Soutěž: Máte doma domácího mazlíčka?

Ja mam rada spise pejsky, kdyz jsem byla mala, meli jsme dva poulicni krizenecky a byli to milackove,ale obleceni pro pejsky me prijde takove vselijake..stejne jako kdyz vidim kocarky pro pejsky...

Ano... Máme rybičku 🤦 Voldi chtěl jít do zvěrokruhu podívat se na zvířátka. To jsem ještě nevěděla co mě tam čeká. "Mami chci myš" "Ne myš nebude" "Mami králík. Králík domů" "Ne Sebi. Králíka si domů taky nevezneme". Měla jsem sto chutí mu dát do pusy kousací hračku aby přestal jmenovat co všechno chce. Naštěstí si mě všimla prodavačka, chytla mě za rameno a říká: "Vím co to je. Tady máte bojovničku a s tou bude spokojený a vy taky protože to nic nepotřebuje." Hmmm super. Co dva dny ji musím čistit protože si dělá hnízdo a Voldi absolutně neví, že nějaká ryba obývá náš byt 🤦🤣🤣 Ale... Máme rybičku 🤣 Ta na štěstí obleček nepotřebuje. Ale jinak jsou oblečky super 😍 pes není mokrý, špinavý nebo mu není zima. Za mě skvělá věc 😊 Takový ti malý raťafáci a paničky s vyšperkovaným obyvákem to rozhodně ocení 😊

Vždy som chcela psa, tak mám doma kočku 😂😂😂 oblečky pre zvieratá neuznávam. Majú srsť tak nič viac nepotrebujú, ale tej našej potvore je hold občas zima tak jej musíme v čase kedy sa už ochladí ale ešte netopíme nejak pomôcť. No čo iné nám zostáva, keď ona nemá chlpy 😀

Doma máme morče. Já osobně jsem byla vždy pejskař (bohužel už jsou v psím nebi), kočky mi nikdy nepřirostly k srdci. Poslední roky se mi ale rozjela alergie, takže bychom museli mít doma naháče a to by manžel nevydýchal 😃. Jinak když jsme ještě měli pejsky, tak jsme jim "svetry" při delších procházkách a hodně stupňů pod nulou dávali, hodně lidí ale pobavilo, když šel namakanej Pitbull ve fialovém svetříku a vedle něho v růžovym svetříku malá fenka kříženečka 😀

Mazlíčků máme doma plno. Dva psi a jeden kocour nám běhají po dvorku, kočka, morče, potkan a pískomil s námi hospodaří doma. Zrovna teď se mi tu spolu prohání kočka s potkanem a morče je pozoruje.
Pokud jde o oblečky pro psy, beru je u malých plemen jako fajn ochranu před zimou či deštěm, ale jako módní doplněk to naprosto neuznávám.

My máme doma novou parťačku od března. Je to člen rodiny a neuvěřitelný mazel dětí. Oblečky pro psy jsou dle mého fajn, ale pouze pro zahřátí pejska a jeho tepelný komfort. Nelíbí se mi, když je obleček pejskovi spíše na obtíž, na druhou stranu je fajn, když to pejskovi i sluší . Takže když se spojí to, aby pejskovi bylo teplo a ještě mu to slušelo, tak to je ideální kombinace. Naše Charlota je pravá dáma a když venku prší nejde se ani vyvenčit 😀.

U nás je to boj. Já bych chtěla psa a přítel kočku. Já psa na zahradu a on kočku do baráku. Nesnesla bych žádné zvíře doma a on zase nechce na zahradě. Takže zatím žádné zvíře krom králíků v králíkárně nebudeme mít.

podzim je tady, pes se trese hlady. Oblecme ho, chudacka, at nemusi na panacka. Zima zacina, oblect se musi i micina. Na jare to kvete, at se zver neklepe. V lete to sundaji a budou zas litat nahati.

Mame psa Samíka, má 11let. Pořídili jsme si ho manželem, když jsme spolu začali chodit. Prošel si s náma několik stěhování. Naše dcerky ráno vstanou a hned Samíka hledají a jdou ho pohladit. Má je rád a ony jeho taky. Chodí s náma rád na vycházky a taky se rád chodí pomazlit. Je to miláček nás všech.

Pes, nebo kočka??? Máme doma nejspíš oboje, ale tedy jen zvukem😀 páč u nás doma se skrývá papoušek a v létě ve voliéře se naučil plno zvuku, takže máme doma takovou malou zoologickou😂 ale pravda, nejčastěji štěká, protože slyší sousedova pejska. Krom těchto dvou zvířat umí ještě pískot morčete, což je velmi parádní, když ho to baví i hodinu v kuse. 🙄

Mám ráda jak pejsky tak kočičky. Doma jsme v dětství měli obojí, obojí má sví plus a i mínus. Kdybych si měla vybrat, asi vyberu pejska. Bohužel už mám let mám alergii na vše, co má chlupy, takže jedině naháče a to muž nesnáší ☹ za něj to není pes, nikdy by s tím nešel ven ☹. Psí oblečky na malých hafanech jsou fajn, měli jsme Japonského china a oblečky teda nosil, už to je přes 10 let, co umřel, takže cca třeba 20 let zpět, bylo trochu divné, když šel pes v oblečku. pamatuji, jak se na něj často lidi dívali, cože to má na sobě a proč jako... přece má chlupy, ale ono když byly fakt mrazy,bývalo i mínus 20 a čurat musel. Jen to oblíkaní teda nemusel, kolikrát jsme ho naháněli po celém baráku, než se podařilo a oblíkl se. Celá rodiny zpocená, pes vysmátý pod gaučem...výběr nebyl tak velký, dělaly se hlavně oblečky na pudly, Denny měl nožky kratší, takže často venku se stalo, že se mu přetáhlo přes nohy a vypadlo to, že pajdá...

Vyrůstala jem v domě na vesnici a měli i pejska i kočku i kačenky i husy i králíky i slepice s kohoutem. Já jsem taková kočka, která má ráda pejsky🙂

Pro starší psy, nemocné nebo gaučáky jsou oblečky fajn. Někteří psi vyloženě nepotřebují chodit v oblečku, ale třeba náš buldoček trpěl na bolavá záda a když byla zima nebo pršelo, tak jsem ho vždycky oblikala a pomahalo to. Teď chováme agamy, ale v obleku mi nechodí, zatím :D

Mame doma 6 pejsku. Loni n bohuzel nekuzasnejsi fenka umrela na infarkt. Pak mame na zahrade kocoura, doma jeste papouska,rybicky. Velke terarko po agame je ted prazdne...agamak albert nam odesel vekem. Syn by chtel zelvu, tak budeme mit zrejme nove zviratko.
Jinak psi a oblecky. Name nahace..cinske chocholate psi. RChle venceni i v zime zvladaji ,,nazi,,...ale pokud bychom s pejskem museli nekam jet, je oblecek nezbytnosti. Tim,ze nasi psi maji od 3 do 9 kilo,mam doma nekolik velikosti oblecku.

Vždycky jsem tíhla spíše ke psům. No, člověk míní a život mění. Přestěhovali jsme se do domečku a už během stavby si k nám našla cestu sousedovic kočka. Já ji nechtěla zprvu vpouštět vůbec dovnitř, tak jsme ji dali krabici před dveře a udělali ji tam pelíšek. Po čase, když přišla zima, sníh a mráz, jsem to psychicky nevydržela a otevřela ji dveře od domu a s nimi i své srdce. Od té doby to byla naše čičina. Po čase jsme si pořídili i štěňátko a k našemu údivu se oba začali respektovat a snad mít i rádi. Když jsme chodili venčit pejska, čičina u toho nemohla chybět a šla metr za námi celou procházku. Moc ráda na ni vzpomínám. Píši v minulém čase, jelikož jednoho sychravého dne ji srazilo okolo projíždějící auto. Věřím, že s pejskem (a nyní už i s dcerkou) by byli kamarádi dodnes.

Mám ráda pejska i kočičku od Karla Čapka, ale doma bych nechtěla ani psa ani kočku. Zvířata mám moc ráda v přírodě, v knížkách, plyšové, ale zvíře doma opravdu ne! A oblékat zvíře? Asi bych nenavlíkla obleček ani plyšákovi, pokud to není pohádková postavička. Rasy, které nepřežijí zdejší zimu, asi do našich povětrnostních podmínek nepatří. Je to zvrácenost hýčkat psa v přetopeném paneláku a pak ho navlékat do oblečků. Hodně lidem vadí cirkusy, ale dělají si soukromé cirkusy s navlečenými psy.

Já jsem jasná kočičí máma už od malička - psy jsem měla a mám také rada, ale kočky proste trosku víc. Každé léto jsem adoptovala u babičky nějaká kotatka a starala se o ne. Ani moje alergie na kočky mi v tom nezabranila, raději cele léto rýmu a uslzene oči, ale s vrnici kočkou v náruči. První zcela vypiplane kotě, které se k babičce zabehlo a už jsme jeho maminku nedohledali, byl zrzavy kocourek. Pojmenovala jsem ho Míša. Vyrostl z něj krásný velký kocour a chytal opravdu i myši, určitě díky mě výchově 🙂 Doma s rodiči jsme měli zrzaveho kocoura Zrzka, byl původně sestrenky, ale narodilo se ji miminko s ekzémem a silnou alergii a kocour musel pryč. Moje alergie po roce soužití v jednom bytě výrazně ustoupila a ač měl byt u nás dočasně, než mu něco najdeme, my se Zrzkem si našli k sobě cestu a byl to skvělý společník, dožil se krásných 14 let. S manželem, tehdy ještě přítelem, jsme zachránili černé kotě, které mělo tu smůlu, ze bylo černé, přišlo na svět v pátek 13. a bylo jako jediné živě kotě z vrhu (kočka to nedala a ostatní kotatka bohužel také ne). Původně jsem chtěla domu dalšího zrzaveho kocourka, ale kotete mi bylo líto a chtěla jsem mu zajistit alespoň důstojný odchod než aby ho nechali majitele zemřelé kočky někde umřít nebo utopit... Zrovna mi začalo zkouskove, tak nebyl problém byt na “mateřské” a kocourka krmit mlékem od veterináře v pravidelných intervalech dle budiku. Světě div se, tohle kotě bylo silnější než se zdálo a začínalo prospivat - veterinář se divil, čekal, ze zemře záhy, jak bylo slabé, ale ono mělo sílu žít. Vybrala jsem mu jméno, vhodne pro šelmu, co si zaslouží respekt - co na tom, ze ta chlupatá kulička vyvolávala zatím spis dojem roztomilejo plyšáka - Balthazar, jméno démona. Začátky byly těžké, mít doma kotě, co je plné závisle na člověku, poté kočičího pubertaka, co si hraje neustále s drápky, protože nemá mámu, co by ho usmernila... Ale zamilovali jsme si ho. Manžel ho vychovával jako psa, byl zvyklý na policejní psy, se kterými vyrůstal. Takže Balthazar měl jednu velkou výhodu oproti jiným kočkám - neměl vyloženě kočičí povahu, byl to spis kockopes díky výchově. Poslouchal na slovo. Vyrostl z nej opravdu velký kocour (kdo ví, co byl jeho tatínek zač, možná byl nějaký značkový 🙂) Balthazar se stal právoplatným členem rodiny. Kočky jsem obdivovala vždy pro jejich nezávislost a ze mají zkratka vlastní hlavu, to on měl také, ale zároveň byl hodně vázány na nás, byl členem smečky. Ze srandy jsem ho brala jako naše první dítě. Strach, jak zareaguje na naši dceru, byl zcela neoprávněný. Hned ji přijal do své smečky. Bránil ji. Kontroloval. Jakmile zafnukala, byl vždy jako první u ni a koukal, co se děje. Budil mě, když se v postýlce pretacela, jestli to jako vidím, ze spi neklidne. Bohužel to, ze jsme neznali jeho puvod, docela hrálo velkou roli v jeho genetice - měl problémy s ledvinami, které se nám dařilo sice nějakou dobu ukocirovat veterinarnimi dietami... Ale ...Bude to dva roky, co nás opustil, veterinář ho po x té operaci již znovu operovat nemohl (už by nezvládl další narkozu) a tak jsme nakonec po dlouhém váhání kývli na uspani. Nejtěžší rozhodnutí v životě. Zemřel v nedožitých 8 letech. Nového mazlicka jsme neporidili a neporidime. Manžel by byl spis pro psa, ale žijeme v bytě a do bytu bych já raději kočku, jenže není kočka jako kočka. Asi bych nakonec nezvládla čisté kočičí povahu. On byl jiný. Malá si navíc Bubu, jak jsme mu familierne říkali, pamatuje. Mluví o černém kocourovi, co leží u její postele a kouká na ni. Jmenuje se prý Bubu... Nepřišel čas na nového mazlíčka.

My máme psa Bohouše , je to jako naše druhé dítě . Bohouš byl i jedním z hlavních důvodů proč si pořizujeme barák se zahradou 😁😁. Ale jinak samozřejmě miluju všechna zvířata a úplně mi rve srdce , když vidím ve zprávách , že je někdo týra 😩. A co se týče oblečku , tak s nimi jsem u našeho tvrdohlaveho jezevcika nepochodila 😂. Minulý rok jak byl ty mrazy jsem se ho pokoušela nasoukat do svetříku , který mu upletla babička , ale dal mi jasné na jevo , že se mu to nelíbí a radši místo venčení si šel lehnout k nám do postele , kde čekal na manžela , až ho vezme ven on 😂😂

Doma máme 2kočky, takže se řadím ke kočkomilům, teda asi řadila 😊...o 2patra níž bydlí paní, která má doma zvířata všech možných barev, a nosí je ven snad jako módní doplňky. takže když jde paní v tylové sukni, tak vedle ní poskakuje maltézák v tutu sukni, teď se ochladilo, tak žlutý rolák vyšel na jorkšíra..Ovšem jednou jsem vyvolala poprask. Pani vyšla ven v nenápadném outfitu, doplněným hadíma lodičkama a hadí kabelkou a cosi držela jakoby přes ruku a za chvíli to bylo pryč.já jako ostřilený znalec její módy jsem vyhodnotila situaci líp než Colombo, popadla jsem své děti, utíkala a křičela jsem u toho něco jako POMOC HAD 🐍... i pár sousedek se chytlo a opravdu mě překvapilo, jak rychle se dá utikat s berlemi... no jaké bylo mé překvapení když nám ,,had,, zkřížil cestu u vchodových dveří, kde se snažil dostat domů stejně jako my...A k mému velkému překvapení to nebyl had, ale kočka Sfinx(naháč) v kabátku s hadím vzorem. moje dcerka (3roky) začala plakat, že had žere tu kočičku a naše sousedka na mě volala, že jsem blázen, a že snad poznám kočku. Do teď se stydím. Chlupáčkovi, jak se kocour jmenuje, jsem se ihned omluvila za trauma, které jsem mu způsobila a pak šla domů pohladit své krásné chlupaté kočičí kožíšky... 🐱🐈
takže za mě spíše bez oblečků, člověk pak může být za blázna 🤡

Me se oblecky zdaji trisku uhozene a kolikrat ty zvirata lituji, kdyz je vidim...kdyz je zima a panicek mazlika prioblece tak to jo, ale kdyz je tim nekdo posedly a zvire ma svoji vlastni skrin plnou obleceni ve vsech barvach aby vzdy ladil s panickou, prijde mi to spis, ze nekteri lide berou zvirata jen jako doplnky ne jako zive bytosti...

Zatím mám doma tři mazlíčky- hady 😀 ale teď jsme se přestěhovali do baráčku, takže na zahradu časem asi pořídíme psa, ale jakože fakt psa (ne ty přerostlé krysy, co vídám právě v těch oblečcích úchylných, ty by si dala ta moje krajta ke svačině) můj sen je teda československý vlčák, to je úžasný pes 🙂

My doma mame pejska a zakrsleho kralika, ale popravde obcas nevim, kdo je kdo, Jesie, coz je nase fenka ma strasne rada zeleninu, v podstate sni jakoukoliv a Bertik, nas kralik miluje psi granule, vzdycky nejakou z misky chnapne, odtahne si ji nekam, kde ji s ni 😀

Máme doma kočku a to je opravdu paní kočka se vsim všudy 🤣🤣 prochází se po bytě jak kralovna a když pak začne litat jako ďábel po bytě coz je opravdu výjimečne, můžeme se potrhat smíchy 🤣🤣🤣 z královny se stane satan co nevi kdy ma dost🐱🐈

Chápu oblečky funkční pro psy, kteří to potřebují. Ale dělat si ze zvířete živou panenku ,to neuznávám.
Jinak kočky i psy mám ráda, ale do bytu už nechceme, maximálně třeba jednou k domku 🙂

Já se přiznám, že patřím do skupiny milovníků psů. Aktuálně ale doma žádného nemáme, jelikož nemáme ještě u domu dodělaný plot a tak chceme s výběrem pejska počkat. Každopádně psi a oblečky...to je téma. Jednou jsem viděla paní, která nesla čivavu a ta měla na sobě nádhernou zimní vestu. Ale fakt tak krásnou, že jsem ji tomu pejskovi i záviděla.... 😀

Na co je oblékat? Vždyť na sobě už jeden "obleček" v podobě srsti mají. 👍🙂