Jak zvládnout IUI/IVF včetně nezdarů a nezbláznit se?

Ahoj jsem po 2 samovolných potratech a snžíme se už 6 let. Já mám IUI už za sebou a ani v jednom pokuse to nevyšlo, takže se připravujeme na IVF. Hlavně nesmíš hned po negativním testu bulit kdybych to tak dělala já tak po těch letech už mám asi usušený slzný kanálky .. :D Po IUI jsem si test nikdy nedělala čekala jsem až se ,,příroda´´ projeví :D A co se týče práce já neměla problém s mojí vedoucí jednám na rovinu a už ví i o IVF a že budu v té době na marodce ( a to mám smlouvu jen do října) a vychází mi ve všem. Jinak si ber propustku na tu nikdo nic nemůže říct máš na ni nárok.

Holky psychika dostává zabrat, co vám mám povídat.... My se snažili tři roky, pak nám v Caru doporučili IVF kvuli špatnému spermiu, to bylo v listopadu 2011 a povedlo se na poprvé, mám krásnýho chlapečka, v srpnu mu budou tři roky, to je důkaz že to jde 😉 Zbyly nám čtyři embria, chtěli jsme další, ted na přelomu roku, listopad, prosinec, leden jsme měli 3x KET, nevyšel ani jeden. Za ty tři měsíce jsem zestárla snad o deset roků a co jsem se nabrečela a těhotenských testů spotřebovala a nic.... Dostávala jsem se z toho těžko, každý si řekne dítě se ti už povedlo tak co by si chtěla, ale stejně to člověk prožíval.... Po měsíc 🙂 i jsem měla pocit že abych se s tím smířila, tak musí všechna výbavička kterou jsem schovávala pro mimčo z domu, tak jsme prodali kočárek, postýlku i všechno oblečeníčko.... V okamžiku kd už to vyadalo že jsem s tím smířená, začala jsem se chystat na srpnový návrat do práce, malýho mi vzali do školky... mě přes facebook začala totálně rozkládat bývalá spolužačka, která na to že je těhotná přišla až pozdě a nestihla jít na potrat, Několikrát denně mi chodili zprávy že je z TOHO nešťastná, už aby TO bylo venku, starat se o To budou její rodiče aby mohla do práce, je TO její chyba že dopustila aby se TO stalo, kojit TO rozhodně nebude, prostě jako by nečekala dítě ale TO. Snažila jsem se jí několikrát vysvětlit že co by za to jiní dali aby měli mimi přirozenou cestou a ať je ráda že čeká zdravý dítě, ale nakonec jsem to vždycky obrečela, protože mi toho jejího mimča bylo hrozně líto.... Zasáhnul až manžel, když viděl jak z ní sem zase na dně, takže už ji v přátelích nemám a nepíše, amy jsme se domluvili, i když jsme před tím říkali že další IVF už rozhodně né, tak do toho jdeme znova. Zítra nás čeká konzultace před naším 2.IVF, rádi bysme to stihli do srpna než se vrátím do práce, protože pak by to bylo složitý se směnama, a na druhou stranu když to nevyjde tak nebudu mít tolik času se s tím zaobírat protože příjdou jiné myšlenky. Tentokrát jsme to nikomu neřekli že do toho jdeme znova, protože by si mysleli že jsme se zbláznili, po tom co jsme všechno pro miminko prodali, ale jestli to vyjde, tak mi bude úplně jedno co si budou myslet ostatní 😀 Holky držte se jednou to určitě vyjde, musíme bejt silný 😉

Ahoj, tak jsem si říkala, že nikdy takové diskuse číst nebudu a teď i píšu 🙂 Ale když člověk potřebuje asi vidět, že v tom není sám... Je i pár věcí, ve kterých by mě zajímali zkušenosti ostatních 🙂 Já jsem po druhém IUI a po prvním neúspěchu nijak extra v pozitivní výsledek nedoufám. Holky a jak vám po tom bylo? Já první měsíc úplně v poho - Clostyl, Pregnyl i Utrogestan jsem snášela v klidu. A teď druhý měsíc už u Clostyl bolelo břicho a po IUI už teď pět dní bolí celkem dost.. Utrogestan mi dr. už nedala.

