.cz

Tento týden je naladěn Mikulášsky. Dvě Mikulášské už máme za sebou a třetí nás dnes čeká. A tam ti čerti budou. FUJ. Loni jsem se jich bála i já.

Začalo to už v neděli. Jeli jsme na Mikulášskou do Turnova - celá rodinka 🙂 Tuto akci každý rok pořádá naše plavací studio Mišutka. Byli jsme už podruhé, takže jsme věděli, co máme očekávat a opět nezklamali a bylo to moc hezké. 

                                     Vzpomínka na loňský rok

Nejprve děti přivítal lední medvěd - maskot Mišutky a společně si zaplavali. Teda, on jim ukazoval ze břehu a děti plavali ve vodě. Po rozplavbě následovala volná zábava, kdy na vodu vypustili nafukovačky a malý čertík děti ze břehu kropil konvičkou a ty se před ním schovávaly pod vodu. Většina se však chtěla sklouznout ze skluzavky do vody. 

                      Letos - Nikča je ráda, že se vidí s Ondrou

A pak to přišlo. Zazvonil zvoneček a do bazénu vešel Mikuláš, Anděl a Čert s Čerticí. Děti byly trochu zaražené, ale moc breku slyšet nebylo. Vojtík od Milči se trochu bál (a to ho doma čerty vůbec nestraší), tak s ním poodešla dál od těch čertisek. Niki si šla  (nechtěně - táta tam s ní doplaval) s jedním popovídat. Tak měla pořád ruce v puse a kuňkala, že ji sotva bylo rozumět. Ale řekla mu, že je hodná a doma nezlobí. 
Pak se M.A.Č.Č. rozloučili, že se jdou podívat nahoru, kde za chvíli bude pohádka. A do bazénu vlítl Čert - ošklivý Čert v neoprenu. Skočil za dětma do vody. To už ta naše hrdinka, tak hrdinská nebyla a držela se táty jako klíště. I jemu nakonec zamávala (to loni si s ním šla i plácnout - letos vůbec). On odešel a Niki: "To jsem se vůbec nebála🙂". 

              Svačinka a čekání na pohádky - Vojtík, Niki, Ondra

Pokud nevychováváme děti ve víře v Boha, ale Vánoce slavíme, je potřeba dětem vysvětlit Vánoce jiným způsobem než skrze víru. Každá rodina má svůj vlastní pohled na Vánoce. Zde je ten náš v podobě, jakou předkládáme našim malým dětem.

   Vánoce jsou doba, kdy slavíme narození Ježíše, který se narodil kdysi dávno a byl hodným a spravedlivým člověkem, jehož lidé milovali. Každý rok si ve stejný den připomínáme jeho narození. Když se narodil, přicházeli k němu lidé s dary. A my se dnes při oslavě jeho narozenin obdarováváme vzájemně. Vánoce mají svá tajemství a kouzla. Mezi ně patří, že hodným dětem některé dárky, jež si přejí, přináší sám Ježíšek v takové podobě, jakou měl, když se narodil. Jak to dělá, nikdo neví. Má jednoduše tu kouzelnou moc. Můžeme jej při tom spatřit? Ne, nemůžeme. Kouzlo Vánoc by zmizelo. Přináší Ježíšek dárky všem dětem? Ne, jen těm, které na něj věří. A všechny dárky, co se objeví pod stromečkem, přináší Ježíšek? Ne, všechny ne. Dospělí si mezi sebou dávají dárky sami. Dávají je i dětem. A zrovna tak děti mohou překvapit svými dárky i ostatní. A co ti, kdož na kouzlo Vánoc a na Ježíška nevěří? Ti pak slaví Vánoce jinak, nebo je neslaví vůbec. V jiných zemích nepřináší dárky Ježíšek, ale Santa Claus. A v dalších zemích zase Otec Vánoc, Vánoční Dědeček nebo Děda Mráz. Různé země po celém světě mají své vlastní vánoční příběhy. Společné mívají přání, aby se sešla u stolu celá rodina a mohla si užít společně sváteční chvíle.

