Občas se ve své roli maminky setkám s větami nebo názory, které mě úplně odzbrojí a nevím, jak reagovat. Někdy mi situace vadí, ale nejsem hned schopná definovat, co konkrétně mi na té situaci přijde špatně. Zde si tedy zkusím odložit své myšlenky s odstupem.
Jedna z věcí, která mi způsobila "wtf moment" je názor, že žena, která kojí, má s dítětem sedět doma a neobtěžovat touto činnosti okolí. Když už jde tedy do restaurace, měla by kojit třeba na záchodě. A při vší hanbě musím přiznat, že já jsem přesně ten typ, který radši nakojí na toaletě, než abychom se stali terčem kritiky nebo dokonce přímé konfrontace. Když jsem o tom ale mluvila. Dostalo se mi jen uznalého a pochvalného. "Super. Kéž by bylo víc, takhle uvědomělých matek. " WTF!!! Takže já možná jsem ohleduplná vůči cizím lidem, ale sakra, uvědomují si ti lidé vůbec, že psychickým nátlakem nutí malé miminko s nedostatečně vyvinutou imunitou jíst na místě, kde se to hemží fekálními bakteriemi?

Obecně ten přístup: "A ona tam normálně začne kojit a my se na to musíme dívat?" Hej.. nemusíte! A pokud nevíte, co s očima a tolik vás to fascinuje a zároveň pohoršuje, tak je něco špatně s vámi a ne s dítětem, které jí, nebo s matkou, která ho krmí.

Někomu vadí i to, že jen ví, že se kojí, ani nemusí nic vidět, už jen z toho se jim prý zvedá žaludek. A tak malé miminko, se bude podřizovat nějakým démonům dospělého člověka?

Tohle je podle mě celé špatně. A strašně mě mrzí, s čím se musí kojící maminky občas potýkat a to jen proto, že se svědomitě starají o své děti. 

Takže díky vám všem, co naprosto přirozeně kojíte svá miminka dle potřeby a prdíte na okolí. Protože pokud to někoho obtěžuje, tak v prvé řadě on prdí na vaše miminko.

Už za necelý měsíc spousta z našich dětí půjde poprvé do školky a věřím, že nejen u nás už jsou přípravy v plném proudu. Kvůli covidu si většina dětí "své" školky u zápisu prohlédnout nemohla, proto jsou právě i knížky fajn způsob, jak jim zprostředkovat aspoň nějakou představu o tom, jak to ve školce chodí. My jsme pročetli zatím čtyři knížky se školkovou tematikou:

Začnu od té, kterou jsme dostali nejdříve - Ve školce - zvířátkové leporelo.

Na první dvoustraně si zvířátka hrají, na druhé lepí (viz přebal), na třetí jedí a na čtvrté cvičí - všechno z toho dítě ve školce nejspíš zažije, ale jinak se tu se školkovým prostředím moc neseznámí. Ani ilustrace zvířat se mi zde moc nelíbí, někdy i já hádám, co by to tak asi mohlo být za zvíře. Navíc u tohoto tématu je lepší, pokud je knížka co nejpřesnější - upřednostňuji ty, kde vystupují děti, ne zvířata.

Jako další v pořadí jsem dceři koupila velkoformátové leporelo Rok ve školce (P. Liput).

Stejně jako první knížka, ani toto leporelo není primárně zaměřené na nástup dítěte do školky, ale ukazuje o trochu více a detailněji život ve školce během roku (včetně akcí jako je třeba karneval), až na to, že v této školce je většinou "strašný zmatek a bordel", jak se vyjádřila moje mamka, dlouholetá ředitelka MŠ 😀. Ale chápu, že tady to byl záměr a v přehršli detailů spočívá kouzlo velkoformátových leporel, právě díky nim se člověk může k těmto knížkám neustále vracet a pokaždé objevit něco nového, leporelo tedy bude zábavné i pro děti, které už do školky chodí. Na začátku knížky se můžeme seznámit s každou postavou a vyhledávat ji v proměnách během celého roku:

Na jaře dcera dostala knížku Půjdu do školky a od té doby je to její nejoblíbenější knížka vůbec. Zobrazuje první den Bédi ve školce včetně příchodu, seznámení se s paní učitelkou, školkovou šatnou a značkou. Jsem ráda, že knížka ukazuje i to, že je Béďovi trochu smutno a stýská se mu. Trochu jsem nepochopila jen jednu stránku, která zobrazuje převlékání dětí do kostýmů a karneval, přece jen to není něco, co by děti zažívaly ve školce každý den.

Hezký den,

v mém prvním článku o dětských batůžcích Vybíráme dětský batůžek (objem cca 6 litrů) jsme se blíže seznámili s šesti batůžky s objemem okolo 6 litrů. V tomto článku se seznámíme s dalšími, ale tentokrát s většími, a to o objemu 10 litrů. A jaká kritéria pro výběr mám tentokrát? Vlastně kromě většího objemu a vyššího cenového limitu zůstávají ostatní kritéria stejná. Takže jdeme na ně.

Kritéria pro výběr dětského batůžku:

• objem 10 litrů,
• zpevněná záda batůžku,
• hrudní popruh,
• cena do 950 Kč.

A jaké batůžky jsem vybrala? Pojďme se na ně podívat!

1) Topgal - dětský batoh SISI

Dětský batoh SISI od Topgalu je batůžek inzerovaný již pro děti od dvou let. Mě osobně přijde na dvouleté dítě 10 litrový batůžek veliký, ale ono není dvouleté dítě jako dvouleté. Tento batůžek o objemu 10 litrů váží 340 g. Jeho roztomilý a veselý design mě uchvátil na první pohled. Má polstrovaná záda a ramenní popruhy. Hrudní popruh byl mou podmínkou, takže ten má také, a navíc reflexní prvky, které u malých batůžků zase tak obvyklé nejsou. Na bocích batůžku má kapsy na pití či jiné věci. Ani o poutku pro přenášení batůžku v ruce nejsme ochuzeni.