Jak se uklidnit po opakovaných komplikacích s těhotenstvím?
Ahoj holky,
pred polozenim dotazu povazuju za lepsi vas trochu uvest do deje. Je mi jasny, ze kazda mate svuj pribeh, ale rada napisu ten svuj a rada si naopak prectu ten vas. Treba ma nekdo podobnou zkusenost a uz ma miminko nebo ho uspesne ceka. Treba nekdo poradi, co pomohlo jemu a ja se muzu z toho aspon trochu vypsat. 🙂
Zhruba rok jsme nechavali ceste k miminku volny prubeh nez jsem konecne otehotnela, pak jsem ale potratila nekdy kolem 7.-8.tydne, kratce pred prvni navstevou gynekologa. Tehdy mi v nemocnici doporucili, ze je pohnojeno a mame to hned zkusit znovu. Zkusili jsme a opravdu to hned vyslo. Bohuzel jsem ale opet potratila, zamlkly potrat. Na gynde mi tehdy doporucili 3 mesice pauzu. Jelikoz to prvni “pohnojeni” nezabralo, tak jsme poslechli a ja za 3 mesice opet otehotnela. Behem kontroly(jelikoz uz jsem si nechavala jako samoplatce merit z krve i hCG, ktere uz bylo nad 1000) se doktorka snazila najit plod tak moc, ze me trapila celkem dlouho a behem vysetreni me prudce zabolelo bricho a nasledne me i po teto kontrole bolelo cim dal vic, ze jsem tam dalsi den byla zas a uz s diagnozou, ze budu muset na operaci kvuli praskle cyste na vajecnicich a krvaceni do dutiny brisni. Behem operace zjistili, ze tehotenstvi nevideli, protoze bylo mimodelozni a odebrali mi i jeden vejcovod. Bohuzel to tehdy v nemocnici nejak zvojtili a napsali mi v lekarske zprave jednou ze odebrali levy a pak ze odebrali pravy vejcovod. Nevim tedy ktery mi skutecne chybi a nemuzu se tak behem ovulace treba ridit pocitem, ktera strana me vic boli. Jelikoz jsem na operaci byla nekdy kolem pulnoci a hned rano me propousteli domu, tak jsem si lekarskou zpravu precetla poradne az o par dnu pozdeji doma pred navstevou gynekologie.
Po 2. potratu nas poslali na genetiku, kde vse dopadlo ok. Po 3.mimodeloznim tehotenstvi nas odeslali na imunologii, kde me zacali lecit prednisonem, protoze mi vychazela zvysena hladina na trofoblast a na cizi sperma. Na partnerovo sperma jsem mela vysledky v limitu. Po pul roce lecby prednisonem konecne vysly vysledky imunologie uspokojive a dostali jsme zelenou. Nechraneny styk jen v dobe ovulace. Je to druhy cyklus, co to zkousime prirozene a mam pocit, ze se zblaznim. V praci mam stresy, protoze kolegyne konci a ja tam na vse budu sama a nejedna se o napln prace pro jednoho cloveka. Doma se testuju jak zbesila, protoze si moc preju najit dve carky, ale soucasne si uvedomuju ze mi kazdy negativni test ublizuje a ducharim. Hrozne moc si preju konecne uspesne otehotnet a z prace se pak kvuli stresu radsi nechat vypsat na neschopenku a pak plynule prejit na rizikove. V praci zustavam, protoze tam jsou pekne penize, ale zacinam pomalu premyslet, ze podam vypoved. Na druhou stranu mi vzhledem k situaci neprijde vhodne ted menit praci, abych jim (snad) za par mesicu rekla ze koncim a jdu na rizikove. Take mam strach, ze behem doby co budu v praci bez kolegyne uz mi nepujde otehotnet kvuli stresu tak snadno jako v prvnich trech pripadech. Hrozne se to ve mne mele. Zadnou variantou z toho proste nevidim uplne cestu ven, ale clovek co v tom blate je tu cestu vetsinou nevidi a je zaslepeny. 🙂
Ted k otazce, cim se v tehle tezkych situacich uklidnujete vy? Jak si udrzet zdravy rozum a trochu odstup? Mate nejake zkusenosti co vam pomohlo? Myslite, ze je pomalu na case na IVF? Budu rada i za vase pribehy, muzem to pojmout jako takovou malou terapii. 🙂
Omlouvam se za dlouhou zpravu, ale asi to lip napsat neumim 😅 mejte krasny vecer a drzim nam palce 🙂
My se snažili o dítě skoro 2 roky a vystřídala jsem x doktorů. Jeden mi říkal, že jsem v pořádku, druhý mi řekl, že mám PSOS a dostala jsem léky, abych měla ovulaci, kterou jsem prý neměla. Po roce a čtvrt, kdy jsem z toho byla už hotová, protože jsem pravidelně chodila k dr, cpala do sebe prášky a píchala ovitrell, jsme šli do CARu. Tam nám dělali kompletní testy a výsledek? Žádný PCOS, ovulace se mi nakonec rozběhla sama, jen to chtělo čas po vysazení antikoncepce. Problém jsem měla v imonologii. Takže přes rok jsem ztrácela čas a nervy zbytečně. Takže jsem brala Metypred a šla na IVF a na 1.pokus se zadarilo. Doporučuji iscare v Praze, pokud to nemáš daleko a konkrétně mudr. Jarzembovskou. Ta byla skvělá. I když jsem byla psychicky na dně, na ni jsem se vždy těšila.
@verisek001 ano, jsem z Prahy, takze je prave dost center po ruce 🙂 dekuji za doporuceni a za odpoved. Za jak dlouho od nastupu do iscare doslo pak k embryotransferu? 🙂
My se snažili takhle “zběsile” rok. Po roce Pronatal. Hned diagnoza u obou. 3x IUI a 1x IVF. Vyšel první transfer a máme dceru. Zpětně si rikám, jaká to byla magorárna s testováním a tak. Chovala jsem se jak blázen, ale podle mě si člověk moc nepomůže. Toho se nejde úplně zbavit. Po roce od narození dcery jsem zjistila, že i přes diagnozu neplodnosti u obou, jsem těhotná. Máme druhý ditě. A už se “bojím”, že otěhotním bez chránění znovu. U nás je zjevné, že i neplodnost obou v páru lze otěhotnět (když nemáš odebrané vaječníky apod.). Je to vždy z časti i v hlavě. U Tebe už čas na IVF je, podle mě.
@yoli Ahoj, taky určitě doporučuji IVF. Snažili jsme se několik let, vždy když se povedlo, tak kolem 8tt to skončilo revizí, taky jedno mimoděložní. Už ani nepočítám kolikrát jsem měla // na testu, napřed obrovská radost a poté veliká bolest. V lednu 2023 první návštěva CARU, všechny možné testy jsme měli za sebou, tak jsme na nic nečekali a hned další měsíc jsem šla na inseminace, ta se nepovedla. Další jsem nezkoušela. Pak jsem hned chtěla zkusit IVF, měla jsem jen jedno vajíčko, ale i to se nepovedlo. Měsíc pauza a další kolo IVF, změnili mi léky k stimulaci a konečně jsem měla vajíčka, vše co šlo se poslalo na genetiku a vrátili se mi jenom 3. Další transfer dopadl úspěšně 🙂 teď jsem 24tt. Jen si říkám, že jsme nešli do CARU dříve
Ahoj, ta část ohledně tvé práce je velmi podobná mýmu příběhu. My se snažíme neúspěšně už 2,5 roku, mezitím akorát 1xSP. Přesně jako ty jsem měla obří nervy v práci a strašně si přála otěhotnět i proto, abych mohla hned jít na neschopenku, na mateřský si "odpočinout" od práce a pak si najít jinou. Krásný plány, jenže to nevycházelo, ořvala jsem každý krámy, mezitím otěhotněly 2 kolegyně, to už bylo pro mě úplný dno, když odcházely, tak jsem plakala že proč ne já...a do nový práce jsem se bála nastoupit ze stejnýho důvodu jako ty. Nakonec jsem to udělala, protože snažení pořád nevycházelo a já prostě už potřebovala pryč, věřila jsem, že ten stres má na to vliv. Jenže to bohužel nepomohlo. Stresu mám méně a mimi stejně nepřichází. Vůbec nevím, jestli mám psychickou odolnost, abych zvládla vše kolem případného IVF kdyby na to došlo, takže zatím ty neúspěchy nikde neřešíme, gyndař mi řekl, že u mě vše v pořádku, přítel je taky v tomto směru v pořádku. Ale časem na to asi dojde, zajímalo by mě, jestli je tu někdo, komu se dlouho nedařilo, a řešil to v CARu, kde třeba přišli jen na něco, co stačilo "vyléčit" a nemusel hnedko podstupovat IVF???
@lamiaaa též máme problém s početím. V CAR různé vyšetření, vždy vše dopadne dobře. Manžel je prý plodný až až. Beru injekce na ředění krve kvůli genetickym cystam v těhotenství. K tomu mraky dalšího a stále nic 🤦♀️ otázka jen zní, proč? Když je vše ok...ted v prosinci proběhla věta, vy snad máte příliš husty ovulační hlen, proto se to embryo neni schopno prodrat tam kam má 🤦♀️ po zavedení celý katetr prý obaleny tím hlenem, stejně jako poprvé i podruhé. Pak jen je tu otázka, proč s tím sakra nic nedělal před třetím transferem. Držím vám moc palce
To že se hledá příčina a nejede se hned kolo IVF, dělají v CENAPu v Brně. Mudr. Lázničková.
Já mám příběh takový, že jsem se o dítě snažila 9 let s bývalým manželem. Hrůza. Asi se toho nejde úplně zbavit, když dítě ještě není, no. Prošla jsem IVF 2x, nikdy jsem nebyla těhotná. 2x mi to stačilo, naprosto jsem nedávala ten neúspěch. Nakonec mám dítě adoptované. A teď už nové manželství. Vzhledem k tomu, že já bych měla být zcela zdravá, tak je to taková nová naděje.. A je to pro mě docela těžké nespadnout zase do toho, aby mi začlo úplně hrabat z toho, že by mohlo těhotenství přijít.
Jedna věc je, že teda dítě mám, to trochu zlepšuje situaci. Ale i tak. V životě obecně máme dost věcí, které se nám prostě nepodaří naplnit, nebo si vybereme jednu věc a tím přijdeme o jinou... Snažím se vidět, co může být jiného "díky" tomu, že nenaskočíme do kolotoče miminkovství. Já mám dítko od necelých 3 měsíců, takže je to opravdu zápřah, může to i být nápor na partnerství (také moje zkušenost) a není to jen vše úžasné. Ale jak píšu, když prostě dítko není a touha po něm je, tak je to strašně těžké...
Teď jsem si dělala takové shrnutí minulého roku a plány na nový a jak jsem to dala na papír, tak mi to pomohlo vidět, že je spousta krásných možností, jakými život naplnit. Nechci znova skončit v tom, že mi bude hrabat... Zpětně bych si poručila najít si třeba psycholožku a dát se do kupy z toho, že snažení bude mým jediným smyslem života. Já měla psycholožku z jiných důvodů po dobu 7 měsíců a neskutečně mě to nastartovalo ze dna.. 👍
@yoli 8.6 byla první konzultace. V listopadu byl odběr. A vložení embrya bylo v prosinci. Já měla moc vajíček a tak nemohl byt ET, ale musela jsem měsíc počkat a měla jsem tedy KET.
Ono se to druhým dobře radí😉ale já bych se zaměřila teda teď na tu práci a tím přestanete řešit těhotenství...a třeba to právě vyjde😉 myslíte na spoustu věcí najednou a to vás stresuje. Kolik je vám let? Pokud jste mladá,tak máte velkou šanci...
@ludmilka90 gratuluju a moc drzim palce, at uz to vsechno dobre dopadne. 🍀😊 Byli jste v CARu nekde v Praze? Odkud mate dobre zkusenosti prosim? 🙂
@lamiaaa drzim vam palce a doufam, ze vam to brzy vyjde. Tez jsem nechtela hned podstupovat nejake invazivnejsi metody a zkusit jen neco vylecit, proto ta imunologie, kde se na neco konecne prislo, ale bojim se, ze uz zadne “zbytecne” cekani nezvladnu a proto budu nakomec mozna radeji za tu invazivni metodu. Tvym pocitum ohledne urcite “nespravedlnosti” a otazkam “proc ne ja?” uplne rozumim. Drzim palce.
@lucies2023 to me moc mrzi. Muzu se zeptat kam dovhazite? a mate jeste nejaka embrya nebo musis opet podstupovat cely proces s odberem vajicek znova?
@jahodi taky jsem zacala pomalu premyslet nad terapeutem, pokud se to se mnou bude zhorsovat, tak asi budu muset. Je fajn, ze mas nove manzelstvi a sla jsi do te adopce. Doufam, ze si k tobe miminko cestu najde.
Ja miluju cestovani a v predeslych mesicich jsem naplnovala svuj zivot hlavne tim, ale cestovat nam ted zakazali kvuli cizimu prostredi, abychom si nedonesli nejakou infekci, ktera by mohla mit vliv na tu imunitu. Nelibilo se jim ani kdyz jsme odcestovali jen do Porta, ktere neni zas tak daleko. Pry je nejlepsi ted nikam nejezdit. Ja se proto citim zavrena a izolovana tady v cr. K tomu vsemu jsem od sebe asi mela prilis velka ocekavani, kdyz se predchozi dve tehotenstvi podarila na prvni pokus a myslela jsem si, ze to k nam prijde rychle.
@lenkalubina brzo mi bude 30. Verim, ze se to snad nakonec podari, ale uz to nechci dal odkladat kvuli svemu strachu z pripadneho IVF. Na imunologii nam dali jeste jeden mesic, nez budu muset prednison vysadit, aby pak zase ucinkoval. To dalsi cekani uz ale asi proste jen tak necinne nedam. Vzdycky, kdyz od doktoru slysim vetu stylu “vzdyt je to jen mesic” tak mam pocit, ze bagatelizuji me pocity a stoupaji mi vsechny vlasy na hlave. 😅 Ackoli chapu jejich uhel pohledu. 🙈
@yoli Jinak adopce nám vyšla, když jsem byla ve zkušebce. Malá se narodila v den, kdy já nastoupila do nové práce. Naprosto chápu, že už to chceš doklepat, ale taky bych se zkusila vrhnout přinejmenším do téhle oblasti plus ty terapie, opravdu vím že to je těžká životní situace ale prostě aspoň budou na chvíli i jiné myšlenky... ❤
@yoli "je to jen měsíc" - hele, to stejně nevyřešíš jestli bagatelizují nebo ne... Já měla pech v tom, že bejvalej absolutně nebyl na cesty... dnes bych chtěla strávit "doufání že přijde mimi" jinak.... oni ani doktoři to nemusí vždy vyřešit hned - jasně, někomu IVF hned "zabere", ale mně chtěli na darování vajíček, a přitom jsem nikdy neměla ani ducha na testu.
@yoli úplně vám rozumím 😉 věty jako " uvidíš,že to brzy vyjde" nebo " nemysli na to " ve mě vzbuzovaly touhu toho dotyčného proplesknout🤣
@jahodi kdyz ono na tom je nejhorsi, ze ten stres je jediny negativni faktor. Kolegy mam moc rada, penize jsou pekne a i napln prace me bavi…bojim se, ze jinde by to mohlo byt horsi a mohlo by tam tech negativ byt vic. Na druhou stranu ten stres je ale proste neunosny. Sef vi kolik toho tam u nas je, tak jsem zvedava, jak se k odchodu kolegyne postavi a jak mi pomuze situaci resit. Pokud mi nepomuze, tak budu muset bud dat vypoved a jit si hledat neco jinyho a nebo pretrpet stres a doufat, ze se brzo najde novy clovek a nebo ze i pres stres otehotnim a pak jim frnknu.
Nevyresim, co rikaji, ale problem je, ze ted nemuzu travit cas tim, co mam nejradsi. S cestovanim mi cas ubyhal rychleji a i mam pocit, ze jsem s tim vse lepe zvladala. Jsem samozrejme ochotna pro miminko cestovani omezit, ale potrebovala bych videt nejaky ty vysledky no 😅🙈 Predpokladam, ze v ramci celeho toho IVF procesu dochazi k nejakemu vysetreni tech odebranych vajicek. Je zvlastni, ze se vam to nepodarilo, kdyz je navrhli i na darovani.
@lenkalubina je to cele na palici proste. 😀 Mam pocit, ze normalne jsem celkem racionalne uvazujici clovek, ale jak najde na podobne vety nebo na tehotenske testy, tak neznam bratra. 😂 Testuji kazde rano uz treba od 8.DPO, neumim si proste pomoct 🙈😂
@yoli Děkuji 😊 jezdila jsem do Olomouce do IVF Clinic, kliniku mohu jen doporučit. Prahu bych měla z ruky 😊
@ludmilka90 tak to mam bohuzel moc z ruky, ale moc dekuji 😊
@jahodi ja vim, ze to neni 100%, ale zas si rikam, ze alespon vyberou nejkvalitnejsi embrya, telo na embryo pripravi a je to cele tak nejak vice pod dohledem. Na imunologii nas ale taky presvedcuji, at jeste s IVF vyckame, ze chapou mou netrpelivost, ale ze IVF muze pry ty hormony i dost rozhazet.
Taky si to necestovani asi vybira svou dan na moji nestabilite, ale udelam pro to tehotenstvi uz snad skoro vsechno. 🙈😅
@yoli kolikrat jsou oba dva podle lekaru naprosto zdravi, a nejde jim otehotnet.
IVF bych rozhodne nebrala jako ze se telo připravi. Telo se spis, dle meho, "nahajpuje", aby se ten proces stal. Zrovna ta mudr. Laznickova hezky mluvi i jen o tom, jake leky se pouzivaji na "podporu" otehotneni a co to s telem dela.
Ja to rozhodne chapu, my jsme tenkrat zacli s adopcnim procesem po nejakych 5 letech a to uz jsem fakt v pohode nebyla. Vim co to je touha po otehotneni. Ale proste taky vim, ze to muze cloveka uplne zmagorit ze nevidi nic jinyho.. A to je skoda, zivot je o tolika moznostech...
@jahodi taky si uvedomuju, ze neni dobre se takto trapit. Ja jsem vzdycky ty prvni cca 3 tydny cyklu docela v klidu, ale pak ten posledni tyden mi da poradne zabrat, protoze tam se zblaznim skrze to testovani, kde si proste neumim pomoct. 😅 Kdyz pak zjistim, ze tehotna nejsem, tak se pak zas na 3 tydny zklidnim a jsem pak uz relativne v pohode a schopna i nejak normalne fungovat. Myslim ale, ze driv byl ten zivot jeste o necem trochu jinym, kdyz jsem si mohla delat vsechno co jsem chtela - cestovat, chodit cvicit na kruhove treninky, zajit si do sauny. To vse co me bavilo je ted nezadouci, takze ted musim zkouset najit neco jinyho, co me bude bavit. Dokud jsem mela cestovani, tak ta potreba tak silna nebyla. 🙂
@yoli docela mě tvůj příběh zaujal... Já sama mám za sebou 2 roky snažení, kdy jsem si prošla zamlklym těhotenstvím. Věděla sem, že cyklus a tělo nemám v pořádku - pco. Ale nepripoustela jsem si, ze bych děti neměla, přirozeně. Byli jsme s partnerem přesvědčení, že umělé oplodnění není naše cesta. Po roce kdy to stále nešlo, jsem se prostě zaměřila na sebe, našla si fyzioterapeutku a začala řešit své tělo a to co se tam děje. Neříkám, ze je to cesta pro každého, nicméně jsem tam byla v lednu poprvé a když sem začala opravdu cítit změnu, což bylo v létě, naordinovala sem si fakt pohodu, klid na sebe a na přítele a vypustila sem to, že bych si přála miminko. A v ten moment sem otěhotněla a máme zdravou dceru🙏🏻je to samozřejmě v hlavě, ale nejde to na povel. Možná někdy stačí brát věci s nadhledem. Otěhotnět můžeš, to víš a možná ten čas než se to podaří využij na maximum. Moc ti přeju, aby se ti brzy splnilo tvé přání..
@bambulilka dekuju 🙂 mne jednou pri preventivce gynekolog taky rekl, ze bych mohla mit PCOS. Uz je to par let co mi to rekl, vysadila jsem HA a mela jsem dost nepravidelny cyklus, k tomu mam mastnejsi plet. Kdyz jsem byla pri prvnim potratu u apolinare, tak mi rekli, ze mam krasny vajecniky dle ultrazvuku a ze PCOS urcite nemam. Testy na stitnou zlazu co mi delala prakticka taky vysly v poradku. Ted mam ty cykly stale jeste delsi nez co je povazovano za “ideal”, ale uz jsou alespon na takovy relativne normalni urovni kolem 32dnu. Je pravda, ze si na ta slova gynekologa obcas vzpomenu, ale snazim se nevytvaret si v hlave dalsi duvody proc by to nemelo jit. Nad fyzioterapeutkou me nenapadlo premyslet a to jsem pritom uz slysela o mojzisovce. Byla to nejaka specialne zamerena fyzioterapeutka? 🙂
Vše je v hlavě, věnuj se sama sobě, najdi si nové koníčky. Test, až když nepřijde MS. Ano, šla bych ihned na IVF, nač ztrácet čas.