Nechala jsem si zmerit prvni HCG. Vysledek 37 400 me svou vysi hodne prekvapil. Takze cekame. Snad si muzu oddychnout, ze tehotenstvi neni mimodelozni.

Na vyroci svatby se manzel dozvedel, ze asi cekame.

Ahoj prosím poraďte mi ako mám prestať kojiť,malému je už 21 mesiacov a som z toho už zúfala.ďakujem

34. týden těhotenství 

Změny vašeho těla
V tomto týdnu na vás možná znovu padla únava, i když ne taková, jako v prvních týdnech těhotenství. Díky fyzické námaze a  neklidným nocím způsobeným častým chozením na záchod, převracením a otáčením v posteli, pro větší pohodlí, není divu, že se cítíte vyčerpaná.

Vaše děťátko
Ve 34. týdnu těhotenství vaše dítě váží kolem 2 kg a měří zhruba 45cm. Jeho pokožka je již pokryta tukovou vrstvou, která mu pomůže regulovat tělesnou teplotu. Centrální systém a plíce vašeho děťátka již dozrávají. Tudíž pokud se vaše miminko narodí mezi 34 a 37 týdnem těhotenství, nemělo by mít většinou žádné zdravotní problémy. Po porodu musí však zůstat nějaký čas v inkubátoru.

Tipy pro vás
Nyní byste měla zpomalit a dopřát si co nejvíce pohodlí. Pokud delší dobu ležíte či sedíte, nevstávejte příliš rychle, aby se vám nezatočila hlava a vy jste neomdlela. Šetřete síly a nepřepínejte se. Zpravidla od počátku 6.týdne před porodem začíná mateřská dovolená, nejdříve však 8. týdnů před očekávaným dnem porodu. Na mateřskou však můžete nastoupit i později než 6. týdnů před porodem, pokud vám to váš stav dovolí.

**************************************************************************************************************

34. týden těhotenství

Co se odehrává ve vašem těle v 34. týdnu těhotenství?

 Co se děje s matkou:

Přátelé jsou "letničky", které potřebují každou sezónu zasadit a přihnojit, aby přinesli květy.

Rodina je "trvalka", která vzejde rok co rok a snáší i nepohodu, nepřítomnost a zanedbávání.

V zahradě je dost místa pro obojí.

V 37.tt jsem měla pozitivní GBS. Doktorka mi řekla, že jakmile mě bude někde bolet břícho, ať jedu. Tím mě naprosto dostala, pže já šílený nervák, jsem se začala každou chvilku pozorovat. No a v noci z 7.5. na 8.5. mě v noci začalo bolet břicho, ne nijak pravidelně. Říkala jsem si tak počkáme do odpoledne. Sice se to trochu zlepšilo, ale pořád jsem to občas cítila, tak jsem se po konzultaci tady s holkama na MK rozhodla, že teda pojedeme, jistota je jistota a aspoň budu klidná, maximálně mě pošlou domů. Péťa mi říkal, že vezmeme tašku do porodnice a já říkám na co, stejně mě určitě ještě pustí, pže jako porodní bolesti mi to teda nepřišlo. Nakonec jsem ho ale poslechla a svolila, aby ji do toho auta dal.
Potom co jsme dorazili do porodnice mě doktorka prohlídla, ale musím říct, že pořádně. Prošťouchla mě tak, že jsem myslela, že jí z tý kozy vyskočím. Sestřička mi říkala, uvolněte se a zhluboka dýchejte, ale copak to šlo. Byla jsem ráda, že jsem z ní vůbec slezla. Od tý chvíle to začalo, měla jsem bolesti v podbříšku a doktorka říkala, že jestli se to do rána nerozjede, že mi natočí monitor a možná ještě pustí domů. Vzhledem k tomu, že už jsem takový bolesti měla jsem si říkala, že stejně zase přejdou. Jenže večer, když jsme se šli dívat na Ordinaci, jsem tak tak seděla, to jsem je měla tak po třech minutách, ale ještě se dali snést. V noci za mnou každou chvilku chodila sestřička si poslechnout ozvi a zkontrolovat, jak se otvírám. Nemohla jsem vůbec spát, snažila jsem si odpočinout mezi jednotlivýma kontrakcema. Před půl šestou přišla zase sestřička, prohlídla mě a řekla, že už půjdeme na sál a že už můžu zavolat Péťu. No tak jsem šla. Sestřička mi dala Yal a ani mě neholila, pže o to už jsem se pokusila doma a prý docela úspěšně. Pak jsem šla na sál, jelikož předporodní pokoje byli už plný. Aspoň že mi ten míč donesli. Poskakovala jsem tam na míčí, když vešel Péťa v tom fialovým hábitu, musela jsem se začít smát, vypadal v tom vážně roztomile, ale po chvíli mi při bolesti strnul úsměv. Pak přišla PA a říkala mi, ať při kontrakci zkusím polohovat a lehnu si na bok, aby malý správně dorotoval, jenže to ta bolest byla ještě silnější. Pak už jsem si sice nemohla ani sednout na ten míč, ale říkám, pořád se to ještě dalo celkem v klidu snášet. Péťa mi musel každou chvilku nosit studený obklady jak jsem se potila. Před osmou přišla PA s doktorkou a zeptali se mě jestli mi můžou píchnout zbytek plodový vody, že pak se to buď rozjede nebo začnou slabší bolesti a budou sílit. Byla jsem otevřená na 4-5cm, tak jsem souhlasila. Jakmile mi ji píchli, začali šílený bolesti, který jsem vážně s těží prodýchávala. Během pár minut jsem byla na 7cm a Péťa se mohl se studenýma obkladama uběhat. Snažila jsem se nevšímat si pocitu na tlačení, jak mi to vštěpovala PA. Po pár minutách jsem ale začala cítit hlavičku a říkám Péťovi, ať pro ni jde a řekne jí, že už to nevydržím, že prostě musím tlačit. Tak pro ni došel, koukla se jak jsem otevřená a řekla, že až přijde kontrakce ať to zkusím, že mi řekne, jak mám tlačit. No první pokus jsem ještě pořádně nevěděla, jak dýchat, ale na podruhý už to bylo dobrý. Po celou tu dobu Péťa seděl na míči, ale pak mu ho vzali. Jelikož ho znám, tak jsem mu řekla, že jestli nechce ať jde na chodbu, aby se mu neudělalo špatně a nemuseli se pak starat ještě o něj. Byl to ale hrdina a říkal, že nikam nepůjde, že tam bude se mnou. Pak přišel doktor a začalo to běžet rychle. Jednou, dvakrát jsem zatlačila, pak řekl, že má malej vlásky, to se Péťovi ulevilo, nebude plešatý jako maminka. A pak řekl no tak teď napotřetí už bude venku, já jeho optimismus moc nesdílela, ale jakmile přišla kontrakce pevně jsem se chytla a zatlačila co nejvíc to šlo a najednou jsem cítila jak hlavička vyklouzla ven a hnedka za ní tělíčko. Najednou jsem necítila vůbec žádnou bolest. To naše prdítko začalo hned šíleně křičet a sestřička mi ho dala na bříško. Péťa to chtěl všechno vyfotit, ale jak byl zmatený, tak to místo toho natočil, ale to nevadí. Pak si ho sestřička vzala a Péťa běžel hnedka za ní a koukal, jak to naše prdítko važí apod. Mezitím mi doktor řekl, ať ještě jednou zatlačím. Já myslela, že jsem ještě ani nezačala a on řekl, dobrý to stačí je venku a ukázal mi placentu, ještěže Péťa byl u malýho. Jelikož mě doktor při tý poslední kontrakci trochu nastřihl, tak mě pak ještě sešil, ale pochválil mě jaký to byl krásný a pohodový porod na prvorodičku. K tomu se přidal i Péťa vzhledem k tomu, že shlídnul v televizi v pár filmech porod, kde ty ženský šíleně křičeli, tak mi řekl, jak jsem to skvěle zvládla a že jsem ani nekřičela. No jo chlapy, já jsem říkala, že kdyby měli ty bolesti, co já tak by jim to zase taková pohoda taky nepřipadla. Takový opravdu velký bolesti jsem ale měla asi půl hodiny, kže to vážně ještě šlo a navíc v tu chvíli už nám přivezli Páťu, kže jsem měla už úplně jiný "starosti". Byl tak nádherný a když jsem viděla Péťu s jakým výrazem ho pozoruje (s takovým tím jako já jsem vždycky pozorovala fotky z UTZ, kdy jsem si připadala jako cvok), tak jsem byla šťastná. Musím říct, že jsem moc ráda, že tam Péťa se mnou šel. Vím, že to pro něj asi nebylo lehký, bála jsem se, že to nezvládne, jelikož jemu se dělá špatně jakmile vejde do nemocnice, ale zvládnul to na jedničku, moooc mi pomohl a já mu za to děkuju. Můžu říct, že tohle byl jednoznačně nejkrásnější zážitek v mým životě a ráda si ho zopakuju znovu i přes ty všechny bolesti, pže to stojí za to.

Byl to vazne ficak. Jeste vecer jsem si planovala, jak tam ve stredu nakracim a reknu mi, at uz se mnou kouka neco delat, pac uz jsem si pripadala vazne hrozne. Po treti hodine rano jsem se vzbudila a sla na zachod, trochu me to zabolelo, ale nevenovala jsem tomu vubec zadnou pozornost, vzdyt to jsem ted mela uz kolikaty vecer. Pak se vzbudil Pata, ze chce curat, tak jsem s nim sla a pak zpatky spat, jenze se to ozvalo znovu. Jsem si rekla, dam si vanu vsak ono to zase prejde a ejhle, jen co jsem tam vlezla jsem se kroutila jako zizala a lezla ven. Zmerila jsem si to a bylo to cca po 4-6 minutach, tak rikam jedeme. Nj, jenze jak, sanitka, taxi, to vsechno by desne trvalo a ja byla jedina "schopna" v tu chvili ridit. V tu chvili by me ani nenapadlo, ze bych to nezvladla. Dala jsem Patovi pusu, meli jsme stesti, ze u nas byla zrovna babicka (pro klid mamciny duse, pac mela pocit, ze budu rodim, kze kdyz jsme jeli v nedeli od nich, jela babi s nama pro jistotu) a uz jsme vyrazeli, mame to autem nastesti vazne kousek, kze me to v nem chytlo akorat jednou a to se jeste dalo snest. Stejne jsem si v duchu rikala, ze nas beztak poslou domu. Bylo neco po ctvrte hodine a bolesti jsem mela asi pul hodiny.

Dorazili jsme a sestricka, ze me vysetri, jak do me koukla, tak rekla, jdeme rodit, pry jsme prijeli za pet minut dvanact. To me malicko zarazilo.Zadny klystyr, zadny holeni, porodopis jsme sepisovali az po porodu. Pak jeste prisla doktorka, donutila me vylezt na kozu, vysetrila me dosti neprijemne a at slezu, v tu chvili pro me nadlidsky vykon, v duchu jsem ji proklinala. Monitor pry natocime primo uz na sale. Tak jsme sli, bolesti zesilovali, nastesti mi po chvilce dovolili tlacit. Na me to vsechno ale bylo nejak rychly, byla jsem z toho v soku a v prvni chvili poradne nevedela, jak mam vubec tlacit, doktorka na me at tlacim vic do zadku, ze pry rodim po druhy. Tim me teda vytocila, nastesti prisla porodni asistentka a uz to slo. Stesti asi pro tu doktorku, pac jeste jednou by mi asi neco takhle rekla a tatinek uz by startoval. No a priblizne 45 minut potom, co jsem se dobelhala na prijem v porodnici se nam v 5.13 narodil Filipek a prihlasil se opravdu krasnym zpevem. Miry mel podle me uplne akuratni 3560 g a 51 cm a prisla se krasne uz na sale ani se nechtel odtrhnout. Kdyz to porovnam s porodem Pati, tak byl sice delsi, ale takovej klidnejsi a min bolel. Predtim jsem po nem ale sotva chodila a sedet jsem musela na kruhu, ted mi ho sestricka taky doporucila, ale k moji spokojenosti jsem ho nepotrebovala, sedet i chodit muzu uplne normalne.

Nedovedu si predstavit byt tam v tu chvili sama a jsem strasne moc rada, ze tam M se mnou byl a konecne si taky zkusil prestrihnout pupecni snuru, ruka se mu u toho klepala pekne.

Ted uz jsme doma a Filipek je zatim po vzoru brasky ukazkove miminko, tak snad mu to vydrzi. No a Pata to je bracha za vsechny prachy, porad by mi se vsim pomahal, Filipkovi predstavuje svoje hracky, dokonce i plinky mu nechal, kze ted uz je pres tyden bez plinky i v noci a zatim bez jedine nehody.

Tak jsem byla dneska na kontrole, už delší dobu mě pobolívá podbříšek. Paní doktorka řikala že to můžou být stahy, které zatím ale nepotřebujeme, takže předepsala Magnesium a budeme doufat, že to pomůže. Sněhulák na UZ kopal jak zběsilej, váží 620 gramů a vypadá to že se má dobře. Takže mě to trochu uklidnilo, že je vše jak má být, a za 14 dní nás čeká test na cukrovku - no moc se netěšíme☹

8.1.2010 - datum posledního dne menstruace

31.1. -další menstruace se nedostavila

1.2. - dělala jsem si první test, a byla tam slabá druhá čárka //

3.2.,4.2. - další testy, a druhá čárka už je o dost silnější //

5.2. - šla jsem na kontrolu na gyndu, doktor mi ještě ultrazvuk nedělal, prý by se to stejně ještě nepoznalo...ale když mi prý vyšly testy.....

6.2. - odjíždíme s Pájou na hory, na Šumavu, pan doktor mě ujistil, že lyžovat v pohodě můžu, že se takhle nazačátku těhotenství nemůže nic stát.

33. týden těhotenství 

Změny vašeho těla
V 33. týdnu těhotenství vaše tělo stále prochází změnami. Jak se vaše miminko zvětšuje, vy si můžete začít všímat dalších změn. Před tím pro vás těhotenství bylo jakousi exkurzí, kdy jste poznávala, jak se vaše tělo mění, nyní již řešíte jiné problémy, jak pohodlně sedět, jak pohodlně spát apod.

Vaše děťátko
V tomto období vaše dítě váží něco přes 1,8 kg a měří více jak 41 cm. Jeho kosti nejsou zatím spojeny k sobě, aby dovolily děťátku bez velkých komplikací hladce projít rodidly. Hlavička děťátka také ještě není pevně spojena. A ještě po narození nebude.

Tipy pro vás
Již se blíží váš termín porodu a vy nedočkavě čekáte, až se vaše dítě narodí. Vaše bříško už je velké a stává se pro vás  někdy obtíží. Máte už menší problémy se sezením, chozením do schodů či jen se zavázáním tkaničky u boty. Občas máte pocit, že jste těhotná věčně a nejraději byste porodila hned. Snažte se proto odreagovat, běžte s partnerem na kratší procházku, vezměte si knížku, nebo se začněte pomalinku připravovat na porod.

***************************************************************************************************************

33. týden těhotenství

Miminko teď váží kolem 1,9 kg a na délka má 44 cm.
Ve věku 33. týdnů je imunitní systém Vašeho miminka podstatně odolnější. Až do doby, kdy se za nějaký měsíc narodí, budou 2/3 jeho imunitního systému spočívat v bříšku (vlastně o malinko níže). Kůži má již podstatně silnější a mnohem méně vrásčitou. Pravidelně se pohybuje, takže pokud cítíte méně než 10 pohybů za 2 hodiny.
Na hlavičce miminka už mohou být docela husté vlásky.
Objevují se pravidelné dýchací pohyby. Plíce ještě nejsou plně vyvinuty. Kosti jsou plně vyvinuty, i když jsou ještě měkké.
Miminko dokáže uvnitř dělohy cítit, slyšet a vidět poměrně hodně. Může již mít vytvořený určitý denní rytmus, který zahrnuje hodně spánku (i když se to nezdá, protože máte pocit, že do vás akorát kope). Dokonce bychom u něj mohli rozlišit REM fázi spánku (rychlé pohyby očí).
Rychlost tepu jeho srdce se ustaluje na 120 – 160 úderech v minutě. Od cca 26. týdne spí a probouzí se v pravidelných intervalech. Když spí, má zavřené oči a poslední měsíc před porodem se mu dokonce zdají sny. Nikdo neví, o čem se dětem v bříšku zdá, když ještě nic neviděly, ale jejich reakce jsou od mračení, smíchu a pláče až po kopání. Děloha se zvětšila tak, že dosahuje až k žebrům. Jak se dítě polohuje hlavičkou dolů, můžete někdy cítit bolestivé kopnutí na novém místě – na hrudním koši, pod poprsím.
 

Co se děje ve vašem těle

Embryotransfer

• v den embryotransferu se před zákrokem může pít i jíst, léky se berou podle rozpisu
• těsně před transferem je vhodné nechodit na WC - plný močový měchýř může pomoci určit správnou polohu pro umístění embrya, ale není to nutné
• pár je odveden na pokoj v prvním poschodí (jako u OPU), který je po celou dobu transferu rezervován pro ně. Žena se převlékne do sukně nebo nějakého delšího trička (nebo v sukni už přijde a jen si sundá prádlo), přezuje se do papučí
• na pokoj přijde embryoložka a informuje pár o tom, jak to vypadá s embryjky, a pár také potvrdí, kolik embryí chce transferovat
• u transferu může být pár spolu, může tam jít jen žena, nebo muž může přijít až po zákroku, kdy žena ještě chvíli leží na lehátku
• embryotransfer se provádí na menším sálku naproti pokoje.
• zákrok se provádí na gynekologickém lehátku, nohy jsou přikryté od pasu ke kolenům prostěradlem. Celý zákrok je velmi decentní.
• manžel (pokud se účastní) má stoličku u hlavy ženy, za prostěradlo nevidí...
• při embryotransferu je šero, hraje tichá decentní relaxační hudba
• ET rozhodně nebolí, zavedení zrcátek je stejné jako u normální gyn. prohlídky
• po transferu sestra přistrčí k lehátku stoleček, na který si žena položí nohy, sestra ji zakryje víc přes kolena (leží se tedy normálně na zádech s pokrčenýma nohama - ne jako u prohlídky). Takto se na sálku leží cca 15 minut, pak sestra pomůže slézt a jde se na pokoj.
• na pokoji se žena oblékne a vyčká na sestru, která upraví rozpis, napíše datum těhotenského testu a dá další pokyny

• http://www.advancedfertility.com/embryotransfer.htm (video ET, obrázky z UTZ při zavádění)

Stimulační protokoly

Protokolů existuje více, liší se délkou a typy podávaných léků. Přehledně jsou popsané například zde: http://www.lekari-online.cz/lecba-neplodnosti/zakroky/indukce-ovulace#protokoly. Volba protokolu závisí na individuálním stavu pacientky (hormonální profil, předešlá léčba apod.)

Každé centrum si protokoly různě uzpůsobuje podle toho, co se jim osvědčuje. Níže jsou obrázky, které úplně neodpovídají protokolům z Unicy, ale pro představu stačí.

Vzory protokolů dle Unicy, vč. léků jsou v samostatném albu (http://www.modrykonik.cz/fotoblog/carunicabrno/album/vzory-protokolu-z-unicy/). Pro informaci o podávání léků se podívejte do článku "Jak se aplikují injekce"

Dlouhý protokol

(schéma neodpovídá úplně přesně Unice)

Předně všechny moc zdravím a děkuji za krasné komentáře...

Tak malemu už byly dva měsíce...ufff...to letí,už to není pidi miminko,ma 5,5 kg a 65 cm .)) a i když se víc mračí a rozčiluje,sem tam mě odmení nádhernym úsměvem 🙂

A co je hlavní,vypada to,že by neměl mít vubec žadné následky,z toho svého těžkého příchodu na svět.

Dochazime na kardio,srdíčko ma stale zvětšené ,ale lepší se to a další navštěvu mame až v březnu,na sonu mozečku také vše v naprostém poradku a na neulogii,kam budeme dochazet do jeho roku,je také vše v naprostém pořadku,akorad je teda trošku línější a odmita zvedat hlavičku,ale to není nasledek,je prostě línější 🙂

Jiříček je dost uplakané a takové "nervní"miminko,to prý muže souviset s tím,že byl dlouho v bříšku,dusil se tam a pak ten příchod na svět a to co se dělo potom...pry byl ve stresu...tak proto je to uplakanek..

Musím přiznat,že je s ním mnohem více "práce"než s prvorozenou,o té jsem prakticky do roka nevěděla,za to teda ted o ní ví cele sídliště 🙂))

Tentokrát jsme nečekali a šli na řadu v čas, k prohlédnutí zbyla jen páteř a 4dutinka (srdíčko). A Sněhulák si hověl hlavičkou nahoru k pupíku takže byl krásně vidět, ručičku měl na nose což je vidět i na fotce co jsem si nechala udělat. Paní doktorka od minula zapomněla, že nechci vědět pohlaví a nevědomky UZ sjela na ona místa takže jsem cosi zahlédla, ale kdo ví zda správně, ale navrtala moji zvědavost, že se možná při příští kontrole zeptám zda jsem to viděla správně. Každopádně by to bylo pěkný překvápko, když jsem si celou dobu myslela opak. Uvidíme zda zvítězí zvědavost🙂

Co budu potřebovat na koupání?

Vanička nebo kbelík

Co potřebuji dále:

- teploměr do vody
Před koupáním byste měli zkontrolovat, zda teplota vody vyhovuje miminku a koupání bude pro něj příjemné. Snažte se přesně kontrolovat teplotu, řiďte se radami pediatra.

- přebalovaní podložku
Podle vašich možností (finančních i prostorových) můžete děťátku pořídit i přebalovací pult. Pokud budete miminko koupat v koupelně a máte tam pračku, můžete přebalovací podložku umístit právě na ni.

- 2-4 dětské osušky
Vyberte ty, které se dají vyvářet.

- 4 žínky
V základní výbavě byste měli mít dvě žínky na hlavičku a obličej a dvě jinak barevné žínky na tělíčko. I žínky se vyvářejí.

- kartáč na vlásky
Při nákupu si přejeďte kartáčem po hřbetu ruky – měl by být jemný, protože pokožka hlavičky novorozence je velmi citlivá.

- dětské mýdlo
Vyberte nejlépe dětské tekuté mýdlo - můžete jej použít i místo šampónu.

- olej na suchou kůži (včetně hlavičky)
Vhodný je i olivový či slunečnicový olej z lékárny.

- hydratační krém pro miminka
Můžete používat místo oleje.

- dětský pudr

- krém na opruzeniny

- vatové tyčinky
Výborně se hodí k čištění pupíku, nosu i uší

- líh pro novorozence
Budete potřebovat na ošetření hojícího se pupíku, dá se zakoupit v lékárně

- sterilní čtverce
Taktéž k hojení pupíčku, zakoupíte v lékárnách.

- borovou vodu na čištění očí

- nůžky na stříhání nehtů
Postačí i ty z manikúry

- hračky do vody – ty se budou hodit později


Při nakupování kosmetiky budete určitě přemýšlet i nad značkou kosmetiky, která by pro vaše miminko byla tou nejlepší.
Před porodem bývá praktické (a maminkami potvrzené) zakoupit pouze základní kosmetiku (krém či pudr, dětské mýdlo, olejíček na tělíčko) a zbytek dokoupit později podle potřeby.

V porodnici vám určitě poradí, kterou kosmetiku používat. Sama uvidíte, jakou kosmetiku tu používají a pokud bude vyhovovat i vašemu miminku, můžete ji dokoupit a používat také.

Kosmetiku vybírejte obezřetně a nestyďte se poradit s ošetřujícím lékařem. Opruzeniny totiž dokážou pěkně potrápit nejen miminko, ale i maminku.

Ani při nakupování léků a lékařských potřeb není nutné spěchat. Vše konkrétní můžete koupit až po porodu, protože do té doby stejně nevíte, zda vše využijete. A navíc - miminko by mělo mít všechnu dětskou kosmetiku i lékařské potřeby nově zakoupené. Při nákupu si proto dobře všímejte data spotřeby.

Zdroj: http://www.babyweb.cz/Clanky/a623-Co-budu-potrebovat-na-koupani.aspx

Koupání miminka ve kbelíku

1. Uchopte svlečené miminko do pozice klubíčko.

 

2. Dejte děťátko pomalu do kbelíku, nožičky skrčte.

 

3. Jakmile spočine děťátko v klubíčku na dně kyblíku, podepřete jemně hlavičku.

 

4. Držení hlavičky ve kbelíku.

 

Miminko -  Koupání a každodenní hygiena

Jak často a kdy miminko koupat? Názory odborníků se různí: někdo doporučuje koupat denně, aby se u miminka vytvořily ty správné návyky, jiní tvrdí, že stačí jednou za 2–3 dny. Každopádně pokud se rozhodnete nekoupat každý den, měli byste miminku omýt alespoň obličej, zadeček a pohlavní orgány. Čas pro koupání vyberte tak, aby byl vhodný jak pro dítě, tak pro vás. Udělejte z koupání rituál – koupejte dítě vždy v pravidelnou hodinu, aby si začalo zvykat na určitý režim. Dítě koupejte vždy před jídlem, ale pozor, aby vám zase ve vaničce už neplakalo hlady.

I. Koupání v dětské vaničce

Pomůcky

Dětská vanička, lehátko, popř. síťka na koupání, teploměr do vody, přebalovací podložka, žínka, buničinové čtverečky, osuška (tetra), hřebínek a kartáček, kosmetické přípravky: olej/pěna do koupele, olej/mléko po koupeli, mastička/pasta na opruzeniny 

Příprava na koupání

32. týden těhotenství

Miminko měří 40-42 cm a váží 1800-200 gramů.
Všechny důležité orgány už fungují kromě plic, které ještě pro vývoj potřebují trochu času. K jejich plnému vyvinutí je důležitá látka nazývaná surfaktant, která podporuje činnost plic mezi jednotlivými nádechy. Vaše maličké váží okolo 1 800 g a jeho tenká pokožka je ještě vrásčitá, protože ji ještě nevyplnil podkožní tuk, což se stane v dalších týdnech. Lanugo (chloupky) se začíná ztrácet a později mohou zůstat jen jeho zbytky na ramenou a krku. Naopak vlásky, obočí a řasy už jsou vytvořeny. I když má miminko kolem sebe dost plodové vody, s tím jak roste, má stále méně místa k pohybu. Není divu, že se snaží alespoň trochu protáhnout a kope do vás, co se dá.
Když je Vaše děťátko vzhůru, má otevřená očička a dělá spoustu věcí, jako čerstvě narozené miminko. Chytá se za nožičky a za pupeční šňůru, cucá si paleček. Také dělá nejrůznější grimasy, kdybyste ho mohla vidět, byla byste překvapená, jak vypadá.
Miminko z Vás doslova vysává vápník, poslouchá okolní zvuky, občas se vyleká a kopne Vás, většinu času ale stále prospí. Nesmíte opomíjet ani hlazení. Stěna břicha, děloha a plodová voda, tvoří sice izolační vrstvu, ale přesto je plod schopen na tyto podněty reagovat.
Brzy začne sestupovat níže k děloze.
 

Změny vašeho těla

Aby vaše tělo a vaše miminko bylo schopné dostávat dostatek živin a mohlo se vyvíjet v pořádku, váš krevní objem se zvýšil o 40 až 50% od doby, co jste otěhotněla.
V tomto období mnoho žen trápí pálení žáhy či krátký dech, což bývá způsobeno tím, jak děloha tlačí na bránici a žaludek. Snažte se proto jíst menší porce během dne a zkuste spát podepřená polštářem.
S pokročilým těhotenstvím můžete pociťovat slabší bolest v zádech, která je způsobena tím, jak zvětšující se děloha posouvá vaše těžiště dopředu a vaše břišní svalstvo ochabuje. Zkuste postižené místo zahřát pomocí ohřívací lahve nebo elektrické dečky. Nebo začněte cvičit relaxační cvičení, která provádějte pravidelně. Nejdříve však tato cvičení proberte se svým lékařem či porodní asistentkou, jestli jsou pro vás tato cvičení vhodná.
Během dne můžete už pocítit první kontrakce. Nebojte se, ještě to neznamená nástup porodu, v tomhle období je to naprosto normální.

Vyšetření v těhotenství

V poradně se klade důraz na měření krevního tlaku, kontrolu moče a sledování otoků. Tím je možno předejít projevům onemocnění zvaného preeklampsie. Ve svém důsledku může vést ke křečovému stavu, který vážně ohrožuje jak matku, tak dítě. Samozřejmě je sledována aktivita dělohy (počet a intenzita stahů) a stav porodních cest.
Dále se provádí odběr krve pro kontrolu protilátek, krevního obrazu, testu na syfilis a AIDS. Koncem tohoto týdne již můžete odejít na mateřskou dovolenou – osm týdnů před termínem porodu vypočítaným na základě poslední menstruace, je podle zákona nejdříve možný termín nástupu na mateřskou dovolenou. V případě, že jste na rizikovém těhotenství, nečerpáte do 32. týdne mateřskou dovolenou, ale jste PN. V opačném případě, cítíte-li se dobře, můžete pracovat až do konce 34. týdne (tj. 6 týdnů před vypočítaným termínem porodu), což je nejzazší možný nástup na MD.

V neděli jsme se byli podívat na kočárek u jedné pani ze Smíchova, jelikož jsme si nenechali říct co to bude a prozatím to nazýváme Sněhulák, tak jsem chtěla nákou neutrální barvu a povedlo se. Je krásný zelenožlutý, lehoučká trojkombinace za super cenu. Od paní máme i postýlku, na kterou jsme prozatím složili jen zálohu, neboť chlapeček, po kterém bude v ní občas ještě spinká, ikdyž prý nerad. Tak nám to nevadí, postýlka je taky krásná v super stavu a my si na ní rádi počkáme, vždyť náme ještě do prosince čas🙂

V pátek jsme byli na povinném ultrazku na genetické vady, čekala jsem přes hodinu než mě vzali. Když už konečně paní doktorka začala tak Sněhulda usnul, štouchala mi do břicha ze všech stran, ale bez odezvy. Spal/a jako špalek, hlavičku schoulenou na hrudník a nohy předsebe až k hlavě, takže nebylo možný prohlédnou všechno co bylo potřeba. Takže pro velký úspěch jdem příští týden znovu.

Co je třeba zařídit po porodu

Na co nesmíte zapomenout
- Vyzvednout na matrice rodný list 
- Přihlásit dítě na zdravotní pojišťovnu 
- Zavolat pediatrovi a domluvit s ním první prohlídku, která proběhne většinou doma (raději se domluvte s pediatrem ještě před porodem, zda dítě přijme) 
- Domluvit si s ortopedem prohlídku kyčlí 
- Pokud jste v pracovním poměru, oznamte zaměstnavateli narození miminka 

Co byste neměli opomenout
- Zažádat o porodné 
- Po skončení mateřské dovolené zažádat o rodičovský příspěvek 

A ještě něco navíc
- Přídavek na dítě 
- Sociální příplatek 
- Příspěvek na bydlení 
- Jedná se o dávky (tzv.testované), pro které je podstatná výše příjmu rodiny.

Co je třeba zařídit po porodu

Na co nesmíte zapomenout

• rodný list   -   vyzvednout na matrice
• zdravotní pojišťovna  -  přihlásit miminko
• pediatr  -   zavolat a domluvit s ním první prohlídku, která proběhne většinou doma (raději se domluvte s pediatrem ještě před porodem, zda dítě přijme)
• ortoped  -  domluvit si prohlídku kyčlí
• zaměstnavatel - oznámit narození miminka (pokud jste v prac.poměru)
• trvalý pobyt - přihlásit miminko
• porodné  -  zažádat o něj
• Po skončení mateřské dovolené zažádat o rodičovský příspěvek

A ještě něco navíc

• Přídavek na dítě
• Sociální příplatek
• Příspěvek na bydlení
  Jedná se o dávky (tzv.testované), pro které je podstatná výše příjmu rodiny.

Považuji se za slušného člověka. Když někam přijdu, pozdravím. V hromadné dopravě pouštím staré a postižené lidi a těhotné ženy sednout. Když vidím maminku s kočárkem, tak jí pomůžu nastoupit či vystoupit. Dodržuji zákony. Když řídím, pouštím lidi na přechodech. A většinou i sebevrahy mimo ně. Dodržuju předepsanou rychlost. No tak dobře, většinou dodržuji předepsanou rychlost. Respektuji červenou na semaforu. Nepředbíhám ve frontách. Odpadky házím do popelnice a tu po sobě zavřu. Teda když to jde. Sbírám psí hovínka.

Mám ráda přírodu. Sice na natolik, abych v jejím lůně dokázala na samotě žít a k životu využívat jen to, co z ní dokážu sama získat, ale dost na to, aby po mně nezůstaly poházené odpadky, manžela jsem odnaučila pohazovat nedopalky. Nelámu stromky a větve, nekopu do hub, v lese nehalekám, nemyji auto u potoka, nevypouštím provozní kapaliny do kanálu. Recykluji. Vše, co jen trochu jde. Když jsou recyklační kontejnery plné, mám haldy separovného odpadu doma, ale do směsného to neházím, ani nepokládám vedle kontejneru.

Myslím, že jsem dobrá matka. Své dítě miluji nade vše a nikdy bych vědomě neudělala nic, co by mu ublížilo. Ráda bych mu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí dopřála to nejlepší, co mohu. Celkově, nemluvím o jednotlivých částech péče o dítě. Myslím, že něco selského rozumu a nějaké zkušenosti mám a jsem schopná uvážit a vcelku dobře rozhodnout, co je pro mé dítě nejlepší.

Své dítě nekojím. Dokáže mě vytočit otázka v podstatě cizího člověka, zda kojím, stejně jako skoro zhnusená reakce na moji negativní odpověď. Jak se dotyčný opovažuje mě soudit, když o mně nic neví. A já nevidím důvod, proč bych se měla ospravedlňovat a někomu něco vysvětlovat. Je to moje čistě soukromá věc. Kdo mě zná a ví, co mám za sebou, ví, že jsem si kvůli kojení došla do pekla, prošla ho do posledního sklepení a zase se stejnou cestou vrátila zpátky. Proto mě žhaví do běla taktiky a praktiky demagogických zastánců kojení. Například mi přijde nemístné, nevhodné a naprosto nefér vzít fotografii ženy, která má v náručí dvě děti, jedno krásné baculaté u prsu a druhé evidentně neprospívající s flaškou, a tvrdit, že za zdravotní stav toho neprospívajícího může umělá výživa a také, že den poté, co byla fotografie udělána, dítě zemřelo. Netvrdím, že je fotografie podvrh, ale je účelová. Ano, dítě možná zemřelo a mě je ho upřímně líto, jako každého dítěte, které zemře. Ale je na vině umělá výživa? Bylo jinak zdravé? A bylo vůbec na umělé výživě? Pokud ano, byla to vůbec umělá výživa taková, jaká má být? Kolik případů v poslední době ukázalo, co všechno jsou lidé schopni falšovat, jen aby vydělali peníze. Třeba vydávat slanou vodu za životně důležité infuze. Nebo melamin v mléce. Proč by nefalšovali nebo nepančovali umělou výživu? A uvědomují si lidé, kteří tutu fotografii využívají pro podporu svých cílů, čeho tím dosáhnou? Matkám, které nekojí jen a jen ze sobeckých důvodů, bude "nějaký cizí fakan" šumák, a ty z nás, které s kojením zápasily nebo zápasí, mnohé labilní po porodu a zoufalé, že kojit nemohou vůbec nebo málo, to vyvede z míry natolik, že přijdou i o tu malou šanci na kojení, kterou měly, protože je další stres připraví o tu poslední trošku mléka, které pro své dítě ještě měly. No, podpora kojení jako víno. Tleskám...

Používám jednorázové pleny. Na látkování nejsem, na bezplenkovu komunikační metodu už vůbec ne. Ale kdo to chce dělat, prosím, jen mi to proboha nenuťte. Kalíšky ropy místo plenky mě nevytáčí, spíš rozesmívají. Myslím, že než k někomu dorazí ta látková plenka, taky to nějaký ten kalíšek představuje. A to nemluvím o tom, jaký podíl celého cyklu není zrovna fair trade.

Nedomnívám se, že bych byla Einstein, ale něco zdravého selského rozumu jsem snad pobrala. Věřím ve svobodu. Ale uvědomuji si, že ta moje končí tam, kde začíná svoboda toho druhého. Věřím, že mám, a stejně tak každý z nás, právo na vlastní názor. Ale jsem otevřená i názorům jiných. Nikdo nevíme všechno, a pokud má dotyčný svůj názor podpořený pádnými argumenty, jsem schopná je uznat, a někdy i svůj původní názor změnit. Věřím v dialog. Opravdový. Ne takový, kdy si druhá strana vesele tlačí své názory a druhé ignoruje. Nesnáším demagogii jakéhokoliv druhu. Vytáčí mě lidská hloupost, sobectví a neurvalost. Když na mě začne někdo útočit a demagogicky mi rvát svoje názory, nesmí se pak divit, že přejdu z už pokřiveného dialogu do protiútoku a řeknu mu, co si o jeho názorech a případně i o něm myslím. Na to mám také právo. Nejsem mučedník. A je zajímavé, že dotyčným se většinou taková reakce nelíbí a berou to jako útok na svoji osobu, aniž by si uvědomovali, že to byli oni, kdo to celé rozpoutal. No jo, dvojí metr. To mi pak rostou facky na rukou...

LP 06.08.10, patek

Pred ctyrmi dny jsem 27. den cyklu mela nekolikrat pozitivni ovulacni test. Honi se mi hlavou, proc se ovulace tak opozdila. Ale mivam posledni dobou nepravidelne a spis delsi cykly (posledni 35 dni), takze se smiruju s tim, ze to bude atypicky mesic.

7 hodin rano specham do prace, jsem zrovna na angiologicke ambulanci. 30 DC, behem par sekund se objevuji dve temer skoro stejne tmave carky. Sok. Vlastne jsem to vubec necekala. Prepada me ohromna radost. Musim se rychle zklidnit, protoze mam za par minut pacienty na ambulanci. Manzelovi chci prichystat nejake prekvapeni. Nevedel, ze testuju, tak to snad vyjde. Mezi psanim lekarskych zprav si na internetovem vyhledavaci zjistuju termin porodu: polovina dubna! Hm, duben nemam moc rada, ale vlastne jsem si moc prala jarni miminko, abychom si mohli uzivat krasne pocasi na prvni kocarkovani, takze je to vlastne idealni. Den probiha dobre, odpoledne se trochu protahuje s unavnym pacientem, ktery chce za kazdou cenu operaci na krcni arterii. Divim se tmo urputnemu presvedceni. Po dvanacti hodinach odchazim z kliniky. Za hodinu mne vola kolega, ze me potrebuji na prisluzbe na oddelenich a JIP. Jsem unavena a ceka me dalsi narocna sluzba s maximalni zodpovednosti. Po 22 hodinach v praci jedu absolutne unavena domu a rikam si, kolik z mych nekdy pomerne nevdecnych pacientu a jejich rodinnych prislusniku by takhle bylo schopnych drit. Nastesti me manzel vyzvednul, takze muzu zavrit oci cestou domu. Trochu jsem se prospala a vyrazim na vikendovy nakup. Je 26 stupnu a slunecno. Byl to vcera s mym testem jen sen?  Kupuju dalsi testy, tentokrat Clear blue. Jeden jsem vyzkousela jeste ve meste. Testovaci carka tmavne uz pred objevenim kontrolni. Asi vazne budeme mit mimi. Hura!!! Honi se mi hlavou, jak to zvladneme. Mam koncit na me nynejsi klinice a zacit novou praci. A jak to oznamit manzovi? Boticky jsou otrepane. Za dva dny slavime 2 roky po svatbe, takze se nabizi prilezitost...stejne potrebuju nejaky napad na neco nezapomenutelneho.. 

srpen 2009 - vysazena antikoncepce

12 cyklů neúspěšné snažení

16.6.2010 - první návštěva CARu - zjištěna cysta na vaječníku, udělány odběry krve a stěry

10.7.2010 - výsledky nic moc - FSH 11 (ovariální rezerva se snižuje), přítomna ureaplazmata, k tomu protilátky proti spermiím, manžel asthenospermie, cysta tam stále je a roste - nasazena antikoncepce a antibiotika pro oba na ta ureaplazmata

5.8.2010 - antikoncepce cystu nezničila, takže jsem skončila na sálku a hned mi ji paní doktorka odsála - nebylo to nijak dramatické, dělá se to bez narkózy, pokud to některou čeká, nemusíte se bát 🙂

a páčto jsem 1.DC a paní doktorka prý nerada něco odkládá, tak začínám s přihlédnutím k nedobrým výsledkům hormonálního profilu stimulovat ultrakrátkým protokolem: