Jsou dnešní rozmazlované děti ohrožené tvrdou realitou?
Ahojte, mám diskuzi do velké pranice 🙂 Předem píšu, že své děti celkem "rozmazluji" a "jsem na ně hodně hodná", ve vším s nimi diskutuji, spím v posteli apod, rozhodně nejsem krkavčí drsná matka. Ale několikrát mě napadlo, zda dětem evolučně spíš neškodíme, když jsme na ně "moc hodní". Že s nimi spíme do tří let v posteli, se vším s nimi sáhodlouze diskutujeme, místo abychom řekli jasný rozkaz, který je potřeba hned splnit, ustupujeme jim v jídle až na nejzažší hranice, kupujeme jim plno hraček (porovnejte, kolik jsme měli my), bereme je od miminka jako rovnocenné, jejich odchylky hned omlouváme různými diagnózami, vše se dětem přizpůsobuje, nejsme na ně tvrdší (nočník od roku, učení mluvení, učení postarání se o sebe...)... Samozřejmě, každý to má jinak a nejde to brát vše černobíle. Ale naše generace měla většinou tvrdší výchovu a nejsme kvůli tomu nějaké roztřesené nervózy, někteří jsou díky tomu z tvrdého těsta a dokáží silou vůle skoro nemožné. Nebude tahle nová generace moc měkká? Nebude očekávat chování v rukavičkách, vše hned honem bez práce či zadarmo, bude umět přestát tvrdší podmínky? Zvládnou nepohodlí, to, že na ně bude někdo často hnusný a nespravedlivý, že život bývá často krutý? Budou umět se sami poradit a nebudou digitálně dementní? Beru to prostě z evolučního hlediska, zda je moc výchovou "nedegenerujeme".
@tahejhula To je hrůza 😮 i když to znám taky,máma mi furt vnucovala panenky, i k vánocům mi je furt dávala, a nadávala když jsem si s nima nechtěla hrát. Ale mašinky který miluju dodnes jsem dostala jen jednou.
@klokanka31 panenkám jsem pravidelně ukousala nebo ustřihla prsty, vlasy měly okudlané na pár milimetrů, když to šlo, přehazovala jsem pozici jejich rukou a nohou. Jo, milovala jsem auta, stroje, modely letadel a lodí. 👍 A taky co šlo, to jsem rozebrala, hodně mě zajímalo, co je uvnitř. Lezla jsem po stromech a v noci chodila tajně na hřbitov. Dneska? Klidně si vezmu šaty a podpatky i jen na nákup do Lidlu. Tak strašný vliv to na mě mělo.
@mandala To ale není o tom že si děti mohou dělat co chtějí. Ale myslím že vybrat si hračky, oblečení atd.si můžou.
@tahejhula Já se taky oblíkám a maluju jako žena, ale zároveň umím pokácet malý strom, naštípat dříví, atd.(moje máma z toho vždycky šílí že to přece nesmím/nedokážu když jsem ženská) A zas můj chlap je normální chlap,ale doma vaří...nevidím na tom nic divného.
@klokanka31 ano, jsem to samé jako ty. 😉 Poradím si s nářadím, opravami, ale šaty a silonky teda miluju.
@mandala vážně ti připadá nošení sukní a růžových trik chlapci tak závažný výchovný přečin? Důležitější než výchova k sebevědomí, ohleduplnosti, pomoci apod.?
@la_amanita jen přidám, že když se začli mimina oblíkat do růžové a modré. Tak byla růžová klučičí, měla je zklidnit údajně.
Myslím, že dokud bude dělení na holčičí a klučičí věci, budou pořád předsudky.. Pamatuji nadšení kamaráda, když mohl u nás beztrestně oblíkat panenky a vozit je.
Večer pak sbalil svá autíčka a šel jako"hodný " Kluk domu s "klučičí" Hráčkou.
@mandala Zas tak bych to s tou obmnou šatníku nehrotila, já ho synovi komplet obměňuju každé jaro, a to žádné nové barvy nevyžaduje, jednoduše má z rukávy a nohavice tříčtvrteční místo dlouhých 😉 A ohledně růžové barvy je fajn si uvědomit, že holčičí barva je to pár desítek let, celou historii to byla maskulinní barva, značící sílu a bojovnost, naopak barvou dívčí nevinnosti byla bleděmodrá.
Myslím, že zaměňuješ respektující výchovu, která je “trendy” teď, s liberální výchovou mileniálů. Nic nemůže být vzdálenější.
@pipi_puncocha Kamarádčin syn minulý týden slavil padesátku - padesát lidí už si ho prý spletlo s děvčetem - je mu deset a má dlouhé vlasy. Má z toho legraci. Je dost dlouhovlasých mužů, někteří jsou i mezi současnými sexsymboly. Tak proč by se za to děti měly stydět? Obtížnější je to pro okolí, které z toho mívá pocity trapnosti.
@tahejhula Před pár lety jsem potkala kamarádku, právě když jsem z obchodu vezla kočárek pro syna. Rozhořčila se, že ona by svému synovi kočárek synovi nikdy nedovolila, každý ví, že kočárek je jen pro holky. O pár vteřin později se zase rozhořčila na svého muže, že jí s malou vůbec nepomáhá, ani s kočárkem ven nejde. Horko těžko jsem zadržovala smích... Můj syn měl kočárek a panenku, co z něj asi vyroste... Že by táta? 😉
@pipi_puncocha Jakožto manželka šéfkuchaře marně přemýšlím, co bych na homosexualitu vypěstovanou kuchyňkou řekla... ;-D
@mandala hele to fakt neni vekem, ale o toleranci. Nemyslim, ze bys byla o moc starsi nez ja, jestli vubec. Vyber hracek a obleceni nikomu okolo neublizuje, tak neni duvod klukovi zakazovat ty holcici. Jak ja jako dite nechapala, proc se deda furt certi kdyz jsem chtela delat trisky, stipat drevo. Vadilo mi to. Proc jako? Protoze jsem holka tak nesmim? Mam pry stat u plotny. Hmmm vareni nesnasim doted a doma vaří manzel, kteryho to naopak bavi🤣
Jo a kluk ve 3 letech byl ve skolce parkrat v sukni. Chtel bejt jako segra. Rekla jsem mu k tomu, ze sice sukne jsou spis pro holky, ale kdyz ji chce, at si ji klidne vezme. Nevsimla jsem si, ze by to nekdo resil. Ucitelky v pohode☺
No teda, to jsou zase názory … Pro syna máme kuchyňku. Červenou. Má i panenku v růžového oblečení. Kočárek venku také vozí. A doufám, že mu to zůstane a v dospělosti uvaří a o miminko se také bude zajímat.
@mandala možná tě to překvapí, ale genderově rozlišení barev růžová/modrá je staré max pár desítek let 😉 https://www.stoplusjednicka.cz/ruzova-barva-pro... Argument, že tedy tohle by za tvých rodičů neprošlo, vypovídá o mnohém, ne tedy moc pozitivně ….
@rebe můj manžel sice není šéfkuchař, ale doma vaří z 90% on, je to jeho koníček a je v tom fakt dobrý. A tchán úplně to samé. A opravdu ani jeden z nich není gay. A hlavně, tyjo, i kdyby byl, tak to zas není něco, proč svého syna zavrhnout.😳
@pipi_puncocha Přesně tak. A hlavně gay se z kluka nestane tím, že mu dovolíme si hrát s holčičíma hračkama. A skutečně si to i dnes někteří myslí. Já jsem si hrála hlavně s autama a lesba nejsem 😀. Zrovna dnes si syn hrál dobu s našima hrníčkama, tak říkám, že mu asi budeme muset pořídit kuchyňku a manžel na mě koukal jak na blázna, že přece kuchyňka není pro kluka. Tak jsem mu jen řekla, že jestli si bude chtít hrát s kuchyňkou, tak bude mít kuchyňku. Stejně mi (až bude větší) bude pomáhat v kuchyni, že bych ráda vychovala syna, kterej si umí aspoň něco uvařit. Tak se zasmál a ve vtipu říkal, že to teda bude muset vyvážit nějakým samopalem.
@katule1990 😅😅 samopalem. Syn si třeba ve školce i rád hraje s kočárkem, vozí v něm plyšáky, dává je spát a tak. A přitom si hraje hodně i s vlakama, stavebníma strojema atd. Já teda upřímně moc nemusím ty army hračky, naštěstí to zatím nevyžaduje, ale beztak to přijde. Kuchyňku jsme kupovali čerstvě ve dvou letech a než jsem slyšela názor některých členů rodiny a kamarádek, tak mě zrovna u kuchyňky nenapadlo, že to není unisex. Už jen kolik je známých šéfkuchařů vs. šéfkuchařek.
@pipi_puncocha Mě teda taky nenapadlo, že kuchyňka není pro kluky. Proč jako? Aby si náhodou nemysleli, že by mohli někdy něco v kuchyni dělat, až budou velcí 😲? Nojo, samopalem...manžel je policajt, tak nás asi army hračky neminou 😅😅.
A ohledně toho vaření - říká se že chlapi jsou lepší kuchaři jak ženy. Třeba můj děda byl génius na vaření, a to byl vyučen jako řezník, ne jako kuchař.
@klokanka31 to bych rekla bude dost tim, ze vetsinou vari hlavne pro zabavu (ne kazdy den zas a znovu). Ja jsem taky podavala lepsi vykony a vic jsem si s tim hrala, dokud jsem nemusela 🙂 Zajimavy je, ze znam jen naprosty minimum chlapu, kteri pecou.
@pipi_puncocha Lepší, když se s army hračkami vyblbne teď, než když si to bude kompenzovat v dospělosti.
Chlap, který vaří je sexy❤ Můj muž moc nevaří, ale když náhodou ano, tak miluji ten pohled na něj.
Když se klukovi líbí růžová, neznamená to, že je gay a kdyby gay byl tak, to není přece v dnešní době žádná tragédie.
Z mého pohledu je rozdíl respektující výchova, kdy se naplňují potřeby dítěte jako je láska, pocit bezpečí, potřeba objevovat. Druhý styl dítě si může dělat, co chce, kdy dítě skáče rodičům po hlavě a cvičí s nimi, není dobré. Pro vývoj dítěte a psychiky je důležité zažívat pocity bezpečí a lásky, paradoxně z něho vyroste vyrovnanější jedinec, než někdo, kdo zažíval strach a nejistotu. Já se občas divím s jakými exempláři jsou tady ženské schopné zůstat, to podle mě souvisí s nízkým sebevědomí, neúctou, nerespektem sama k sobě a to má kořeny v dětství, kdy nezažily lásku a bezpečí.
Umetání cestičky, přehnaná péče, kdy dítěti je vše servírované pod nos, neumíse se o nic snažit, není úplně dobré. Tohle dítě vlastně nedostalo šanci se to samo naučit. Nikdo ho nenaučil pracovat na sobě, pak se složí před prvním problémem. Podle mě je ideální vést dítě k zodpovědnosti a ne slepé poslušnosti, protože místo autoritativních rodičů poslouchá partnera "debila" nebo šikanujícího šéfa, manipulativní "kamarádku". Já jsem měla nějakou variaci respektující výchovy a jsem za to ráda.
Vidím z pohledu tety přístup více autoritativní, výchova k poslušnosti, více komandování a druhý přístup více respektující, liberálnější a je mi bližší respektující a liberálnější. Naopak mi to dítě z respektujícího přístupu přijde odolnější, běželo po trávě, natáhlo se, jak široké, tak dlouhé a hned hlásilo, jsem v pořádku, žádná slza. Dítě s autoritativní výchovou se při hře bouchlo do ruky a bylo slzavé údolí. Nepopírám, že ho to bolelo, leklo se. A něco je dáno vlastnostmi, někdo je tvrďák, někdo je emotivnější. Prostě, když má dítě šuplíkové období nechám ho kramařit, když má potřebu napřed sedět u matky na klíně, tak ho tam nechám a nekomentuji to blbě, ty jsi ale stydlín.
@mandala takže jsi starší než můj muž? Ano, naši rodiče byli svázáni předsudky ještě víc než my. Moje děti si nemohou dělat co chtějí, stále dokola se soustředíš na zcela nepodstatné věci, ale ano, hovoří to o tobě.