• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Kdy jste otěhotněly po vysazení antikoncepce?

7. srpna 2014 
xjx - normálně následuj návod. Namoč do moči po tu linku, co je na ní napsáno max, polož přes skleničku a vyčkej. Nejlepší je, když někam odejdeš a vrátíš se tam za ty minuty, co jsou v návodu napsané. Např. 3 minuty nebo tak něco. A buď tam // jsou nebo ne:slight_smile:
4. říj 2007 ve 13:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj Grej, jak to jde?
4. říj 2007 ve 13:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
hm :slight_smile: jenže já čtu návod i mezi řádky, jak moc v to doufám, proto jsem u toho, sleduju, jak to stoupá :slight_smile:))
jen mě zajímalo, zda když to stoupá, tak se tam hned objeví ta druhá, nebo to je zatím také bílé a pak to zrůžoví.

grej: já tě obdivuju. ted jsem si trochu přečetla vše zpět. přijdeš mi krásně v pohodě a nad věcí. jak to děláš? :slight_smile:)
4. říj 2007 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
x.j.x.: taky bych být tebou sledovala návod. na některé testy se rovnou čůrá, některé nesmíš během doby testování položit a musíš se držet celé ty např. 3 minuty svisle
4. říj 2007 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
já vím, že jsou různé testy, však návod si vždy čtu, když koupím nějaký test, který jsme ještě neměla. spíš mě zajímalo, jak to probíhá v praxi. na návodu je teorie
4. říj 2007 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
xjx - no jestli ti jde o těhu test, tak to nevím, protože jsem nikdy // neměla:slight_smile: Jinak u ovu testu (nebo vlastně i u negativního těhu testu) to vypadá tak, že jak postupuje ta moč nahoru, tak vidíš jakoby uprostřed těch spojených papírku jak to fialový. POstupně to leze nahoru a pak se ukáže ta kontrolní čárka, která postupně tmavně. Jinak vše ostatní zůstává bílý. Ta druhá (správná :wink:) čárka se myslím objeví jako první (je blíž k té moči) a myslím že postupně taky tmavne, ale já už si to moc nepamatuju, protože ovu test jsem si nedělala snad rok... A na tom těhu ta druhá nebyla, jak už jsem psala :wink:

Jak jsem v pohodě? No víš co, ono člověku nic jinýho nezbývá:slight_smile: Já pořád žiju v tom, že se nám to prostě jednou podaří. A když ne nějak v dohledné době, tak klíďo půjdu na IVF a to prostě vyjít MUSÍ. Takže tak:slight_smile:

Za každou příchozí menstruaci si udělám nějakou radost, něco pěknýho si koupím nebo si dojdu na kosmetiku... A říkám si, že dokud není mimi, tak aspoň můžu pracovat a vydělávat a splácet tak dluhy, co jsme si nadělali přestavbou baráčku:slight_smile:

Přečti si "jak být v pohodě" na stránkách Len, ta to tam krásně popsala:slight_smile: http://www.merenibt.xf.cz/

Ahoj Broskef:slight_smile: No u nás docela dobrý, co ty?
4. říj 2007 ve 14:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
x.j.x: u mě to v praxi vypadalo přesně podle návodu :slight_smile:
4. říj 2007 ve 14:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
ok, děkuju ti moc, přečtu si to.
máš pravdu, on ten čas člověka naučí, že už to tak nevnímá, asi, je pravda, že 3 měsíce nezdaru ... to se na to asi člověk víc upíná, soustředí, ale po roce ... nevím, nemůžu posoudit.
ach jo, nejhorší je, že všude kolem jako kdybych najednou viděla jen těhotné a maminky s kočárkama :(
ale tou radostí jsi mi poradila, jak si spravit náladu :slight_smile:
4. říj 2007 ve 14:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
grej, ale taky to jde ;-D to jsem chtěla slyšet :slight_smile: ja to zrovna dostala tak to ja si musím něco koupit :grinning: :sunglasses:

jinak jem byla v po prvně v tom CAR, Dr. řekla že zkusime jedno IUI, ale že to asi nemá vubec smysl, že jedině IVF :wink:

no tak že tak :slight_smile:

pořad litam po doktorech..... skoro každy ned něco, je mi to už blbé v praci, zvažuju, že pujdu s provdou ven
4. říj 2007 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grej; co ty? vy?
4. říj 2007 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
x.j.x; těžko říct mě to ze začátku nechavalo uplně v klidu...
4. říj 2007 ve 14:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
prostě každá jsme vyjímka :sunglasses:
já jsem tedy taky v pohodě ze začátku, ale cyklu :wink:
když vidím, jak plaším ted, nevím, co budu třeba dělat za x měsíců, let :cry:
4. říj 2007 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
xjx - to je normální. Já to taky nejhůř snášela ten první půl rok... Pak už je to lepší. Popravdě - spoustu těhotných a maminek s kočárky vidím pořád, to se nezměnilo :grinning: Ale už si to tak neberu... On si člověk na ten neúspěch nějak zvykne. Já pak začala měřit BT a to mě tak nějak uklidňuje doteď, protože vlastně v průběhu celého cyklu vidím pořád co se děje. A když se blíží MS tak už to poznám podle teploty, tak nejsem tak překvapená a jsem na ní psychicky připravená:slight_smile:

Broskef - no hlavně že to u vás taky jde:slight_smile: No já si za minulou MS koupila kostýmek za 3000,- :sweat_smile: :grinning: A za tu předminulou jsem byla v salonu krásy na kosmetice a pedikúře :grinning:

No u nás je to složitější - taky furt někam lítám. Napíšu ti v kostce co se u nás děje do IP, ať tady nerušíme diskuzi, ju? ALe jinak jsme zatím oba OK. Proč ti řekli že jedině IVF? Co vy máte? Omlouvám se, ale už se tady v těch diagnozach trochu ztrácím... tuhle jsem přemýšlela, že bych si založila notes a psala si ke každé snažilce jejich průběh snažení a těhotnění :grinning:
4. říj 2007 ve 14:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak do měření BT se mi nějak nechce. pořád si říkám, že ještě počkám. taky bych se do toho musela dostat a pořádně ji pochopit, mno, uvidím :wink:
taky jsi do toho ze začátku byla tak natěšená? já si přijdu fakt místy jak blázen, to se nedá popsat, nad čím někdy přemýšlím a co dělám :grinning:
nejhorší je, že čím víc se blíží datum očekávané MS, tím víc vždy se pozoruju a zjištuju těhu příznaky :frowning2:
4. říj 2007 ve 14:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
xjx - no jo, klasika:slight_smile: Já byla dle příznaků těhotná prvních pět měsíců snad pokaždé :grinning: Nafouklé břicho, bolest prsou, motání hlavy, apod... :grinning: Teď už to neřeším. Když už mě napadne, že něco by mohl být těhu příznak, tak si snažím hledat tisíc důvodů, které by ten "jistý příznak" vysvětlovaly. Snažím se prostě přesvědčit sama sebe, že těhu nejsem.
I když mi to teda moc nejde, protože samozřejmě stejně do poslední chvíle před příchodem MS tajně doufám, že co kdyby náhodou teď... :grinning:

No natěšená jsem byla, a když jsme za sebou měli asi pátý cyklus snažení, tak jsem nechápala, jak to, že nám to nejde. Kdyby mi tehdy někdo řekl, že se budem snažit rok, tak bych nechápala, jak to psychicky vydržím. No a vidíš, je to už rok a čtvrt, 17 cyklů snažení a já jsem pořád tady a normální :wink:
4. říj 2007 ve 14:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
jak to zvládá manžel?
přesně, příznaky jak píšeš. ted už ale taky zůstávám v klidu, sice mě občas někde píchne, nebo mám nafouklé břicho, bolí mě prsa, je mi na zvracení atd a atd, ale pokaždé taky si v duchu řeknu, že to není ono, že si to opět vsugerovávám, že je to z něčeho jiného a tak :wink:
po mimi toužím už dlouho, ale manžel před svatbou nechtěl. přestavba bytečku, starosti se svatbou, bylo by to moc věcí najednou, tak mi nevěřil, že to taky hned nemusí vyjít, vždy řekl, proč by to nevyšlo a tak. první měsíc snž bral jako samozřejmost, že jsem těhu. ted už je taky chytřejší.
4. říj 2007 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
Manžel? No nic moc. Je starší (je mu 35) a mimi moc chce. Hrozně se bál, že nám to nepůjde, tak mě nutil vysadit prášky ještě před svatbou. Kolem máme známí, kterým těhu taky moc nešlo, tak nás oba pěkně vystresovali ještě než byl vůbec důvod. Oba jsme ale hrozně hrdí, takže se tím užíráme oba vnitřně a moc si spolu o tom nepovídáme. Manža měl totiž pocit, že to jako nesmíme řešit a mluvit o tom a tak. Když už to byl skoro rok, tak jsem ho začala hnát na spermio. No - vůbec se mu tam nechtělo, protože se hrozně bál, že to bude jeho chyba. Nakonec se odhodlal a spermio má moc dobrý, takže se kasá, jaký je chlapák :grinning:

Je fakt, že jsme měli rok plný starostí, stresů (něco jako vy - svatba, stavba, pak i něco málo rodinné krize (která mimochodem podle mě vyplynula z toho, že se mimi nedaří). Takže pro těhotnění taky nic moc podmínky. ALe te´D už je to lepší, tak doufám, že už se zadaří brzy:slight_smile:

Měření BT je fajn, ale na každého to působí jinak. Někoho to nervuje, někomu to pomáhá.. Není těžké odhalit jak tělo funguje a jak funguje ta BT. ALe klidně ještě vydrž, začít s tím můžeš kdykoli:slight_smile:
4. říj 2007 v 15:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
mně to měření BT přijde hlavně jako omezování. musíš přesně dodržovat, kdy, nesmíš vstát, hlavně nevím, jak by na to manžel koukal :wink:
ten stres kolem, to mi povídej. pořád ještě v bytě nejsme, tak jsme u rodičů, ale v listopadu se budeme snad konečně stěhovat. pustili jsme do max rekonstrukce. do toho svatba. no a bydlet s mou mámou, to je peklo. někdy jsem jak uzlíček nervů. ty podmínky dělají taky hodně.
můj manžel to se mnou taky neřeší, ti chlapi jsou na tohle jak kámen. myslí si, že vše půjde jako hodinky. ale někdy má slabou chvilku, začne o tom mluvit a vymýšlí si na mě taky příznaky :slight_smile:
u vás kolem vědí, že se snažíte a že se nedaří?
4. říj 2007 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jojo, dodržovat to musíš. ALe to mě neva, vstávám do práce vždy stejně a už jsem tak zblblá, že se v podobnou dobu vzbudím i o víkendu. Pak ale ještě usnu:slight_smile:

Manža taky nejdřív blbě koukal, dokonce mi to i vyčítal. Až když jsme začali chodit do CAR, tak to nekomentuje. Jenže mi jsme spolu ze začátku moc nespali, tak jsem mu říkala, že měřím hlavně proto, abych zjistila, kdy mám vůbec plodný dny, když se mnou nespí dostatečně často...

U nás to všichni vědí. Teda jako ti v blízkém okolí. Všichni věděli, že chcem mimi, takže po svatbě jasně čekali, že oznámíme, že jsme těhu. KDyž začali všichni vyzvídat, tak jsme prostě řekli, že nám to nejde a už se nikdo moc neptá... Jen ti, kdo to nevědí. Je tu výborná diskuze "Hlavně TO neřešit". To člověk kouká, co se může od okolí dozvědět :grinning:
4. říj 2007 v 15:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojky Grej, jak si tu tak pročítám různé příspěvky, tak musím říci, že na mě působíš moc mile a máš opravdu fajn názory a moc Ti držím palečky, aby Ti vydržel ten optimismus, který z Tvých řádek cítím, přestože je mi jasné, že máš určitě spousty slabých chvilek, stejně jako já...
My se s manžou "snažíme" deset měsíců a zatím nic ... Manža už má děti z minulosti (byl rozvedený), takže se dá předpokládat, že u něho by mělo být vše v pořádku, ale přecejen už je starší a spermio mu nevyšlo úplně 100% (ale možná tam byly nějaké vedlejší faktory). Mně je 29 a doktor v Sanusu mi říkal, že to je ještě ok a že u chlapa je to vůbec jedno, kolik mu je, pokud má zviřátka v pořádku .-). Takže teďka mě čeká postuné vyšetřování a zjišťování, co a jak... zdali jsem v pořádku i já a pak se uvidí...
S tím nemyšlením na to máš absolutní pravdu - je to dost nesmyslné.. a co se týče všech možných aktivit, které by snad měly odvádět pozornost, aby na to člověk nemyslel? My se během snažení stihli přestěhovat, koupili jsme byt, vyřizovali jsme hypotéku, pak jsme začli zabydlovat (spousta práce ještě před námi!), do toho jsme si odbyli svatbu, stihli jsme i nějakou tu dovolenou... a tohle všechno stejně nevedlo k tomu, že bych na to nemyslela! :slight_smile: Spíš se poslední dobou trápím hlavně tím, že manža jako by ztrácel o sex zájem a to je mi líto ze všeho nejvíc, protože potom je těžké se snažit... Takže nějaká ta krize u nás probíhá poměrně často a nevím, jak dlouho to ještě vydrží... na psychiku je to opravdu záhul!!!
Ale neházím flintu do žita a doufám, že se zadaří! :slight_smile:
4. říj 2007 v 15:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
to mně dal manža skoro čočku, když jsem se před pár měsíci z toho všeho tak nějak sesypala a když jsem mu dala jasně najevo, že bychom se měli snažit víc ... tak jsem se dozvěděla, že to všecko moc řeším a že ho to jen stresuje a pod., což mi teda nepřidalo ... určitě to nemyslel zle, ale mě to celkem uzemnilo... Takže já se nyní i docela bojím přistupovat na nějaké aktivity typu měření bazální teploty, dělání stojek (když náhodou na milování dojde) apod. Vidím, jak divně kouká, když vidí, že jsem teď hodně často na Koníkovi. Někdy si fakt připadám maličko jako blázen, a to si myslím, že to přitom doopravdy nijak zvlášť nehrotím, rozhodně né tak, jak zpočátku, kdy mě každý neúspěšný měsíc rozhodil... Teď si jen povzdychnu a doufám, že další měsíc snad bude lepší konstalace a vyjde to :slight_smile:.
4. říj 2007 v 16:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, moc vám držím palce a věřím, že se to povede, že ta spravedlnost ještě někde je.
Ted to vidím úplně jinak a nechápu se, jak si zatím můžu ztěžovat. Ale věřím, že mě chápete, prožíváme to každá.
Také si v bytečku vše plánujeme, vyřizujeme nábytek a věci, ted je před námi svatební cesta, ... ale nic z toho na to odreagování nepomáhá, prostě to nejde, no.
tou spravedlností myslím to, ne že bych to někomu nepřála, ale jak máme pochopit, že my to plánujeme, do ničeho jsme se nehnali, sami jsme uznali rozumně kdy začít, moc bychom si to přáli, ale naopak někdo jde na potrat, protože mu dítě kazí plány, kariéru, jednou se vyspali s někým na dýze či tak a hned jsou v tom :cry:
4. říj 2007 v 16:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
chlapi prostě na tyhle všechny věci kolem nejsou. bohužel pro to nemají pochopení, naopak to odsuzují. kdyby můj manžel věděl, co občas dělám a co čtu a podnikám, tak bych si taky něco vyslechla. to je asi normální, oni asi jsou taky trochu zaskočení a uražení, že něco jako "selhali", že to prostě nejde, asi bylo trochu narušeno jejich ego.
to že se ale nechce snažit, to je "škoda" :frowning2:
já aniž bych něco říkala, tak na manžela to zkouším všlijak obden, když už tak už, zkouším tuhle variantu :angry:
4. říj 2007 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
x.j.x. jojo, je to nespravedlnost... stačí si tu pročíst pár příspěvků a hned to člověk vidí... ale s tím nic neuděláme ... prostě musíme věřit a ono to určitě přijde. Beztak je za tím nějaká vyšší síla, která snad ví, proč tohle všechno dělá...
Já osobně si neumím život bez dítěte představit a vlastně jsme hodně dlouho věřila, že nebudu mít s otěhotněním problém - všichni kolem mě o tom přesvědčovali... no a realita je jiná! Ale člověk si na to holt asi musí zvyknout...

Napadlo mě...
Nemáte někdo zkušenost s tím, zda je možné, aby ženská měla menstruaci, přestože je těhotná? Moje mamka mi říká, že se jí to stalo jak u mě, tak i u bráchy. A taky mi říkala, že jí se podařilo otěhotnět skoro hned, ale do jináče prý přišla hned po mršce...
4. říj 2007 v 16:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
imco - že vám sem lezu,ale s tou MS se to stává docela často! Hlavně když je ovu blíž k MS a není uprostřed cyklu, tak se může stát, že pak MS ještě proběhne.. Většinou je ale slabší a trvá kratší dobu. Ale četla jsem i o případech, kdy měly holky klasickou MS klidně i dva, tři měsíce po otěhotnění..
4. říj 2007 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
je tady na to téma, opravdu si ho přečti, je to více než možné. Téma Těhotenství a menstruace.

život bez děti ... to bych nezvládla, pro mě to je takové naplnění, děti zbožnuju, takže fakt nevím. nikdy by mě nenapadlo, že bych mohla mít nějaké problémy, snad ne. nekouřím, nepiju, žiju zdravě :sunglasses:
4. říj 2007 v 16:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky hrozně ráda bych reagovala, ale musím mizet z práce. Zítra, ju? Papa
4. říj 2007 v 16:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
marinko, díky za odpověd :slight_smile: tohle byl myslím případ i mojí mamči a já si někdy přeji, aby to byl i můj případ .-)), ale těhotenské testy už nemám odvahu si dělat ... každopádně si myslím, že když bych byla fakt těhotná, tak to poznám ! Zítra jdu navíc na krev a z té by to určitě poznali, ale moc v to nedoufám a spíš to dopadne tak, že poběžím ještě na ultrazvuk a budou mi zkoumat folikulíky .)
4. říj 2007 v 16:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
x.j.x. no, u mého manži asi hraje roli i věk ... vím, že mimčo chtěla hnedka, co se nám podařilo spolu začít "normálně" žít a taky vím, jaký dokáže být úžasný tatínek, o to víc mě mrzí, že se nám zatím nepoštěstilo... asi to s ním moc neumím... nebo má prostě takové divné období a na některé věci prostě není tolik nálada... teďka už jsem si řekla, že ho moc otravovat nebudu (aspoň ne mluvením) a třeba najdu jiný způsob, jak ho "svádět ke hříchu" .-)))
děkuju za info, na to téma těhotenství a menstruace se juknu :slight_smile:
Jinak já taky žiju zdravě, sportuju (tak nějak normálně), nemám nadváhu ani podváhu, nikdy jsem neměla nějaké závažné zdravotní problémy, operaci, jen mě vždycky zlobila menstruace,resp. její nepravidelnost, ale to se vždy léky, či antikoncepcí srovnalo.. navíc mamka to měla stejné, takže si myslím, že to až takový vliv nemá...
4. říj 2007 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
no nic, musím šupajdit domů.. tak se sem možná mrknu ještě večer po volejbálku nebo až zítra ráno z práce :slight_smile:
papa
4. říj 2007 v 16:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek