Dítě bez svatby

@journals já teda život neplánuju. stejně je nakonec vždy vše jinak. neplánovala jsem ani svatbu ani děti. o vlastním domě jsem si nedovolila ani snít a mraky dalšího... a nakonec třeba budu mít vše, i bez plánování. a když ne...aspoň mě to nebude tolik mrzet, jako kdybych se k tomu celý život upínala a ono to nevyšlo 😉

@blahova_andrea Zaprvé - já bych se šíleně zamilovaná nehnala ani do svatby, ani do dítěte. Není mi náct a nejsem pitomá puberťačka. Takže ne, v tomhle jsem naštěstí byla uvědomělá vždy. A ne, ani bych neměla dítě s někým, kdo by mě nemiloval a koho bych nemilovala já 😀
Jestli bych se s ním rozešla? Nejspíš ano, nějaké sliby a to, že chlap neumí přijmout zodpovědnost neberu. A ano, v mém okolí pár takových holek mám.
Tak... co dál tam máme za "extrémní situace"? Já si myslím, že každý svého štěstí strůjce 😎

@blahova_andrea Jsou takové případy. 😉 Můj kamarád kdysi dlouho chodil s holčinou, které už začaly odbíjet biologické hodiny jako Big Ben, měli už domluvený termín svatby, ale kámoš se na to ještě necítil, a tak vycouval. Vztah tím skončil a kamaráda to hodně, hodně dlouho mrzelo...Nicméně slečna se do roka a do dne stejně vdávala. Za jiného. Teď s ním má dvě děti. Jestli je spokojená a jestli třeba někdy nezalituje, to samozřejmě nevím. Holt ta touha po hnízdění a dětech byla tenkrát silnější. Já osobně si tohle nedovedu představit. Ale hormony jsou holt někdy sviňa. 😀

@blahova_andrea Tak tepláky by sice zněly jako zajímavá recese, ale takhle to zase nemyslím. Jen nestojíme o opulentní hostiny, desítky příbuzných, které ani neznáme, výslužky, šrumec, stres...Stačí malý intimní obřad s pár kamarády a nejbližší rodinou, pak nějaký dobrý oběd s rodiči a večer to jít třeba někam zapít, nebo udělat domácí grilovačku jen pro ty nejbližší přátele a rodinu.

S velkým zájmem jsem si přečetla vaše názory 🙂. Za mně trocha exotiky. Asi vám bude hned jasné, že jsme katolíci, nicméně ani to není záruka, že,🙂. S chlapem jsme spolu šest let chodili, pak si pořídili malou garsonku, kterou jsme společně opravovali. Večer jsem šla vždy samozřejmě domů. Svatbu jsme měli úžasnou, jednoduchou, spoustu kamarádů, tancovali až do rána. My odešli do vlastní garsonky, kde proběhla svatební noc - pro nás pro oba to bylo poprvé. Po pěti letech od svatby jsme měli první dítě (plánované) atd. Teď slavíme 19 let od svatby. Co tím chci říct? Za mně i mého chlapa neexistuje vztah a děti bez manželství. Je to závazná záležitost. Po svatbě jsme si taky trochu sáhli na dno, kdybych nebyla vdaná, od chlapa uteču. Teď jsme šťastní, pořád zamilovaní, před spaním se držíme za ruku, píšeme si zamilované sms, dostávám kytky... Tímto výlevem nechci říct, že svatba v kostele vše zajistí, i mezi přáteli katolíky mám rozvedené... Takže za mně manželství a pak až děti. Myslete si co chcete... 🙂

@journals @tulena Myslim, že nechápete o čem mluvím. Jo zařídila ses a moc ti to přeju, ale přijde mi, že si neumíš představit situaci, kdy to prostě není tak černobílé. A to život vždycky není. Měla jsi štěstí, že jsi potkala chlapa, který se ženit chtěl nebo že jsi neplánovaně neotěhotněla. Opravdu to není jeden případ z tisíce 🙂 Např já jsem otěhotněla asi po 3/4roce vztahu s mužem, který byl tou dobou zhruba toho 3/4 roku po poměrně náročném rozvodu. Ale jo mohla jsem se s ním rozejít, když jsem zjistila, že se rozvádí, že. A najít si jiného, mladšího, bez závazků, který by se ale třeba taky nechtěl ženit a já bych čekala až by mi bylo bůh ví kolik, než by si mě vzal a pak lítala po carech, aby nám pomohli s otěhotněním. Ale třeba ne, třeba bych našla nějakého, co by se se mnou oženil hned. To nikdy nevíš, každopádně já svého přítele mám nade vše a těhotenství jsme neplánovali, ale stalo se. Asi to tak mělo být.

@hop_ita Ale já ti tvůj názor nerozmlouvám. Tak mi prosím nevnucuj ten svůj. Já žiju jinak, mám jiné názory a ty nezměním. A ano, chápu co píšeš, ale prostě mám jiný názor.

@journals ja ti ho nevnucuji, pouze pisu, jake dalsi muzou byt varianty. Ve tvem nazoru neni zadny nadhled, proste existuje jedna mozna varianta a kdo to ma jinak, tak je to jen a jen jeho chyba. Ale ja pises, je to tvuj nazor a dal nema.smysl.tp rozvádět 😉

@hop_ita nadhled? Nepotrebuju,protoze nemusim resit cizi zivoty a neresim coby kdyby... toz za me tak.

@journals v tom pripade nechapu, proc sem tedy vunbec prispivas, abys vsem ukazala jak jsi nej? Promin, ale to je fakt k smichu... takze preji hodne stesti a drz se sveho-neres cizi zivoty, tedy ani ten muj.

@carmilla já proti recesi nic nemám. šla bych klidně do něčeho praštěného, originálního...ale všeho moc škodí 😀
svatba jakou popisuješ už je u nás moooc veliká. on je ze 4 dětí a stýkají se hodně i s širší rodinou, takže těch nejbližších je fakt hodně. já se sice stýkám fakt jen s nejbližšími, žádné sestřenky, tetičky apod. ale i tak jsem z pěti dětí, každý k tomu už svoji rodinu. co popisuješ, by u nás i tak byla svatba min. o 70 lidech 😝 😀

@hop_ita Ale já na tebe vůbec nereagovala a nepsala jsem svůj počáteční příspěvek, který tě tak pobouřil vůbec tobě. Jediný, kdo nedokáže přenést přes srdce jiný názor jsi ty. Já tvůj život přeci vůbec neřeším!
Svůj názor mám takový jaký mám a život takový, jaký jsem si ho zařídila (v dobrém i ve zlém) a promiň, ale fakt nepotřebuju brát v potaz cizí rozvod, dítě, věk někoho jiného atd. abych si na věc vytvořila VLASTNÍ názor, který fakt nikomu necpu 😉

@plksv přítel je z velmi silně věřící rodiny a už je rozvedený. taky k tomu jaksi není co dál říct. ta jeho první byla taky velmi silně věřící. já jsem hlavně ráda, že díky jeho minulosti už mě nikdo nemůže ničím dotlačit do svatby v kostele, i kdyby nevím co 😀 je krásný, že máte za sebou takový příběh, život...snad budete takto spokojení i dál. dnes je to fakt vzácnost

Mně by zajímalo, co je špatného na tom partnerovi otevřeně říct, že se za něj chci provdat? To přece není žádné vynucování, ale zcela běžná partnerská komunikace. Jako že se s ním (ne)chci pomilovat, (ne)chci s ním bydlet, (ne)chci s ním děti atd.

Nečetla jsem celou diskuzi, pouze úvodní příspěvek a zakladatelku celkem chápu - nechtěla jsem dítě bez svatby a normálně jsem to tehdy příteli řekla, protože on miminko moc chtěl. Do roka jsme se vzali a teď čekáme první mimčo a oba jsme spokojení. Nicméně nevidím nic špatného na tom mít dítě bez oddacího listu a názor okolí by mi mohl být ukradený. Jenom znám spoustu párů, které si pořídily dítě a chlapi se do ženění vůbec nehrnou, už mají všechno, co chtěli a bez svatební "šaškárny", tak je to asi na zvážení, jak moc o svatbu stojíš a jak moc by ti vadilo, kdyby pak nepřišla. Držím palce ať se rozhodneš jakkoli. 🙂

@la_amanita souhlasím. vynucování je potom už trošku něco jiného

@saidy

mě se strašně moc líbil názor jedné slečny, že mít dítě bez svatby je jako mít dítě s nějakým pánem, se kterým nejsem do rodiny. Viděla jsem to stejně, my měli svatbu nedávno, malému bylo 10 měsíců 🙂

@journals pletes se, me vubec nepoburujes, jen mi tve nazory prijdou dost ploche, tak argumentuji. S tim bys mela na verejnem foru pocitat. Vim, ze jsi nepsala adresne mne, ale i tak se mohu vyjadrit, navic tvuj prispevek se tykal me situace. Ja ti nic nevnucuji, uvadela jsem jen dalsi priklady. Je mi fuk co si myslus, ptze tvue smysleni je opravdu omezene jednim smerem a zivot casto neni jen cerny nebo jen bily. To je jedno, jen nechapu, proc vubec prispivas, kdyz jak pises nukoho jineho neresis, jen sebe. A ono diskutovat s nekym, kdo ma patent na pravdu ani moc nejde.

Asi mate pravdu holky, ze na tom nic neni, ale mne to zatim nejde. Vsechno prislo tak necekane, sotva jsem se vzpamatovala z pritelovy rod.situace, prislo moje tehotenstvi. Vlastne jsem asi ani nepoznala tu jeho nabidku k snatku, ptze to nebylo to klasicke-vezmes si me? Celkove nemame na ruzich ustlano, ale mame se moc radi a vazime si sebe a ja nelituju jedinyho dne s nim. Uvidime, az se zmeni situace s miminkem, jak to budeme resit dal. Ja bych byla radsi, kdyby ten impulz prisel od nej bez moji iniciativy, tak tomu zatim davam cas s pokud se nic nebude dit, tak urcite vznesu tema k diskuzi co tedy s nami.

@hop_ita Četla jsme váš první příspěvek a nechápu, proc vám přijde blbe dat dítě jméno po sobě? Předpokládám, že budete první roky s dítětem trávit čas vy, takže u doktorky, ve školce, na kroužcích atd. budete vystupovat pod stejnym jménem jako dítě. A oni vedi houby, zda jste svobodna či vdaná - vomackova a malá vomackova vypadá rozhodne lépe než vomackova a mala novotna..
U me (asi je to dano zkusenosti od kamaradek) spis stejna jména (matka - dite) evokují, že matka "má koule" prosadit svou a jména rozdilna (ditr po otci) chudinku, co si ji ten její nechce vzít ..pochopitelne cest vyjimkam, kde se tak dohodnou oba🙂

@japona muj pritel sam navrhoval, at se jmenuje po mne, neni to tak ze bych mu v necem ustupovala. Ja jsem drive taky moc nachapala matky, ktere maji deti pojmenovane po otci, ale ted jak to potkalo i mne, mo to tak prijde proste prirozenejsi. Ze je dite moje to je jasne a chci aby bLylo jasne i to, kdo je jeho tatinek. Neberu nikomu ani variantu prijmeni po otci, ale proste jsem v tomto zmenila nazor, je to prp mne ta lepsi varianta. Navic pokiud bychom se v budoucni brali, tak mi to prijde o dost praktictejsi.

Clovek mini, zivot meni.... S mym prvnim muzem jsme se brali z lasky, za neceleho pul roku jsem otehotnela. Kdyz bylo dceri 7, rozvedli jsme se... S mym soucasnym muzem nejsme svoji, prvni spolecna dcera byla neplanovana a ja byla rozhodnuta si ji nechat za kazdou cenu, i kdyby muz nechtel. Svatbu jsme neresili. Kdyz byl prostredni rok a pul, rekli jsme si, ze by to chtelo sourozence, vzhledem k nasemu veku by nebylo moc moudre otalet, zadarilo se hned napoprve. Muz uz parkrat mluvil o svatbe, ja jsem rozhodnuta, ze pokud se mam znova vdavat, tak mi pujdou vsechny 3 dcery za druzicky a ja chci vypadat ve svatebnich satech krasne, takze mam jeste cas 😀 . Tehotna jsem se nikdy vdavat nechtela. A protoze jsem si po rozvodu nechala kvuli nejstarsi dceri exovo prijmeni, tak si po svatbe stejne budu nechavat obe jmena, aby nejstarsi nemela pocit, ze k nam nepatri. Nicmene i kdyby si me muz vzit nechtel, tak zajistena jsem ja i deti, takze v tomhle smeru svatbu nepovazuju za nutnost.

@hop_ita
"Navic pokiud bychom se v budoucni brali, tak mi to prijde o dost praktictejsi." ..na druhou stranu, kdybyste se nevzali (či rozešli), je mnohem praktičtější mit jméno po sobě..
Navic nevidím jediny důvod, proc by u vás ke svatbě melo dojít: 1) vas muž neví, že ji chcete, 2) myslí, že jste takto spokojena, 3) dítě se jmenuje po nem, 4) už jednu svatbu/rozvod prozil, tak se sám do svatby nejspíš nepohne..

@japona přesně tak to beru já. takových, co dalo jméno po otci a pak marně 10 let čekali na svatbu je mraky. prostě pokud si nás jednou vezme, tak se holt přejmenuju i s dětmi. kdysi byl nakloněn možnosti, že se přejmenuje on po nás, ale to už bohužel padlo. to bych byla fakt spokojená 😀

Opravdu se bojíš, co na to lidi okolo? Co na tom? Podívej, my máme tři děti, dnes už všechny dospělé, samy mají rodiny dvě z nich a my, rodiče, nejsme dodnes manželé. Můj chlap o tom kdysi mluvil, že bychom se mohli vzít, já nikdy nechtěla. Jsme spolu hromadu let a jsme šťastní.

Tak ještě jednou, pro ty vztahovačné a pro ty, které chtějí moje příspěvky vytahovat z kontextu a smát se mým příspěvkům...
Moje příspěvky odrážejí jen MÉ názory, postoje a hodnoty. Jsem na diskuzím fóru, tak jsem se také dovolila přidat příspěvek (očividně můj názor, že nejdřív svatba, potom dítě, není zase taková raritka). To, že někomu moje příspěvky, se kterými on nesouhlasí, považuje za ploché, k smíchu, omezené a znějící, jako že má patent na pravdu, ukazuje jen na jeho omezenost a primitivní chování. Nikoho svými příspěvky neurážím, husy jsme spolu nepásly, prosím také o respektující chování i vůči mým názorům. Také tvoje postoje nesoudím, nerozmazávám, nepídím proč je tak máš, nevymlouvám a nesměju se jim. Přispívám sem ze stejného důvodu jako ty a to, že píšu něco, co se ti nelíbí, neznamená, že si o sobě myslím, že mám patent na rozum.
Při úsudcích a názorech nehraju na kdyby a nepotřebuji u nich mít nadhled cizích lidí, protože jde.... ehm, zase a jen o MŮJ NÁZOR, který mi fakt nemusíš vymlouvat.

Kdybych byla muslimka, měla bych asi jiný názor na hodně věcí.
Kdybych byla kariéristka, měla bych jiný názor na hodně věcí.
Kdybych byla matka deseti dětí, budu mít opět jiný názor na hodně věcí.
Kdybych žila v Africe, měla bych hodně jiné názory na život.
Kdybych byla jiné rasové příslušnosti, opět bych pravděpodobně měla jiné priority a názory.
Kdybych žila na hranici bídy, také budu mít jiné priority, názory a postoje.

Jenže to jsou všechna kdyby, které já neřeším 😎 Třeba ti to konečně dojde 😉
Protože pokud si názor ty děláš podle ostatních, tak je to spíš smutné...

@japona "chudinka, co si ji ten jeji nechce vzit" jsou myslim dost silna slova ;)
Moje dcera se jmenuje také po tatínkovi a rozhodně si nemyslím že bych byla chudinka. Nedomlouvali jsme se čí jméno bude mít, oběma nám přišlo přirozené a automatické, že má dítě jméno po otci - když spolu žijeme.. Kdybychom spolu od začátku nebyli, asi bych na to koukala jinak, ale pokud jsme partneři... Navíc kdybychom se někdy třeba vzali, tak proč motat dětem hlavu, že se najednou jmenují jinak.. Stačí že se přejmenuje maminka a to malé děti většinou ani nepostřehnou 🙂 Ale není to tak že bych si spřádala pod peřinou sny jak si mě jednou vezme... On by si mne vzal klidně hned , já nechci ;)

@japona samozřejmě každý má nemjaký názor a každý může mít ten názor jiný.. Ale vyjadřovat se o maminkách jejichž děti mají jméno po tatínkovi jako o chudinkách...