Jak řešit rozdílné styly výchovy ve vztahu?
Máte také někdo doma střet různých výchov? Jak to řešíte - domlouváte se, opravujete nebo jedete každý to své? My od každého trochu, dlouho si to sedalo..
Dávám si pozor, abych muze neshodila před dětmi. Když s něčím nesouhlasím, nehadam se hned, ale probereme to někde stranou. Pokud je to něco, kdy skutečně zasáhnout potřebuji, nezastavuju manžela, ale preberu situaci... nebo naopak přímo požádám o pomoc/ konkrétní akci. Většinou se ale neshodujeme hlavně ve věcech, které nemá smysl extra řešit a můžeme je mít každý jinak (typu kdy dovolit zmrzlinu a podobně).
Ano, někdy se neshodneme. Když si něco představují jinak, promluvíme si o tom. Můj partner třeba moc nezvládá emoční výlevy dcery. Je dost vzteklá, ale i hodně citlivá a on nepozná rozdíl mezi emočním výlevem a vzteklým chováním. Pro něho je prostě scéna jako scéna, vše by řešil jedním způsobem. Takže dost často se mu snažím vysvětlit, proč k tomu došlo, jak tomu předejít. Snažím se mu to trošku přiblížit, co se jí nejspíš honí v té male hlavičce a diskutujeme o tom, jak budeme v takové situaci reagovat. Záleží na tom, co přesně za problém je u vás. U nás to většinou je kvůli nepochopení situace/emocí.
Jsme ve shodě. Dlouho před plánováním dítěte jsme měli stejný pohled. Ale stejně jsou tu rozdily v přístupu, v prioritách i v pohlaví. Máme takovou domluvu, že se budeme respektovat. Nebudeme dělat opak. A pak si vysvětlíme naše pohledy.
Stejně tu jsou rozdily v detailech. Já třeba nemám rada, jezeni z jednoho talíře. Manžel s nim jí na denní bázi. Na mě to moc nezkouší, na něj vždy. Manžel má rad klid na wc, jemu tam neleze. Já na svůj klid na wc rezignovala v 7 měsíci, rakze mě doprovází. 😄 Když ho vezu v autě já, chce furt jist. U manžela ne. A určitě by se toho našlo víc. My se shodneme v přístupu, chceme takovej free.
Neumím si představit, kdyby třeba jeden znas byl autoritářskej, to by jistě nešlo.
My se dost o všem bavili už v těhotenství, takže vše ok
Pomalu si to seda... uz 15 let. Kazdy si jedeme to sve a ucime se tolerovat metody toho druheho... je to narocne, ale uz to po ty dobe a jak starneme celkem jde
my se s manželem shodujeme, naštěstí 😀 Jediné v čem nejsme kompatibilní jsou hry. On na nich vyrůstal, mě absolutně minuly. Máme doma všechny generace PS, Nintendo atd., syn pochopitelně hraje. Já občas držkuji, ale stanovili jsme s mužem jasná pravidla, takže i tenhle "nesoulad" jsme vyřešili ke spokojnosti 🙂 Neumím si představit, že bychom ne neshodovali na výchově, to teda nevím, zda bychom ustáli...
Tak manžel mi chtěl zavádět studený odchov, ale já nepovolila a když viděl spokojené děti, ustoupil.
A ano, jak tady zaznělo, pokud se nedohodneme, rešíme mimo přítomnost dětí. Tohle jsme si vyjasnili brzy a jsem za to moc ráda.
Máme to tak, že já jsem prostě máma, mazlicí, ta, co vychovává, stará se a směřuje je a manžel je taťka- dělají klučičí a chlapské věci, on je učil plavat, bruslit, lyžovat a vzájemně si do toho nekecáme. A krásné to funguje.
U nás to bohužel byl jeden z důvodů pro rozvod.
Myslím ze u nás je to taková klasika, táta je ten přísný a mama mírná 😅 já bych určitě věci nechala plavat a táta je hold řeší přísněji ….. a oboum nám to tak evidentně vyhovuje 🤷🏻♀️
My máme stejný názor na výchovu a myslím že tak by to mělo být. Pak i to dítě by v tom mělo zmatek...