Jak říct dceři, že otec neprojevuje zájem?
Ahoj všem - je to pro mě dost choulostivé a stydim se, proto radši anonym… dcera má teprve 2 roky, takže zatím dobrý, ale až vyroste… poradíte mi co rict, ze nemá tátu? Třeba si někoho najdu časem, ale chci být raději pripravena. Její otec jen platí, zájem o ni nemá.. 😔 dekuju moc
Ja myslim, ze kazde dite, driv nebo pozdeji, bude chtit poznat rodice a kdyz bude zit v domneni, ze otec zemrel, pocitej, ze nejpozdeji v puberte bude chtit vedet, kde ma hrob, kde byl 'pohrben' a mit kontakt s jeho rodinou. Kdyz se k tomu pripocita to, ze otec plati (coz lze extremne lehce dokazat), tak tvrdit neco o tom, ze otec zemrel, je casovana bomba, ktera se matce jednou setsakramentsky vymsti. Nehlede na to, ze i kdyz otec TED zajem nema, neznamena to, ze nebude mit v budoucnu. Uz jsem v okoli videla nekolik pripadu otcu, kteri na stara kolena (nekdy i na smrtelne posteli), kdyz jim stari nebo smrt zaklepaly na dvere, najednou chteli ze sveta odejit s cistym stitem a zacali se zajimat o sve potomky, ktere cely zivot ignorovali....pravda, neni to pravidlo, ale dokud otec zije, nevymyslela bych si pohadky o jeho smrti, je jen otazka casu, kdy by se takova lez vymkla kontrole a obratila proti matce.
Rozhodně nelhat... to, že o ni teď nejeví zájem, neznamená, že se někdy v budoucnu nesetkají, i když je to možná sci fi. Malému dítěti když se začne ptát, stačí malá odpověď , třeba - občas se stává, že si dva lidé, kteří se měli rádi, přestanou rozumět a než aby na sebe byli oškliví, tak jdou každý svoji cestou, na které potkají toho, s kým je jim opravdu dobře - a pokud v tu dobu už budete mít nového partnera třeba, kterého bude brát jako tátu, tak pokračovat doplněním. Trochu mi to připomíná příběh/pohádku, která se má odmala vyprávět adoptovaným dětem, taky postupně...
Za mě se dětem prostě nelže, nejsou hloupé. Takže úměrně věku bych ji říkala pravdu. Že tatínka má, ale nechová se tak jak se správný tatínek má chovat , že odešel, chtěl sám, že to s ní to nijak nesouvisí.
Boze, co sa nad tym pozastavujes? Normalne povies malej ked sa opyta, ze ste sa s tatinkom skratka nepohodli a kazdy byvate inde. Tatikno ti posiela peniazky na dobre jedlo a darceky a tym to hasne...
ake umrel? ake stresy z toho, co jej povedat?
mne nebolo vobec divne ze sa s tatkom vidavam malo, kedze som ho videla malo aj do svojich 5tich rokov tak som ho videla rovnako malo a teraz som ho nevidela uz 10 rokov a zijem si bez akejkovek ujmy 🙂
A ked si niekoho najdes, planujes jej ho prezentovat ako je tatinka alebo ako to mam chapat?
Jéje, takových dětí je! Nechápu, proč z toho dělat tabu a vymýšlet nějaké výmluvy. Prostě tatínek rodinu nechtěl, nedá se nic dělat. Hlavně dítěti nikdy nelhat. Naopak, pokud pravdu zná od malička, bere ji přirozeně a nepozastavuje se nad tím.
Určitě si nic nevymýšlet... Měla jsem to stejně, dcera se už bez otce narodila, postupně dle věku jsem vysvetlovala... Není s námi, máme místo něj dědu, to že jsme si nerozuměli, že žije jinde a podobně... Zároveň ani nehanit, ať si pak udělá názor sama až bude velká... Mimochodem nakonec si nového tatínka našla sama 😉...
Ona má tátu, není ze zkumavky, od anonymního dárce, i když se tak otec chová. Prostě až na to přijde, tak říct, jak to je. Sestřenice to má obdobně a tatínek začal projevovat zájem až v 5 letech, kdy malá už sama vycítila, že to není upřímné. Jeho rodiče a sestra zájem od narození. Nyní skoro 13 letá slečna a s otcem stále vztah na bodu mrazu....
Zase znám případ, kdy maminka opustila malé dítko a to si vytvořilo ochranu v podobě, že umřela, než aby si přiznalo, že odešla za " lepším" . Tatínek mu nic nezapíral, sám nám řekl, jak se věc má, ale malý blok, že maminka prostě není 😣
Až se dcera začne ptát, řeknu ji pravdu. Bez zbytečných emocich, prostě realitu jak to bylo (a je). Nemá smysl lhát, shodis tím hlavně sebe. Důvěra se buduje říkánim pravdy, ne výmysly.
Pravdu, samozřejmě šetrně ohledně na věk 🤔 Jakákoliv lež by se mohla obrátit časem proti tobě.
Moc nechapu, ze nekoho napadne diteti rict, ze otec umrel. Dost by me zajimalov cem jinem jeste takovy rodic diteti lze a jaky pk ma to dite v dospelosti k rodici vztah a respekt…
Diteti bych rekla, jak to je a kladla duraz na to, ze to neni chyba dcery, ona za to nijak nemuze, ze se tak otec rozhodl a ze je to jeho chyba, ze nechce byt s vami (v zavislosti na situaci, bych zkusila i rict, ze je to jeho chyba, ze nechce byt s tak uzasnou holcickou). A ano, vy dva jste si nerozumeli, proto spolu nezijete.
Já bych to řekla tak, jak to je. Odcházela jsem od bývalého manžela jak měla mladší dva a prostě jsem jim tu situaci popisovala. Jako urcite bych nerikala neco ve smyslu tatinek te nechtel (nechce), ale proste se rozhodl, tak zijeme bez nej. Deti zvladnou vse, hodne dulezite je tve rozpolozeni a jak to podavas atd 😚
@kitycat Ty jsi milá, jako kdyby jsi týden měla před. Co s nad tím pozdravuji? Třeba, že je mi to líto? A nevím jak ji to pak rict? Už vím, psala jsem na první straně, co ji pak povím.
Sám mě otec opustil v 2 letech, jak mi to mamka řekla, bylo mi to moc líto a do teď je, bavíme se spolu, ale nikdy mu to neodpustim a furt mám v srdci díru, druhý otec se na nás taky vykašlal, mlátil mě dokonce, takže jsem dost poznamenaná z roli “otec” proto si jen nepreju aby to malá pak brala jako já. I když mě mamka řekla, ze se rozesli a ze to mezi nimi neslo, stejně když jsem ho viděla poprvé po opuštění v 15 letech, jsem se poradne rozbrecela a ptala se, co jsem mu udělala, ze mě nechtěl, atd.. takže nechci aby si to vzala jako já třeba.
A jinak pro všechny o umření jsem nepsala nikde ani slovo! Paala jsem hned na prvním listě, že bych to neudelala, že mi to přijde blby když žije a já bych toto měla rict, tak prosím prvně čtete než budete psat, ze jsem něco třeba řekla ☺️
@kitycat A ano až si někoho najdu, pokud bude ON sám chtít, dovolím aby mu říkala tati a pokud nebude chtít, tak třeba strejdo. Mě když si vzal “druhy otec” taky jsem mu říkala tati. To pak záleží na muzi
Situaci nezávidím. Já jsem na tom podobně. Možná trochu hůř. Otec dětí spáchal sebevraždu. Jsou maličký. Ví, že umřel. Dál se zatím neptají. Ale děsim se toho dne...
Len preto, ze ty si mala traumu z toho, ze ta otec opustil a ze tvoja mama mala, bohuzial, nestastnu ruku pri vybere otcima predsa nie je ani tvoja chyba ani mamy. Povedat pravdu, ze sa s ockom nevida lebo byva daleko, ze nechce na tom nie je nic hrozne. Ja som tej pravdy vedela viac, nocne uteky od opiteho tatka v pyzame alebo mamine vybite zuby, za takym slzy netreba.
Nechcem sa ta dotknut, ale pokial ta vzala tak velmi absencia otca, skor si myslim, ze ti to snad nebolo dostatocne vybahradene tymi co ti ostali. Ale to je len moj odhad a nemusi byt pravdivy. Aby som otcovi plakala, ze preco ma nechcel? To je jeho chyba a teba to nema co trapit, ty si sa na svet nepytala.
Moja mama mala po tatkovi este 2 partnerov, dlhodobych, a oboch som volala krstnym menom. Ziadni ocinko, ziadny stryko ci ujo... Bol to skratka "Milan" a dobre som vedela, ze on mpj skutocny tatko nie je.
Ono do té situace může vstoupit mnoho proměnných. Jak moc bude dcerka citlivá, jaké to bude ve školce/škole - kolik bude děti bez tatinku, jak budou ostatní spolužáci chapavi nebo naopak zlí. Těžko se to takto dopředu odhaduje a plánuje. Jak jsem psala, já určitě řeknu pravdu. Moji dcerce jsou nyní 3 roky a neptá se. Ale třeba na hřišti si cizi tatinky prohlíží, vidím, jak poslouchá, co říkají svým dětem. Takže tuším, že období drobných otázek brzy přijde. Pro mě je důležité, abych s tím byla nějak srovnana já, abych ji v těch odpovědích nepredavala i svoji zlobu a zklamání. Protože nikdo nevíme, jaký vztah si třeba jednou oni dva spolu vytvoří. A měli by svůj případný příběh začít psát na čistém papíře....
@1eso1 no, tak to je situace.. to mě moc mrzí 😔
@kitycat Jsem dost citlivá, tak mě to prostě vzalo, když odešel i druhý otec, tak mě to moc mrzelo a od té doby mám v srdci díru. Já zastávám to - matka neni ta co porodila, ale ta co se postarala a vychovala.. tak to mám i u otce - mému prvnímu otci říkám jménem, nikdy ne tati. Ale druhý se o mě staral až do 17 let, tudíž jsem ho brala jako tátu, kterého jsem neměla. Tudíž pokud si najdu třeba nějakého Petra třeba a bude chtít jako tehdy muj otec, aby mu malá říkala tati, nevidim na tom nic špatného. Otec je jeden, ale ne ten co udělá dítě a zmizi, to pro mě otec neni.
@garfa4 To mi je taky moc lito 😔😔😔 malá je taky taková na chlapy, máme skvělého dědu, mamky manžel, zbožňuje ho, kdykoliv ji někdo chce vidět jde automaticky víc k chlapovi než ženský, doma jsme totiž jen spolu… kolikrát a to ji ani neřeknu řekne “táta” a to se mi sevře žaludek a chce se mi brecet, protože ten ha*jl chtěl malou a pak najednou ne, když ji viděl jako miminko řekl, ze si ji k tělu nepřipustí a ze ji nikdy uz vidět nechce a mala tak na mě koukala, ze uz ho opravdu v životě vidět nechci. 😔
Obě situace jsou na prd. V obou případech se na děti otec vykašlal. Těžko říct, co je horší. Na druhou stranu si říkám lepší žádný otec, než otec na houby. A napsala si to přesně. S tím názorem souhlasím. Otec je ten, kdo vychovává a stará se, takže v budoucnu to třeba bude jinak. Děti to zvládají lépe, než my dospělí. Nás to třeba hodně trápí a oni z toho zase tak moc nedělají. Moje děti si taky nepamatují, že by nějakýho měly. Občas teda dcera prohlásil, že si najde jinýho a vezme si ho domů. Takže se celkem děsim toho až bude oslovovat cizí chlapy a ptát se jich, jestli nechtějí být její tatínek.
@1eso1 Máš naprostou pravdu, člověk opravdu nikdy neví a bereme si to moc my… ale copak to jde? Člověk co má srdce, tak ho to prostě opravdu mrzí..😔
Jasný. Člověku je to líto a mrzí ho to. Ale nic s tím neuděláme. Já jsem ráda, že kolem sebe spoustu skvělých lidí. A že by děti neměly mužský vzor se nebojím. Děti se s tím srovnají lépe než my dospělí.
my to tak máme... dcerka se začala vyptávat v době školky, řekla jsem ji jen, že se její táta neumí chovat jako táta a tak je nám lépe bez něho... naprosto v pohodě to vzala, je ji 8 let a když se ji někdo zeptá, proč nemá tátu (jo jsem bohužel pořád sama), tak jen řekne, že se jako táta neuměl chovat a co potom s takovým tátou? 🙂
@vladenkamaminka Oni totiž asi normální chlapi nejsou, on přijde ten pravý❤️
Tatka vubec nevi jaka jsi fajn holka a rozhodl se ze se nebude vidat ani se mnou ani s tebou .
Takove lidi nejde k nicemu nutit nebo je trestat .
A nemuzeme to zmenit .
Vyhnula bych se jakémukoli hodnocení jeho osoby. Dítěti bych řekla, že s námi zkrátka být nechce, ale zase posílá peníze, což nám pomáhá jinak. Čím větší drama z toho uděláš ty, tím hůř to přijme dítě.
Lepší jí to říct než aby na to třeba jednou přišla sama a věř mi o to je to potom horší
No co jiného než pravdu. Že umřel je blbost, fotr dostane za pár desetiletí záchvat svědomí nebo krizi středního věku, vyhledá ji a bude naštvaná na Tebe, že jsi z ní dělala idiota a lhala. Ona to přijme jak bude růst, je pro ni normální, že tam táta není a když se zeptá, tak prostě, že táta chtěl žít jinak nebo jinde, prostě odešel, není rodinný typ, co jiného, já bych rozhodně nechtěla, aby mi máma lhala ani jako dítěti.
Zažila jsem něco podobného. Moje matka nikdy o mým otci nemluvila / říkala, že umřel/. Celý život jsem se s tím trápila. Minulý rok v únoru jsem přišla z práce domů a ve schránce dopis ať se dostavím k dědickému řízení. V ti chvíli jsem nechápala. Máma se mi to snažila vysvětlit, ale nedokážu ji odpustit do teď. Poznala jsem alespoň druhou babičku, která o mě věděla, ale máma ji zakazovala se mou vídat. Největší gol je to, ze mam o půl roku mladší sestru, ale jsem pro ně akorát ta co jim ukradla dědictví.
@terez90 To je na prd a chápu 😔 já svoji nevlastní sestru poznala v 22 poprvé a teď ji je 18, šok jako blázen..
Naštěstí malá nebude vůbec o ničem vědět, on ani svým rodičům neřekl, ze má dítě, takže to je zase jiné
Říct dítěti, že táta umřel, protože nemá zájem, to je hnus, vážně tohle někoho napadne? 🤔 A to nejen vůči němu, ale především kvůli dítěti. Těžko bych se jako dítě smiřovala se smrtí rodiče a s tím, že jsem neměla šanci ho poznat. Říct pravdu i když si to dítě v hlavě vyloží možná nějak po svým ,časem pochopí a smíří se s tím mnohem líp