Stáhnout 2letou dceru z miniškolky nebo počkat?

@kika_21 Pokud mas dojem, ze dite nevidi rozdil v tom, zda je matka doma nebo v praci, tak to deti pekelne podcenujes. A nikde jsem nepsala, ze to dite neco umyslne predstira, to preskakujes na druhou stranu barikady, kde jsou deti povazovany za vychcanky nejpozdeji od konce novorozeneckeho obdobi.

@kika_21 Fakt jsi z meho prispevku udelala naprostou ptakovinu. Ale budiz... 😂😂

Nečetla jsem úplně celou diskuzi. Ale jako první bych zkusila poslat do školy tatínka. Občas se opravdu stává (hlavně u vychytralích holčiček) že pláčem maminku vydírají. A pokud opravdu pláče jen před Vámi, pak se bez problému zapojí a celé dopoledne si na vás s pláčem nevzpomene, tak si myslím že jen zkouší, protože pochopila že školka se stane streotipem (že tam bude chodit pořád, ne jen když zrovna bude chtít)
Děti to dělají, znám to ze své praxe. A pokud problémy začaly jak píšete až po nemoci ani se není čemu divit.
Protože když byla nemocná, běhala jste kolem ní, měla všechno a vaší 100% pozornost, ve školce je dětí víc a paní učitelka se nemůže věnovat jen jednomu dítku. Děti na to nejsou zvyklé a usoudí že ve školce jsou sice hračky a kamarádi ale občas mě někdo majzne (to se prostě stává, učitelka nemá oči všude) a pozornost taky nemám furt. Musím o ní bojovat s dalšími dětmi. A doma mám vlastně taky hračky, občas jdeme na hřiště kde jsou i kamarádi a máma od které mám pozornost a nemusím se s nikým dělit. Co by jste si vybrala vy?
Pokud opravdu chodí jen 2x-3x za týden na dopoledne není na to úplně malá. Nejdůležitější je být s dítětem do 2 let, pak by se mělo pomalu odpoutávat ;) To je můj názor a mé zkušenosti. Přeji hodně štěstí 🙂

Souhlas s
@shine2015 a
@svetlus_pepca , není co dodat...
Já osobně bych se velmi bála toho co si dcerka bude myslet...já placu,nechci mezi cizí a maminka se mě zbavuje...protože bohužel ty děti to tak vnímají, neznamená že když kdysi chtěla...že bude chtít pořad, i děti se mění a malá zjistila že doma je líp... máte možnost ji mít doma, do práce nemusíte tak proč ji trápit ,ale vase rozhodnutí

@milius -- Zamyslela bych se nad tím, jestli je opravdu potřeba čekat týden, dva nebo taky měsíc, dva, jak někdo psal, jestli holčička přestane plakat? Chápu, když někdo musí do práce, ale v případě, že jsi doma, bych dceru nenechala trápit. Však pro tebe je to taky těžký, když jí ráno vypravuješ a vedeš plačící, ne?

Nebudu psat, zda je to dobre nebo ne. Jen me zkusenosti.
Mame 3 deti. Nejmladsi je 8mesicu, ale obe starsi deti davame od 1roku a 9 mesicu do skolky. Nidky jsem toho nelitovala a oba s manzelem se shodujeme, ze to bylo dobre rozhodnuti. Samozrejme prvni rok chodili jen 2x tydne na dopoledne (9-12h)

Starsi dcera zacala prvni rok v zahranici, pred jejimi 3 nerozeninami jsme se vratili a chodila do soukrome 3x tydne na dopoledne. Ve 3 letech a 9 mesicich zacala chodit do statni. Je velice komunikativni, spolecenska a nikdy neplakala. Jen se ze zacatku ujistovala, zda pro ni prijdu.

Druha dcera je mamanek, introvertni. Presto jsme se opet rozhodli, ze vyzkousime soukromou skolicku. Na vyberu jsem si dala vice zalezet. Byla jsem tehotna a mela jsem strach jak dcera mladsiho sourozence zvladne. Nemame pobliz babicky ani nikoho, kde by byla chvili beze me. Porad me mela za zadkem. A opet musim rict, ze jsem byla rada, ze jsme se tak rozhodli. Zacala chodit 4 mesice pred narozenim sourozence na 2-3 dopoledne (9-12) v tydnu. Byl ji 1 rok a 10 mesicu. Brecela asi 3x pri louceni po prvnich 14 dnech, kdy to bylo uplne v pohode. Jen byla ze vseho trochu vykulena. Ve skolicce byli taky max. 10 deti a 2 ucitelky, ktere byly opravdu uzasne. Ted jsou ji 2 roky a 10 mesicu a od zari chodi do statni skolky. Prechod pro ni byl mene narocny. Prichod mimina obe dcery zvladly na vybornou. Zadne vetsi sceny, vetsi zarlivost..apod.

Chapu Vasi rozpolcenost a to ze to resite. Me bylo tech par slzicek taky lito, ale nez jsem si obula boty, bylo po placi. Rekla jsem si, ze to jeste parkrat zkusime a pokud se tam nebude tesit a bude plakat, necham ji doma. ALe vzdy jsem ji vypravela jak to tam bude fajn, jak si bude hrat (ucitelky mi tenkrat taky rikala at to nevzdavam, ze to zvladne, hlavne at ja jsem pozitivni), ucitelky byly zlate, mazlici, plne napadu a pozitivni energie. Plakala asi 4x, jednou intenzivneji. ALe pak si vsechno sedlo a rano uz stala u dveri v pyzamu s backurkama a tesila se. S prostredni dcerou chodi do tridy i 4 lete deti, ktere placou a delaji nekdy opravdu velke divadlo. U kazdeho ditete je to jine a ne vzdy vyssi vek ditete k necemu pomuze. Trapit bych sve deti nenechala, ale nekdy se par slzicek musi zvladnout pohlazenim, trpelivosti a nehazet hned flintu do zita.

Preji at toto preklenovaci obdobi nakonec zvladnete a dcera je ve skolce spokojena ;)

dávala jsem syna do soukromé školky - kde brali děti od 2 let - a teda když sem tam syna dávala a vešla sem do té třídy, kde byl syn nejstarší (čerstvě 3), tak opravdu děti nevypadali, že by byli nějaké poznamenané, že je 24h/7d neopečovává mamka ale hráli si, smáli se. Jasně že některý ztropili občas scénku, při odchodu rodiče, ale jakmile se zaklapli dveře bylo jasně vidět, že to byla jen hra dítěte :D
Dělala jsem i ve školičce kde teda áno, zažila jsem, že byl jeden chlapeček natolik úzkostný, že opravdu po mamince probrečel většinu času tam 😔 ale je prostě rozdíl takové to divadýlko pro mamku a pak opravdu citlivé dětičky, ale vaše holčička mi nepřipadá že by nebyla zralá 🙂
Jinak já sem chodila do školky až na poslední rok před školou, tj od 5 let - a teda následky to mělo. Nejvíc v zapojování do kolektivu ale i jiné věci, také mamka moje nebyla žádný pedagog, takže ač mě samozřejmě milovala, některé mé stránky se dali rozvíjet více. Ale to je zas na jiné povídání. Ale prostě ač se některé maminky chtějí do posledního dechu cítit potřebné a mít svoje děťátko u sebe do 18, fakt je ten, že dítě/člověk je tvoreček společenský. A 2,5 let už je věk, kdy jí to jistě hodně dá. Navíc když je vaše holčička společenská a nemamánkovací a nedáváte jí tam od 7-17 od PO-PÁ ;) ale jedná se o pár hodinek. A až se mimi narodí, budete ráda že to tak je a i vaše malá uvítá změnu. Syna jsem dávala po narození sourozence do soukromé školky a žárlení to nevyvolalo ani náznakem, ba naopak, měl nové zážitky, chlubil se doma tvorbou, byl nadšený ;) Mohli jsme si tak povídat o nových věcech.
Uvidíte, jak to ucítíte, ale přece pár ranních slziček není důvod k přerušení 🙂 navíc když po školce vám pak hrdě ukazuje obrázky a výtvory 🙂
Asi to vypadá, že vás tu lanařím 😀 ale jen předávám vlastní zkušenost jako matka dvou dětí a i jako dozor ve školce.

@tahejhulata holčička není schopná uvažovat tolik do budoucna-jedině že by jí někdo řekl, že nepůjde do školky, když tam bude brečet. Proto je dobré tam dávat dítě na každý den a v momentě, kdy jsem si jistá, že tam dítě chci dát JÁ. Samozřejmě vnímá, že je máma doma-a tak to má být, pokud jí nejsou ani tři a pokud to jen trochu jde.My jsme ta jistota, od nás se potom sebevědomé dítě rozbíhá do světa. Ale nejdůležitější je právě to, že když takhle malému dítěti řekneš, že zítra budete dávno na chatě, bude se ten den víckrát ptát, jestli už jedete na chatu, prostě teprve na konci MŠ, ale spíše na počátku ZŠ chápe členění dne-dopoledne, odpoledne atd.Já nějak neměla ambice dávat děti po 2. roce do školek, byla jsem doma a bavilo mě se o ně starat-i s novorozencem k tomu. To jenom na vysvětlenou.Takže i kdyby vykládala i s učitelkou-viz příspěvek zakladatelky, že byla smutná z pláče jiných jen tak, nebo i kdyby to říkala schválně, aby nikam nemusela, bylo by fajn ji nechat doma, jde-li to.Vždyť bude chodit později, teď se nic nestane.Malovat si můžeme doma, MŮŽEME DĚLAT I JINÉ AKTIVITY, U NÁS UŽ KAŽDý dvouletý přišel do styku nejen se sourozenci, ale i s dětmi na hřišti nebo v Sokole...

malou jsem dala letos do školky od prvního dne rovnou od rána 7,30 až do 15,00.. první den v pohodě, až do konce druhého týdne mi každé ráno plakala, celou do školky také, a učitelce prvních pět minut také, pak už ve školce byla v pohodě.... třetí týden už přestala plakat a ve školce se začala konečně i zapojovat, začala malovat, tvořit, zpívat, našla si kamarády... no a od 4. týdne vše jak bylo akorát s tím, že jak si ji přivedu domů, tak je všechno špatně a až do usnutí je na zabití..dle učitelky ji došlo, že ta škola je už napořád, tak se mi mstí...každý týden je u nás prostě jiný a nový... beru to tak, že si zvykne a zase příjde něco nového za týden, za měsíc..... už jsem musela do práce, tudiž jsem ani neuvažovala, že bych ji tam přestala dávat a i kdybych doma byla, tak tam bude chodit dále... musím vydržet ty její nálady, věřím, že se to brzy spraví a ty taky uvidíš, že se to zase časem změní.. jen vydržet 🙂

Já dala malou do soukromých jesliček v roce a půl. Nejprve na dopoledne, ale hned druhý den už i se spaním a svačinou, takže do tří. Je tam tři dny v týdnu. Chtěli jsme dva, ale dcera je nadšená. Musí ji tam ale vodit manžel. Mně vždycky zahraje divadlo, ale jak se za námi zavřou dveře, absolutně je už ve svém živlu. Momentálně jsme v situaci, kdy nám i od auta utekla zpátky ke dveřím, protože tam jsou ještě děti.
Napíšu to zcela uprímně, ať někoho klidně i nadzvednu ze židle, ano, potřebuji si od malé odpočinout. Je to velice aktivní dítě, které neustále vyžaduje kolektiv, který já ji bohužel nemůžu dát. Kolikrát jsem už z toho tak unavená, pak mě čeká ještě minimálně hodinové uspávání a v noci se taky nevyspím, protože malá si vleze do naší postele nějak ve dvě ráno a vrtí se a vrtí. Je to dítě, které je velmi napřed a hodně se tam toho naučí. Zítra jdou třeba na koně, ve středu mají plavání. Ona moc ještě nemluví, ale vždy mi ukáže, co cvičili, s čím si hráli.
Já bych se tu ani neptala nikoho,jestli je to správné, nebo není, protože to musíš cítit ty. Ty jsi matka a každé dítě je jiné. To, že má někdo dítě jako svou přísavku a argumenty, že ti to pak ve stáří spočítá i s úroky, je opravdu hloupost. Celý náš ročník byl odchován jeslema a neznám nikoho, kdo by měl z toho trauma a pánečku, to byly jesle jak řemen, to se teď vůbec nedá srovnat a zvlášť, když je dáš do soukromých.
Já bych malou nedala do jeslí, kdyby tam probrečela celý den, nebo třeba hodinu v kuse a to pravidelně. Ale ze začátku každé dítě poplakává, Ale když vidím, jak je tam spokojená, jak konečně přibývá na váze, protože vidí u druhých dětí, že se jí a dokonce, že ty děti sedí u stolečku, což ona obsolutně neuznávala, tak si říkám, že jsem nic špatného neudělala.
Jo a s tim odpočinkem, to zas tak neberte doslova DDD Začínají u nás v práci registrační pokladny, tak chodíme všichni, kdo mají ruky a nohy a dáváme to dohromady, ale přiznám se a to zcela otevřeně, prospělo to všem.

Taky napisu nas pripad. Druhe ditko, holcicku jsem prihlasila ve trech letech, aby do skolky sla obcas, zvyknout si, dokud tam ma brachu. Ani jeden tam moc byt nechtel. Parkrat do mesice a vetsinu casu spis promarodili. V loni uz tam byla bez brachy a sla tak jednou dvakrat v mesici a to kolikrat s placem, kdyz tam nahodou nebyla kamaradka. Nemela sem to srdce ji tam nasilim tlacit, i kdyz sem si byla vedoma, co tim muzu zpusobit. Ze vzdycky polevim a ona toho bude vyuzivat. Presto mi to nedalo a na kazdodenni otazy babicky a sousedek,, ty zase nejsi ve skolce?" jsrm odpovidala, ze je nam spolu dobre doma a jeste ma pred sebou dva roky cgozeni do skolky. Po prazdninach sem si myslela ze to nebude o moc lepsi, ale opak je pravdou, chodi s radosti kazdy den, rano mne dokonce honi, ze nechce prijit posledni, ucitelky ji kazdy den chvali jak je sikovna, ze v ni maji dalsi ucitelku, ze se stara o mensi deti, proste parada. Dle meho proste musela dozrat a verim, ze ne vzdy to deti zkouseji, nekdy vazne potrebuji vic maminku. Vzdyt povinnosti budou mit uz cely zivot. Nekratme jim zbytecne bezstarostne detstvi..

Tak dle nejnovějších názorů psychologů prý většina dětí je zralá až kolem 4 let..to jen nám dospělým to vyhovuje dřív..(kariéra,odpočinek..)..já věřim, že to děťátko chce mezi děti, ale za přítomnosti maminky někde opodál..nevěřim prostě, že takhle malé dítě si vynucuje něco..jen chce být s maminkou a je to úplně normální, takže bych jí stáhla domu..zkusilo se to a evidentně je ještě brzy..je to samozřejmě tvoje věc, ale dej na svojí intuici😉

@milius ahoj připojím môj názor-skuseniost malý začal chdit do miniskolky měsíc před 2narozkama na 1x v týdnu pak 2X v týdnu a iba dopoledne aaaale prvých 5-6x super hraní pohoda neplakal ale pak byl hodně nemocnej a dělal ked šel.znivu do skolky hoodne velké scény museli mi ho řvát od nôh a z náruče abych mohla jít pryč... Bolo to pre mňa hrozne ale vzhľadom že nikiho nemáme žádné hlídání a ani muž nepohlida tak som potrebovala trochu času abych mohla udělat něco doma takého co se s malým nedá je mamanek sám si nikdy pořádně nezahraje... Tak od ledna chodil 3X týdne a neboli sme tolik nemocný a rev neskutočný každé ráno ale keď som sa bavila s ucitelkama máme úplně dokonalú škôlku a perfekt učiteľky tak mi ukazivali fotky a aj vide a pár x som sa stala svedkom toho ako nepricetne reve a něco jsem zapomela a ked som to v té stejně minutě nešla ke dveřím viděla som ze môj "uplakanek" si utrel slzy začal se rehotat a šel si krásně hrát prostě mi hrál divadlo jak blázen od května chodí skoro stále do skolky a od prázdnin 5dní v týždni aj spanek a od nového školského roku a pár prvých krízových dní ani nezaplace... Občas tie deti hrajú maminkám na city a velmi dobře vedia ako na to... Ale není ti tak vždy jak tady některé maminky píšou ked je dítě i celý den ve školce smutné je to na zvážení ale je tu zase to ale co ak to bude pak zneužívat kes půjde i do normální skolky.... Tak vám držím palceky taky čekáme v březnu další mimco...

Vždycky,když jsem byla těhotná,bylo starší dítě/deti (mám 4) v posledním trimestru nervoznejsi, chtělo víc byt u me, plactivost. Deti to citi, chtějí byt u mámy. Kromě toho je hodně mala a az se narodí miminko, bude pro ni ještě náročnější maminku opouštět. Pokud do školky nemusí, rozhodne bych ji tam nedávala, tohle není vhodné období, zvlášť při téhle reakci, kdy pláče. Kolektiv může mit i za vaší přítomnosti v mateřském centru a na jiných aktivitách.

@mialagia jasně, proč ne, za deset let si přečteme, že až od 7, pak od 10, hlavně "obdivuji"ty, co úplně izolují děti i od základní školy a učí je doma.
No, už se těším, že za 15 let to všechno budou zase dementovat. Je to pořád dokola.
Každé dítě je prostě jiné. Nečtu chytré články, ani chytré knížky. Řídím se svou intuicí. A pokud vidím usměvavé dítě, kterému se z jeslí ani nechce, tak ho nebudu doma držet násilím s matkou, která mu ten kolektiv prostě nedá. Hlavně v tuto dobu, kdy už na hřiště nechodí téměř žádné děti, protože je zima.

@nina8888 ano, je to tak. Malá chodí do jeslí téměř jako poslední, až na devátou a snad jen jednou jedinkrát jsem tam slyšela pobrekávat jedno dítě. A to ještě nevím, jestli to vůbec bylo z důvodu stýskání.

@milius ano - většina dětí ve školce pláče a to proto, že podle psycholožky není až 60% tříletých dětí připraveno jít do školky ☹ .

A teorie některých maminek - však o co jde - vytrváme, necháme je vyřvat 😠 Nechápu proč, když to není nutné - nyní nepracuješ a navíc budeš na MD/RD s dalším dítětem.

Já nevím - na MK se řeší každý prd během těhotenství, ale po porodu okamžitě dítě separovat do vedlejšího pokoje a pak šup, co nejdříve do školky.

a ještě jsem chtěla napsat takový úsměvný příběh, kdy se nám stalo, že jsme byli celá rodina na kole na výletě a zastavili jsme se v parku, kde je dětské hřiště. Vedle toho dětského hřiště je pak velká zahrada, kde je MŠ, ale ta je oplocena. Přišly tam úplně cizí děti a malá začala ukazovat, že tam chce a pořád mi dělala pa pa. Pak už to bylo neúnosné, protože ji to na izolovaném hřišti nebavilo, tak jsme se rozhodli, že pojedeme pryč. Začali jsme chystat kola a malá hodila nohy na ramena a rozběhla to, jak se dalo, směrem k té zahradě a než jsem ji doběhla, protáhla se nějakou skulinou a byla uvnitř. Volala jsem na ní, ať jde k plotu zpátky, ale ta už byla ve svém živlu a nějaká maminka, která ji vyhrožovala, že pojede bez ní domů, ji vůbec nezajímala. Pak mi ji místní učitelka musela násilím šoupnout přes plot. V té době jsme se právě rozhodovali, jestli zvolíme jesle a nebo s ní budeme pořád obrážet hřiště. Takže si v podstatě řekla sama.
Ale jak už jsem napsala jednou výše, kdyby to špatně snášela, že by tam byla smutná, nebo bych sledovala nějaké změny v chování, tak bych ji stáhla. Ani bych ji zvykat nenechala.

@sisinka74 tak 2 nebo 3 letý dítě kolektiv nepotřebuje.. resp.s mámou jo, ale ne aby tam bylo samo..ale rozumim, že to je individuální..taky inteligentní dítě brzy pochopí, že prostě maminka odešla a pláč už nepomůže, tak se smíří se situací, ale neznamená to, že z toho nemůže mít nějaký negativní následky na psychický vývoj, osobnost..je to sporné téma ať si každý

dělá co považuje za nejlepší pro svoje dítě😉

@mialagia moje dítě kolektiv vyloženě vyžaduje DDDDDD Bude mít 20 měsíců DDD Já se doma můžu postavit na hlavu, kreslím si s ní, zpívám, cvičím, skládám kostky, češeme se, vaříme, já nevím, co ještě, no, prostě dělá to se mnou, ale u každé činnosti vydrží max 5-10 minut. Pak už kňourá, že chce něco jiného. A nebo mi u toho pořád opakuje děti, děti... Je to prostě samostatná jednotka. Zřejmě po mě. Prý jsem byla úplně stejná. Máti mě doma držela do 4 let a dodnes na to vzpomíná, že si se mnou vůbec nevěděla rady a přitom mi dala všechno. Byl klid, až mě hodila do školky D Ale opravdu je to individuální a něco řešit podle tabulek, nebo výzkumu, je holý nesmysl. Některé děti nejsou připravené na to být bez mámy nikdy a rodiče jim dělají full servis i v dospělosti DDDD

@sisinka74 a některé děti zase maminku potřebují třeba do těch 4 let a zřejmě je jich většina..Já jsem zase byla v jeslích ptž máma musela do práce, táta byl na vojně a mateřská byla prý jen půl roku..a že by mi to pomohlo osamostatnit se tak to vůbec spíš naopak, ale jako přežila jsem to samozřejmě..☺

@mialagia no ale to se tu celou dobu snažím vysvětlit. Protože napsat, že 2 nebo 3 leté dítě kolektiv nepotřebuje, nebo ano, ale pouze s mámou, nemusí být vždy pravda.
Stejně jako dítě sledovat podle nějakých tabulek, nebo výzkumů.
Některé dítě je samostatné již hodně brzy a některé děti se neosamostatní snad nikdy. Co člověk, to originál. A taky záleží na rodičích, jak ho vedou.
Jinak výzkumy od Matějíčka, prosím, neberme moc vážně, ty se zakládají převážně na dětech z dětských domovů.
Ale i tak se nemá nic přehánět. Určitě bych nedala malou do miniškolky na celé dny v týdnu. Mně úplně i malé stačí, že si dva-tři dny v týdnu na pár hodin pohraje a jsme zase spolu. Hlavně ten čas tak letí, že se ani nenadějem a vyletí nám z hnízda. Teda některým DDD
Jinak k tomu osamostatnění, je to i o povaze. Já už bydlela sama týden před maturitou a v podstatě se nikdy už domu nevrátila. Moje máti byla na mě tak fixovaná, že mě to strašně ubíjelo. Ale jen takovou tou opičí láskou, ale to je na jiné téma. No a někdo se z té lásky, nebo závislosti na rodičích nemůže vymanit dlouho, třeba i nikdy. Ale jestli v tom hraje nějakou úlohu docházka do jeslí, nebo do školky, to se asi na 100% nikdo nedozvíme. Můžeme se jen domnívat.

@sisinka74 já myslím, že si rozumíme..Jen ty máš možná pocit, že protože tvoje dítě je takové, že to je normální a já si spíš myslím, že tvoje dítě je výjimka v tomto věku..navíc si myslím, že zbytečně vyzdvihuješ ty mamánky to je asi fakt spíš povahou a ne tím, že dítě by šlo do školky až ve 4 letech..jinak pokud je ve školičce vždy jen pár hodin tak pohoda..jiná by byla tam šoupnout rovnou na celé dny😉

@mialagia není vyjímka. Mám plno kamarádek, které mají děti s podobnou povahou, jako je naše Viktorka. Abych se přiznala, mám snad jen jednu kamarádku, která má o půl roku staršího chlapečka, než je naše Vika a ta z něho toho mamánka vyloženě dělá. V podstatě se nemůže od něj hnout ani na krok. Zvláštní je, že když hlídala jako ještě bezdětná svoji sestřenici tři děti, mívala je velice často a na delší dobu, tak je měla naučené úplné samostatnosti, ale na své dítě je abnormálně přecitlivělá. Už teď ví, že ho nedá ani do školky. Je to opravdu o povaze dítěte, ale taky hodně i o přístupu rodičů.
Ale já raději mlčím, protože jsem taky v určitých věcech měkouš DD Malá spí s náma v posteli, dudlíků má asi deset a z nočníku má vyloženě legraci. Udělá pár kapek a se smíchem se mi vyhrčí vedle něj.
Líbí se mi tvá poslední věta - Ať si každý dělá to, co považuje za nejlepší pro své dítě.

@sisinka74 jasně moje kamarádky co maj teď 2.bejby a 1.kolem 3 let, tak taky chodí do školky, ale asi tak jako tvoje - párkrát v týdnu na dopoledne si pohrát..a jak už jsem myslím psala to mi prostě přijde jako úplně něco jinýho než ho tam dát od rána do odpoledne/večera celý týden..celý rok..☺

Dcera chodila do miniskolky na tri dopoledne od 18 mesicu. Ze zacatku jsem ji tam vedla... ja strach, ona strach nervozita...po dvou tydnech ji tam zacala vodit babicka. Babicka zadny strach, dite zadny strach. Po dvou tydnech se tam tesila. Deti jsou chytre a prakticke a citi nejistotu jako psi. Takze ja jsem se taky zacala tvarit, ze proste se tam chodi hrat a hotovo. Ted ve trech letech se pta jdeme do skolky a zacne jasat a oblikat se....a neprijde mi psychicky deprivovana a vadna.

@sisinka74
@mialagia holky v necem mate pravdu obe. Mame dve holky po roce...starsi jde do kolektivu stastna a chce vyzaduje a o rok mladsi si vyhraje sama...ale se starsi do skolky chce. Kdyby ale mela jit sama tak i ted ve 4letech bude radeji se mnoj doma...
Je to dite od ditete,nicmene kóem mame taky spis deti co nechteji do skolly....
A tady byla otazka zda dite nechat ve skolce kdyz breci a byt tam nechce....coz za me tedy vzit domu ,vubec kdyz jswm doma ja...

Chudák takhle malá do školky kord když je maminka doma?

@milius Kdyz uz jste ji do skolky dali, tezko radit, ale ja predpokladam, ze deti nejsou apriori vypocitava stvoreni, co se nas snazi dobehnout, takze kdyby to byla moje dcerka, vzala bych si ji proste zpet domu. Vlastne, ja bych ji tam vubec nedavala, chvili po 2. narozeninach jit k "cizim" je podle me brzy, zvlast kdyz jsem doma. A trapit ji ve dvou letech, aby se pak min trapila ve trech mi prijde nesmyslne. 🙂