• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažíme se o mimiko a manžel nemá chuť na sex

30. července 2016 
Ahoj všem… je mi trochu trapně to tady rozebírat, ale už nevím kudy kam a třeba jste se s tím některá setkala a některá třeba i vyřešila…
S manželem jsme spolu 8 let z toho rok manželé. Po celou dobu jsem brala normálně antikoncepci. Když jsme se vzali začali jsme plánovat miminko. On souhlasil, i když trochu váhal. Je mu třicet a říkal, že se „na to „ ještě necítí. Mně je 28, takže si myslím, že pro mě nejvyšší čas – nemusí to jít hned. Po půl roce po svatbě jsme se dohodli že do toho půjdem a tak jsem tedy vysadila prášky. Problém nastal – já po vysazení měla ukrutnou chuť na sex, předtím to byl spíš partner. Ze začátku se mu to zamlouvalo, ale to byl tak týden – 2 týdny.
Potom to začalo, měla jsem chuť ale dočkala jsem se jen odpovědi, že dneska ne, že je unavený, nebo se mu nechce atd…. že kdyžtak zítra. Já ho nikdy do toho nenutila, řekla jssem vždy ok, tak zítra. Jenže další den se to opakuje a tak dál a dál. Nyní je to tak jednou do týdne, někdy jednou za 14 dní…Dříve tak 3 krát do týdne.
Na doporučení lékaře jsem po 3 měsících od vysazení zkusila ovulační testy, abychom poznali, jestli se tělo po práškách dalo do pořádku a dochází k ovulaci. Zjistili jsme že ano, ale když jsem začala své tělo lépe poznávat zděsila jsem, že je jen tak málo dní, kdy by bylo možné otěhotnět – při našem častém styku nijak jsem se na ovulační dny neupínala a když manžel měl chuť dali jsme sexík ovulace neovulace a výborně jsme se ho užili. K otěhotnění nikdy nedošlo. Snažila jsem se zjistit si sama ovulační dny a snažit se ho svést právě tehdy, jenže opět že se mu nechce atd… Přišla jsem tedy k vážné rozmluvě – a snažila jsem se mu vysvětlit, že když máme sex tak málo, tak ho nebudu nutit mít ho častěji, ale že bychom ho mohli jen občas směřovat do období před ovulací – že šance otěhotnět je v měsíci opravdu krátká. Zdálo se, že pochopil a řekl, ať mu před ovulací řeknu a že se budeme snažit. Byla jsem ráda, že to tak dopadlo. Jenže realita byla jiná…další měsíc, když se na ovulačním testu objevila druhá čárka jako Brno, jsem mu to jen naznačila v dobré víře a nechala to na něm. Jenže odpověď mě překvapila když se z ničeho nic uplně na mě utrhnul, že se mu nechce a nebude dělat sex na povel. Hrozně mě to naštvalo a zároveň mi to bylo hrozně líto, protože jsem se snažila jednat vždycky tak, aby mu to takhle nepřipadalo.… už jsem se fakt neudržela i když jsem stokrát chtěla a už jsem mu řekla že mě to fakt štve, že je mi tady 28 let, dohodli jsme se že dítě chceme. To že máme sex jednou za 14 dní mi vadí, ale nikdy jsem neřekla ani slovo. To že si hlídám ovulaci, není posedlost, ale zkoumání vlastního těla jestli je vše v pořádku a pro něj trochu pomoc, že kdyby dítě opravdu chtěl, tak ví co a kdy pro to udělat. Ale jeho odpověď, že se mu teď nechce mi připadá,jako by to dítě ani nechtěl…Nebo by byl radši, abych mu to denně připomínala? Chtěla po něm sex denně nebo obden? To by se asi zbláznil a byla by to nejkratší cesta k rozvodu.
Štve mě, že pořád na každé návštěvě mele o tom, jak budeme mít miminko, jak to bude fajn, jak nebudeme moci už příští rok jet na dovolenou k moři, protože budu mít bříško, a že je rád že koupil nové větší auto, kam se vejde i kočárek….atd atd… co to pořád kecá???? Když je realita někde jinde. Jeho mamka za zamnou chodí a ptá se mě, jestli už nebude babičkou, protože jak on o tom všude mluví, okolí si myslí že už je to tady, ale ono ne…pak na mě koukají a říkají, jestli je vše v pořádku když on mluví o dítěti a máme rok po svatbě a žádné nečekáme – si myslí, že ho asi mít nemůžu! Mě to pak velmi trápí, protože se tak těším, ale to mám všem říkat, že mému muži se mnou nechce spát? Že máme sex tak málo, než abych mohla otěhotnět?
Už je toho na mě moc a nevím jak z toho ven…
18. srp 2013 v 11:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
To je těžký...přijde mi, jako by podvědomě(nebo možná i vědomě) mimi nechtěl...že se prostě necítí na to, být otcem, mít další povinnosti, atd...mluvili jste o tom někdy i z tohoto pohledu?
18. srp 2013 ve 12:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@speedygon přesně tak mi to přijde taky...
18. srp 2013 ve 13:09  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
no u nás to bylo tak,že jsem vysadila antiko a všichni mi tvrdili jak trvá otěhotnění atd.tak jsme to vůbec neřešili...řekli jsme si,že když se zadaří tak za rok,že to bude fajn...nechali jsme tomu volný průběh...a hle já 2 měsíc po vysazení byla těhotná...byli jsme z toho v šoku oba přítel teda víc hodně se na začátku bál jak to zvládnem,že to neni možný takhle rychle atd...a ted je z malý uplně unešený!pak už ho to taky přešlo a byl rád,že se to povedlo...nechala bych tomu volný průběh... ono si mimčo k vám tu cestu najde :slight_smile:
18. srp 2013 ve 13:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To jsem si myslela taky... rozebírali jsme to několikrát, řekl že ano, že dítě chce, ale nevím co stojí za tou jeho nechutí. Mluví o tom často - kam budeme jezdit, jaký to bude. Naši známí, co děti mají, bezvadně si s nimi rozumí a děti ho zbožňují, lezou mu hlavně a on neřekne ani slovo, hraje si s nimi... Ale jak má dojít na činy...
18. srp 2013 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
luciksima: volný průběh tomu také chci dát a dávám, ale vzhledem k věku a našemu "častému" jsem se chtěla alespoň trochu přiblížit tulením k plodným dnům. První miminko bych chtěla do 30. Ale takhle?
18. srp 2013 ve 13:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja tj těžký, když nekomunikuje a Ty nevíš důvod jeho chování...s tím Ti tu neoradíme...chce to z jeho strany komunikovat
18. srp 2013 ve 13:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja ahoj, já osobně si teda myslím, že ty ovulační testy byly takhle zezačátku zbytečné a že právě to, může být klíč problému. Ty mu sice tvrdíš, že si je děláš proto, abys poznala jak funguje tvoje tělo, což je samozřejmě v pořádku, jenomže ve finále, manžel si z toho vybere hlavně to, že se máte milovat v určitou dobu ( tedy v podstatě na povel) a celá záležitost potom ztrácí spontánnost.
Navíc pokud se na miminko zatím necítí úplně připravený, tak tím spíš může mít pocit, že na něj tlačíš. Kdybyste alespoň pro začátek vynechali věci jako počítání plodných dnů atd. a prostě jste tomu nechali volný průběh, třeba by tu chuť neztrácel :wink:
18. srp 2013 ve 14:12  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
ty ovulační testy jsem si dělala jen já pro svou potřebu, o nich vůbec manžel nevěděl. Řekla jsem mu, že jeho četnost respektuji, a zeptala se ho, jestli on sám by chtěl vědět o tom, že se blíží ovulace. Na to mi odpověděl sám, že ano. Proto jsem mu to řekla a on se pak takhle na mě utrhl:frowning2:
To jestli je na mimi připravený, jsme probírali několikrát... vždycky souhlasí... když si o tom povídáme, tak je nadšený a těší se, ale jak přijde na realitu, tak je to někdo jiný....
18. srp 2013 v 17:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja jsem to dočetla a přijde mi to divné, chlapi většinou jsou víc na sex než ženské, když chlap nechce sex, tak si myslím, že je něco špatně... možná mu vadí, že jsi teď ta iniciativní ty a on to nemá pod kontrolou, kdo ví...
asi bych zkusila i popřemýšlet nad tím, jestli by v tom nemohl být někdo jiný, když to zatím fungovalo a teď už ne :(
jinak být tebou, tak bych asi zkusila, jak dlouho to bez sexu vydrží a možná ho trošku natahovala a dělala zatáčky, když to na něj přijde :D ať si trošku sexuálně abstinuje, možná by ho to motivovalo :D pokud to vydrží dlouho, tak pak myslím, že je to špatné :(
u nás je to jinak přesně jak popisuješ, akorát obráceně, já jsem ta věčně unavená a manžel věčně připraven :D ale tak by to snad mělo být :D
18. srp 2013 v 18:38  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@mamameeja Nemám ráda unáhlené rozbory. Neznám vás dva, ale jak mi to přijde z tvého příspěvku - jen pocit... On se cítí být dotlačen do pozice, že "musí chtít mít dítě". Asi se necítí být nucen tebou, jako spíš širší společností a možná taky svými rodiči (říkáš, že se tchýně pořád ptá, kdy bude babičkou). Chlapi mají rádi, když na vše přijdou sami a pozvolna a nikdo je nenutí. Myslím, že toto je na něj obrovský nátlak, proto všude vykládá o miminku, protože myslí, že se to od něj čeká, ale zřejmě to podvědomě bojkotuje tím, že nemá chuť na sex, protože má pocit, že to není z jeho hlavy. Já bych asi volila tu strategii, že bych se tvářila, že to dítě až tolik nechci. Promiluvila bych s ním v tom smyslu, že jestli ještě nechce, nemusíte se snažit. On se uvolní a nakonec to třeba samo půjde a budete spokojení všichni :slight_smile: Chlapi jsou složití. Ale jak říkám - neznám vás a je to jen můj názor, nemusí to být pravda...
18. srp 2013 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@mamameeja podle mě ve skutečnosti připravený není... už tím jak moc o tom mluví - přijde mi že o tom mluví tak, aby se na to sám jako by připravil (obdobně jsem to zažila u svého muže, pořád o tom mluvil, když jsem byla těhule, já si myslela jak se těší a nakonec když se malý narodil, tak byl v šoku nějak a komunikoval podivně, měli jsme vcelku krizi a po 9 měsících jsem se dozvěděla, že na to nebyl připravený a je realitou zaskočený, nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem si to představila z jeho pohledu a došlo mi, že nekecá, že na to přišel taky až časem... od té doby se to začalo zlepšovat a pak byl s malým jedna ruka)....
někteří chlapi se holt na ty děti adaptují hůř... netikají mu evidentně ještě biolog. hodiny a je to obrovská změna... jeho partnerka bude matka, doma bude dcera nebo syn, on bude najednou otec a do toho živitel celé rodiny několik let... není to tak úplně jednoduché ani pro něj :wink:
já jsem si tohle všechno naplno uvědomila až když odrostlo 2. dítě, jak moc velká změna to byla, teď když je mladší skoro 3.5 a vidím jaká je to pohoda, tak mi došlo, v jakém jsme byli zápřahu.... a jak moc nás to změnilo... samozřejmě i v dobrém, ale je to opravdu velká změna a je těžké si ji představit, dokud v té situaci člověk není...

co v tuhle chvíli dělat nevím, každopádně si myslím, že manžel na to není připravený... ale neznamená to, že to nějak proběhne samo jen tím, že bys třeba počkala (třeba u MM to tak nebylo).... já osobně mám dobrou zkušenost v obdobných situacích s
- projevy empatie - zkus si to představit z jeho pohledu, vidět jeho obavy, třeba jen z neznámého.... třeba je to hodný chlap a prostě se jen bojí, že nedá roli otce nebo že dítě nebude zdravé atd... může toho tam být hodně
- pomoc profesionála - to co manžel nebyl schopen slyšet nebo pochopit ode mě, velmi rychle vzal od duly nebo manželské poradkyně.... oni do toho jako profesionálky opravdu měly mnohem lepší vhled a několika větami dokázaly to co já třeba ne za x měsíců rozhovorů... hlavně když mu řekly, že jeho obavy nebo nejistota jsou přirozené a má je většina mužů, jakmile to slyšel od někoho kdo se tímhle zabývá denně, tak byla velká změna chování....

jinak bych si dala pozor na nějaký nátlak v sexu, může z toho vzniknout sex jako domácí práce a úplně to zkazit sex. život... na vyhladovění taky nevím nevím, pokud má stopku v hlavě, tak pak dojde k sexu ale jednou za delší dobu a pokud se na dítě necítí ale nechce Tě zklamat tím, že by to řekl na rovinu, tak se tím situace moc neřeší, spíš zamotává... měl by na dítě být připravený než se narodí, aby si ho užil od začátku (MM si užil od začátku až druhé dítě a byl to ohromný rozdíl :wink: )

držím pěsti
18. srp 2013 v 18:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@liss_durman přesně jsi to napsala....
já osobně bych byla na nervy kdyby se mě maminka pořád ptala jestli už moje partnerka čeká dítě apod... a máš stoprocenntí pravdu, chlapi si na vše musí přijít sami.... ten blok k sexu je jeho obrana, aby nemusel dělat to do čeho ho tlačí okolí nějak
18. srp 2013 v 19:00  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Podívej, chlapy jsou složití tvorové. Někdy má člověk pocit, že ani nepoužívají mozek, že jsou jen pudově založení jak zvířata a jindy zase přemýšlí až moc a vše rozebírají z tisíce stran. Hlavně nikdy nemluví o svých pocitech, málo kdy řeknou, co si myslí a když se zeptáš, co se děje, hodně chlapů, včetně mého, řekne že NIC! To bych vraždila. Takže ty to z něj podle mne stejně nevypáčíš. Čím větší nátlak, tím hůř. Já ti řeknu, jak to bylo u nás. Když jsem ukončila SOŠ byli jsme spolu 4 roky, tři z toho jsme spolu už žili u našich, takže jsme se sbalili a já se prakticky půl roku před maturitou odstěhovala s manželem do našeho bytu. Nastoupila jsem na VŠ a bohužel na obor, který mne nebavil. Čím dál tím víc jsem ale cítila, že chci dítě. Furt jsem čučela do kočárků, každé těhotné mamině s přiblblým úsměvem na tváři jsem okukovala břicho, až mi to samotné bylo trapné. Začali jsme o tom hodně mluvit a manžel mi řekl, že to nezvládneme finančně a že ne. Já pak nastoupila na nový obor, ten mne bavil a tři roky jsem ho studovala a úspěšně dokončila, ale celou tu dobu jsem do něj furt vandrovala o děcku. Střídavě oblačno, střídavě zataženo, občasné bouřky s krupobitím. Prostě s ním o tom nešlo mluvit. Dokončila jsem VŠ a vzali jsme se. Jsem rok na pracáku. Práci jsem nemohla najít a furt přemýšlela o tom dítěti a žralo mne to. Nedala jsem mu chvíli pokoj. Pak do toho vlítla kamarádka. Na jednu stranu velká radost, že se jí to podařilo a přeji jim to moc. Na druhou stranu trošku smutek, že já stále nic, i když vím, že ona po VŠ alespoň rok pracovala a já ani prd a tak na to má trošku víc nárok. Nakonec jsem přišla domů ten den, co mi to řekla a oznámila manželovi, že je těhotná, že o tom nechci mluvit a že jsem už pochopila, že dítě nechce a že o tom nebudu mluvit a pořád ho s tím otravovat. Odešel do kuchyně, za pět minut se vrátil s tím, že bychom si tedy asi taky měli udělat prcka a že když nemůžu najít práci, tak že stejně není na co čekat. Najednou jeho 5 let se opakující výmluvy na to, že na to nemáme peníze, že nemáme zázemí v rodině (on nemá ani jednoho rodiče, já mám jednoho furt ve světě a s matkou nevycházím ani za mák) zmizeli. Sedl k netu a začal googlovat, jak na tom budeme finančně, na co budeme mít nárok, když jsem nepracovala a vše si vypsal a trošku propočetl. Měla jsem z toho lechtání v bříšku. Pak řekl, že ano, že se začneme snažit, že už se nemůže dívat na to, jak se trápím, že jeho vrstevníci mají stejně už děti a nebo čekají a že si myslí, že to nějak zvládneme (zázrak, pět let jsem poslouchala, že jsem nemocná, že je mi často zle a že kvůli tomu nezvládám ani domácnost, natož abych zvládla mimčo). Zeptal se mne, kdy se chci začít snažit a já protože už jsem to milionkrát propočítávala, tak jsem hned vychrlila, že na přelomu října a listopadu. Manžel se usmál a řekl že ok, že do té doby bude trénovat :slight_smile: Všechno ze mne najednou opadlo. Najednou jsem přestala být podrážděná, nepříjemná, smutná, depresivní a začal mne zase bavit život. Milujeme se častěji než dřív a já si mnohem více uvědomuji, že jsem se vdala za toho správného chlapa. A co z toho plyne pro tebe zakladatelko? Svého muže do toho nedonutíš, nepřesvědčíš ho, on se musí přesvědčit sám. A když chlap miluje, nevydrží se dlouho dívat na to, jak se žena trápí. Řekni mu: Víš, já mám pocit, že to dítě nechceš, že se na to asi ještě necítíš. Je mi z toho smutno, ale nechci ti zkazit život tím, že tě dotlačím do takové zodpovědnosti. Chci abys chtěl mít se mnou dítě, abys ho chtěl učit spoustu věcí a jít s ním životem. Přestanu o tom mluvit, protože to k ničemu nevede. A pak ho nech vydusit!!! Dej mu čas. Občas zareaguj tak jak to cítíš, ale nepřehrávej. Když jdeš po ulici s manželem a vidíš nějakou maminku s břichem, tak přestaň mluvit a buď smutná, máš na to nárok. Ale nic do něj nevandruj. To by bylo aby nebylo, však tě miluje, ne? Přeju hodně štěstí...
19. srp 2013 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí (4)
@karchinka Něco mi povídej, občas si dělám srandu, že mu z toho překrvení upadne :stuck_out_tongue_closed_eyes:
19. srp 2013 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Podle mě tvůj manžel pořád vnitřně váhá, na jednu stranu by chtěl, na druhou stranu si zřejmě uvědomuje ten obrovský závazek. Je jasné, že bude mít velkou radost, až to jednou klapne, do té doby bych ale o žádných ovu testech atp. nemluvila. Já měřím BT, ale to je tak jediné, o čem manžel ví. Miminko chceme oba, jenže chlapy prostě děsí, že by se měli milovat na povel. A tak to prostě necháváme být, když není chuť, svět se nezboří. :slight_smile: P.S.: Je mi třicet, taky mě to děsí, ale lámat to přes koleno nechci :wink:
19. srp 2013 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
mě tohle hrozně vytáčí, protože máme doma to samé. Dřív si stěžoval ,že sex 1x týdně je málo a teď je mu to zatěžko a to druhé chce hlavně ON. Mě se s ním taky nechtělo spát, když jsem v noci 10x vstávala k dceři, která nespala ani přes den a byla jsem na vše sama a on se staral jen o sebe a ještě "otravoval" se sexem, na který jsme začala mít chuť až když jsem přestala kojit. Prostě jsou to "rozmazlený bábovky" a ještě se za to nechají litovat a omlouvat:slight_smile::slight_smile:.
19. srp 2013 ve 13:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Já z toho mám taky pocit, že se mu do toho ještě nechce... Nechala bych ho být o miminku bych vůbec nemluvila, ani bych se nehnala do sex. Začne mu to vrtat hlavou a uvidíš s čím přijde. Chlapa nemá cenu do ničeho nutit:( Já jsem se taky bála co když nám to nepůjde nestihnu už dítě mít... Přítel chtěl abychom měli dostavený dům a nemuseli být ve stresu. Aby měl klid jít na procházky...Tak třeba má taky nějaký takový důvod proč nechce.
19. srp 2013 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj, dekuji moc za názory... situace se ubírá tím směrem, že jsem se teď na všechno vykašlala a upnula se na práci... Vždycky mě bavila, tak teď si přijdu, že alespoň na tomto poli jsem nějak potřebná a chtěná... Co se týče sexu, nechávám to být... budu doufat v to, že mu jednou bude divný, že nechci sex já a třeba mu bude chybět s zase se začne snažit sám... Nevím, třeba je to jen naivní představa, ale v tuhle chvíli mě nic jiného nenapadá... snad to k něčemu bude...
24. srp 2013 ve 22:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja Zase ze své zkušenosti nechat něco na chlapovi, až mu to dojde..to je akorát cesta k depresi..protože než jim něco fakt dojde samotným, trvá to věky! Jsem ráda, že jsem do toho spadla náhodou a neřešila testy a sex. Ale u druhého se toho asi nevyvaruju. Muj muž byl za začátku taky aktivnější...ale to je i tím, že má ted hodne práce kolem domu a s malou. Nemá Tvuj muž třeba hodne práce? Nebo se proste zalekl té odpovednosti. vetšina jsou bohužel pěkné srágorky :angry:
24. srp 2013 ve 23:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Právě že v práci má relativně klídek. Trochu v té firmě vládne ještě socialismus:slight_smile:))) včetně jeho spolupracovnic ve věku 50+. To nemohl chvíli pochopit, jak je možný, že já chodím z práce uplně na třísky... Tak teď nevim... Nechci ho zase k ničemu tlačit... takže zeptat se, jestli nedáme sex v době, kdy se mu fakt chtít nebude...se mohu taky dočkat zase o tom, že nebude dělat sex na povel...i když to s tím nebude souviset...
24. srp 2013 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@mamameeja ahoj, me se hodne libi, to co ti napsala @lu777, s tim se zcela ztotoznuji. Rekni m., ze chapes, ze se te zodpovednosti boji, a ze jestli nechce mimco, tak jeste pockate. 28 je krasny vek, porad mas spousty casu, neboj. Tchyni rekni, at se ho furt nepta, jestli s ni mas dobry vztah, rekni ji, ze na to neni jeste pripraveny. Tim, jak o tom mluvi, se asi casem presvedci, ze to vlastne chce sam. Dej tomu rok a pak se o tom pobavte znova.
25. srp 2013 v 00:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja ahoj uplne te chápu, tvůj manzel dítě podvedomě nechce..nebo ne ze by nechtel, ale je to pud sebezachovy, nechce to proste učinit sam...pro chlapy je nekdy lepší, když za ně v tomhle rozhodne ženská...ja jsem ale byla jako ty a chtěla jsem, aby bylo vše demokratické :grinning: a nejakej podvod jsem na něj nechtěla nahrat...když jsme se teda domluvili, ze dite bude, tak jsem se stŕasne bala toho, ze nastane tahle situace, ze i když je nadrzenej jak prase, tak ted najednou nebude chtit...nastesti u me to dopadlo, ze jsem otěhotněla hned z prvního a jediného nechráněného sexu v životě...tim tě chci nanvnadit, ze otěhotnět se da i při vaší frekvenci ,,,,,ale nerikej mu vůbec o ovulaci...proste to s nim nerozebírej, delej, že už vlastne to dite zas tak nechces a ono to příjde samo
25. srp 2013 v 00:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja Moc příspěvků jsem nečetla, ale je pravda, že se dá s takovou frekvencí otěhotnět. My jsme se taky snažili vyloženě jen v plodných dnech a kolikrát jen jednou. Trvalo to sice trochu déle, ale opravdu se zadařilo i po měsíční abstinenci :grinning: . Stačí se jen správně trefit :wink: .
25. srp 2013 v 07:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@mamameeja teda poviem ti, ze podobne to vypada i u nas doma..manzel jak si straca chut na sex..spolu sme 6let, manzelia 1,5roka, ale milovanie je coraz menej frekventovane..nechranime sa tak od ledna tohto roku, ale pocas ovulacie so mnou spal asi tak 2krat, a furt teda nic..on este dieta uplne nechce, resp. niekedy chce, niekedy zas nie..ale ked sme sa dozvedeli, ze brat caka dieta, tak bol uplne zklamany, ze nebudeme prvy..nerobi mu problem skocit kupit uz kocarek, nebo postylku, len aby uz bola..ale ked mu poviem, ze bych si kupila nejake vitaminy na podporu tehotenstva, tak to rekne, ze neee..ze to nechame na prirode..zaujal ma prispevok od uztotakbude ..mne je 26, a jemu bude zachvilu 23let..chapu ho, ze sa moze citit este mlady na dieta, ale zas mi pride od neho sebestredne, ze sa vzdy prisposobujeme len jemu..no neviem..
29. srp 2013 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já teda bohužel nevím, jak poradit, ale rozhodně nejsi v lehké situaci Podle mě je dost těžké nechat tomu volný průběh, když ti tikají bio hodiny a po mimi toužíš. Sama se s manželem o mimčo snažím a o ovulaci mu skoro vždy říkám, protože bychom se taky nikdy nemuseli trefit(opravdu nedáváme mít sex ob dva dny). Situaci ti nezávidím a doufám, že se vše brzy pohne a přístup manžela se změní! Držím palce!
2. zář 2013 ve 22:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak jsem na to vše degradovala, ponořila se do práce a ovu testy jsem si schovala a zkoušela je fakt jen pro svůj dobrý pocit. Manžela jsem si všímala běžným způsobem. Ani slovo o sexu, ani slovo o ovulaci...prostě nic. Od 2. září jsem měla menstruaci a po jejím skončení jsem nijak o sex neusilovala. Manžovi to bylo asi divné, protože furt okolo mě běhal a choval se fakt hezky. Sem tam pusa, sem tam pohlazení... Zařekla jsem se, že dokud nebude chtít sex on sám, tak já nic... Kolikrát se večer o něco pokoušel, ale já jsem se mu vždy slušně omluvila, ať se nezlobí, ale že jsem unavená atd... protože na to nebyl zvyklý, začalo mu asi šrotovat v hlavě, nevím... Teď ve čtvrtek už jsem jeho svádění nevydržela a měli jsme uplně úžasný sex, i když ovu test ukazoval druhou čárku pořád slabší. Fakt jsme si ho užili...V pátek ráno jsem se vzbudila a divný tlak v podbřišku - udělala jsem ovu testík a čárka byla uplně jasná jako dálnice... tak uvidíme, jestli spermijky vydrží do ovulace a zadaří se... Každopádně mam radost z lepšího chování nás obou k sobě:slight_smile:
21. zář 2013 v 11:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
Dobry den mam pomalu stejny problem a nevim co mam delat myslim jsi ze to ma ze stresovyho puvodu a nevim co mam delat taky nema chud na sex a chcem miminko netlacim na nej byla jsem na zakroku nefungujou mi vajecniky jak by mely byla sem na zakroku delaly ni otvry do vajecniku abych mohla otehotnet a manzel nema chud na sex at se snazim jak chci nejdeto ani on sam nevi proc co se deje moly bys te mi poradit co mam delat prosim o radu ten zakrok jsem postoupila a mam nato pul roku abych otehotnela tak ze do listopadu pavlina
30. črc 2016 v 11:05  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@pavlinka0123 proc pul roku?
Muzi spatne zvladaji natlak
30. črc 2016 v 11:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek