• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Adopce a boj s formuláři. Zahájili jste už také řízení?

22. března 2017 
wrt - jj, šlo to rychle, ani jsme to tak rychle nečekali, malou jsme dostaly v necelých 4 měsících. Jinak jsme patřili k tolerantním žadatelům i co se rasy týče a nakonec máme zdravou, bílou holčičku, takže paráda.
23. únor 2010 v 16:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda, klaro, připadá mi to jako zázrak, co zde píšeš... A co maličká? Je hloupé se ptát, ale měla jsi s tím někdy ty osobně problémy, že je přijatá? Myslím jako překvapivé sklony, zaměření, reakce... Nemyslím negativně. Určitě mi rozumíš, zkrátka něco, na co jsi nebyla ve svém okolí zvyklá. Mám jednu dcerku povahově do manželova rodu (jsou tam všichni skvělí), ale některé její reakce zkrátka byly jiné, překvapivé, pro mě zpočátku nesrozumitelné.
Jinak teď jsem si prohlédla Tvé fotoalbum - Emmička je nádherná. Fakt strašně roztomilá holčička. To se nedivím, že žádáte o další takový poklad.
Někdy mám tak trochu strach sama ze sebe - o kolik bude mé prožívání, pocity jiné, než když se narodily holky? Budu taky tak okouzlená maminka? A budu tři děti zvládat? Jak to budou prožívat naše holčičky? Ach jo, těch otázek je tisíc...
23. únor 2010 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
zejm -malou jsme přijaly od chvíleco nám volaly jsme věděli, že je naše. Manžel má syna z předchozího manželství a když jsme se na malou jeli podívat, tak říkal, že je to jako když jel tenkrát do porodnice. prostě jsme vůbec nic neřešily, jen si malou užívaly a užíváme. Navíc malá je fakt super, strašně hodná, i když někdy se taky umí projevit, je hrozně živá, je jí plný dům, krásně jí, spí, no prostě pohodový dítě. hrozně jsem se bála když jsme si malou přivezly, tak manžel s námi nemohl zůstat doma, takže jsme s ní byla hned sama, neuměla jsem nic (maminky se to učí v porodnici, já nic neuměla) avšechno ale přišlo tak přirozeně samo, no pohoda, dokonce jsme se první měsíce, než začala malá lézt a chodit doma nudila :grinning:
24. únor 2010 v 09:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je hezké, jak to píšeš!!! Už abychom vozili!
24. únor 2010 ve 22:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,dnes jsem se byla zeptat na magistrátu ohledně adopce, byla jsem v šoku. Představa, že se v tak soukromých věcech budou hrabat nějaké fousaté ženy, které vůbec neznám. Doktoři mají aspoň mlčenlivost, právníci taky, ale co tyhle ženy? A přitom tak choulostivý informace. A tolik věcí chtějí, aby milostivě posoudili, jestli jsme ti správní rodiče. Čekací doba 3 roky a manželství podmínkou. Že se každé druhé rozvádí a že papír z radnice neznamená, že bude člověk lepší rodič. Asi to berou tak, že jsou lepší rodiči sezdaní, ač třeba děti mlátí, než nesezdaní. Místo, aby "stát" byl rád, že se někdo na adopci najde, tak se to komplikuje. A že prý v našich skoro 40 máme nárok na dvouletýho prcka. Jaké máte kdo zkušenosti?
24. únor 2010 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
ufuf - naprosto stejné zkušenosti, ale já to tak nebrala , jako když jsme probíraly soukromé věci, měli jsme super psycholožku, tak mě to přišlo jako příjemné povídání, asi záleží jak to podají, ale tady to bylo super a u ostatních mi to bylo jedno, hele je tam tolik žadatelů, proč zrovna my bysme měli být tak zajímavý, že by si o nás měli podívat o pauzách u kafe a když jo, tak ať, nemáme se za co stydět a za to mimčo to stojí.
jinak nám taky říkali, že starším (nechci se nikoho dotknout) žadatalům dávají už větší děti, prý kvůli věkovýmu rozdílu. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
24. únor 2010 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
klaraemmo-víš, mne nevadí dvouleťák, aspoň už by byl víc vypiplanej a dalo se s ním třeba do vozíčku na kolo, ale vadí mi ten princip. S tím manželstvím prý by měli ostatní žadatelé-manželé před náma vždy přednost a my bysme čekali třeba 5 let. Prý jestli mi záleží na majetku, když se nechci vdávat. Vím, že si do hrobu vezmu akorát tak vlastní hlavu. Proč musím, když v zákoně je, že můžu i coby samožadatelka. Partnera by stejně lustrovali, akorát by prcek byl psaný jen na mně. Když to nevadí nám, proč to vadí těm fousatejm? Ta mlčenlivost mi taky dost vadí.
Vůbec je to celý postavený jen na subjektivním pocitu. Vezmi si třeba-myslíš, že by vadilo, že by žadatelé byli věřící? Asi ne, myslím. A přitom věřící, z pohledu psychiatra, vlastně věří na inteligentní reálně neexistující bytost, která všechno řídí. Tudíž věřící jsou zralí na psychiatra a ne na adopci. Tady vidíš nesmyslnost nějakých rádoby psychotestů. Chápu, že musí zjistit, zda nejsem pedofil, ale to co zjišťují oni je takřka buzerace. A my, žadatelé. stádo ovcí, kteří jsou zahnaný do kouta. Špinavá hra.
24. únor 2010 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojda, hlasim, se po dovce.
Dovolena byla nadherna, snih naprosto idealni a hlavne nebylo ranni vstavani, to bylo to nejprijemnejsi :dizzy_face:
Po navratu z prace na me cekal zavirovany pocitac od studentky stazistky. A zaroven hromada veci, ktere bylo nutne na pocitaci sdelat, dve neslucitelne veci :grinning: A pocitatc uz se leci a formatuje. Tri dny jsem ted v praci skolila, docela neprijemny, protoze mam rymu, takze to bylo takove huhnani zkratka jsem to odhuhnala a dnes jsem zdrhla z prace driv, abych si odpocinula.
Klaraemma, tvuj pribeh mi prijde neuveritelny, krasny a se stastnym koncem, jako v pohadce :slight_smile:

Ufuf, priznam se, ze me to prijde naprosto logicke, ze chteji vedet do jake rodiny dite prijde. Ale zjistovala jsem si spoustu veci hodne dopredu, aniz bych jeste vedela, ze to budu podstupovat, takze jsem to vzala jako fakt. Ono se o nijak choulostive informace podle me nejedna, jen je spis zvlastni, ze to mas rikat nekomu koho neznas, ale mi jsme meli taky stesti na zlatou pani. Myslim, ze osoby, ktere v tom delaji, jsou velice citlive a pristupuji k tomu opravdu empaticky, tohle je apon moje prozatimni zkusenost.
Proc manzele, taky na tom nevidim nic divneho, lidi premysli o svatbe vetsinou kvuli zalozeni rodiny, tak i zadatele o adopci, je lepsi, kdyz ma ditko stejne prijmeni jako mama i tata. Jinak co nam rikala pani ze socialky, zadatelu o adopci je mnohem vic nez ditek.
Me osobne je uplne jedno, co si o mne druzi mysli, hlavni je, abych ja ze sebe mela dobry pocit, takze si klidne nech baby fousaty at si cvrlikaj kde co, no ne :wink:
A pokud jsi verici, tak nemusis mit obavu, ze by vase adopce byla kvuli tomu zamitnuta. S psychotesty zkusenost nemam, manzel jo, je verici a prosel, takze bych to nevidela tak cerne.
Pripada mi, ze k tomu pristupujes hodne negativne. Tak preju, abys mela co nejlepsi zkusenosti, jako snad tady vsechny holky. No vazne, ja jsem jeste necetla, ze by nekdo mel nejaky problem s pani ze socialky, z psychologama a podobne.
Jsem se trosku rozepsala, jdu popijet caj a trosku si kuryrovat rymu.
25. únor 2010 v 16:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Blabol, jsi me tim klipem pobavila :grinning: Ale na tu dobu, to byly bezva tanecni variace :grinning:
Mao, tak to jsem rada, ze se to u vas takhle pohlo :slight_smile: Jsem zvedava na tvoje zkusenosti.
25. únor 2010 v 16:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
taky nechápu proč vadí nesezdaný páry, měli by být rádi, že je o děti zájem, kde je psáno, že když budou manželé svoji, že se tam budou mít děti líp než u nesezdaných??? taky nechápu :astonished: já jsem třeba i pro umístování děti - vůbec pro povolení adopce - u homosex. párů. proč ne?? furt lepší vyrůstat v milující rodině, než v ústavu. vemte si např. že je matka samoživitelka, bylí se svojí maminkou, v tom případě to dítě taky vyrůstá jen mezi ženy , myslím, že ten chlapský nebo naopak mužský vzor se dá zajistit i jinde, např. bratr, sestra a vůbec ostatní příbuzenstvo nebo kamarádi rodičů. v něčem je to postavený hlavu, bohužel :angry:
25. únor 2010 v 19:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
Brundik, Ty jsi tak laskavý tvor! Dík, že jsi reagovala tak mile. Posílám pusu!
Ale stejně mi to nedá se nevyjádřit.
Třeba nevím, proč by věřící měli mít nějaký problém s povolením adopce. Postižené děti, romské děti, děti s dalšími problémy, umístěné do pěstounské péče, se jistě mají báječně a jsou obklopeny laskavou rodinou. Věřící pěstouni jsou v masivní převaze. Asi to s jejich psychickým zdravím nebude tak zlé...
Taky myslím, že je správné, že může žádat i samožadatel. To je super. Úřad však dává přednost umístění dětí do rodiny. Do stabilní rodiny, což je pravděpodobnější (ačkoli ne jisté) u lidí, kteří jsou sezdaní. Píšeš - proč by se lidi měli brát? Já se ptám, proč ne? Vidíš v tom snad nějakou nevýhodu? Člověka to přece nijak neomezí. Možná to však trošku zkomplikuje zadní vrátka. Ale ve stabilním fungujícím vztahu člověk nemyslí na zadní vrátka, nebo ne?
Jinak naše zkušenosti ze setkání s paní ze sociálky (ačkoli jí tady mile oslovujeme "Zubatá") jsou jen velice pozitivní. Obracíme se na ni naprosto otevřeně o jakoukoli radu a pomoc při rozhodování atd. Jsem moc ráda, že ji máme, že o nás všechno ví, a může tudíž kvalifikovaně poradit v naší konkrétní situaci. Paní psycholožky byly také samé báječné ženské - a to jsem k nim byla zpočátku nedůvěřivá, protože mi tato profese k srdci moc nepřirostla. Vždycky je to o lidech. A ti lidé, se kterými jsme se setkali my, se nám snažili v cestě za děťátkem pomoct a ne nám ji zkomplikovat. Je to asi otázka postoje, jak to chceš brát.
25. únor 2010 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo, a o zájem o děti bych se nebála. Na kurzu nám říkali, že ročně evidují kolem 2500 žádostí o adopci a dětí k adopci je ročně necelých 500.
25. únor 2010 ve 21:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zejm, tohle mi jeste na konovi nikdo nerekl, to uplne zahralo :dizzy_face: Dekuju :dizzy_face: Ale mam tam hrubku jak brno :zipper_mouth: :sweat_smile:
Ja jsem moc rada, ze takovahle diskuze existuje, protoze jsem sama mela velke obavy nez jsem na urad zasla, ale povzbudily me vlastne jen kladne ohlasy a me samotne se to potvrdilo. Teda prozatim, doufam, ze to tak zustane.
Asi pujdu spat jsem hotovson. Dobrou noc a krasne sny a az budu mit v praci pocitac ok, tak se sem snad dostanu castejc :wink:
25. únor 2010 ve 21:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky, musím se pochlubit :wink: Dnes jsem byla na Mojžíšovce - teprve druhá "konzultace" a dostala jsem vekou pochvalu, že oproti začátku je to o 2/3 lepší. Tak když se tak hezky spravím ještě do příště, povolí nám snaženíčko :grinning: huráááááá!!!!!
1. bře 2010 v 16:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teeeda, a Vy teď máte zakázáno??? Jako že bys miminku ublížila tím cvičením :astonished: . Promiň, ale fakt o tom nic nevím.
Dnes nám volali z kraje, jak to vlastně máme s tou žádostí a co tedy vlastně chceme... Myslela jsem, že jsme to velice dopodrobna probrali s tou psycholožkou na závěrečném pohovoru. Vypadala velmi spokojená. No, zdá se, že to není tak jednoduché... Zkusím se s nimi zítra nějak domluvit, snad už to pak zase poběží dál.
1. bře 2010 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, já tady tak tajně nakukuju z práce :sweat_smile:
Nějak se tady probíralo manželství a že vám lezou do soukromí. Já jsem s tím vším dopředu počítala, takže i když nejsem taková, že bych musela kdoví jak všem vykládat o našem soukromí, tak mi to tolik zatím nevadilo a vím, že u psychotestů to bude asi i horší, ale jsem na to připravený, myslím :slight_smile: A k manželství, my jsme se taky vzali jen kvuli adopci a vůbec toho nelituju a brali jsme to tak, že je to prostě nutné, když chceme miminko touhle cestou :slight_smile: Ale jinak mi to přijde taky malinko nelogický, protože v téhle době papír o manželství nic neznamená, rozvod je strašně jednoduchý a neřeší se tolik jako dřív, kdy to byla ostuda.

jajko, moc gratuluju k takovým pokrokům, jsi šikulka :slight_smile: Kolikrát denně cvičíš? Tak za chvíli zase hurá na snažení :slight_smile:

brundi, já si taky tvoje příspěvky vždycky čtu ráda :slight_smile:, umíš taky hezky psát :slight_smile:

zejm, já odpovím za jajku, co vím. Prvního půl roku Mojžíšový by se nemělo otěhotnět, že je myslím větší riziko potratu. Ale možná i kvuli něčemu jinému. A snad už s nima domluvíš i ty nejmenší podrobnosti a poběží to všechno dál :slight_smile:
2. bře 2010 v 09:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky Maova,taky jsme tak nějak s tím rejpáním do soukromí počítali,takže nám to až tak nevadilo.A co to vidím,ty čekáš miminko? Hodně štěstí
2. bře 2010 v 09:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
petul, moc děkuju. U nás není nic jistého, věděli jsme, že ještě jeden pokus dáme, když poběží adopce a uvidí se. Takže zatím si to moc nepřipouštím, čeká nás moc věcí, které to můžou pokazit a tak nezbývá než doufat. A v tom nás drží právě ta adopce, díky ní jsme klidnější a nějak to všechno dokážeme zvládnout :slight_smile:
2. bře 2010 v 09:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
maova,no mě čeká za nějakou dobu IUI,příští týden dostanu ms a začnu užívat nějaký tabletky.A pak se uvidí.Ale zrovna u toho je tak malá pravděpodobnost.. Ale máme dárce,tak s tím je šance až 20%.No uvidíme.Úplně ti rozumím,s tím,že jsi tak opatrná,já jsem na tom stejně
2. bře 2010 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
petul, tak to držím moc a moc palce, aby IUI vyšlo :slight_smile: Sice šance není tak velká, ale kolik holek tak otěhotnělo napoprvé :slight_smile:, tak na vás myslím, ať se na vás usměje štěstí :dizzy_face:
2. bře 2010 v 09:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Měj se hezky a moc se nedři.pá a držím vám palečky,ať je všechno v pořádku
2. bře 2010 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky,

Jé, Mao, mooooooc držím palečky, aby jste tu adopci nakonec nemuseli potřebovat. Opatruj se a bojujte, všichni tři :wink: :grinning:

Zejm, jak říkala Maova, tak se z počátku nedoporučuje - mě teda fyzioterapeutka řekla 3 měsíce (3 rehabilitační konzultace, nebo jak tomu mám říct). A jelikož objednání u nás je na déle než za měsíc, tak by to vyšlo na dost dlouho. Prý hrozí jednak potrat - a já už dva zažila, takže bych jistě měla větší dispozice, navíc taky prý bývá časté mimoděložní těhu. Nejdřív se to prostě musí dát dopořádku a pak hupky dupky na to :wink: :grinning:

Mao, já cvičím 2x denně 20 opakování. Ta moje fyzioter. říkala, že jednak je to lepší a jednak to tolik neodradí - což s ní souhlasím, protože někdy i těch 20 mám co dělat :wink: Ale bojuju a bojovat budu :wink: Na poprvé si při tom vyšetření přes konečník napsala, že silně hrudkovitě stáhnuté (nevím, jestli jsem to dobře zapamatovala) a včera byla sama překvapená, jak dobře na tom jsem. Prý se tohle často vrací a pokroky jsou velmi pomalé, ale mě chválila, že je vidět poctivost ve cvičení a dodržování zásad.... A prý jsem se velice pěkně naučila dělat ty cviky.... No prostě včera mě to tak nadchlo, že se mi o tom i zdálo :grinning:

Peti, hodně štěstíčka k IUI a ať je to poslední :wink:
2. bře 2010 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojda holky :slight_smile:
Mao, moc ti drzim palcaky a preju poradny kusanec stesti, taky uz konecne :wink: Me taky adopce prinasi mnohem vic klidu.
Holky, s tou Mojiziskou vas obdivuju. Mam to takove vselijake v praci nekdy byvam od pul seste treba i do osmi a kdyz prictu hodinovou cestu domu... Ja bych v tomhle dusledna nebyla, nektery den na to nemam, ale samozrejme nejsem zas takovy dric, to ne. Tak at vam jde to bojovani, myslim to cvicici bojovani, zdarne dal :wink:
Petul, hodne stesti do IUI.
Ja uz jsem si myslela, ze se po 4 letech konecne dopracujeme k IVF, ale dneska jsem se dozvedela, ze mam cystu na levem vajecniku a kvuli tomu mozna bude houbelec. Jeste bude kontrolni UTZ, no uvidim. Ja ted stejne tak nejak bojuju se svym zdravim, od dovci jsem na hromade, ryma, vcera jsem mela horecku. Tak jsem domluvila znovu praci z domova, takze aspon nebudu muset vstavat :slight_smile:
My jsme na tom se snazenim stejne, ale z imunologickych duvodu, musime pouzivat gumu, ale uz je to od lonskeho leta, takze jsme si na to tak nejak zvykli.
Jdu popijet cajik a cucet na telku :wink:
2. bře 2010 v 19:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak jsem dnes volala na kraj, pořád mají nějaký problém s naší žádostí, a že tam musíme osobně. Jenže já nastupuju na operaci a pak na dva měsíce na neschopenku, takže se máme ozvat na konci května... No a zatím to tam bude ležet. To se nám to pěkně protahuje...
2. bře 2010 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zejm a jaky by mohli mit problem? :confused: Nekonkretizovali to nejak?
Moc se omlouvam, urcite jsi to tady psala, na jakou jdes operaci a kdy?
3. bře 2010 v 10:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teď jedu v práci na týden mimo republiku a hned, jak se vrátím, jdu do špitálu na hysterektomii. Mám furt hrozné potíže.
A s žádostí je ten problém, že jsme během kurzu řekli, že bychom šli i do pěstounky, na závěrečném pohovoru jsme to probrali s psycholožkou, všechno zapsala, my jsme to taky napsali, podepsali... No a na kraji tomu nerozumí - tak co prý tedy chceme??? A že tam musíme osobně. Mám pěkného vzteka.
3. bře 2010 v 15:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zejm,my si taky museli určit jenom jedno z toho.Já bych nikdy do pěst.nešla,chceme jen osvojení.Slyšeli jsme o tom dost špatného,tak to vím,že bych na to neměla nervy.V pořádku se vrať.
Maova,tak jak ti je? Už máš fotečku?
4. bře 2010 v 08:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojda.
No jo, Zejm, uvedomila jsem si, ze jsi to tu psala, ja jsem fakt hlava vymastena, doufam, ze uz se te nezeptam :grinning: Preju, aby ses po operaci rychle zotavila. S tou zadosti to naprdne, zamrzi, ale coz, taky se to vyresi :wink:
Ja jsem mela pujcenou jednu knizku o rodine, co mela svoje 2 kluky a pak si vzali jeste nekolik deti do pestounse pece, bohuzel nazev knihy si nepamatuju, ale muzu zjistit. Byla to neuveritelna rodina, zvladli spoustu prekazek, ale jejich zivot to nesmirne obohatilo. Je pravda, ze ne kazdy by do pestounske pece sel, stejne jako ne kazdy by sel do adopce. Pro kazdyho je zkratka neco jinyho optimalni, takze zejm je super, ze jste se rozhodli takhle :wink:
Ja jdu do hajan, porad me trapi ryma, pridal se kasel a rano jeste bolest v krku, kterou uz jsem pro zatim zlikvidovala vystrikanim krku. Jsem uz 2. tyden prichcipla a nejhorsi je, ze mi neni nejak spatne, takze lezeni v posteli je strasna nuda. Tak si asi pustim telku a budu cucet.
6. bře 2010 v 09:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak máme za sebou první dva dny kurzů :slight_smile: Bylo to zajímavý, spoustu věcí už člověk ví, ale myslím, že i hodně nového jsme se dozvěděli. První den byl dost o těch právních věcech, o postupu adopce a tak a druhý den jsme slyšely různé příběhy, byla tam psycholožka, vývojová psycholožka a neuroložka. Některý příběhy jsou až neuvěřitelný, některý krásný a některý dost smutný. A další kurzy někdy v půlce dubna. A mezi tím se můžeme jít podívat do Dětského centra na děti a vyplnit ještě podrobnější dotazník s požadavkama.

petul, je mi dobře, žádné nevolnosti a tak, ale zatím ještě pořád není nic jistého, asi se uvidí tenhle čtvrtek. Zatím moc těhotenství neodpovídalo velikosti, takže uvidíme, jak teď povyroste a jestli bude i srdíčko :slight_smile:
7. bře 2010 v 11:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maova,hodně štěstí.Navrhuji se o tom teď moc nebavit,ať něco nezakřiknem. :wink: Moc vám přeju aby jste byly v pořádku,budu na vás myslet.Ta příprava je super,nám se tam líbylo.Zase nová zkušenost.Opatruj se
8. bře 2010 v 16:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek