SOUTĚŹ o balíček HiPP pro batolata

Nastavím vzteklounovi zrcadlo, aby sám viděl, jak vypadá, když se vzteká. Hned ho ten vztek přejde. Taky kdo by se díval na vzteklouna déle než pár minut 🙂

Vzhledem k tomu, že jsem pracovala s "problémovými dětmi", pomáhá mi to zvládnout představa, že je spousta vzteklounků horších než naše Terinka. Ale jinak ne vždycky udělám to, co bych "teoreticky správně dělat" (kovářovic kobylka no🙂). Abych ušetřila své duševní zdraví, kolikrát se snažím její pozornost převést někam jinam (ne vždy to funguje), někdy i ustoupím.

U mě zabírá čokoláda, u staršího odcházím a vztek přechází, když nemá pozornost a u mladšího zatím fungujou kukukřupky 😀
a moje bezdětná kamarádka stále tvrdí, že u nás všech by zabral Rohypnol 😀 berte s rezervou...

Náš prcek se nejvíc vzteká tehdy, když mu nechci dát další kapsičku od HIPPu, prostě je miluje a mohl by je jíst pořád, asi je na nich už trochu závislý 🙂. Snažím se mu je nechávat hlavně na cesty, doma jen příležitostně, ale jedna mu nikdy nestačí a to se pak umí pěkně vztekat... no někdy ustoupím, dám mu další a je klid 🙂. Bylo by super, kdyby HIPP začal vyrábět i větší balení za výhodnější cenu, protože jinak nás to brzy asi zruinuje 🙂.

U Natálky které jsou 3 roky nejvíce zabírá mít různé aktivity - kroužky, procházky, hodně času trávit venku - nejvíce zlobí a vzteká se, když jsme přes zimu více doma, nudí se, takže se snažím ji zabavit, ale co si budeme vykládat někdy to také nezabere, a moje nervy jsou "na pochodu", potom zabere, když se já zklidním něčím sladkým 😀 a hned ten svět vidím růžověji. 🙂
Honzík je ještě malý - 8 měsíců, takže tam chovám.

Zaručený recept jak vzteklé dítko uklidnit asi není. My máme vzteklouna taky a pořádného - když není po jeho tak sebou třeba v obchoďáku sekne na zem a řve. Zatím se mi nestalo že by mě někdo nařknul že si neumím uklidnit své dítě. Když nikam nepospíchám a mám čas, tak ho prostě nechám - ať se vyvzteká a pak jak ten vztek ustává tak se ho snažím něčím rozptýlit - čajem, hračkou, nějakou dobrotou nebo že jdeme třeba ven za pejskem nebo dětma. Když prostě čas není - dám ho do kočáru a jde se pryč.

Zaručený recept? 😀 😀 Nic takového není! Pokud nechcete uplácet třeba sladkostmi. Když u syna dojde ke vztekání, pošlu ho vyvztekat se do pokojíčku, až se uklidní, může se sám vrátit za mnou. Docela to funguje 😉 A jak to zvládám já? Při vzteku se vypnu a uklidňuji se tím, že to jednou přejde, jak pro tuto chvíli, tak pro chvíli, kdy z toho vyroste. Já jsem optimista, věřím, že z toho jednou vyroste 😉. Tak milé maminky věřte taky ! 🙂

recept na vztekání? nevšímačka... "řvi si jak chceš, ale mě to nezajímá" je to hnusný a krutý ale jakmile nemá diváky tak přestane ;)

U nás na každý vztek zabere náš pes terapeut 🙂 Jakmile se synovi něco nelíbí, má sklon k rychlému naštvání a ke vztekání se. Stačí zavolat naši jorkšírku Kejsí, ta ho oblízne, lehne si k němu a hned je veselo 😀 Venku to funguje uplně stejně, hned jak syn někde upadne, naše fenka k němu běží a je po pláči 🙂

Zatím se moc nevzteka a když už, stačí upoutat pozornost jinak. Ale až prijde to pravé období vzdoru, bude to peklo. Jsem celkem vztekloun, mám raději pohodu. Budu se muset naučit nekřičet a nerozčilovat se 🙂

právě u nás probíhá období vzdoru a asi i tak trochu žárlení na mladšího, vztákání a řev je na denním pořádku i několikrát. Pokaždé zabere něco jiného. Občas nevšímání si, ikdyž to asi není dobře, jindy objetí či rozesmání a nebo převedení pozornosti na něco jiného, třeba podívej jak je venku hezky, co bys chtěl dělat odpoledne, atd.

Tak u nas pomaha nastavit ditku "zrcadlo". Pokud se zacne vztekat, kricet, valet po zemi atd... Zacit delat to same, vim, ze to muze pusobit divne az komicky, ale funguje to.

Tak u nás, skoro jako v každé domácnosti je občas řev... když se dostane vyloženě do amoku, tak je nejlepší si ji chvilku nevšímat a potom se snažit odvést pozornost jinam... Když se s amokem setkal poprvé můj muž - dovolil si ji sám opláchnout kartáček na zuby - rozumějte - konec světa - tak se mu složila na přeložku v koupelně a ječela a ječela... odešel po pěti minutách, že na to nemá nervy, tak jsem se tam šla podívat a mluvila jsem na ni... Jestli mi půjde pomoc - vařila jsem a ona ráda pomáhá... odpověděla mi, - maminto nee, já ci ešče pakat 😀 😀 😀 ...

Naše malá se zatím moc nevzteká, ale když už, tak mně pomáhá si sednout na gauč, nevšímat si jí chvíli. Ale nejvíce mě zabralo to, že když se vzteká, brečí, tak začnu jako taky brečet, to jí pak rozesměje a uklidní se -D. to je pak toho řevu dvojnásob, to z nás tatínek nemůže, ale trvá to jen chviličku 😀.

Jelikož jsem flegmatik a jen tak mě něco nerozhodí, tak nemám problém mnohé ustát. Pokud už dojde k nejhoršímu vždy se uklidním napočítáním do pěti, rozdýcháním. Když toto nepomůže, tak už je to hodně špatné a to většinou mizí i manžel, protože to pak i skálu rozlomím🙂

Syn umí předvést scénu jak z Národního, ale snažím se tohle období nějak přežít, protože sama se v něm poznávám. Taky umím zařvat až se třesou stěny. Jedna paní říkala, že je dobře když dítě je hodně čiperné, prý je to známka inteligence a zdraví. Tak to máme tedy oba tuhý kořínek 🙂

U nás je nejdůležitější, aby zachovala chladnou hlavu maminka - jinak se sejdou dvě tvrdohlavé povahy a pak je to zbytečný boj 🙂 jak říká moje maminka: "uvědom si, že to dítě nemůže za to, že je celá ty" 🙂

Když se naše dcerka vzteká, manžel jí s vážnou tváří oznámí, že ji vymění za pytel mokrých pilin a že už tam jde volat. Nechápu, jak je to možné, ale fakt to na ni funguje 🙂

čokoláda...🙂

Naše známá straší ,už babička, co hlídá vnučku, mi řekla, že když se její dítka vztekala a už nevěděla, co s nimi, chrstla jim do obličeje skleničku vody 😀 Holky zkoprněly, hleděly a byl klid 😀 Voda určitě funguje, malé stačí namočit pusinu studenou vodou 😀 a hned toho nechá.
Nejde samozřejmě praktikovat všude, např. venku. To u nás stačí ukázat na jakéhokoliv kolemjdoucího a říct malé, paní si Tě vezme domů, když budeš zlobit. Většinou se toho dotyčná hned chytne, začne na malou mluvit a je ticho. Toto zabírá i u malé od známé.

No když nepomůže domluva a už se vzteká opravdu hodně, dělám že to nevidím a začnu se mazlit s naším pejskem......malému to přijde líto že my se mazlíme a on nic......přiběhne že se chce mazlit taky a na vztekání si ani nevzpomene......tak snad mu to zůstane 😀

Vlastně to vzniklo neplánovaně, ale zabírá to. Když měla malá první vzteklounskej záchvat přišla mi u toho strašně roztomilá a tak sem se neudržela a začala se smát. Když mě viděla, že se směju, přestala se vztekat a začla se smát taky. Od té doby to takhle praktikuju, no a zatím to zabírá. 😉

My máme doma malého vzteklounka (po mě 😀 ) a uklidnit ji je kolikrát nad moje síly. Většinou pomáhá tatínek, jen ho vidí, tak se směje a nebo jdeme koukat z okna a nebo pomáhá když maminka začne dělat blbinky 🙂

Malej bude mít 10 měsíců,takže zatím žádný velký vztekání nepředvedl.Už ale poznám předem,kdy se schyluje k malému vztekání 😀.Např.když se mu podaří vítězoslavně ukořistit mobil,foťák,nějaký kabel,který odkudsi záhadně trčí....a já mu to vzápětí seberu.No nehoráznost 😀.Pak většinou stačí odvést pozornost jinam a ve vteřině neví,proč křičel.Nebo ho obejmu a rázem zapomene na všechny mobily,foťáky i kabely světa ;).

Nejlepsi jsou pevne nervy,velky casovy prostor,pokud neni cas,tak vzit pod pazi a odnest tam,kde potrebuju,doma se osvedcilo delat,ze jej nevidim a nevsimam si jej,pokud uz je hodne zle a nic nezabira,tak pustim andulky z klece.Z nich ma respekt a stoji v pozoru.Uplne zapomene,ze se rozciloval.A nebo jeste zacnu vysavat.To hned bezi pomahat,at se deje,co se deje.Hodne je i dulezite prckovi porad opakovat,co je v planu a co budeme delat,at je na to pripraveny

Kdyz dceru popadne vztek, idealne nekde venku na namesti sebou prasti o zem a rve.. delam, ze tam nejsem 😀 Ji ignoruji a na ostatni se tvarim, jako ze to dite neni moje.

Mně nejlíp zabíralo, když jsem na dítě v klidu mluvila a říkala, že chápu, že ho něco mrzí (že nedostane další zmrzku, že nepůjdeme tam, kam zrovna chce, že bude mít jinou čepici, než chce atd. atd. atd.) a že pokud si myslí, že mu pomůže řvát a plakat, tak ať klidně pláče. Jen ať si to jde dělat do svého pokoje a zavře za sebou dveře, že já to poslouchat nehodlám 😅 Někdy jsem musela vzteklé dítě i odtáhnout, třeba když se rozhodlo vzteknout uprostřed silnice a lehlo si tam na zem 😝 Nejtěžší vždy bylo, když dítě chytlo amok někde mezi lidmi, odkud nebylo v tu chvíli úniku - třeba v obchodě - lidi zírali a škodolibě sledovali, co já na to 😅 No co já na to... mluvím klidným hlasem a říkám, že jestli si myslí, že na mě funguje řvaní a že si vztekáním vymámí bonbóny, že se plete 😀
Jinak nejdůležitější při výchově dětí je důslednost a vlastní pozitivní příklad 🙂

Pořád se učím, mám 1. dítě. Zpočátku jsem spíše reagovala podrážděně, teď už vím, že to nikam moc nevede. Takže hlavně klidným a důrazným hlasem vysvětluji proč to a to nemůže, pohladit ho a nebo upoutat jeho pozornost na něco jiného. Důležité je mít také alespon trochu casu pro sebe, abych se mohla znovu nadechnout, odreagovat od denní rutiny a nabrat sílu. Obdivuji maminky, které jsou na děti samy.

Menší se ještě nevzteká (a snad nezačne 😀 ) a na tu starší zabírala naprostá ignorace - jak si jí nikdo nevšímal bylo po vzteku 😵