Taky mě zajímá, jak jste se k IUI dostaly? Předcházela tomu nějaká vyšetření? Já byla překvapená, že hned co jsem přišla do caru, tak jsem dostala léky a šla na IUI...

Tak moc držím všem palce a hlavu vzhůru! 🙂

A v práci to tajím 🙂 Chodím na "rehabky" se zádama :D

@hanickas1 Vyhodit klidně i v česku..
Jinak děkuji, že jsi mi napsala.. 😀
A ano určitě je to o psychice, já chápu jak mě děsně ovlivňuje stres, jenže jak si pomoct, když u nás v práci je to celkem psycho?
Nebo takhle, začínám hledat jinou práci..
Nový partner, nová práce, nové mimi.. Nový život.. 🙂
Ale bojím se teda úplně děsně..
A to se vyplatí jezdit do Caru do ČR? Já myslela, že většinou v cizině je zdravotnictví víc na úrovni.. Pokud jseš ale pojištěná tady, tak to asi jinak nejde, že?

@vercanika Já chápu, že na tom nejsem zas tak zle.. To nebylo tak myšleno, jenom prostě přišla chvíle kdy jsem toho měla až nad hlavu, už jsem se zase trochu srovnala.. No dostala jsem MS a pro mě je to asi lepší.. Určitě než se zklamat, pak zase doufat.. Zkusili jsme, nevyšlo, co se dá dělat.. Ale těchhle pár dní mě úplně ubilo.. U nás v práci si za deset let co tam dělám nikdy nikdo propustku nevzal, pokud vím..
Tam je to silně despotický.. Ale rozhodla jsem se s tím už netrápit, mám časově, fyzicky i psychicky náročnou práci a už delší dobu tam nechci být.. Před cca rokem jsem řešila dilema, jestli změnit zaměstnání nebo jít na mateřskou.. Ale nedaří se, takže asi budu muset změnit i práci, protože zkompletnit naši rodinku je pro mě jasná priorita 🙂
Závidím pracovní prostředí, kde vládne taková atmosféra, jak píšes.. 😀

@madalenas My chodíme do CARu asi čtvrtý měsíc, nejdřív mi napsala metformin a clostilbegyt, jestli to zabere, že první měsíc zkusíme přirozeně.. Jenže nic.. Tak další přidala ještě utrogestan, nebo to bylo možná obráceně, teď už nevím.. Přítel má špatný SG, takže jsme se domluvili na IUI. Jenže další měsíc jsem brala Clostyl 3x1 denně a zase mi narostly 3 folikuly.. Tak to nám zatrhla i sex, že trojčata jsou riziková..
Mno a teď konečně dva a IUI. Já neměla pregnyl, ale Ovetrille a bodnout si tu injekci byl teda zážitekk 😀
Ale víceméně mi po žádných lékách nic není, krom Metforminu, po tom mě bolí žaludek.
Ale zatím to jde..
Vyšetření jsem byla jen na krvi a ultrazvuku.
Tak to jsem teda zvědavá, jak to bude teď podruhé, jestli to teda vyjde.. Já se na IVF teda prozatím necítím..
Pořád si říkám, že bych dala aspoň těch šest pokusů IUI, co hradí pojišťovna a pak by se vidělo..
A proč ti nedala utrogestan? Je asi k řízení cyklu, takže ho teoreticky nepotřebuješ, ale někde jsem četla, že pomáhá udržení plodu..

gorgonaiv Ahoj já to taky nemyslela špatně 🙂 vím jak se cítíš ... prošla jsem si peklem .... teď už se snažím na to nemyslet a vesměs doma neřeším nic jiného než práci abych o tom nemusela mluvit nebo nad tím uvažovat .... Pokud máš na prd pracovní protředí tak se to dost podepíše i na psychice ... změn práci dej si chvíli pauzu a uvidíš snad se na tebe usměje štěstí a nebudeš muset řešit IVF jako já a to už v 25 letech.

@gorgonaiv Ahoj já to taky nemyslela špatně 🙂 vím jak se cítíš ... prošla jsem si peklem .... teď už se snažím na to nemyslet a vesměs doma neřeším nic jiného než práci abych o tom nemusela mluvit nebo nad tím uvažovat .... Pokud máš na prd pracovní protředí tak se to dost podepíše i na psychice ... změn práci dej si chvíli pauzu a uvidíš snad se na tebe usměje štěstí a nebudeš muset řešit IVF jako já a to už v 25 letech.

@vercanika Tééééééda takhle hrozně mladá.. Ale je to pěkný, když jseš s někým takovou dobu a jsi pořád taková mladičká.. 😀 😀
Já jsem si říkala, že jsem ještě taky mladá, ale když vidím, jak jsme ten čas prohouhali a jak všechno letí, tak jsem ráda, že to řešíme teď, asi bych byla ráda těhotná do třicítky, jestli si tedy mohu vymýšlet.. Bo ten věk 25-30 let se mi zdá optimální na založení (dozaložení) rodiny.
Takhle to zní jako strašná doba, šest let se snažit, ale co tě vedlo v 19 k tomu chtít už mimčo?

@gorgonaiv Říkala jsem si že nikdy už nenajdu nikoho lepšího než je to moje telátko tak proč to nezkusit když už jsem s ním od svých 17 :D a moje mamka mě měla už v 18 letech a nechtěla jsem být taková ta v dnešní době ,,typická´´ mamina co mimino řeší až po 30-tce a pak se uříká že to nejde a když to vyjde, tak špuntovi je 18let jí 50let a to už by se mi asi nechtělo v tenhle věk řešit střední školu atd. V tenhle věk, už bych chtěla na chopru projíždět republikou a jinými státy 🙂 (Sen je to sice hezký ale uvidíme jestli to výjde )🙂 Nemůžeš říct že jsi něco promrhala .... Mám známou co si řekla zkusím to a zapadla hned na poprvé a i naopak bývalá kolegyně z práce to po 8 marných pokusech IVF definitivně vzdala ...

Tak to gratuluji.. 😀 K telátku 😀 😀
Víš musíš to brát tak, že já to vidím z druhé strany.. Dceru jsem měla v 21, protože jsem to tak chtěla, přišlo mi to jako prostě jasná věc.. Ale až teď zpětně si říkám, že jsem možná měla pár let počkat..
Třeba teď když se kámoška sebere a jede do Paříže, Budapešti, Monaka.. Jela bych taky..
Trochu mi příjde že jsem se o něco ošidila.. A ano nelíbí se mi móda postarších matek, na druhou stranu ovšem oddělení se od vrstevníků, kteří rodinu plánují až teď taky není dobré.. Chybí mi to, že jsem s nimi nemohla blbnout, cestovat, bavit se.. A chybí mi, že teď když bych mohla mají všichni mimina..
Nadruhou stranu, kdybych si líp vybrala chlapa a byli jsme šťastná rodinka, vnímala bych to asi jinak než teď.. Když už jsi připadám taková.. !stará".. 😀 😀 Řekněme zkušená životem..
Ale já tě chápu, měla jsem to podobně, jenom mě to nevyšlo.. Takže je lepší mít skvělý dítě se špatným chlapem, než nemít díte s tím správným?
Tak zbývá už jen si teď pořídit to mimino a začlenit se do davu.. 😀

@gorgonaiv Tak to já jsem vyblbnutá až až :D Festivaly, výlety, chaty atd ... jen to moře se mi jaksi vyhýbá :( Vidím to mé švagrové ta má 8 letého kluka a 6 leté dvojčata holky je jí 30 a paří tak jak by ty děti neměla, až mi to někdy i vadí, ale to je na dlouho .... a snad i do jiné diskuze ... :D Víš mít dítě je dar a je myslím fuk jestli je ten chlap dokonalý nebo ne ... Hlavní je to, že když se na to dítě s odstupem času podíváš, řekneš si jen stálo to za to 🙂 Moje šéfka má 31 let a má 12 letou dceru a teď s přítelem čeká přírůstek 🙂 Tak hurá do toho davu :D

@gorgonaiv No určitě je dobré vyzkoušet nejdřív šetrnější cesty než IVF. Já mám tedy hrůzu z toho, že mě to jednou čeká.. Když vidím jak reaguji na blbý Pregnyl - už jsem týden od něj a bolí mě podbříško jak prase. Navíc se živým částečně jako lektorka pohybových kroužků a už to přestávám dávat :/ Nějaká depka dneska 🙂 S tím utrogestanem nevím... Vždycky si pod odchodu od dr. nadávám, že jsem se na spoustu věcí nezeptala! A pak to lovím tady v diskusích...

Tak mi to nedalo a volala jsem do car. Prý bolest v podbříšku po Pregnylu může být až do MS, že se třeba neuvolní vajíčko a vznikne cysta... Nemá se sportovat. To jen kdyby někdo byl stejný "plašan" jako já 🙂

Holky hlavne zadne depky,psychika delam na tom vse nejvic !!!!!!! Musime verit,ze se zadari

@hanickas1 Já myslím, že si ten optimismus nejde prostě udržet 24 hodin denně 😖 Že je tak nějak přirozené si nad nějakým nezdarem, bolestí a trápením trošku povzdychnout, třeba si i pobrečet... A nemít u toho pocit, že si za to teď můžu sama, páč nejsem ideálně psychicky stimulovaná :D Mě by hlavně zajímalo jak tu psychiku správně nastavit - věřit, ale zároveň né moc, protože to se pak člověk moc soustředí... Kéž by na to existoval nějaký manuál, co? 😕

@madalenas To je pravda !!! Tak ja doufam,ze se nejak zabavim.2 dny pred IVF se bereme a tyden pred svatbou se stehujeme,takze doufam,ze po IVF budou starosti se zarizovanim bytu a dokumentu atd.Na jednu stranu mam z toho radost,na tu druhou asi zesilim.A manual by se mel nejaky na to udelat..Ale co jsem hodne cetla a slysela je dobre ai najit nejake hobby,co vas nedonuti na to vecne myslet

@gorgonaiv Nebudes mi verit,ale vyplati...Tady v zahranici je to tak drahy,ze jedno IVF by nas vyslo 2x draz plus leky a vysetreni.Ale diky bohu v CARu maji velke pochopeni pro prespolni,tak stacily 2 navstevy a ta treti uz bude rovnou IVF...Jsme samoplatci kompletni..No a dalsi vec,ze my pottebujeme darovane embryjko a v zahranici to nedelaji.Berou to jako nehumanni vec vuci cloveku.coz si myslim,ze neni..To by mohli brat za nehumannost treba i darovani organu,transplantace atd...Takze nam tak ci tak nic jineho nezbylo.A ver ze nez jsme se k IVF dostali,byly boje jeste s partnerem,zadne hadky,ale rekl ze nechce darovane embryo,ze bude radsi bez deti.Takze jsem bojovala za svuj zivot s rakovinou a ted s tim aby se rozhodl konecne a muj snad uz posledni boj vude IVF.Protoze moje psychika je nekde uuplne dole,i kdyz se snazim dat se do kupy,stale se bojim co prijde.Ale musi clovek verit,co jineho ti zbyde...Je to na hlavu.Moje spoluzacka uz od svych 18ti let rodila jak na objednavky a potratu mela,ze sama nevi a ja tady bojuju za jedno jediny detatko a nekdo si nevazi ani toho jednoho ze ma.

@vercanika Jasný, myslela jsem to tak, že jsi strašně mladá 😀 Mno mě je 28, ještě 🙂
Ale že kdyby ti to vyšlo hned v 19, třeba by to nebylo ono.. Samozřejmě nemyslím, že bylo dobré se tolik let trápit. Osobně považuju 25-30let za ideál, takže šupky dupky, ať už se to konečně povede i nám.. Jen já už to mám za pár.. A věřím, že to do 30 stihneš a doufám, že to do 30 stihnu.. Máš to přesně jako moje kamarádka, taky dva potraty.. Snažení.. A nic.. Najednou změnila gynekologa, ani nechodila do CARu a během roku mají náááádhernou holčičku.. 🙂
Jo a nevím, jestli to nevyznělo, že já nejsem spokojená.. To tak nebylo, moje dcera je pro mě nejlepší na světě.. Myslela jsem to na ten věk, zůstala jsem s ní delší dobu sama a připadala jsem si vyřazená, krom dcery žádné malé radosti, jen starosti.. Třeba kdybych si tenkrát líp vybrala chlapa nepřišlo by mi to, protože by ten život asi vypadal trochu jinak.. 🙂

@madalenas Je asi nejlepší si během toho měsíce všechny otázka zapisovat a pak si nechat na vše odpovědět.. 🙂 Já jsem měla docela štěstí na mudr, že se snaží mi všechno říkat polopaticky, až si někdy připadám jak idiot.. Jak mám vzít léky zopakuje třikrát, i když to mám na papírku.. 🙂
Ale je to dobře.. Kdyby byla nějaká nemluvná cítila bych se blbě..
Hele já jsem po injekci necítila nic, ani po IUI.. Ano v neděli odpol a pondělí dopol (injekce so večer, IUI po odpol)
mě bolelo břicho.. Což bych přikládala na vrub ovulaci.. Ale jinak..
Taky právě jsem si říkala, že to asi nevyšlo.. Možná je to bláhové, ale řekla bych, že když mám čas se zastavit, zamyslet a pozorovat se, že dokážu vytušit nějaký změny.. 😀
Když jsem se poprvé snažila otěhotnět, hned na první pokus jsem si byla jistá, že to vyšlo.. I když se nedá říct, jestli to nebyla prostě jen naděje.. A že už teď to beru jinak, když vím jak na tom teď jsme..
Někde jsem tu četl, že braly holky utrogestan až do třetího měsíce a že po IUI ho ani neměly vysazovat..
Mě řekla mudr jasně na 10 dní.. Jinak bych to asi nedostala..
Tak se jí příště musím zeptat, protože jak jsem to měla teď, to bylo dost podivný.. :-/
Tak snad to bude s tebou v pohodě.. Jinak jsem taky někde četla, že někoho bolí břicho, kvůli uhnizďování vajíčka.. Tak hodně štěstí 😀

@hanickas1 Tak já jsem ti chtěla odepsat, že to u nás v práci nejde být v pohodě.. Že to tam je prostě hrozný a halvně od 10 k 5. Takže už vážně uvažuji o výpovědi, což mě ale dost mrzí, jsem tam 10 let..
Jenže pak jsem četla tvou druhou zprávu.. Neumím si ani představit, jak je to hrozný překonat rakovinu a pořád mít tak jakoby smůlu.. Přítele chápu, ale je dobře, že pochopil, jak se cítíš a co to pro tebe znamená..
Pak si říkám, že jsem vlastně hloupá, když si na něco stěžuju, že jsem na tom ještě dobře a že někdo to má tisíckrát horší.. Ale to je tím, že mě to teď tak rozhodilo.. Od IUI jsem brečela každý den.. Kvůli naprostým kravinám.. Ale prostě ty nervy nějak pracují a já to nesla těžce.. Připadala jsem si jako blázen 😀
Teď jsem zase v klidu.. Uvidíme jak na dlouho..

@hanickas1 Hihi, si myslím, že budeš mít o zábavu postaráno..
Tak snad to vyjde.. Moc bych ti to přála..

@gorgonaiv Dekujuuu...Jo a stou praci,udelej to!Vis proc? Kdyz to neudelas,jednou budes litovat,pokud nejsi ve sve praci spokojena,supky dupky inzeraty a hledej jinou,ono te to zabavi a navic uvidis,ze svet bude hned veselejsi.Kdyz mas stresy v praci,tak se to odviji na tvem celkovem jednani a postoji k vsemu..Znam to taky.A nedelej si hlavu s miminkem,verim ze se zadari.Tve telo uz jednou odnosilo pod srdickem poklad,takze podruhe taky,tomu verim zase ja...A myslim si,ze ty budes zrovna silna a pozitivni zenska,tak proc by to jako nemelo jit? Hlavne ze mas ted jeden poklad doma a ten druhy je zatim maly andelicek co lita kolem tebe a premysli,kdy se v tobe zahnizdi..To viis,nechce se narodit moc do zimy,nebo moc do paraku..To pujde,ja tomu verim..Pry kdyz veris,dela to hrozne moc.Nekdo nekde psal,ze mel jedno IVF a hned po tom byl na techto skupinach a cetl jak to nekomu nevyslo,jak holky krvacely,jak srdicko prestalo bit atd..Dostala se z toho skoro do depky a rikala si "Hmm,to se stane urcite me,atd..." No takhle to udelala 2x a 2x to nevyslo.A na potreti sla na IVF a cele 2 tydny nelezla na takove diskuze,byla pozitivni,povidala si s briskem a verila,ze to klapne a klaplo.Mozna je to nahoda,ale verim,ze spis si tak pohrala s psychikou,ze to vyslo.Si vezmi pary co nemuzou mit deti,snazi se roky a nic.Tak adoptuji a buum ona otehotni,je takovych paaruuu spousty..A proc? Psychika,ona se uz na to nesoustredila,pac se starala o noveho potomka adoptovaneho a buum otehotnela.Takze devcatka, musime pouze verit..Ja verim,ze to u me vyjde,nevim proc,vim ze to vyjde..Ja neplanuju,joo tady bude postylka a tady prebalovak a jaky kocarek..Ja pouze vim,ze bude tady za rok miminko a basta....🙂

@hanickas1 Asi je to fakt, že je nejlepší co nejvíc zaměstnat hlavu. Mě se to povedlo - kromě HPP jsem si našla 4 brigády a vlastně jen pracuju a spim :D Páč taky furt očekávám, že tyhle všechny procedůry mě něco budou stát, ale zatím musím zaklepat, že vše hradí pojišťovna. Jen to vytížení se na maximum teď moc nezvládám s těma bolestma atd... Ale prý to s MS zmizí. Hih, no kdyby se tam něco usídlovalo, tak to by byla lepší varianta :D

Každopádně velký obdiv před tebou a držím palce. Máš pěkně komplikovanou cestu, ale věřím, že ti to jednou miminko všechno vrátí 🙂 Jinak chodím do car, kde je snad polovina cizinců. Takže asi se to fakt vyplatí sem jezdit 🙂

@gorgonaiv @hanickas1 ha ha, já tady plácám odpovědi do jedné zprávy :D Ach joo :D

Jen s tím utrogestanem - ten se má brát snad do té doby, než vyjde z testu po 12 dnech že nejsi těhu.. Ale já vždycky dostala ms i přes utrogestan (brala jsem ho asi 8 měsíců rok zpět). Je obecně na srovnání cyklu. + teda na udržení plodu, tudíž když se ti objeví dvě čárky tak nevysazovat.

A Hani, gratulace ke svatbě jsem ještě chtěla napsat! Já už toho svýho asi taky dokopu, páč si furt říkáme až bude rodina a kde nic tu nic! Každopádně hodně radosti při vdávání se a při stěhování se moc nezatěžuj.

@hanickas1 Bezva a už se mi chce zase brečet..
A pokud se můžu chvástat, tak silná jsem, nejen psychicky, ale i fyzicky.. 😀 😀
Prostě teď je takový špatný období.. Mám skvělýho přítele a skvělou dceru a to je pro mě to nejdůležitější..
Akorát teda v ostatních věcech a když se zamyslím, tak je to úplně všechno ostatní.. Se mi nedaří a nevychází nic podle plánu.. Ať je to práce, rodina, peníze.. Prostě fakt nic..
Tak že teď jsem taková strašně náchylná na sebe nachytávat vše špatný.. ☹ A říkám si, kdy už bude to dno, od kterého že se odrazím...
Taky tomu věřím, že psychika může za vše.. A s tím povídáním, to je fakt pravda... Skutečně když jsme se rozhodli mít miminko, tak jsme to začali zkoušet.. Mno doslova jsme na to hupsli a já hned věřila, že jsem těhu a hladila jsem si břicho a mluvila na něj a nenapadlo mě ani na chvíli, že by to bylo jinak..
A teď jsem prostě daleko míň naivní a jsem daleko míň šťastná.. Prostě předtím jsem se hodnotila jako mladou.. A myslím si, že prostě to, jak jsme pak žili dál mě strašně ovlivnilo.. Přítel se během těhotenství začal měnit.. Začal se ke mně chovat jinak.. Já jsem to až po narození dcery zjistila, co vše za tím bylo.. Byl podstatně starší než já, takže když si mě našel a po pár letech jsme začali mít nějaké problémy, tak si myslel, že si mě pojistí dítětem a dál už se nemusí o nic starat.. Nikdy v domácnosti nepomáhal, pořád měl nějaké koníčky.. Často chodil do hospody.. Mě to nevadilo, když jsme chodili spolu.. Ale když jsem měla mimčo, tak chodil sám, ani o malinko míň spíš naopak.. A začal být strašně náladový.. Přišel z práce a šel jsi lehnout.. A vždycky řev, že dcera brečí, že se splou smějeme, proč vysávám, když spí, prostě pořád něco.. Nakonec to skončilo tak.. Že on si šel unavený lehnout a odpočívat a já šla s malou k jeho rodičům, protože bydleli hned pod námi a když se vyspal, teprve jsme se mohly vrátit..
Zjistila jsem až po čase, že všechny přesčasy v práci a všechny koníčky se rovnají hraní automatů a to když celou noc hrál, pak šel do práce, tak se nedivím, že byl vyřízenej... Horší ovšem bylo, že prohrával, dělal dluhy, navíc si začal půjčovat po známých.. A to s tím zdůvodněním, že mu beru celou výplatu... To mi po roce řekl jeden pán, proč mu nedám nějaký peníze.. 😀
Nakonec jsme se pohádali, porvali a já utíkala jen s taškou věcí k našim.. A takhle jsme žili půl roku.. V mém dětském pokojíčku3x4 metry, dcera místo mě na posteli, já u ní na zemi.. Všechny věci, sedačka do auta, oblečení do zásoby nakoupené, úplně všechno zůstalo tam.. A když jsme měli po soudě, protože mi samozřejmě nechtěl platit, tak když už konečně pochopil, že se vážně nevrátíme, tak mi vše dovezl... Taková obrovská halda věcí.. Postýlka, oblečení hračky.. A my už to víceméně nepotřebovali, dcera povyrostla, nic jí nebylo a já jsem si konečně uvědomila jak dobře jsem udělala.
Ale on proti mě štval všechny známí.. Všude vypravoval, jak je zničený, protože já jsem zničila rodinu..
A přišla jsem o dost lidí, které jsem považovala za přátele...
Tak asi to mě prostě tak ovlivnilo, že skutečně přátel moc nemám.. Ale ti co mi zůstali, jsou opravdoví přátelé, na které se mohu spolehnout..
Ale jsem vůči lidem dost nedůvěřivá, toho už se asi nezbavím.. A všechno beru tak jako s rezervou.. Neumím se nadchnout pro něco, pro maličkost, radovat se jentak..
Což je škoda.. A strašně mě to mrzí.. Neztratit neději, optimismus, víru.. To je to nejvíc..
Ale věřím, že se to zase srovná, že se mi to podaří a konečně dokompletníme naši rodinu..
Jen to chce asi čas..
A s tou prací je to jasná věc.. Já jsem kvůli práci na tom psychicky špatně.. Každý den tam je pro mě skoro utrpení, navíc tenhle poslední měsíc, už tak hodinu před prací mám v břiše jakoby balvan..
Dceru skoro nevidím, říkala jsem vedoucí, že nemůžu chodit tak často na odpoledne, dcera doma pláče, že jí je smutno, když příjde ze školy.. Navíc chodím i o víkendu.. A teď co jsem viděla rozpis na červen, tak mám ranní 5 dní, jinak samou odpolední... Přitom kolegyně svobodná bezdětná má dva dny odpol, jinak ranní...
Takže si s vedoucí zítra promluvím a pokud mi to nepředělá, tak dávám výpověď..
I když se bojím... Fakt.. Hned po maturitě jsem nastoupila tam, a i na mateřský jsem tam chodila na brigádu, protože jsem neměla peníze... Teď po 10 letech mi příjde, že nic neumím.. A že mi jakože ujel vlak...
Ale mladší už nebudu a tak asi čím dřív, tím líp.. Pořád jsem doufala, že místo výpovědi odejdu na mateřskou, ale asi bych mohla za ty tři roky zapomenout, jak to bylo a vrátit se... Tak asi radši výpověď.. :-/

Tak to jsem se ale kráááásně vypsala... 😀
Hele já tomu taky věřím, že do roka bude u vás mimčo.. Člověk by si měl stanovovat jasný blízký cíle.. A tohle zní jako plán 😀
Tak snad i k nám přiletí čáp.. Přítel má vždycky radost, když nějakého vidí.. 😀

@madalenas Teda takže mi jsme tady všechny svobodný a plánujeme svatbu.. 😀
Tak to je bezva.. Hanka už má datum... To mi tedy ne.. Ale vzít se už taky chceme...
Jsem přítelovi jednou řekla, že nebude žádný mimčo, dokud nebude svatba.. Že bych to podruhé chtěla mít podle tradic.. Kdybych byla pověrčivá, řeknu, že jsem si to přivoala.. 😀
JAk dlouho jste spolu s mužem?

@madalenas Deeekujuuu.No ja mam brat Estrimax a utrogestan az v zari,ale jak a co zatim jeste nevim.ani nevim jestli budu mit ms nebo ne u toho.Protoze normalne ji nemam.To nevadii,my ti rozumime 🙂Je to pekne financne narocne,boze kolik tech praci mas? Musis taky odpocivat.A jestli chapu dobre,ted jsi po IUI a cekas kdy si udelas testik???🙂

@gorgonaiv Me pritel pozadal o ruku u Reprofitu,kdyz jsme odchazeli z prvni konzultace,jenze se spatnymy vysledky.Mel v planu veceri a pak se tam vratit a na te zahrade me pozadat.Misto toho me pozadal v aute cely nestastny,jesrli si ho i pres to vsechno vezmu.Takze ja svatbu nechtela 🙂Ale vezmu si ho.Neboj on prijde,a termin bude hned a basta.!!!!🙂