zdravím všechny tety koníkovky :o)

v roce 2008 nám bylo sděleno, že moje šance přirozeně otěhotnět se rovná nule. Neroste mi děložní sliznice.

Nastoupili jsme do Sanusu Jihlava a v prosinci genetiku, vyšla v pohodě.

V březnu 2009 jsem vyfasovala Dipherelin injekci a za 14 KO. Tam mi našli cystu, takže odsátí a pak teprve stimulace. Naštěstí mi narkoza nevadí, spíš naopak, takže žádná tragédie. OPU bylo 9.4.2009 z 11 vajíček 8 zralých, oplodnilo se 7. 3 se zamrazily a 2 expandující balstocysty nám zavedli 14.4.2009

9 den po ET jsem našla krásné //. Jenže 5.5.2009 jsem začla krvácet a skončila v nemocnici s diagnozou potratu jednoho dvojčete. Týden na to šlo i druhé. Bohužel.

Takže vše znovu. Na podzim jsme měli 2IVF. 13 vajíček, všechny zralé, 6 mrazáčků a 2 zaváděli. Negativní. Pan doktor zjistil proč, z dlouhého protokolu který jsem měla na jaře byly vajíčka kvalitnější, z krátkého v porovnání s ním ne. V lednu jsme si pro jistotu nechali udělat ještě imunologii i když jsme věděli, že tam nic nenajdou.

Vzhledem ke stávající situaci, jsou fotky našeho syna a naší rodiny přístupné jen přátelům na FB

Milá Joli vše nej k druhým narozeninám

pokusím se ti sem shrnovat tvé pokroky abych na nic nezapoměla.

Dnes jsou ti dva roky a ty počítáš do deseti, zpíváš Vrané koně, Prší prší a dalších pár písniček. Básniček říkáš asi čtrnáct.

Vážíš asi 13 kilo a měříš asi 84 cm, bačkorky nosíš 15,5 nebo 23.

Zítra máš oslavičku, tak potom něcoo přidám

Stáva sa to pravidelne. V téme, do ktorej bežne nechodíš, sa spýtaš nejakej užívateľky otázku a potom musíš každý deň do tej témy chodiť aby si zistila, či ti už náhodou neodpovedala. Alebo odpovieš niekomu, ale dotyčný si to, žiaľ, nikdy neprečíta, lebo do tej témy nechodí on.

Ak prispievaš do viacerých tém a fotoblogov, za chvíľku stratíš prehľad kam si písala, čo si komentovala, kto na teba reagoval, kde sa čaká na tvoju reakciu atď.

Riešenie:
Hocikde v texte na fóre alebo v komentároch môžeš priamo spomenúť užívateľa, ktorého sa tvoj príspevok týka, a on o tom bude automaticky upzoronený.

Ako sa to robí?
Pred login užívateľa, ktorého spomínaš doplň zavináč (t.j. @). Takže namiesto aby si napísal "bob: tie nove zmeny sa mi nepacia ☹" napíš "@bob: tie nove zmeny sa mi nepacia ☹".

Načo je to dobré?
Na to, že ak takto zvýrazníš niekoho v správe, systém mu automaticky pošle upozornenie o tom, že ho spomínaš a kde ho spomínaš. Takže nemusí prehľadávať všetky fóra a komentáre vo fotoblogoch aby zistil, kde sa s ním snažíš diskutovať.

Príklad:
Ja som užívateľ viz a chcem reagovať na komentár užívateľa bob v jeho albume. Tak napíšem: "@bob a kde ste to kupili?". Bob sa prihlási o hodinu na stránku. V hornej časti sa mu zobrazí link "Kto ta spomína" s jednotkou v červenom rámiku. Klikne na to a zistí, že viz ho pred hodinou spomínal v kometnároch pri albume. Ďalším klikom sa bob dostane priamo na môj komentár.

Dnes kontrola u pana doktora, a od teď už každý týden + monitory. Srdíčko buší, vše vnaprostém pořádku. Davídek má 2,6 kg. A tvrdnutí bříška pokračuje :o)

6.9.07 Jsme spečetili naší lásku u oltaře.Po svatbě jsem po sedmi letech vysadila HA Trilegol .Po roce a pul neuspěchu otěhotnět prirozene si hledam noveho gynekologa ...  Progyn dr.Šulc
Hned nás posíla na spermogram-výsledky pomalejší pohyblivost☹
Hned nám vypisuje žadanku do Iscrae Praha.
Objednáváme se na unor 09....3.4/09 první IUI-neuspěšně,5.5/09 druhe IUI-neuspěšně,Na leto si opet davame pauzu od vsech doktoru....
 Po roce odpočinku od všech doktoru a doufaní že se nam zadaří přirozenou cestou se opět vracíme na pomoc doktorum. 
17.5.2010 jsem sla na  laparoskopii a hysteroskopii delohy v  nemocnici Brandys n.Labem operoval me muj gynekolog Dr ŠULC
19.5.2010 Návrat z nemocnice-výsledky-mám krásně čisté vejcovody i dělohu,nic nám nebrání k tomu otěhotnět (tedy až na ty pomalejší potvurky).
Celé léto tomu dáváme šanci a zkoušíme přirozeně otěhotnět ale marně....

  2.10 přišla pravydelna MS a hned volam do Iscare,objednat se na 11 den cyklu  na UTZ
12.10 UTZ ovulace nikde
21.10 jdu na imunologii-vysledky jsou negativni ve všech směrech🙂
 Dr.mi rekla že to vypadá že mé vaječníky si dali tento měsíc pauzu,že se to někdy stává.

Tak vše musí počkat stěry na gynekologii vyšli pozitivně na ureoplazma takže se musíme nejdříve vyléčit antibiotikama ja i manža☹
8.11 kontorla v Iscare UTZ jestli dorazila ovu,zatim to nevypadá dobre,
11.11 další UTZ ale stále nic takže mam další anovulační cyklus☹

12.11 negativní testy na ureoplazma hurá jsme zdraví!!

21.11 dorazila MS objednavám se hned do Iscare na 3DC  UTZ ,objednano na 23.11
23.11 UTZ dopadl dobre a tak začínám stimulovat práškama Clostilbegyt  1-0-1 az do 7DC
30.11 kontrola ovulace,jsem zvedavá jestli ovu bude🙂)

30.11 tak mam dva krasné folikli...2.12 bude IUI 30.11 v 21h píchame injekci Ovitrelle.....
2.12 v den mé IUI volají sestřičky s Iscare.že mojí inseminaci musí zrušit z duvodů sněhové kalamity doktor se nemůže dostat s Teplic do Prahy☹
         Máme si udělat s manželem hezký večer že se někdy zadaří i doma,prý je to někdy lepší....
       -odpoledne zaděláno na miminko:o)
2.12 začínáme papat Maca já i manža...2x denně
15.12 test je negativní a Ms dorazila 18.12 se strašnými bolestmy...
3.1 se objednavam na 11.1 do Iscare chci vymenit doktorku a naplanovat iui 
11.1 jdu do Iscare naplanovat IUI Dr.Turková mi predepisuje clostylbegyt 1-0-1
16.1 dorazila pravidelna MS
25.1 jsem 10DC a jdu na utz,tak mák na kazde strane 4 krasne folikli🙂 na 27.1 13h je naplanováná IUi
jen mam spatnou sliznici Dr.mi predepisuje hormony Estofem 1-0-1 aby mi sliznice dorostla a mohl se mimisek poradne uhnizdit🙂
25.1 v 21h picham injekci Otriville🙂
27.1 IUI probehlo v poradku Manzel má velmi dobry spermo...:o)))
9.2 krevni testy jsou negativní☹((( Takze zase nic.....
11.2 se objednavan do Iscaru na naplanování dalšího IUI
        - tak mám cystu ze stimulace s  clostylbegyt  na pravím vaječníku☹ 

22.2 nasteva Iscare na UTZ jestly je ovulace bez kakékoli stimulace, mám krásný folikl na právé straně a cysta uplně zmizela🙂)))
     je to možný po 6 měsících mám ovulaci???? 25.2 mě čeká IUI   
25.2 iui vše proběhlo v pořádku jen je horší spermo než minule☹ 11.3 testování🙂
11.3 test negativní☹

5.3 Opět náštěva u léčitele na plodnost....
14.3 náštěva u léčitele....
21.3 náštěva léčitele....
23.4 páté iui proběhlo hladce🙂
-máme nejlepší spermogram za celou dobu,jak v pohyblivosti tak v množství a je na NORMĚ!!!!!
7.5 test negativní☹

Co je nutné ještě zařídit v těhotenství

•  vyplnění dotazníku o jménu dítěte, dostanete ho v těhotenské ambulanci v porodnici, kde budete rodit. Musí být podepsaný oběma partnery,

•  pokud nejste vdaná a přejete si, aby miminko mělo příjmení vašeho partnera, vyřiďte si potřebné dokumenty na matrice. Není nutná matrika v místě bydliště. Tzv. uznání otcovství provede kterákoli matrika v České republice. Avšak partneři se musí na matriku dostavit společně, každý se svým rodným listem a občanským průkazem,

•  vyberte si dětského lékaře, který se bude starat o vaše miminko. Doporučuji hledat jej v místě bydliště z několika praktických důvodů: pokud nejste mobilní, vždy se k němu dostanete, a hlavně ho zpočátku budete navštěvovat opravdu často. Také si uvědomte, že až bude vaše miminko nemocné, nebudete s ním chtít absolvovat dlouhé výlety. Kontaktujte svého pediatra ještě před porodem a domluvte se s ním, jak budou první návštěvy vypadat. Dnes se rodí málo dětí, máte proto velkou výhodu v tom, že se lékaři ve svých službách předbíhají. První návštěvy zpravidla probíhají u vás doma a další v ordinaci, v ordinačních hodinách přímo určených pro ty nejmenší, což znamená, že byste neměly přijít do styku s ne­mocnými dětmi,

•  pokud si pro své miminko vyberete jméno, které není v našem kalendáři, je nutné mít povolení,

•  v poradnách přímo v porodnici se setkáte s informacemi o dárcovství pupečníkové krve. Pokud se pro ně rozhodnete, potřebný formulář vyplňte již v době těhotenství a nezapomeňte si ho vzít, až pojedete do porodnice. Pokud z nějakého důvodu nechcete očistné klyzma, můžete se u svého gynekologa informovat o alternativních způsobech.

Výbava do porodnice

Nastávající maminka by si s sebou měla předem připravit:  

•  všechny doklady:

– provdané ženy – oddací list a dotazník o jménu dítěte,

– svobodné ženy – rodný list a dotazník o jménu dítěte,

– rozvedené ženy – rodný list, rozvodový list a dotazník o jménu dítěte,

Výbava pro miminko

1.  kočárek – dnes je opravdu široký výběr. Vybírejte si kočárky, které mají snímací potah, abyste ho mohly kdykoliv vyprat, praktičtější jsou tmavší barvy. Pokud není ve výbavě, je dobré dokoupit si pláštěnku na kočárek a síťku na ochranu proti hmyzu. Nekupujte si kočárky malé, děti z nich brzy vyrostou. Pokud zvažujete tzv. trojkombinaci, uvědomte si, v jakém ročním období se vaše miminko narodí, a hlavně, zda tento bytelný kočárek využijete i tehdy, až vaše miminko vyroste. Možná bude pro vaši manipulaci lepší lehčí sportovní kočárek, tzv. golfky,  

2.  autosedačka – nekupujte nejlevnější typy. Důležitá je bezpečnost miminka,  

3.  přebalovací pult – než ho půjdete vybírat, uvědomte si, kde budete miminko přebalovat. Velmi praktické je, když si koupíte nebo necháte vyrobit komodu, kterou později po odstranění horní přebalovací desky můžete použít i jako skříňku. Dobré je, když má hned pod přebalovací deskou zásuvku, kam si dáte všechny věci, které na přebalování potřebujete, abyste nemusela od miminka již odbíhat,  

4.  elektronická chůvička – kupujte si ji jen od renomovaných firem a rozhodujte se podle vzdálenosti, na kterou ji potřebujete,

5.  postýlka – když postýlku vybíráte, nechte si poradit od odborníků. Vždy zkontrolujte zabezpečení, výhodou je stahovací postranice a velice důležitá je kvalitní matrace. Tzv. látkové mantinely do postýlky nejsou nutné, mají jen estetický vliv a navíc při stahování postranice překážejí,

20. týden těhotenství

V tomto období těhotenství se vývoj plodu zrychluje a již můžete zaznamenat i pohyby dítěte. Některé orgány plodu jsou již vyvinuty a některé se teprve dovyvíjejí. Dokonce již vaše dítě vnímá i okolní svět.

Délka plodu (od hlavy k zadečku): 16 cm

Hmotnost: 340 g

Co je již u plodu vyvinuto

Tělo plodu je pokryto jemným ochlupením. Roste rychleji a již můžete pociťovat jeho pohyby. Končetiny jsou zcela vyvinuté. Vaše dítě už dobře slyší a vnímá vnější zvuky, na které už reaguje. Projevují se už první pohyby očí i když jsou stále zavřené. Objevují se první zoubky.

Byl pátek 16.4. stejný jako všechny pátky v nemocnici.Budíček v 5.30h a v 6.30h mě čekal tolik pro mě hrozný monitor, který v mém případě trval i 2h.Muka , které jsem trávila na tvrdém lehátku s bolestmi zad a tvrdým břichem  jsem nesnášela.Spící a zamračená jsem zalehla a s pásy dospávala ráno.V 7h před vizitou monitor nic moc tak to sestřičky vzdaly a čekalo se na doktora.Pohyby na monitoru opět nebyly a akce ozev na stejné křivce.Tak jsem si na pokoji dala snídani, která mi ani moc nechutnala ze 4 vánoček jsem snědla sotva jednu a kakao mě jako jindy radost neudělalo.V 8h mě čekala velká vizita zas nuda jako vždy.Mladičký a hodný doktor hlásil primáři můj stav a ukazoval metrové papíry z monitorů.Ty se mu už nezamlouvali a rozhodl, že ať natočí ihned další.Než jsem si vykráčela na chodbu tak jsem jen zaslechla " hned to ukončíme" No šli na mě mrákoty a jímala mě hrůza.Monitor odpadl a šla jsem balit.Bála jsem se o malou, protože jsem jí cítila naposledy ve čtvrtek podvečer a to kopala 3 hodiny v kuse jak čert , až mě to bolelo jak hlavičkou narážela na moje kosti, to pak utichlo a až do rána jsem o ní nevěděla.Manžel byl jako vždy v práci a říkat jsem mu to nechtěla , že ho překvapím tak jsem dala vědět  mojí sestře samo, že všechny vystrašila.Když mi manžel volal, že je v Praze tak jsem mu to řekla , vyprd se na práci a chvátal za mnou i s Dušánkem.

Při vyšetření mi doporučili císařský řez, že prý to bude pro malo šetrnější než bych rodila normálně. tak jsem jen mávla rukou, že už mi to je jedno hlavně ať se jí nic nestane.Na sekci jsem měla jít ve 12h, ale to se protáho až do 13.30h nery to byly hrozný hlavně , když sestřičky chodily poslouchat srdíčko jestli ťuká.Na pokoji jsem už měla bolesti snad každou minutu .

No tak jsem ve 13.30h jela s manželem jsme se minuli asi tak o minutu tak už jsem se s ním nerozloučila a ono to bylo asi lepší.Na sále se mi teda vůbec nelíbylo, to popisovat radši nebudu.Hlavně kosmonaut co držel skalpel v ruce a říkal " tak já začínám řezat" a já na něj " no ale já ještě nespím"Uspali mě ve 13,35h.

Valentýnka se narodila ve 13,38h.Měla 2180g a 43cm.První ji viděla moje sestra, která nám ji natočila a vyfotila.Pak ji viděli manžel s Dušánkem jak si to fičela v inkubátoru po chodbě.Malej rudej flek co se mrskal a křičel jak o život.Já ji viděla až ráno 5hodin.

Na jipce jsem se vzbudila někdy o půl třetí a prý mi tekly slzy a pokoušela jsem se mluvit, ale nešlo to tak jsem jen sípala a brečela.Byl u mě i manžel , jen mi říkal, že je holčička malinká a v pořádku. Na chodbě jsem viděla Dušánka jak strašně brečel a volal na mě .Já volat nemohla tak jsem mu jen mávala.Na jipce byli všicni moc hodní starali se o mě dobře nosili léky na bolest.Dostala jsem i napít.Jinak břicho mě tam bolelo kako čert, ale dala jsem to,  pořád jsem si myslela, že mám vysokej práh bolesti, a že snesu hodně, ale tohle jsem teda nečekala a lezla jsem tam na práškách v bolestech 7 dní.

Valentýnka byla do úterka v inkubátoru tak jsem nabrala sílu a s ní už to bylo veselejší.

Když ses nám narodil, úplně se mi změnil život, děkuji Ti za probdělé noci, za Tvůj pohled do mých očí, za Tvůj první úsměv, děkuji Ti,že jsi. Nikdy v životě jsem nebyla tak šťastná jako jsem teď. Miluji Tě a celý svůj život budu Kubíčku můj.....Tvoje maminka

Můj příběh musím začít vyprávět z dob mé dospělosti,tehdy v mích 17nácti letech po spoustě vyšetřeních mi bylo řečeno ,že pravděpodobně nikdy nebudu mít děti,ale přesto jsem ještě byla poslána ke specialistovy,který bohužel diagnozu potvrdil s tím že jsem jedna z milionů,která má nemoc už nevím název,ale jedná se o to ,že místo aby se mi v těle bunky vyvíjeli tak oni zanikali,takže jsem byla jako v přechodu ,ale s menstruací.Pro mě již životním cílem byla rodina s dětmi to byl konec světa.Můj přítel a nynější manžel to se mnou vydržel a snažili jsme se najít nějaké řešení,i když v době před 20ti léty to nebylo zrovna lehké,ale nedali jsme se zastrašit a přemluvili jsme doktory k umělému oplodnění,po doporučení jsme navštívili Olomoc kde jsme nebyli spokojeni,pak bylo na řadě Brno tehdy u dr.Ventruby,také bez snahy ,nakonec jsme přešli k dr.Veselím a tam po třech letech neustálích laparoskopických vyšetřeních a hormonálních injekcích jsme dosáhli výsledků a já měla vajíčka k oplodnění,byl to malí zázrak,i když odběr vajíček v té době bez narkozy nebylo nic moc vydržela jsem vše a světe div se já byla těhotná,ale má radost trvala 2dny ,těhotenství bylo biochemické.Takže jsme byli opět na bodě mrazu,další ivf jsem vzhledem ke špatnému zdravotnímu stavu nemohla podstoupit,tak následoval další krok a to adopce,bylo to pro nás jediné řešení jak nezůstat sami.Po všem tom papírování a testování ačala doba čekání a já jsem se snažila dát se do kupy po zdravotní stránce.Musím podotknout,že potkat těhotnou ženu bylo peklo a matku s dítětem ještě horší.pracovala jsem jako prodavačka,takže mé úsměvy a dobré jednání mě stálo spoustu sil,taky jsem v té době pochopila,proč jsou některé ženy schopny ukrást cizí dítě když nemůžou mít vlastní,ta touha po dítěti zaslepí všechen rozum a je zapotřebý velká síla vůle to neudělat a opravdu to pochopí jen ten kdo tím prochází.Ještě musím dodat že v době čekání na mimčo jsme byli konečně doporučeni na genetické vyšetření,kde k naši smůle zjistili,že manžel má genetickou vadu a jím počaté děti nebudou nikdy života schopné.Netušila jsem kolik toho ještě snesu a jedinou mou útěchou bylo čekání na adopci a to čekání dlouhých 6let kdy konečně zazvonil ten vytoužený telefon 15.11.1999 a paní mi zdělila že mají pro nás 6ti měsíčního chlapečka a máme se dojít na něj na druhý den podívat,nepřišli jsme se jen podívat ,ale hned jsme śi ho vezli domů,aby si to náhodou někdo nerozmyslel.Pak nastaly ty nejkrásnější roky ,malí byl sice hodně nemocen hlavně míval vysoké teploty,které ho málem stály život ,ale zachránili jsme ho díky tomu,že byla celá rodina doma,když dostal z vysokých teplot fibrilní křeče a zapadl mu jazyk.Jak malí rostl a rostl tak mě to nedalo a přesvědčila jsem manžela,že by jsme mohli zkusit ještě ivf v té době už s drovanými embriemi ,protože můj zdravotní stav mi nedovoloval velký zásah do těla a i těhotenství by bylo hodně rizikové,ale musela jsem to udělat ,prostě to ještě zkusit.Našli jsme si soukromou kliniku v Brně Repromedu kde nebyl problém tohle podstoupit jen ta cena byla šílená 85tisíc,tak jsme šetřili a pak se do toho dali,poprve,podruhé bohužel bez úspěchu.Na čtvrtý pokus který stál 160tisíc jsme už neměli finance,tak jsme přestoupili na Obilnák tam byli provedeny další dva transféry embrii,kde posladní byl úspěšný,ale já jsem o tom nevěděla nebo to bylo mimoděložní dozvěděla jsem se to až  v nemocnici kde jsem byla záchrankou odvezena v důsledku velkých bolestí a výsledkem bylo prasklé mimoděložní s krvácením do břicha,byla jsem zachraněna v posledních minutách ,dostala jsem nadáno jak jsem se mohla pouštět do ivf s mím zdravotním stavem a zákaz jakéhokoliv dalšího snažení.Tím jsem si myslela že vše skončilo....omyl nastal čas kdy jsem začala silně krvácet a musela jsem podstoupit další zákroky ,nic nepomáhalo tak se rozhodlo že mi vezmou dělohu ,jenže se vyskytla potíž s krví a operace by byla nebezpečná takže nic.Pak podalším zákroku světe div se krvácení ustalo a já byla dokonce bez menstruace a pak nastal další zázrak úplně nepochopitelný a já otěhotněla přirozenou cestou,ale nemělo to dlouhé trvání opět to bylo mimoděložní a v začátcích takže se to nakonec vstřebalo samo,po dalších třech měsících jsem byla zase přirozeně těhotná a tentokrát jsem to potratila......ted čekám co dalšího mě ještě potká ,jak si se mnou ta příroda zahrává.

V minulém roce v září jsme si podali druhou žádost o adopci chtěli bychom holčičku..................................

ahojte vie mi niekto poradit ci mam narok na maternity allowance ak pracujem v uk 4 roky ale vo february tohto roka som zmenila zamestnanca , som v 22t a chcem sa opytat kedy je mozne zacat s vybavovanim maternskej a poslanim formularu do jobcentra. rodit by som chcela na sk planujem sa vratit na sk a tam porodit mam narok na matersku z uk ak budem na sk?

O první miminko jsem přišla v roce 2005, kdy mi zjistili v 10tt zamlklé těhu. O druhé miminko jsem přišla v roce 2006, kdy jsem porodila v 28tt a Tomášek mi umřel po čtyřech dnech v inkubátoru. Obojí bylo vinou mé gynekoložky. Dlouho jsem byla na ilných antidepresivech, abych se z toho dostala. Do dnes to ale stále bolí u srdíčka. Nechala jsem si rok odstup, v domění, že se vše dá dopořádku a konečně se to povede.                        V lednu 2010 jsme po dvou a půl  letém snažení navštívili Gennet v Praze. Vložili jsme se do rukou " odborníků". Dnes již toto slovo opravdu píši v uvozovkách, neboť se mi opět potvrdilo, že doktorům se nemá věřit. Byla proveden a Hysteroskopie, kde bylo napsáno, že je úplně v pořádku. Manžel je taky v pořádku, takže prý nebyl důvod, proč by to nevyšlo. Začali jsme stomulovat. Panu doktorovi Daňkovi vůbec nebylo divné, že folikuly nerostou tak jak mají, ale dávku nezvýšil. Na druhém UZ Před OPU mi paní dokorka Langerová řekla, že je pozdě na zvýšení dávky a že vajíček bude holt málo. Nakonec mi vzali 3 vajíčka, která byla největší, nicméně nebyla taková, jaká by měla být. Jedno se oplodnilo, a to mi dali po dvou dnech zpátky do bříška. Testy byly stále negativní a měla jsem bolesti v podbřišku. IVF nevyšlo a krev byla 0. Odmenstruovala jsem a smířila se s tím, že musíme čekat 3 měsíce. Za týden po menstruaci jsem dostala šílené křeče a omdlela jsem doma v kuchyni. Manžel volal záchranku, která mě odvezla do nemocnice. Mysleli si, že je to slepé střevo, ale nebylo. Byla to děloha.                                                                                                             Na sále mě operovali 3 hodiny bylo mi pak strašně špatně a když mi vytahovali dren z dělohy, tak jsem řvala bolestí. Holt si paní Lovásová spletla vaječník s hnisavým váčkem velikosti skoro tenisáku.
Prý mě neměli vůbec oplodňovat a těma stimulačníma injekcema to jen zhoršili. Od začátku prý muselo být jasné, že to nevyjde. Takže manža uvažuje dát žalobu na Gennet, protože to nepoznali a stejně mě opodnili. No takže doma umírám s rozpáraným břichem. V pondělí by mi měli napsat lázně. Za půl roku až za rok můžu jít na další IVF. Bohužel mám už jenom dvě. to můžeme zkusit znovu. Do práce asi dlouho ještě nepůjdu. A na Gennet podáváme s manžou stížnost. Takže teď si musím přát, aby se ten chronický zánět nepřestěhoval na levou stranu a abych "stihla" mít alespoň jedno miminko. Doktorům ale už nevěřím.

Počer transferovaných embryí:2

Počet kryokonzervovaných embryí: 7

21 folikulů, 16 oocytů, kráááásne čísla

Výsledky konečně dobré,máme z toho radost 🙂

Žádna změna,pokračujeme stimulovat.

Píchnuto ještě v nemocnici,zítra se do toho musím pustit sama :(

Termín jsem měla 5.5.2010, už 3 týdny jsem přemlouvala mimčo, aby vykouklo na svět, protože mi to přišlo už taaaak dlouhé a namáhavá - s dvěma prťaty za zády a mým megapupíkem, žádná slast ... nicméně naše malá slečna paličatá byla paličatá už v bříšku a samozřejmě si řekla, že se narodí, až ONA bude chtít. 🙂 Takže nejen, že jsme vydrželi do termínu ...a dokonce přes termín ....sice jen dvě a půl hodiny, ale přece jen se nenarodí tehdy, kdy chceme my ....

V 0:15 mě vzbudila první kontrakce .... křížová bolest, jako blázen ...nicméně těch jsem měla několik už pár dní předem -jsem si říkala, zase poslíčci, přejde to a spíme dál ...jenže to sice přešlo, ale za 5 minut bolest břicha, docela silná ...to jsem zbystřila...za pět minut další .... ještě jedna...volám Honzovi, že se asi dneska nevyspí a ať je připravený vyrazit z Prahy domů .... dám sprchu a uvidím. Sprcha 5 minut, další kontrakce ....asi jde do tuhého ...volám ségře, jestli se mnou sjede do porodnice, volám Honzovi, ať vyrazí na cestu ... budím mamku, sjede mi pro ségru. No, než dojely zpátky, praskla mi voda ...zelená, to jsem se vyděsila ... v 1:30 jsme vyrážely do porodnice .... v autě už asi ségře docházel humor, kontrakce častější, i po dvou minutách.... ve 2:00 jsme dojely do porodnice ... příjem byl docela rychlovka, kontrakce hrozné, bolest strašná, měla jsem co dělat, ať to prodýchám ... sotva jsem se sestrou z příjmu dojela výtahem na porodní sály ... vlezla "na kozu" ....najednou šílené nucení na tlačení....několikrát "příkaz" netlačit....to nešlo, však to znáte .... 3x jsem zatlačila....a ve 2:25 byla malá na světě!!! Manžel samozřejmě dojet nestihl, tou dobou byl sotva 60 km od Prahy .... ségra, která mě původně jen vezla do porodnice ho nakonec zastoupila se vším všudy....byla se mnou u porodu, přestřihla pupeční šňůru, popsala mi naši Karolínku .... prostě ji "popostrčila" do toho našeho světa .... zvládly jsme to i bez táty a ač je mi to na jednu stranu hrozně líto a nejednou jsem to už obrečela...na druhou stranu jsem tedy ráda za krásný a rychlý porod, který bych přála každému...

...Taky jsem ráda za výběr porodnice, že mě nenutili po císaři rodit automaticky zase znovu císařem, nechali rozhodnutí na mě (s tím, že samozřejmě to budou hlídat a případně by se císař udělal, kdyby něco hrozilo) .... a já tak měla ještě jednou možnost zažít tu krásu příchodu dítěte na svět ....a že to byl hodně rychlý příchod na svět 🙂

12/09 - návštěva Gestu - Dr. doporučuje manželovi na únor kontrolu u dr. kvůli spermiu (přitom ho máme báječné), a na únor připravuje žádost o souhlas OZP ke 2.IVF. Domluva, že se po velikonocích ozvu. 

20.4.2010 - pohovor na 2. IVF. Žádost od pojišťovny je schválená, podepíšeme souhlas a jdeme na to! Tentokrát bude krátký protokol, jak dorazí MS objednejte se na prohlídku. Manžel si na kontrolu nedošel, ale nic se neřeší.. 

22.4. dorazila MS

24.4. prohlídka u dr. první injekce Gonalu F 225 j., další dny 187.j. prohlídka pod UZV i přes silnou ms.. 

27.4. prohlídka u dr - 2 folíky jsou vidět. Zároveň musím zajít ke své obvodní dr., která mi udělá rozbor moči, krve, prohlídne (+ EKG, to mám ale ze října a ještě je platné) - tzv. předooperační vyšetření.

30.4. další injekce Gonal, stále 187 j. + první injekce Cetrotide a to až do 5.5. Folíci se rozmnožují a zvětšují a já začínám být nafouklá jako když mám větry a špatně se mi sedí se zapnutými kalhoty a nemohu se ohýbat.. 

V předchozím mém příspěvku jsem psala o své dcerce a budu v tom pokračovat dále. Za pár dní jí bude 21 měsíců a zrovínka prochází obdobím, kterému říkáme MOJE. Projde si tím prý každé dítě, tak se snažíme, abychom se z toho nezbláznili všichni. Jednou totiž lze přežít vztekání a ječení „moje, moje, moje“. Podruhé už máte lehký tik v oku a potřetí si říkáte: „Panebože co to je?!“ Zde nastupuje rodičovská výchova, kdy se snažíte svému dítku vysvětlit, že je to sice jeho, ale že jsme moc hodní a rozhodně tu onu věc půjčíme a že se nemusíme bát, že nám ta ona věc bude vrácena. No, jestli si někdo myslí, že to funguje, tak zatím ne.

A jak vypadá takové období u nás v reálu?! Asi takto. Jdeme s Nikolkou na návštěvu o patro výš k pani co má o něco málo mladší holčičku. Říkám si, to je prima, Niki si pohraje, já si popovídám a bude klid. Kdepak žádný klid, s maminkou holčičky si nestačíme říct ani slovo, protože probíhá boj o hračky a pokud píši boj, tak to ještě není tak strašné, protože později nastává válka.

Niki je rozhodnuta, že si půjčí od holčičky kočárek a holčička je také rozhodnuta, že zrovínka teď si s kočárkem chce hrát ona. Každá drží kočárek z jedné strany, tahají se o něj a přitom křičí. Niki křičí: „Ne, ne, pust, moje, moje“, holčička začíná plakat. To Niki povzbudí a rve za kočárek větší silou. Vyrve ho holčičce z ručiček
a vítězoslavně s ním utíká směr předsíň. Holčička propukne v obrovský pláč. Je to strašlivé divadlo a bohužel jako matka/matky, nemůžeme jen přihlížet. Tak opět jdeme a vysvětlujeme, jak to není hezké se o hračky prát, že si je půjčíme a vrátíme. Dítka u toho většinou brečí, nebo dělají, že se jich to netýká. Dobrá, boj ustal, Niki vyhrála. Jenže po chvilce ji kočárek přestane bavit a ejhle holčička, u které jsme na návštěvě, si hraje s něčím zajímavějším. Opět nastává boj. Tady zasahuji já a snažím se Niki vysvětlit, že si teď tuto hračku půjčit nemůže, protože si s ní hraje někdo jiný. Odpovědí mi je: „Moje, moje, pučit, pučit“ a obrovský pláč. A tak to jde stále dokola. Jelikož jsme statečné matky, tak to většinou cca hodinku vydržíme, ale pak usoudíme, že boj přecházející ve válku dvou batolat musíme ukončit a opět s řevem odcházíme domů. Proč s řevem?! Protože ani jedna nechce, aby ta druhá odešla, nebo jít domů. Pak se v tom vyznejte.

Díky období MOJE, Niki měla už na hlavě i bouli. Byly u nás na návštěvě dvojčátka, stejně stará (holčičky). Nikolka měla opravdu velký problém, jak uhlídat všechny své hračky před dvěma narušitelkami. Lítala od jedné k druhé jak uragán a snažila se jim sebrat vše, co si chtěly půjčit. Holčičky se samozřejmě nedaly a o hračky sváděly svůj boj. V okamžiku, kdy Niki tahala hračky od obou holčiček, nemohla vyhrát, něco povolilo, Niki uklouzla a bouchla se o stůl. Boule nebyla nijak zvlášť veliká, jen ta na její dušičce. Opět to byla návštěva provázená pláčem s výdrží hodinu.

Ne všechny návštěvy jsou takové, občas mají batolata v období MOJE i dobrou náladu a o hračky se neperou, půjčí si je, ale stále na nich vidíte, jak ostřížím zrakem sledují, zda je vše jak má být.

Další článek o tom jak zabavit batole najdete na: http://vancurova.blog.idnes.cz/ a v pondělí vyjde další o tom, jak jsem byla s tou mou treperendou v nemocnici, otřesný zážitek ☹ Tak jukněte.

Loni v cervenci  jsme se s manzelem vzali rikali jsme si po svatbe ze bys me chteli miminko,tak jsem po svatbe vysadila  prasky a nechali jsme to na prirode jak to dopadne Alle 4.10.2009 jsem to nedostala nejdriv jsem si myslela ze jsem nachlazena  ale pak mi to  prislo divne tak jsem jsi radci udelala testik ale byla tam jen jedna carka tak jsem byla malinko sklamana a nechala jsem ho lezet v koupelne na vane.Po te pribehl muj manzel a povida mi tys tehotna ..... A ja  kricela  a brecela radosti ze jse nam to povedlo.Po14dni jsem sla k p.doktorce a ta mi tu krasnou zpravu potvrdila.

Ve středu 7 dubna, jsem byla u doktora na kontrole. Nález byl furt stejný už asi 3 týdny, otevřená na prst, na monitoru rovná čára. Nevím jestli mě při vyšetření doktor víc prohrábl, nic mě nebolelo. Odpoledne jsem si nakoupila, dojela domů a doma mi začala odcházet zátka. Ale to jsem si říkala, že je fajn, ale že můžu rodit taky třeba až za týden. Do toho začaly slabší MS bolesti, ale tak nepravidelně, třeba co půl hodiny, pak co čtvrt, pak hodina nic...Manžel chtěl jít na kolo, tak jsem ho dokonce i pustila. Přijel v osm. No a to já už řešila jestli se něco děje nebo to jsou jen poslové. Takže jsem začala stopovat a kontra přicházely asi po 6 minutách. Ale takové že se daly v poho vydýchat. Udělala jsem si a snědla asi o půl deváté ještě párky, ať mám sílu, kdyby to byl fakt porod . Ale už jsem pomalu manželovi říkala, ať se chystá, že pro jistotu pojedeme. Chtěl ještě dokoukat hokej a myslel si že plaším Pak jsem šla na záchod na velkou a tam mi asi ve 20:45 praskla voda. Bylo to takové silné bouchnutí v břichu a okamžitě se mi udělalo hrozně zle. Přišla kontra silná jak blázen, já nevěděla jeslti budu zvracet, srát nebo omdlím...manžel hned přiběhl, ale chudák nevěděl jak mi pomoct. Já jen věděla, že musím urychleně ze záchodu pryč a musíme jet. Jenže jsem se potřebovala utřít, furt se mi chtělo...do toho ty kontra...no ale asi okolo deváté jsem se zvedla a oblíkla. Ve čtrvt na deset jsme sedli do auta a jeli 20 km do porodnice. A autě teda mazec. kontra ani né co 2 minuty, já prodýchávala,ale u toho jen říkala, že umřu, že to nemůžu dát....a že jestli nebudu otevřená, tak chci epidurál!
V nemocnici jsem měla problém už dojít do porodnice, naštestí manžela napadlo vzít vozík a rychle mě tam odvést (nebýt vozíku rodím asi na chodbě)...Příjem v porodnici 21:46.V porodnici jsem šla okamžitě na vyšetřovnu, otevřená na 8 a rychle na sál. Tam za mnou po chvilce přišel manžel. Žádné papírování, nic takového se nekonalo, asistentky rychle scháněly doktora. Prodýchala jsem si tam asi 2 kontrakce, pak už se mi chtělo tlačit! mezitím to tam rychle přichystali. A porodní asistentka tam nechala zvoneček, že jde ještě pryč, když tak ˇať zvoním. Sotva odešla, kontra jak blázen, já cítila že musím tlačit...tak jsem dýchala jak o život a řvala na manžela ať okamžitě zvoní. naštestí přiběhla rychle, a už jsem si mohla přitlačit. při další jsem už měla nohy nahoře a mohla tlačit. To se malá asi dostala k hrázi. Pak mi doktor řekl, že když pořádně zatlačím, bude na 1 kontra venku! Takže na dva nádechy, v jedné kontrakci se v 21:54 narodila Barunka. 2900 g a 48 cm.
Jo a ještě teda než jsem začala tlačit, jsem doktorovi řekla, že jsem používala takový balónek a že nechci nástřih, pokud nebude fakt nutný, že věřím, že to zvládnu. Tvářil se lehce skepticky, ale prý OK.
No a teda nástřih nebyl, ani žádné porodní poranění. Takže absolutně bez šití, vevnitř i venku a porod trval asi 2 hodiny! Dětská doktorka ani nestihla k porodu přijít. Manžel pak teda říkal, že mu přišlo šílené, jak mi ty dvě asistenky tlačily na břicho, že prý stály naproti sobě, nějak se vzepřely vzájemně rukama a že to byla síla...a sranda je, že já to vůbec nevím Já se soustředila na svůj výkon a nehleděla co dělají ostatní
No a teda ten balónek byl samo EPI-NO, jen oni to neznají...
Pak teda ještě když jsem jí vytlačila (u toho jak lezla ven jsem si teda zařvala, jsem měla pocit, že mě to roztrhne), tak se mě ptali jeslti jí chci na břicho, no a já nechtěla. Teď si to trochu vyčítám, ale já v té chvíli se hrozně bála, že jí neudržím, byla jsem nějak mimo...no ale tak mezitím jsem porodila placentu, zkontrolovali mě a pak už byl u mě manžel s malou a ty dvě hodiny na sále potom, jsme si všichni tři krásně užili
Všem bych přála tak rychlý a krásný porod! Bolelo to moc, ale ty největší bolesti jsem měla jen hodinu, takže líp mto už snad ani nemůže jít