Výsledky vyhledávání pro slovo “Iva”
Hledáme Ambasadorku pro HiPP!
Únor je měsíc lásky a novinek 🙂 Hledáme novou Ambasadorku, tentokrát pro HiPP.
HiPP je největší zpracovatel BIO surovin na světě. Pečlivě zpracovává vybrané suroviny a dbá na to, aby celá cesta k finálnímu výrobku byla důsledná. Proto mohou ručit za prvotřídní kvalitu zdravých a chutných potravin, které jsou navíc vyráběné v souladu s přírodou. Pracuje pro rodiny.
Ambasadorkou pro HiPP
... je maminka, která je vždy pozitivní, přirozená, komunikativní a iniciativní. Ráda věnuje čas svým dětem a rodině, ale nezapomíná ani na sebe. Zajímá se o zdravý životní styl, pro sebe a pro celou rodinu.
Ambasadorka HiPP-u bude na koníku blogovat, dělit se o své zkušenosti s výrobky, jako např. mléko HiPP BIO Combiotik. Bude podněcovat diskuse, psát si s ostatními maminkami o výhodách HiPP produktů a vysvětlovat filozofii HiPP-u 🙂
Co ti práce Ambasadorky dá?
Ledove sluje
Pokud se vydate od zamku smerem pres hamry hloubeji do narodniho parku, dostanete se k Ledovym slujim.Jedná se o unikátní suťový svah s propojenými pseudokrasovými jeskyněmi. Vnitřek některých jeskyní je i v létě pokryt vrstvičkou ledu, což překvapí každého, kdo vi, jak je u nas v lete hrozny vedro. Neméně chladný je vzduch, který z jeskyní uniká. Ledové sluje jsou jedinečné také pro svoji bohatou faunu a flóru, jedná se o nejvýznamnější zimoviště netopýrů na Moravě.
Jak je mozne, ze i v lete je v ledovych slujich chlad a mraz, s tim si lamou hlavu odbornici uz dlouha leta. Povest pravi,že jednu zimu jeskyně sloužily k přezimování kožešničkám, tedy zvláštním hustě osrstěným dyjským vodním vílám. Samotnému vládci zimy Mrázi se prý nelíbilo, že víly svým dechem vyhřívají svoji skalnatou skrýši a proto vnitřek podzemí obalil ledem. To je tedy důvod, proč se i v pozdních jarních měsících lesknou v Ledových slujích ledové rampouchy.
Maminky, z jiného soudku-jakou používáte zubní pastu-myslím vy,ne děti.Mám v poslední době problémy se zubama,tak budu shánět něco na bělení,proti krvácení dásní,proti plaku
GAPS – DEN PÁTÝ
Úvodní dieta+ pro mě potraviny z plné diety
Člověk by nevěřil, jak ten čas letí…hnedle jsem na dietě pátý den. Už celkem v pohodě…S am. jsme toho celkem venku naběhali, cítím se silná normálně, žádné bolesti nepozoruji…
Zvládla jsem sobotní úklid, navařit. M. byl celý den u rodičů, pracoval manuálně. Jídla měl nabaleného na celý den + dvě termosky vývaru. Měl k tomu skleničku se syrovátkou a nařízeno si po jídle dát hlt. Provedl:D Nijak si nestěžoval, že v pohodě. Jediný prohřešek byl hlt slazeného čaje, netušil, že mu ho osladili:D Já jsem pro změnu byla dnes na mši a u příjímání (tj. proměněný nekvašený chléb z bílé mouky). Taky neřeším:D i když bych ze sebe mohla dělat celiaka a přijímat pod druhou způsobou (proměněné víno).
Jenom am. dnes stagnovala. Ráno se jí ptám, jestli si dá vývarek –nee. A borůvky se smetánkou? Jojojojo!!! A okamžitě vstala:D Tak se nesl celý den. Vajíčko? Nee. Banánek! Pak jablíčko! A to jí stačilo (spolu s kojením) celý den…až večer si najednou dala maso a překvapivě i květák a brokolici!
Zkusila jsem zařadit další gapsovský recept z pozdější fáze, a to kokosové palačinky. Mno…chuť mě trochu zklamala, am. je prostě nejedla. Ale myslím, že jako recept se povedly, to jo…jen mi teď po všech jídlech zařazených mimo úvodní fáze není úplně volno…mívám těžší žaludek, jako teď. I když je pravda, že jsem se jich prostě najedla (omluva za moji nenažranost je ta, že jsem už měla fakt hlad a příprava domácího kokos.mléka a mouky mi trošku dala zabrat časově….jinak na GAPS je typické, že se se vším začíná POMALU, vždycky JEDEN hlt, ukousnutí….:DD A já prostě sbaštila hned tři palačinky i s borůvkama (taky pozdější fáze). M. jede dle předpisu (i když hodně rychle) a nemá zatím žádné problémy….tak nevím, možná se pokorně vrátím zase na začátek:D
Jídelníček
mam doma otesanka.... holky... kolik vam vypilo vase ditko v 9dnech????
Psychoterapie
Co si představit pod psychoterapií? Co se během sezení vlastně děje? Jak to, že to "povídání" funguje? A v čem je to tak specifické?
Existuje velká řada popisů i definic, co je to psychoterapie. Laických i odborných. Jednotlivé směry a psychoterapeutické školy se v odpovědi na tuto otázku různí, každý přikládá důraz něčemu jinému. Nechci zde předkládat přesný popis principů psychoterapie.
To, co zde mohu nabídnout, je můj pohled na psychoterapii z role terapeuta, jak to vidím já. Mnoho klientů totiž vůbec neví, co od psychoterapie očekávat...
Přicházejí za mnou lidé s nejrůznějšími tématy a příběhy. Ani není možné, je zde všechny vyjmenovat a vypsat. Společné ale mívají jedno – člověk se ve svém každodenním běžném životě vyrovnává se vším, co ho potkává. Někdy vyzkouší všechno možné, vyčerpá všechny možnosti, které ho napadnou, ale to nepomáhá. Někdy se pokusí získat pomoc od svého okolí. Nebo se naopak jedná o téma, které nemůže sdílet se svými nejbližšími a je na něj sám. Ať už je to jakkoliv, většinou dospěje do bodu, že už si ve svém životě „neví rady“ a změna se pořád nedostavuje. V tuto chvíli přichází nejčastěji za mnou.
To, co vám může terapeut nabídnout, je bezpečný a neutrální prostor, který je mimo váš každodenní život. Nemusíte být zaměstnancem/zaměstnavatelem, manželem nebo manželkou, rodičem, dcerou/synem… Najednou můžete být sami sebou a tento čas a prostor využít pro sebe. A čím je tento prostor bezpečný a neutrální? Tím, že můžete mluvit o všem – o svých obavách, negativních pocitech, strachu. Terapeut je vázán mlčenlivostí. Vše zůstává jenom mezi vámi a terapeutem. Neexistují zde správné nebo špatné odpovědi, není zde viníků, nehodnotí se a neodsuzuje. Nehledá se objektivní pravda a nesoudí se. To, co zde můžete nalézt, je nový pohled na svůj příběh. Zjistit, co potřebujete, kam chcete směřovat, co vám brání a jak vám vlastně je. V běžném životě se často ptáme „Jak se máš?“, ale většinou to bývá spíše small-talk otázka. Během terapie se ale často ptáme „Jak se máme?“ a odpověď na tuto otázku je důležitější, než si na první pohled myslíme.
Terapeut vám nemůže dát jednoduchý návod, co a jak udělat jinak. Domnívám se totiž, že takový univerzální návod neexistuje. On není expert na váš život. Tím jste jedině vy sami. Terapeut je expert na proces hledání nápadů, nových pohledů a myšlenek. Jeho cílem je pomoci vám objevit v sobě novou sílu a stabilitu, najít nové způsoby vyrovnávání se s životními situacemi.
Setkání s Valenýnkou a další dny po porodu
Porod byl minulost ale čekalo mně nekrásnější setkání na světě...setkání s mou malou bojovnici. Domluvila jsem se s manželem , že mně vezme na vozik a zajedeme se na ten náš valounek štěstí podivat. U dveří nás uvítala milá sestra a zavedla nás k inkubátoru kde ležela naše princezna. První okamžik ´- šooooook, to stvoření v inkubátoru napojené na hadičky je moje zlato???? začala jsem bulet jako želva...milá pani doktorka nám vysvětlila co se s malou děje a řekla že se uvidi jak bude reagovat na ATB léčbu....naštěstí po 2 dnech razeagovala a infekce byla fuč... později večer volala tchýně, a jsem vybuchla v hysterický pláč :( reakce personálu byla neohleduplná až sobecká, jako malému fakanovi mi přikázali vypnout si mobil.....strašně ponižující.....nakonec kecy typu: Kdyby nám tady takhle řval každý tak to tady bude jako v zoo :( mně dostaly úplně:(:(:( naštěstí mi milá sestřička přinesla něco na uklidnění a já jsem mohla aspoň na pár hodin spát a nabrat síly. Další den se cítim mnohem lépe, ale mlíčko které vyždímu s prsou malé nosi sestřička. Konečně opouštím ARO, začala jsem jist a mám zase chuť bojovat. Nevzdám to, už kvůli Vali to nevzdám 🙂
Dalsi nadhernou podivanou jsou Martinske hody. Chasa z obou dedin porada krojovany pruvod a zve na vecerni ples. Pruvod tez za hudebniho doprovodu a dedinou se rozlehaji pisnicky jako napr:
Dobře vždycky je mi tam u nás na Znojemi
sluníčko jen svítí
děvčata jsou jak kvítí.
Znojemské okurky znají v celém světě
nikde třešeň broskev tak krásně nekvete.
Dobře vždycky je mi tam, u nás na Znojemi.
Vcera jsem se divala po dlouhé dobe na Ordinaci v ruzove zahrade a docela mě pobavil doktor Mazl - nejdriv jancil, kdyz ta pani rodila, ze uz se 3 hodiny nic nedeje (u nas se nic nedelo 9h a vsem to prislo normální krom toho ze jsem dostavala davky oxytocinu a bolesti se mohlo zblaznit) a pak potom porodu na tu doktorku z Ugandy... Prej nechte si sve experimenty, ja budu rodit po staru - jo pak to tu tak vypada :-P a ja si lizu rany do ted...ale dobre to podali, ze nebyt experimentu tak nam kovari do ted trhaji zuby 😀
tak se tak divam na Ordinaci, v 1 scene zacala pani rodit, v tu chvili mi nabehla husina po celem tele. Ja si snad druhe mimco ani neporidim :D Taky to tak nektere mate? Kamoska mi rikala, ze vetsina matek si na porod po tydnu ani nevzpomenou, ja mam rok a pul po porodu a uz bych do toho asi po druhe nesla. Pri tom porod jsem mela rychly, mala se narodila do 30 minut od prasknuti plodovky
Jak jsem se stala maminkou
Byla jsem strašně štastná že jsem se konečně stala BUDOUCI MATKOU. Kromě běžných těhotenských nevolností, nízkého tlaku a otoků nohou mně nic moc netrápilo, až do dne kdy jsem při rozmlouvání s toaletní mísou zjistila že zvracim krev :( nakonec jsem skončila v nemocnici na kapačkách :( a aby toho nebylo málo po několika měsících jsem zase skončila v nemocnici kvůli hyperdráždivé děloze....po aplikaci magnézia hrozil předčasný porod. Naštěsté mně po několika dnech poslali domů. Po víkendu stráveném u rodiču jsem se citila moooc dobře. Ráno jsem se vzbudila s pocitem radosti a štěstí---konečně si mohu užívat ten krásný stav 🙂 bohužel netrval dlouho. Bylo to 31.8.2015 kolem 12.30 mi začalo být trošku zle, takže jsem si lehla v domnění, že vše bude v pořádku ale nebylo :( do hodiny se mi přitižilo, začalo mně píchat v podbříšku a bolesti se stupňovaly. Když přijel po mém nalehavém volání muž domů, aby mně odvezl k mému doktorovi byla jsem uplně vyčerpaná. Po prohlídce mi můj lékař oznámil, že se mu to nelíbí, dostala jsem homeopatika a doporučení na odjezd do porodnice pokud se ty bolesti nezmirní. Po 3 hodinách trpění jsme se vydali na cestu do nemocnice. Když mně přijali ,netvářili se moc přívětivě. Nakonec mně hospitalizovali, že počkáme co se bude dít. Doktorce se záznam mimča nelíbil, takže zkusili porod zastavit infuzi Gynypralu, který mi spíše ublížil než pomohl. Po několika hodinách trápení, ledování a nejistoty bylo rozhoduto- převezou mně do Brna. Takže jsem se ocitla jen v košili, přikrytá dekou v sanitce, kde mně přivitala milá sestra a protrpěla se mnou celou cestu do porodnice, až do chvile kdy mi u cedulky BRNO praskla voda, na tom by nebylo nic divného kdybych nebyla ve 30 tt. D ovezli mně do porodnice Fakultní nemocnice v Brně- Bohunicich- po zjištění, že TO co ze mně opravdu vyteklo byla PLODOVKA následovalo nekonečné vyslýchání a vyšetřování...po 3 hodinách strávených na studeném porodním sále jen v košili jsem se ocitla na pokoji plném maminek čekajících na to co se s nimi bude dít dál. Sestra-PA mi poradila že kdyby se mi přitížilo tak mám zazvonit...takže když se mi opravdu přitížilo zazvonila jsem, jaké bylo mé překvapení když mně sestra odbyla slovy- co si stěžujete, vždyt rodíte. Těch pár hodin které zbývaly do rozbřesku jsem jakž takž prospala. Ráno mi sloužící PA oznámila, že za mnou přijde pani asistentka a udělá mi ultrazvuk. Nakonec mi bylo řečeno, že mi bude proveden císařský řez, ale né v Brně- Bohunicích ale v porodnici na Obilním trhu. To mi už opravdu došly síly- fyzické i psychické. Poinformovala jsem manžela i budouci prarodiče a odevzdaně se svěřila do rukou sestry sanitky a nechala se převézt do porodnice v centru města. Byla jsem přijata kolem půl desáte, hodinu na to přijel manžel, kterého si laktační poradkyně spletla s IT specialistou 🙂 a šlo to jako po másle.....připrava, poučení a odvoz na sál....pár dotazů, informaci a narkoza.....naše malá princezna se narodila po akutním císařském řezu v 11.00. V současné chvíli je zdravá, šť astná a hlavně žije, ale bohužel né díky lékařům ale díky sobě....je to bojovnice a překonala infekci, která byla příčinou předčasného porodu ve 30 tt.
Nezlobte se, že jsem se tak detailně vypsala ze svého porodu, který nebyl podle mých představ ale výsledkem je největší štěstí mého života 🙂
Ze života s Jessou: jak já jsem nesnášela, když si můj táta dělal k snídani smažený jelita nebo ohříval guláš takhle kolem 6 ráno...no a teď to budu jak vidno mít znova. Mini chlapík opovrhuje jakýmkoliv snídaňovým jídlem pořádní chlapi i ti mini si spolu s dřevorubci a mým tátou jak vidno libují v pořádným fláku sekané, pokud není sekaná dá si klíďo krevety v kokosové omáčce a rýžovými nudlemi jako dnes v 6 ráno...už vím, co bude zítra k snídani udělám mu knedlo vepřo
Znojmo je známé nejen svým krásným historickým centrem a památkami, ale také díky svým vínům a umu zdejších vinařů. Ne nadarmo se tak Znojmu přezdívá „město s přívlastkem“.
Vyhlasena jsou tu predevsim bila aromaticka vina,,skvele jsou odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené, výborná jsou také Rulandské bílé, šedé i modré.
Pod mikulasskym kostelem na svahu smerem k Dyji byla pred par lety vysazena Rajska vinice. Vinarstvi Lahofer v ni otevrelo degustacni altan, kam mozete dojit, dat si dvojku bilyho, hodit nohy na stul, relaxovat a koukat na zapad slunce nad rekou...a to vam povim, "to sou ale panoraaamata" 😉
Pojdte se podivat na kratke video, co vsechno muze Znojmo nabidnout. A otazky za ♥ : v klipu se mihne znak mesta Znojma. Co na nem je a v jake barve? Co vas v klipu zaujalo a co byste chteli navstivit?
GAPS – DEN TŘETÍ. ZVOLNĚNÍ
Přechod na plnou dietu+ m začátek druhé fáze
Dnes zkusím zvolnit. Kolena i klouby na rukou mě bolely i ráno. Tak jsem si dnes nedala ráno probiotika, abych zmírnila detox. Zkusím jíst více kysaného zelí, pokud mi z něj bude dobře a pomalu i domácí kefír.
M. dnes do práce vstal pozdě…jak říkal, „bolí ho celé tělo“…možná by taky měl zvolnit…
Konečně mám stolici, zácpa to není, klasifikuji jako 2. Celkem uspokojivé.
Ráno jsem si honem dala vývar s masem a zeleninou, aby mi náhodou nebylo zase špatně. Moc jsem si pochutnala na smažených vajíčkách na přepuštěném másle (povoleno od třetí fáze) a dala jsem si i olej z tresčích jater. Bylo mi dobře. Nejsem typický GAPS pacient a tak jsem už celkem v pohodě udělala banánové palačinky (normálně povolené od páté fáze úvodní diety). Mno…úplně mi to nějak nesedlo, měla jsem trošku těžší žaludek. Jen přemýšlím, jestli to nebylo vlašáky… I s přechodem je třeba trošku zvolnit….(a nedala jsem si k tomu ani vývar, ani zelíčko…)
Dopoledne jsem si psala gaps deník, ať prostě vím. Když už to dělám – tak jsem začala i publikovat. Vždyť mě samotné neskutečně pomohl deníček od Žanety na zivakultura.cz! Am. se přitom dívala na krtečka. Já prostě nebyla schopná se hýbat, jak jsem byla unavená…tak jsem ji nechala…ale byla úžasná, čurala přitom na hrníčku a baštila kysané zelíčko:DD
GAPS – STRUČNÝ POPIS JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ DIETY
Dieta je úplně popsána v knize od Natasha Campbel-McBride: Syndróm trávenia a psychológie (v češtině dosud nevyšlo, je možné si ji přečíst i v originále: GUT and PSYCHOLOGY SYNDROME), doplňkově na webu: http://zivakultura.cz/
Jednotlivé fáze rozepsány zde: http://zivakultura.cz/uvodni-dieta/
K tomu pro ujasnění je dobrý tento článek: http://zivakultura.cz/2012/06/syndrom-zvysene-propustnosti-streva/
Zkráceně výtažek z zivakultura.cz:
Úvodní dieta má za úkol zaléčit a zacelit střevní stěnu a tím odstartovat celý proces léčby. Většina GAPS pacientů má velice špatné zažívání, ať už mají či nemají s tím spojené problémy. Pomocí GAPS diety se střevo vyčistí od staré vlákniny a dalších nepotřebných látek, které mohou střevo dráždit. Střevní stěna se obnovuje tím, že staré a opotřebované enterocyty jsou, dá se říci odřené a je potřeba je nahradit novými. Aby se tak stalo, musí být vaše střevo velice dobře živené pomoci látek, které obsahují amino kyseliny, želatinu, glukosaminy, tuky, vitamíny a minerály, což jsou jednoduše řečeno látky, ze kterých se vnitřní stěna vašeho střeva skládá. Tato buněčná výměna je více méně řízena zdravými bakteriemi, které žijí na vnitřní stěně vašeho střeva. Bez těchto bakterií je léčba nemožná.
Úvodní dieta GAPS je velice bohatá na všechny výše zmíněné faktory, tak potřebné k samotné léčbě.
Miminko, proč nejsi hlavičkou dolů?
Článek o tom, jak uchopit lekci, když se před porodem dozvíte tu strašnou zprávu, že je miminko v bříšku hlavou nahoru.
Sedí tam jak paša. Nebo leží naštorc. Obojí zavání císařským řezem. Je vám hrozně. Takhle to přece nemá být! Přece chci rodit vaginálně a přirozeně. Tak proč? Co dělám špatně? Co mám udělat pro to, aby "se to srovnalo"?
Co mám srovnat já?
Nám se to stalo v 37.týdnu. V tomto týdnu už bývá často miminko dávno uložené hlavičkou dolů, vyčkávajíc na zrození. Nene, my si ještě potřebovali "něco" uvědomit. A že toho bylo...
Možnosti, proč se tak dítě stočí:
:: Miminko jako příčka.
Dnes je nam tyden ❤❤❤❤
Ze života s Jessou: enbe dvojjazyčnost v praxi...v neděli jsme byli opět v ZOO, tak koupili jsme si tu roční rodinnou do všech ZOO v NYC tak to musíme využít, ano a ZOO se mi pořád nelíbí a pořád k nim mám víceméně odpor, ale abych se dostala k historce...přicházíme k výběhu s bizony a mini chlapík jakmile zří bizona, začíná si urputně tlouct prsa neb okamžitě ví, že se dívá na přerostlou opici. Na to reagujeme my s Amíkem. Já: "Jessínku to je bizon, ne opice!" Amík: "That's buffallo!" Jesse dál urputně znakuje opici Já: "Bizon. bizon, ne opice!" Amík: "Buffallo, buffalo, that's not a monkey." Jesse nadále znakuje opici a k tomu přidává znak obrovký..Já: "ano je to velkej bizon," Amík "big, big buffallo." Já se otočila na Amíka "bizon," Amík na mě " buffallo," mini chlapík opice...paráda, hlavně, že v tom máme všichni jasno a mini chlapík i dnes trvá na tom, že viděl velikou opici, ač opice k vidění nebyly
Měl nebo používa nektera ... co rikate na ergo nositko mei tai ? Jake mate zkušnosti?
Mám trochu nostalgickou náladu. Dnes je to přesně dva roky co se můj život obrátil o 180 stupňů. Den kdy jsem si řekla dost. Možná už mě nebavilo to jak jsem byla věčně unavená, bez nálady, to jak mi bylo často špatně od žaludku anebo jsem se na to už prostě nemohla dívat. Pamatuji si na ten den jako kdyby byl včera, jak se mi v práci udělalo tak blbě z jídla že jsem si řekla že takhle už to dál nejde a cestou domů si místo coly a čokolády koupila rybu a salát.
Za ty dva roky se toho hodně změnilo (nejvíc samozřejmě to, že máme Maximka), ikdyž cíl byl zhodit jen pár kilo. Změnila jsem stravu, začala jsem sportovat a díky tomu se pomalu dostala k práci která mě naplňuje více než jakákoliv předtím (výživové poradentsví). Můj cíl se změnil. Najednou pro mě nebyl cíl zhodit jen pár kilo ale najednou pro mě byl cíl moje cesta. Pomoct ostatním. Poradit jim a pomoct jim aby pochopila, že DIETA vám nikdy nedá to co ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL. Ono se to možná zdá hrozně těžké ale přitom to je hrozně jednoduché. Já byla z těch co byla schopna vypít dva litry coly na posezení, co nedodržovala žádné časy jídla, do tří odpoledne jsem nejedla a pak jsem snědla všechno co jsem našla. Byla jsem z těch co do sebe nacpali skoro všechno. Nedokázala jsem si představit život bez coca coly, hranolek s tatarkou a chipsů. A teď? Teď mi je blbě po jedné skleničce coly a chipsy ani hranolky jsem neměla ani nepamatuji. Né že bych si je odpírala. Prostě je nechci, nepotřebuji je, nemám na ně chuť. A tohle může dokázat kdokoliv z vás. Ať je vaše závislost jakákoliv. Třeba taková jaká byla ta moje na coca cole.
Našla jsem se ve zdravém jídle, objevování nových, skvělých, chutí o kterých jsem neměla ani ponětí že existují, protože všechno mi vždy překryly hromady cukru a soli. Miluji vymýšlení nových receptů a miluji pomáhat lidem kteří se touží vydat po stejné cestě jako já. Nejsem ale žádný fanatik co by na obědě u babičky odmítl jídlo s tím, že nejí knedlík. U babičky si dám knedlo-zelo-vepřo a pak klidně zákusek, na Vánoce jsem se neomezovala, občas si dopřeji čokoládu nebo si udělám lasagne. Ale vím kde je moje hranice.
Zrovna jsem se asi dostala do fáze ve které jsem chtěla být, tím nemyslím vzhled ale to že jím zdravě, sportuji a beru to jako přirozenou součást sebe. Stalo se to mým životem. Cítím se ve svém těle tak jako nikdy předtím. Cítím se zdravá, silná a plná energie. Kdyby mi někdo někdy řekl, že nejlepší postavu svého života budu mít po dítěti tak bych si asi klepala na čelo. Zvlášť pokud by mi to někdo řekl na střední (první foto). A je neuvěřitelné a zároveň, pro mě, naprosto šokující to že první a třetí fotku dělí 27 kg!!! Ta první fotka je tedy na střední, druhá po porodu (v těhotenství jsem hrozně přibrala) a třetí 8 měsíců po porodu. A pak ať mi někdo někdy vykládá že něco nejde 🙂 Já byla člověk který dokázal vymyslet nejvíce výmluv na světě! A moje mamka mi vždy říkala "Kdo chce hledá způsoby, kdo nechce hledá důvody" a to je svatá pravda.
A pak, když ujdete takový kus cesty, si uvědomíte co máte vedle sebe za poklad který vás miloval ikdyž jste byla mládě vorvaně.
Pokud chcete s něčím poradit, pomoct nebo vás prostě jen něco zajímá tak mi napište. Budu moc ráda kdybych si vás mohla zařadit mezi své "hvězdičky" a mohla vám pomoct. Jak vidíte tak to jde..
„Lidská mysl je schopna dokázat cokoliv, co si vymyslí a čemu uvěří"
Napoleon Hill
Dneska je nám měsíc a takhle odpočíváme😊
Když uši bolí a bolí
Zánět středního ucha i „obyčejná“ bolest uší jsou velmi běžná dětská trápení. noci děti nemohou usnout, přes den jsou vyčerpané a uplakané. Přestože by si nejedna maminka přála se v klidu vyspat, zároveň chce svému drobečkovi hlavně pomoci od bolesti.
Někdy je bolest ucha způsobena jen druhotně, protože spousta nervů z různých částí těla prochází právě uchem. Mohou tak bolet i kvůli onemocnění čelistí nebo bolesti hlavových či krčních svalů. Pokud bolesti vycházejí přímo z ucha samotného, je to důsledkem onemocnění nebo dokonce poškození zevního nebo středního ucha.
Poznejte ušní infekce včas
Neléčená infekce uší je velmi nebezpečná. Může způsobit prasknutí ušního bubínku a problémy se sluchem. Pokud potíže pokračují, vždy je potřeba navštívit lékaře. Někdy je k úplnému vyléčení potřeba dokonce několik kol antibiotik.
Starší dítko si dokáže postěžovat, že jej ucho bolí a není radno to podceňovat. U malých dětí se však ušní infekce dá vypozorovat podle horečky, podrážděnosti nebo pláče. Také pokud si za ouško tahá nebo si ho příliš mne, nebude vše v pořádku.
Jak se o bolavá ouška postarat?
Jediný kdo využívá bidet, už z něj i pije 😀