  O Vánocích se scházíme s rodinou, připravujeme pokrmy, které obvykle jindy nejíme (rybí polévku, bramborový salát, cukroví, vánočky), zpíváme koledy, zdobíme stromeček. Pod talíře schováme šupiny z kapra a přejeme si, aby se nás po celý další rok drželo štěstí a penízky se od nás moc nekutálely. Krájíme jablko na poloviny a věříme, že v něm najdeme hvězdičku na znamení, že budeme v nadcházejícím roce zdraví a šťastní. Pouštíme v umyvadle lodičky z ořechových skořápek a přejeme si, aby se žádná z nich nepotopila a aby všechny zůstaly pohromadě stejně jako my. Vzpomínáme na ty, kdož už náš svět opustili. Snažíme se zpomalit, zastavit, popřemýšlet. Nejvíce o tom, jak báječné je mít rodinu, mít jeden druhého a všichni sebe navzájem.
   O tom jsou naše Vánoce. A přeji si, aby takové byly i tehdy, až naše děti vyrostou.

Zdroj: Slune-cz.cz

Deformace nohy. Závažná diagnóza a noční můra dětských ortopedů. Problém, na který svému dítěti můžeme nevědomky "zadělat" i my sami. Třeba jen nákupem nevhodné obuvi. Je proto dobré znát zásady zdravého obouvání.

1) Péče odborníků

Při každém nákupu obuvi žádejte kvalifikované přeměření velikosti nohou dítěte. Odborný personál vám poradí, pro jakou šířku a délku je nabízený vzor vhodný. Obuv musí dobře padnout jak do délky, tak do šířky

2) Správná délka

Vždy zkontrolujte vzdálenost mezi nejzazším bodem oblouku paty a koncem nejdelšího prstu. Obuv musí být vpředu před prsty o 10 až 15 mm delší než noha. Polovina tohoto prostoru slouží jako rezerva pro pohyb prstů při chůzi, polovina pro růst.

3) Správná šířka

Obilné otruby

Už naše babičky věděli o jejich příznivých účincích "zevnitř", ale i o tom, že koupel z nich má blahodárný vliv na pokožku. Zklidňuje ji, působí proti zánětům i alergiím a celkově posiluje. Působí blahodárně i na ekzémy, zklidňují svědění kůže, pomáhá odstraňovat různé dermatitidy a obnovuje ochrannou bariéru kůže. V neposlední řadě otrubová koupel pokožku krásně hydratuje. Ta je pak sametové hladká.  

Základem kosmetiky Töpfer jsou pšeničné otruby, které obsahují spoustu hodnotných složek pro lidskou pokožku.

Co vše otruby obsahují?
- pšeničný protein
- arabinoxylan
- antioxidanty a vitamíny (vitamín E, vitamín C)
- karotenoidy (lutein, zeaxanthin, beta karoten)
- kyselinu ferulovou

Pšeničné otruby mají absorbční účinky - vážou sůl, čistí a detoxikují pokožku. Pšeničný protein pokožku hydratuje, chrání a regeneruje.

Arabinoxylan má antioxidační účinky, hydratuje pokožku, posiluje a chrání ji před škodlivými vlivy volných radikálů.

Co si představíte, když vám někdo řekne, že používá látkové plenky? Praní, žehlení, skládání a k tomu obtížné nasazování? Dnes už to neplatí. Postupně vám v rámci našeho seriálu popíšeme, jak látkové plenky používat. Začneme od začátku, od prvního přebalení.

Na trhu je několik druhů látkových plen – kalhotkové, kapsové, tvarované, vkládací a samozřejmě čtvercové. Každá se zapíná či zavazuje trochu jinak. Některé mají suché zipy, jiné patentky nebo tkaničky. Někdy je třeba plenku nejprve sestavit z několika vrstev, a pokud je jednovelikostní, nastavit správnou šířku a výšku. „Není to žádná věda, ale poprvé se s každou plenkou musíte naučit zacházet. Když je špatně upevníte, nesedí. To platí o látkových i jednorázových plenkách,“ upozorňuje Kateřina Borunská ze společnosti Mamaja group, která látkové plenky používala u svých dvou synů a nyní je dováží i šije.

Takže jak plenku správně upevnit a nastavit? U každého balení látkových plen by měl být návod. Můžete si to natrénovat nejprve na panence, pak je to jednodušší, protože se nevrtí. „Není to nic složitého, jen si to musí každý jednou dvakrát vyzkoušet. Jde o intuitivní záležitost, ale s dítětem přichází tolik věcí, které se musí maminky naučit, že je toho na ně občas trochu moc. Proto se jim snažíme pomoci. Na internet jsme umístili návodné video a pravidelně pořádáme ve všech větších městech setkání, kde se to mohou naučit,“ vysvětluje Kateřina Borunská. Na Youtube se můžete podívat na instruktážní video, nebo se zúčastnit některého ze setkání s názornou výukou. Konají se po celé republice. Pořádají je různá mateřská centra i prodejny látkových plen. Seznam najdete například na webových stránkách pop-in.cz. Navíc na stránkách společnosti Mamaja funguje poradenský chat.

A co na to maminky, které testují látkové plenky Pop-in NEW GEN?

Anička, která má osmiměsíčního Kubíka, používá jednorázové plenky a také Pop-in NEW GEN. „Moje maminka a manžel se přebalování u látkových plen trochu báli, na systém jednorázových jsou zvyklí. U látkových jsou patentky, suché zipy, vkládací pleny, ani já jsem poprvé nevěděla jak na to,“ svěřila se a dále vzpomínala: „Nicméně naučila jsem se to rychle, šlo jen o zvyk. Mamince se moc nechtělo, ale když viděla, že je v látkovkách Kubík spokojený a že to není tak složité, tak se do toho také pustila.“ Zuzana, která je nyní na mateřské dovolené s třetím dítětem vzpomíná na své začátky s látkovými plenkami obdobně. „Poprvé jsem se jich bála. Přišlo mi to hrozně složité. Z druhů i různých způsobů nasazení a zavázání mi šla hlava kolem. Ale jde o zvyk. V současnosti používám hlavně kalhotkové plenky a ty se nasazují stejně jako jednorázovky, u nich nevidí žádný problém ani manžel. I když si občas není jistý, na které plenky patří svrchní kalhotky a na které ne. Používáme více druhů látkových.“

Lucie je na mateřské dovolené s druhým dítětem a látkovky používala už dříve. „Vyzkoušela jsem plenky s různým zavazováním, s tkaničkami, suchými zipy, patentky, také jsem skládala čtvercovky, ale kalhotkové na patentky jsou nejjednodušší,“ hodnotí a dodává: „Občas mi děti hlídá moje babička a té se s látkovými kalhotkovými plenkami na patentky a suché zipy pracuje nejlépe. Je zvyklá na čtvercovky, libuje si, jak je to dnes už jednoduché. Zacvakne a je to. Její přes sedmdesát a zvládla to naprosto bez problémů.“ Babička pomáhá hlídat i trojnásobné mamince Zuzaně: „Moje babička měla potíže naopak s jednorázovými plenkami, pořád se jí nezdály. Látkovky jsou pro ni intuitivnější.“

Základní zásady při nákupu obuvi

Dřív než obuv začnete zkoušet, doporučujeme nechat si odborně změřit délku nohou. Důležité je poté botu vyzkoušet ve stoje přímo na chodidle. Boty musí odpovídat vašim fyziologickým předpokladům. Dámská chodidla se vyskytují v daleko více rozličných tvarech, proto je třeba dát výběru více času. Pozor na rozdílnost chodidel u jednoho člověka, zkoušejte obě boty. Je mnoho těch, jejichž chodidla jsou nějakým způsobem odlišná. Vybírejte obuv o cca 10 mm větší, než je vaše velikost (tzv. prstní nadměrek). Umožněním volného pohybu prstů v botě zabráníte jejich možné deformaci. Rozlišujte obuv podle způsobu užití. Výběr obuvi je vhodné konzultovat s personálem prodejny, který odbornou radou může přispět k vaší spokojenosti.

Jak se orientovat v bohaté nabídce obuvi?

Pro každý účel je vhodný jiný druh obuvi. Účelovost ovlivňuje použitý materiál, kontrukci, provedení a způsob údržby obuvi. Velice tedy záleží na způsobu užití bot, které si chceme koupit.

Vycházková obuv

• je obuv určená k nošení v exteriéru a interiéru. Vyznačuje se klasickou konstrukcí, bez výraznějších módních prvků. Obvykle jsou u ní životnost a pohodlnost důležitější, než módnost. Je charakteristická velkou pestrostí střihů. Pro uzavřené střihy vycházkové obuvi je nejnižší možná teplota použitelnosti -5 °C. Vycházková flexiblová obuv je určena do suchého prostředí (nepoužívejte ji ve vlhkém ani mokrém prostředí).

1. Začalo to těhotenským testem. 2.2.2013 .Je to jako včera ,co jsem si ho dělala. Své těhotenství jsem poznala podle pnutí v prsou a nedostavené mestruace. Koupila jsem si těhotenský test v lékárně,čekala až mamka nebude dávat tolik pozornosti a zavřela se na záchod a pustila se do toho. Čekala jsem ,jak dojetím začnu plakat a když tak koukám vidím jen jednu čárku. I když byla trocha zklamání ,tak jsem založila svůj těhotenskej test do peněženky ke svým dalším negativním testům. Šla jsem za mamkou,jelikož už rodiče byli rozvedeni a já bydlela s ní. Ptala se zda už jsem to dostala,protože jsem se pár dní předtím stěžovala, že stále nic. Říkám ,, ještě ne ,, MAMKA na to ,, tak si hned zítra koupíš test ,, JÁ,,no já už si ho koupila,, MAMKA ,,tak si ho hned z ranní moči uděláš ,, JÁ ,, už jsem si ho dělala ,, MAMKA ,,ááááá ,, ? JÁ ,,nic je negativní ,, slyšela jsem ,jak jí spadl kámen ze srdce a šla si psát na seznamku s ,,nápadníkama,, po chvilce prohlásí ,, ukaž mi ten test,, vyndám ho z peněženky hodim jí ho na stůl. Koukám na ní,jak se tváří,začne bulet... co se děje  ? :O ,, TY KRÁVO VŽDYT JSI TĚHOTNÁ ,, hezká slova maminka vypustila z pusy :D A už jsme buleli obě :D Ani nejde popsat ten pocit toho štěstí, nějak jsem hlavně nevěděla ,co bude dál, jak to vezme rodina,ale zároveň se mi splnil můj sen ♥
2. Těhotenství probíhalo CELKEM vpořádku , jen jsem měla dost osypané tělo,což si každý mohl všimnout z fotek,co jsem sem dávala.Jaterní testy vyšly na jedničku a tak nikdo nic neřešil. Opožděně mi doktoři řekli,že měli porod ihned vyvolat, že jsem měla špatnej průtok krve a mohlo to ohrozit prcka i mě. no což prý se s tím nesetkali,je to vzácná nemoc a příště to prý budou řešit jinak..Taky se nedali vydržet ty děsný vedra, byla jsem stále oteklá a celý noce nespala ....... 22.2.2013 , začala jsem krvácet, ten kdo to nezažil si neumí představit ten svíravý pocit, bála jsem se, a kladla si otázku,co když po tom štěstí co jsem měla do ted přijde jen smutek a zklamání... zrovna u nás byla moje babička, přítel v práci,tak mě naštěstí babička doprovodila do nemocnice na ultrazvuk,kde jsem poprvé viděla bít srdíčko našeho miláčka ♥♥♥ Byl to úžasný moment a mě tekly slzy po tváři,jen škoda že tatínek nemohl spatřit první tlukot srdíčka ♥ Odcházela jsem s krásným pocitem a fotkou k tomu 🙂
4. 6.4.2013 jsme se konečně přestěhovali do svého bytečku,kde jsme mohli začít připravovat i pro naše prozatím v bříšku miminko 🙂 prozradím, že mi gynekolog říkal ,že si je na 99% jistej holčičkou 🙂
5. 29.5.2013 jsme jeli na veliký ultrazvuk do Gennetu. Přítel byl stále přesvědčený o klukovi ještě ráno mi říkal ,jak všichni budeme koukat ,že to bude kluk....a taky tomu tak bylo 🙂 Oznámili nám , že čekáme kluka ♥ Tak tady máme našeho Šimonka ve 20.týdnu 🙂
7. 8.7.2013 CUKROVKA no ble .. První lok mi v tom vedru celkem bodnul,ale ten druhý ? Ten jsem málem ani nedopila :D 
8. 19.7.2013 Jsme znovu navštívili Gennet v Liberci, jeli jsme se podívat na našeho miláčka ve 4D 🙂 A ted po jeho narození toto doporučuji Šimonek byl po narození opravdu úplně stejnej 🙂

No a to bylo z toho nejzajímavějšího asi vše 🙂 Tedy ještě poslední moje fotečka bříška No samozdřejmě 5.10.2013 už jsem měla poslíčky ,vlastně začaly už 4.10.2013 což byl mazec ... hrozně jsem si stěžovala jak to bolí,jen kdybych věděla,co teprve přijde :D ,, ale 6.10.2013 už začali pravidelné kontrakce, podotýkám ,že našeho špunta jsem se pokoušela vyhnat :D snad všema metodama ,co jste mi tu poradili.. Ty bolesti u kterých jsem pomalu umírala :D Ale zároven byla vysmátá, že už to konečně přišlo no a tak protože jsem měla rodit hodinu cesty od našeho bydliště,tak jsme hned vyjeli,abych to kdyby nááhodou stihla. No přijeli jsme tam a pyšně zazvonila na porodnici ,otevřela sestra ,už mezi dveřma bych jí dala čočku,jak se chovala,ale dobrý vzala mě na natáčky, celou dobu se tam se svojí koleginí řechali a čistili si svoje jmenovky na obleku. No já úplnej nezájem! No koukli na papír a řekli ,že žádný kontrakce nevidí ,no nechápala jsem když jsem byla doslova přesvědčená ,že je mám :/ No zavolali doktora ať se na mě podívá, přišel , vyšetřil a že jsem otevřená jen na 1cm a proto mám jet domů a přijet ažv ÚTERÝ.. No nechápala jsem přístup,jak mám jako vydržet v bolestech doma do úterý !!!!! A co jiného mi zbejvalo,jela jsem zase hodinu autem domů a každou chvíli měla pocit,že porodím! No doma jsem z neděle na pondělí nezavřela oči, seděla jsem v obýváku a nějak si přehrávala ,co by se stalo kdybych náhodou porodila, kontrakce se zvyšovali a mě to nepřišlo moc normální, vydržela jsem tedy do pondělí 7.10.2013 a zašla si ke svýmu gynekologovi, ten mě poslal ihned do nemocnice ,že RODÍM! Ale do nemocnice ,kterou jsem měla pod barákem, protože bych to prý do tý svý nestihla.

No a tak jsem tam dorazila, všichni už o mě věděli a hlavně mě všichni znali,mamka tam tehdy pracovala. Přijali mě a přítele nechali na chodbě, vyšetřili mě a byla jsem otevřená na 2,5 cm a kontrakce na monitu byli krásně vidět! Takže mi řekli at si dojdu pro věci a nechají si mě tam, otevřela jsem dveře řekla jdem pro věci, chlap vyklepanej víc jak já :D No dostala jsem nadstandart ,takže maximální spokojenost 🙂 Vybalila jsem si věci a poslala chlapa domů. Sepsala jsemznovu porodopis , dostala klystýr a pak seděla hooodně dlouho na WC :D 

No ted se musim omluvit nevzpomínám si přesně na časy,ale asi kolem 17:00 jsem zavolala chlapa zpátky do nemocnice,chtěla jsem aby byl u všeho semnou. Každou kontrakci jsem se snažila pomalu prodýchávat . Chodila jsem do sprchy a chodila snad po celý porodnici, no byl to mazec, kontrakce se pořád zvyšovali... přišla sestra na pokoj ,že si mám vzít věci a přijít na porodní sál . No nějak jsem nechápala, že už se něco bude dít :O :O 

CCa 21:00 hod píchnutá plodová voda , odebrání krve a napíchnutí jehli......

No to byla teprve bolest, říkala jsem si,že jsem měla být ráda za bolesti předtím. Bolesti bych popsala asi tak jako by někdo velkou kudlou bodl do zad a od zad šel takovej tlak do břicha a pak během chvilky tahal někdo všechny moje orgány z těla. No bylo to něco neskutečného, chtěla jsem snad i umřít v tu chvíli. Stále jsem se snažila vydržet ... svojí poslední kontrakci si pamatuju ,jako by se stala před chvílí,  přišla neskutečná a už doslova nepopsatelná bolest ve který jsem skočila na svého milého, málem ho povalila se svým panděrem na zem a začala řvát,že jdu prostě rodit !!!! Sestra se mi to ješě snažila rozmlouvat,ale to i před její slova jsem si sama vyskočila na kozu,dala nožky nahoru a at jde chytat, že jdu tlačit , no komediantka prostě :D Pak už to probíhalo strašně moc rychle,pár zatlačení a malý byl venku , ani jsem neměla sílu se podívat, práskla jsem sebou do poštáře a jen poslochala ten pláč, během chvilinky mi ho dali na prsa ,musim říct,že je to ten nejkrásnější pocit, který žena může zažít ♥♥♥♥♥Byl tak maličký ,slyšela jsem jen 7.10.2013 23:03hod 49cm a 3880g. Já to dokázala !!!!! Koukala jsem na něj tekla jen slza za slzou ,opravdu neznám krásnější pocit 🙂 Celej svět mi byl tak ukradenej a viděla jsem jen toho maličkýho miláčka ,kterýho jsem držela v rukách. pak přišlo šití o tom už je škoda mluvit 🙂 To bych mohla přirovnávat snad i k porodu, no natrápila jsem se u toho víc než dost a myslim že právem, doktor nadával sprostě, všechno mu padalo no KATASTROFA.Myslela jsem chvilkama , že se zvednu a odejdu snad nezašitá, jediný co mě uklidnovalo byl pohled na mého miláčka v ruce s naším synkem ♥♥♥ Už jsem koenčně mohla říct ty dvě nejkrásnější slova! Ten můj splněnej sen ♥ JSEM MÁMA! ♥ Byla jsem pyšná,jak je krásný ,celý tatínek.. NIKDY jsem nemilovala víc 🙂 ♥♥♥♥♥

 Naše kůže není jen vnějším obalem našeho těla, je to také náš největší orgán. Více než polovina z toho, co na kůži naneseme, se vstřebá do krevního oběhu. Včetně parabenů, silikonů, PEGů, hliníku apod. - jednoduše složky, které obsahuje klasická kosmetika vyrobená ze syntetických složek. A protože se tyto látky v těle přirozeně nevyskytují, neumí je náš organismus zpracovávat. Následkem toho mohou vznikat alergie, akné, přecitlivělost pokožky atd.

Důvodů proč používat přírodní kosmetiku je spousta, ale především jde o to, že je přirozená pro náš organismum. BIO kosmetika obsahuje přírodní látky jako jsou rostlinné extrakty, rostlinné oleje, květové vody a esenciální oleje, které obsahují spoustu vitamínů, minerálů, esenciálních mastných kyselin a antioxidantů a díky kterým účinně pokožku vyživuje a pěstí. Tyto látky podporují přirozený hojící a regenerační proces pokožky.

Přírodní či BIO kosmetika je díky svému složení většinou vhodná pro lidi s citlivou pokožkou, trpící různými ekzémy a alergiky. Je samozřejmě také vhodná pro děti, jejichž pokožka je mnohem citlivější než pokožka dospělých lidí.

Certifikovaná přírodní kosmetika musí splňovat přísné standardy, podobné jako např. biopotraviny.

• Použité přírodní suroviny mohou pocházet pouze z certifikovaného  ekologického zemědělství nebo kontrolovaného sběru ve volné přírodě.
• Sběr surovin musí probíhat šetrným způsobem, aby nedošlo k poškození ani zatížení životního prostředí.
• Výrobky nesmí obsahovat látky cizí lidskému organismu, např. parafín, vazelínu nebo jiné ropné produkty.
• Při výrobě této kosmetiky se používají pouze čisté rostlinné oleje.
• Certifikovaná kosmetika nesmí obsahovat žádné syntetické konzervační, vonné ani barvicí látky.
• Certifikovaná kosmetika ani použité suroviny nesmí být testovány na zvířatech.
• Při výrobě nejsou používány suroviny z mrtvých zvířat (např. zvířecí kolagen, norkový tuk nebo vorvaňovina).
• Nesmí být používány suroviny z geneticky upravených rostlin a není povoleno používat radioaktivní záření pro konzervaci výrobků.

Chemické přísady běžné kosmetiky

Pokud jste si četli první díl tohoto seriálu  (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/11/pestra-strava-temer-triletych-dil-i.html ), tak už víte, co vás čeká. Další maminka, dítě a jejich stravování s několika výtečnými recepty.

Pokud se přidáte a do komentáře napíšete vaše oblíbené recepty, budeme moc rády 🙂

Petra a Vojtík

Náš obvyklý jídelníček:

snídaně
-kakao, nic jiného Vojtík po ránu nechce, 
 

svačina
- přesnídávka+bebe sušenky nebo loupáček či müsli tyčku, 

obídek
-naštěstí papká skoro všechno, 

odpolední svačinka
-čerstvé ovoce nebo čoko pudink, či šáteček s meruňkovou náplní nebo něco upečeného od maminky, 

večeře
-polévka, či obložený talířek(chlebík či rohlík se žervé či šunkou a sýrem a okurkou) 

nejoblíbenější laskomina
- bonbóóóóónky :D (lipo je nej nebo medvídci haribo) a lízátko
 
nejoblíbenější jídlo
- špagety, omáčky, kaše s řízkem a hrášková polévka s opečeným rohlíkem na másle

       Vojtíkovo nejoblíbenější jídlo 🙂 Oblíbené recepty:

Starat se o malé dítě a zároveň si udržovat přehled o dění kolem je často složitější úkol, než se na první pohled může zdát. Obzvláště když vaše dítě onemocní. A proto jsou tu pro vás stránky Malý pacient.cz. Ať už hledáte radu týkající se dětského zdraví či tipy na zábavu pro vás i vaše ratolesti, stránky Malý pacient.cz si jednoduše oblíbíte. Získáte přehled o tom, kdy a kde se konají nejrůznější zábavné akce, neuniknou vám aktuální slevy a výhodné nákupy. V pravidelných soutěžích navíc můžete vyhrát lákavé ceny.

Každé dítě prodělá již v útlém věku řadu chorob. Vedle těch nejběžnějších jako je kašel a nachlazení, které se nevyhnou snad žádnému dítěti, může dětské zdraví potrápit zánět středního ucha či plané neštovice, ale i méně obvyklé a nebezpečné nemoci jako je například epiglotitida. Stránka Malypacient.cz nabízí všem maminkám užitečné informace o běžných i méně běžných dětských nemocech, ale i řadu praktických „vychytávek“, které vám ušetří čas i energii.

Dobrá rada nad zlato

Nevíte si rady, když má vaše dítě zdravotní problém, ráda byste jej konzultovala s odborníkem či se jen potřebujete ujistit, že jste nic nezanedbala? Na stránkách je vám k dispozici poradna pediatra. Na jakékoliv dotazy týkající se dětského zdraví vám do čtyřiadvaceti hodin odpoví pediatrička Doc. MUDr. Bláhová, CSc. z Fakultní nemocnice v Motole, která má více než třicetiletou praxi v léčbě dětských onemocnění.

Pomáháme léčit

Pokud si nejste jistá, jaký z běžně dostupných léků a v jakém množství podat svému děťátku na snížení horečky při chřipce a nachlazení, dětských infekčních nemocech, případně k tlumení bolesti v krku, bolesti hlavy, zoubků či svalů, díky šikovné dávkovací kalkulačce to snadno zjistíte. Stačí zadat věk a hmotnost dítěte a dávkovací kalkulačka vám přesně ukáže ideální dávku konkrétního léku.