Život po mimoděložním těhotenství. Jak se nevzdávat?

Hledám ženy, které si stejně jako já prošly nebo právě prochází náročným obdobím po GEU a s jedním vejcovodem a adenomyózou nevzdávají snahu o miminko.
Je mi 35 let a na své první dítě stále čekám. Před půl rokem jsem prodělala zamlklé těhotenství s následnou revizí v 11tt. První neúspěšné těhotenství mě absolutně psychicky zlomilo a půl roku jsem se z něj vzpamatovávala na antidepresivech. Když už se zdálo, že jsem to zpracovala, vysadila jsem prášky na úzkosti a ještě ten samý měsíc jsem jako zázrakem opět otěhotněla. Bohužel těhotenství se od začátku nevyvíjelo dobře a nakonec mi v 7tt diagnostikovali GEU v levém vejcovodu. Podstoupila jsem akutní laparoskopickou operaci a přišla jsem o vejcovod. Jenže během operace lékaři zjistili, že mám deformitu dělohy s jednostěnným ložiskem adenomyózy.
Ještě v nemocnici mi byla nabídnuta léčba. Podrobněji se o ní začneme bavit po mém zotavení, ale už teď mě opět přepadá strach, co bude. Vhodný postup doktor teprve stanoví, ale už teď je jasné, že jde o čas. Věk mi úplně nehraje do karet. Jste některá ve stejné situaci, jako já? Zatím vše spěje k IVF, ale zajímalo by mě jak to funguje s léčbou agonistou nebo zda i operace může být ku prospěchu.