Jak ženy zvládaly rodinu bez moderních technologií?

Jsou na to i sociologické výzkumy a odpovědi už jste tu dostal.
Určitě v tom hraje roli samotné rodičovství, které je dnes více " vědomé". Už nerodí 20ti leté holky, ale spíše vyspělejší a mentálně vyzrálejší ženy, které se více zajímají o výchovu svých potomků, a to je pro ně prioritou. Spousta v devadesátkách hojně využívaných výchovných metod už dnes neprojde, z některých se nám ježí všechny vlasy upřímně 😂 Ví se, že neměly úplně pozitivní dopad na vývoj dětí. Tyto metody byly parádní, když jste chtěly dítě odložit, abyste se mohly věnovat domácnosti a manžel byl spokojen. Např. Nechat dítě hodinu řvát samotné v postýlce dokud samo neusne🫣 Nebo ho dát do ohrádky, ať se nějak přece zabaví. Nebo ho posadit půl hodinu na nočník, dokud se mu nebude chtít konečně kadit. No to se to pak uklízelo a vařilo. A manželé byli spokojeni.

Roli v tom hraje dnes i to, že ženy jsou více nezávislé na svých protějšcích. A muži většinou umí doma zastat, co je potřeba a berou to jako svůj podíl na chodu domácnosti a rodiny. Prioritou tak pro ženy je výchova dítěte, jeho mentální, psychický i fyzický rozvoj. Ne to, jestli má manžel co jíst nebo jestli je doma uklizeno. Ženy už dnes ví, že co ztratí jednou na výchově, později už nedoženou. A ví, že jejich protějšek je dospělá osoba, která zvládne uvařit, uklidit, postarat se o domácnost či o dítě...prostě o to, co je zrovna třeba. Stejně tak i ženy, dnešní mámy, jen dělají, co je dle nich třeba a určitě do toho dávají ze sebe maximum. Většinu energie dávají dítěti a jeho rozvoji a doufají, že to jejich muž ocení a pomůže s tím, co ony už nestihly udělat, bez velkého dramatu kolem.

Ano, doba se mění a chápu, že to je pro dnešní muže obtížné. Určitě jste vyrůstal v domácnosti, kde bylo vždy vše perfektně uklizeno, navařeno, dokonce i upečená buchta a o vše postaráno. To byl dříve standard. Jenomže doba se mění. Výchova dětí je více vědomá, zabere daleko více času, než zabrala dřív. A tak to s sebou nese i změny v obstarání domácnosti, na kterou je méně času a změny v partnerských vztazích. Doba si tak žádá větší zapojení mužů do výchovy dětí i obstarání běžného chodu domácnosti a aby si byli partneři více parťáky. Snažit se nastolit řád, jež byl v devadesátých letech běžný - totiž že žena obstará doma i ve výchově vše od A do Z a muž si vše odpracuje v práci a doma vyžaduje uklizeno, navařeno, děti perfektně vychované, do školy připravené atp...To je cesta do nesnází. Lepší bude se proaktivně zapojit a věřit že žena dělá co může.

Jo a prohodit si to s ní na pár dní neuškodí ;)

@sirthomas doba před revolucí…
-moje babička šla do důchodu v 55 letech. Mohla tedy hlídat, chodila např. mamce žehlit, bavilo ji to.
Jinak jsme my, jako děti, od mala fungovaly, měly jsem se ségrou rozdělené úkoly a každý pátek šůrovaly barák.
Tehdy se prostě nechaly večer děcka v postýlce řvát a mylo se nádobí. Dali mi ven dvouletou ségru, mě bylo 6😅.
Máti mě jako čtyřletou poslala s lístkem a penězma do obchodu, celkově jsme byly my děti tak nějak hozeny do vody a finýto. Odplenkovat z látkovky znamenolo roční děcko pár krát za počuráni seřezat a ono bylo rychle bez plen. Neměly jsme kroužky a kdyby jo, jezdily bychom na ně samy. Nikdo mě nikdy nikam nevozil… teď taxikaříme.
Máti byla věčně utahaná, vzteklá, otec doma nedělal nic, ona nakupovala, pracovala, o školy se starala, sekala trávu apod. Žádné výlety, akce, dovolené, kino. Chodily k nám návštěvy, to bylo asi jediné zpestření mezi povinnostma. Taky nás všude tahala sebou, obě na jednom kole, ségru v sedátku ve předu, mě na nosiči.
Mamka zemřela mladá, v 50.
Já jsem se před vánoci lehce zhroutila. Nulový čas na sebe, resp. být alespoň na pár hodin sama v tichu a nic nemuset - nereálné pár let. Práce, zodpověenost, starost o dům, hromady prádla, bordel, podělané záchody, do školky, ze školky, škola starší, tréninky, závody, nevyspání ani o víkendu… no, ruplo to a chtěla jsem rozvod střídavku a malý byt.
Manžel je hodný, uvaří, nakoupí, ale to gró bylo fakt na mě a prostě bez toho, aby se mohl člověk někde vyventilovat to fakt nejde. Několik dnů jsem brečela a vysvětlovala, že už opravdu nemůžu, že od nich odejdu. Ať si to zkusí sám.
O Vánocích jsem si relativně odpočinula, naplánovala si nějaké akce, koupila lístky do divadla a snad to nějak půjde, s pomocí muže, dál.

Všechno tu už je řečeno. Ještě bych jen podotkla jediné. Nevim jak je tvoje žena dlouho doma. Ale ta rutina je ubíjející. V tom smyslu, že když máš dvě malé děti po sobě. Děláš dennodenně téměř na hodinu to samé. Já mám někdy pocit, že říkám i ty samé věty a pohyby.

Ja jsem devadesatkove dite a kdyz jsem byla malá, tak vsichni prarodice byli v duchodu. Jedni s nami i bydleli v dome. Byla jsem s nimi casto. Kdyz jsem chodila do skolky, tak me rano vypravovala babicka, to same pak do skoly, takze rodice mohli jet do prace uz brzo a odpoledne pohoda.

Spolužačka měla mimino po roce 2000 a dost věcí bylo jinak. Fungovaly často babičky. Mimino jí třeba 2 hodiny vozily holky ze základky😉, já sama si pamatuju na ZŠ, že spolužačky si chodily půjčovat kočárek na vožení. To je dneska skoro nemyslitelné, to samé nechat třeba kočárek před obchodem a jít si nakupovat, tenkrát taky běžná věc. Neřešila se tolik strava ani rozvoj dětí a takže žádné kroužky. Těch věcí je víc. Ty nároky jsou vyšší a vyšší.

@sirthomas vařit ji nebaví, bordel jí nevadí. Tvoje žena je podle mne jen líná a proto musíš máknout hlavně ty. 🤔 Kdyby mákla pořádně ona, tak toho tolik prostě nemůžeš mít.🤷

Nevím, jestli to tu už zaznělo, ale dost možná je tvoje žena prostě líná lemra... Nebo ne a všechno je jinak, ale to tady úplně posoudit nedokážeme.

@sirthomas tak dřív bylo běžné, že se děti nechávaly plakat. Uspávání přes den nebo v noci neprobíhalo. Děti se přes den prostě musely zabavit samy a nejel přes to vlak. Jestli brečely nikoho nezajímalo. Na prvním místě bylo uvařit, uklidit, obstarat hospodářství, pak až byly děti. Za dob komunismu se miminka dala do jeslí a ženská šla do práce. Kojení nebylo podporováno, Sunar se prohlásil za zdravější variantu a žádné zacházení v rukavičkách. Zároveň do povinností byly poměrně brzy zapojovány i ty děti a v rodinách fungovali prarodiče. Děti prostě pomáhat musely a prarodiče byli brzy mimo pracovní proces, takže se mohli zapojit. Narozdíl od dnešní doby, kdy je důchod v nedohlednu. Děti dneska ve většině rodin vůbec nepomáhají a jsou ze všeho vyloučeny, buď aby nezdržovaly a nemotaly se rodičům nebo aby náhodou nebyly využívány na práci.
Ale nevím jak je myšleno, že to žena nezvládá. My máme 2 děti a ještě to není konečný počet. Začínali jsme na nedodělané novostavbě, kterou doděláváme pouze z platu muže. Já jsem na rodičovské. Takže muž je hodně v práci, splácíme hypotéku, jedno ze 2 aut, ve volných chvílích budujeme na domě. Že by se oháněl ještě v domácnosti, tak to vážně ne. Vezme si děti na procházku, hraje si s nimi, hlídá, když já jdu sportovat. Dětí si užívá a rád a nimi tráví čas. V době těhotenství a po narození druhé platil 2x měsíčně paní na úklid. Tím jeho povinnosti doma končí. Obstarání děti a domácnosti je komplet moje záležitost. Že padám občas na hubu, to padám, ale to můj muž taky. Má fyzicky náročnou práci a zvládá vše finančně sám. I on toho má plné brejle. 🤷 Možná je právě chyba v tom, že žena vás vidí doma a neuvědomuje si to, že HO není flákání se doma? Když je chlap v práci od do a není doma, je logické, že nemůže pomáhat. Když je doma, láká to k tomu, aby se zapojil.

Jo tchyně vyprávěla, že když vedla staršího do školky, tak manžela mimino nechávala doma v postýlce samotného. Večer na noc na dudlík med a hlavně nechovat, protože si zvykne, ale to jsou sedmdesátky, to bylo mnohem drsnější😂. Hlavní náplní byla ta domácnost, dítě až tak důležité nebylo.

@sirthomas Obávám se že tvoje žena je líná. Neříkám kdyby chodila do práce. Ale jestli je doma, tak nechápu. Já jsem žena v domácnosti, mám teda jen jedno dítě, ale vždycky stíhám uklidit, uvařit, upéct, hrát si s dcerou, i zajít ven na procházku, v létě ještě zahrádka, atd. A zvládám to bez myčky, sušičky, robotického vysavače. Mám kamarádku s 2 dětmi a je to samé, zvládá všechno v klidu 🙂

@sonaxoxo Hele a víš jak vypadá domácnost se 2 malými dětmi? Dost možná žena normálně funguje a akorát se jí nechce dělat služku chlapovi. A ten jen chodí a vyrypuje (ono se vždycky něco v tom provozu najde). A nebo taky ne, možná je líná a umí si to zařídit. Těžko říct, on to i každý vidí jinak. 🤷‍♀️

@prejeta_zaba jezdil se mnou, jinak to neslo. Naštěstí jsem měla štěstí na staricky, kteří meli děti radi

Jak bylo napsáno, prarodiče bylo v relativně mladém věku v důchodu a byli schopni a ochotni pomáhat. A děti se více vychovávaly k samostatnosti, rodiče nebyli taxikáři a baviči , děti byly ve hře a zábavě samostatnější.

@klokanka31 A ty jsi každý den u nich doma, že víš, jak to mají? Třeba jeho žena dělá to samé co ty. A on chodí a hledá chyby. Bylo by ti příjemné, kdybys s 2 uřvanými dětmi za krkem zrovna pekla, dovařovala oběd, doprala ti pračka a poslouchala u toho, že nemáš vyskladanou myčku? Nebo když přijdeš po dopoledni někde s dětmi a nestihla udělat oběd na 12, poslouchat, že jsi líná a nechce se ti vařit? I takové existence jsou a stále jich není málo. Proč hned odsuzovat, že je líná ženská. 🤷‍♀️Spíš mě čím dál víc připadá, že tohle jednou bude šťastná ženská, zatímco ty "dokonalé" budou za pár let vyhořelé a nešťastné z toho tempa, které je na ně že všech stran kladeno. Cílem života přece není jet pořád jak křeček v kolečku. Ono tomu chlapovi fakt ruce neupadnou, když tu myčku vyskládá.

To co tady píšete se,ale netýká let 90,ale spis 70.. Uz jsem tu psala,rodila jsem v toče 98. Bylo mi 21,moji mamince 42,žádná hlídací důchodová babička to fakt nebyla. Podpora kojeni v te době uz byla,z porodnice jsem šla rozkrojena,s pokynem kojit minimálně půl roku,ideálně rok,kojila jsem 2,5 roku. Miminko jsem rozhodně nenechávala vyplakat,spalo s nama v posteli. Věnovat se miminku byla priorita před vším. Jednorázové pleny,vlhčené ubrousky, kupované příkrmy byly. Doma jsem byla do 4 let. Kdyz byla dcera na ZŠ,tak uz spousta rodičů fungovala jako taxikáři,děti všude vozily a takové to volné lítání po venku uz moc nebylo.

Ještě bych ráda dodala, všechny ty vymoženosti nejsou všespásné. Ono dřív jelo dost domácností napůl, takže ve skutečnosti toho žena dělala míň než teď - prarodiče v důchodu buď imrvére hlídali děti a nebo třeba vařili, starali se o prádlo, nosili věci ze zahrádky atd. Dneska sice má k ruce myčku a plno elektronických pomocníků, ale ve výsledku stejně vše udělat musí, ono to reálně až tolik času neuspoří. Jestli nakládáš myčku a domyješ pečlivě vše okolo nebo už to nádobí zrovna umyješ vyjde podle mě uplně stejně, to samé nějaké vytírání, po dětech neustále vše sbírat, to se kupí pořád dokola... A jako jestli ti připadá, že má radši vyvařovat plínky v hrnci jak před 40 rokama a nechat řvát děti půl dne v ohrádce, zkus to navrhnout, třeba si ráda mentálně odpočine. 😆 Akorát na tom homeoffice z toho asi moc mít nebudeš.

@izz76 tak 90. léta jsou od roku 1990 do konce roku 1999. A na začátku to tak ještě přetrvávalo.

Vsadím se, že ani před dětmi nebyla manželka hospodyňka a kuchařinka, a právě proto se do ní tazatel zamiloval, že byla akční a neřešila detaily. Ale teď najednou pár tvorstva vydělává a očekávat, že se žena jak lusknutím prstů změní ve služku. Hele chlape jen takhle dál pokračuj a do pár let stojíte u rozvodového soudu.

Pokud nejste sto se domluvit na pravidlech vzájemného fungování na HO, pak se snaž vrátit zpět do office.
A ber také v potaz rozdílnost fungování lidí - já u HO peru, o desetiminutovce poskládám prádlo nebo uklidím kuchyň, v poledne uvařím rychlý oběd. V podvečer zkontroluji úkoly.
Muž ráno odveze při svém HO děti do školy a pak sejde na oběd. Tečka.
Ukrutně mne vysírá, když sejde dolů a mluví mi do hovorů nebo mne přeruší při práci. Když se ponořím do práce, tak se potřebuji plně soustředit a udělám té práce dvoj / trojnásobek, co jiní lidé, včetně jeho. A já mu kecat do hovoru, asi by po mně něco hodil.
To mu ale nebrání v tom, aby to on nedělal mně. A nejsem sama, co jsme se tak bavily se známými.
Tak zkus zrevidovat - když vyjdeš z pokoje, respektuješ a nevyrušuješ ty svou ženu nebo čekáš interakci?
Je to o nastavení si hranic a vzájemném respektu.

Mě to přijde vtipný tohle, jak to tenkrát dělali. Já to dělám stejně jako mamka. Jen s tím rozdílem, že se mamka s náma tolik nemazala, ale byli jsme často v ohrádce, povozila či pohlídala nás babička a nikam nechodila (cvičení a kafíčka), zas se starala o zahradu. Ale měla pračku, a já také používám látkové pleny a vařím příkrmy, prostě stejné.

@sirthomas pan nereaguje, tak se sel asi ženě omluvit a vyndat myčku🙂

Nevim, jak to delaly zeny, ale muzu ti rict, jak to delali muzi. Treba muj tata vstaval kazdy den v 5:50, aby mohl byt uz pred 7 v praci, v 15:30 koncil a byl doma, delal na baraku/na zahrade a staral se o nas spolecne s mamou. Jakou pracovni dobu mas ty? A co doma udelas krome toho, ze vecer navaris a 'uklidis'? A kdyz tak pilne uklizis, tak jak se muze stat, ze je dva dny nevyndana mycka??

@prejeta_zaba Tak samozřejmě mu ruce neupadnou. Je to hold z obou stran, můžou se flákat jak ženský, tak i chlapi...

@izz76 Tak v roce 98 uz byla i ta pracka, susicka a prikrmy ve sklenicce. 😉😀 On spis borec nema vubec tuseni, co kdy, tak tam plsknul ty devadesatky, protoze se mu to jako zda davno 😅

Ono to je asi i hodně o tom, že dokud bylo jen jedno dítě, tak to měla na pohodu. Ale.. mám bratra ( v květnu mu bude 5) a syna 3 roky. K tomu dva psy, dvě kočky a králíka. Nemám sušičku, jen myčku a pračku. Od narození syna mám nastarost i bratra. Prostě se to dá udělat, jen si to rozvahout. Udělala jsem si takový systém, který funguje. Ono je potřeba si říct, jaké práce jsou důležité. Obden vysávám a vytírám, 3x do týdne meju wc s koupelnou, kuchyň meju po každém použití, peru většinou 4 pračky 1x týdně, vařím obden, nádobí vždy hned umeju, myčka jede obden( někdy i každý den), povlíkám 1x týdně, prach 1x týdně, chodím se psy ven, ještě stihnu něco upéct a to jsem jezdila na brigady v noci na 4 hodiny, nebo pres dopoledne a vse jsem mela hotovo nez prijel manzel z prace. Ještě jsem se starala o nemocnou mamku. Teď, když chodim do práce, tak vstávám ve 4:30, poklidim, umeju nádobí, zajdu se psy, vzbudim děti, hygiena a na 6 do školky, do školky hned po práci v 15:45, vyčistim kočky, králíka, všechny nakrmim. Manžel v 16h zajde se psy, nahodim třeba pračku, hraju si s dětmi- pak manžel, povesim prádlo, vysaju, vytřu a treba uvařím. A takhle to mám prostě nastavený a funguje to. Tvoje žena se hodila hodně do pohody, nic víc.

@rezina96 tak to máš masakr teda… obdivuju, otázka, jestli nevyhoříš🤔…
Každý má jinou povahu, motivaci, chuť do té práce.
Já jsem se dostala do fáze, kdy už prostě nechci, byla jsem jako křeček v kolečku

@rezina96 nezkoušela jsi zapracovat na timemanagementu? Ráno umýváš nádobí, ale myčku používáš obden. To samé s pračkou. Tvůj popis dne je v podstatě jen rozepsaný čas klasické matky 🙂 Popsané to máš na 1*, ale v podstatě tam není nic “navíc”