Deprese a zoufalství po porodu, zažily jste?

Ahoj, rada si prectu vsechny vase nazory na toto tema.
Budu uprimna. Uz v tehotenstvi se u me rozvinula obsedantne kompulzivni porucha (celodenni tyranizovani se myslenkami napr. ze kdyz pouziju tuhle sklenicku, miminku se neco stane a podobne). Na prvni pohled blbosti, ale co kdyby...
Mela jsem sileny strach, ze o dite prijdu, ikdyz vse probihalo nastesti v poradku.
Porod byl dlouhy, ale zvladla jsem to. V porodnici nejdriv pocity totalniho stesti, pak to slo z kopce. S kojenim jsme problemy nemeli, ale moje psychika dostala strasne
zabrat. V porodnici jsem mela regulerni pocit, ze se zblaznim. Nedokazu to vysvetlit. Byla sem uplne v prdeli. Nedokazala jsem normalne myslet.
Strasne sem chtela domu.
Doma to teprve zacalo. Ze zacatku mi vsichni pomahali, ale pak to opadlo a je vse na me. Doma neuklizeno, neuvareno, ja nekdy cely den v pyzamu. Maly je nastesti zdravy, ale hodne breci a malo spi. Ja jsem utahana, nevyspala. Strasne me ta pece vycerpava. Ze zacatku jsem mela panicky strach z toho nahleho umrti a nikdy bych si nelehla, dokud by maly nebyl v postylce na monitoru. Porad sem si predstavovala, ze to jednoho dne zacne zvonit. Nechtela jsem byt doma s malym sama.
To uz se zlepsilo, ale porad jsem strasne unavena, vystrasena a zoufala. Nekdy mam na nej chut rvat, co zase chce. Hodne casto vzpominam na zivot pred miminkem, jaka byla pohoda a ze vstavani do prace byla sranda. Vlastne i ta prace, ikdyz sem ji nesnasela. Ted se snazim prezit kazdy den. Vubec mi to neutika. Vecery jsou nejhorsi. Tu svoji nemoc mam porad, ikdyz se snazim s tim bojovat. Ted se citim v noci strasne neprijemne, kdyz mam k malemu vstavat. Mam strach, bude to znit silene, ale z ruznych nadprirozenych bytosti, ktere by chteli me nebo malemu ublizit. Je to sileny. Nic se zatim nestalo, ale mam z toho fakt neprijemny pocit, protoze na urcite veci mezi nebem a zemi verim. Taky je to tim, ze ten mozek je uplne zpitomely, jak skoro nespim.
Strasne se tesim, az maly vyroste a nebude porad rvat, az se sam zabavi a tak.
Maly je nadherny a ja ho miluju, ale nekdy bych ho nekomu na par dni dala a poradne si odpocinula, ale nejde to, kojim.
Chodila jsem na terapii, ale moc mi to nepomohlo.
Ted se to neda, kdyz mam doma male miminko. Pripadam si jak blazen. Neuzivam si to a stvou me vsechny maminky s dokonalymi hodnymi detmi, ktere v noci spi.

Jsem blazen?
Diky.
oililygirlautor
4. lis 2013
@mitote
@megy
@pincola
@tvarohacek

Strasne moc dekuju za podporu!!! Vazne. Asi je opravdu treba s tim neco delat. Ja vzdycky takova rozumna, vesela holka, mam ted strach ze zivota, jakoby se bojim radovat, abych neco nezakrikla. Sem strasne uzkostna. To sevreni nikdy nepovoli. Uz sem tak daleko, ze si ty prikazy co muzu a co ne davam nekdy i ve snu.
Diky, ze jste me donutily jednat!!!
oililygirlautor
4. lis 2013
@monad diky, mej se take fajn
luthien.k
4. lis 2013
@oililygirl dopporučuji kontaktovat http://www.klinickapsycholozka.cz/kontakt/ Specializuje se na tyto problémy.
luthien.k
4. lis 2013
http://www.mojebetynka.cz/tehotenstvi-a-porod/t... Ještě tady dole jsou kontakty na psychology, kteří umějí pracovat s těmi poporodními psychickými potížemi...

Ten čas by sis určitě udělat měla, jak to jen půjde... 😉
oililygirlautor
4. lis 2013
@luthien.k moc ti dekuju, ale ta psycholozka je z Ostravy.
Ja ty problemy mela uz pred porodem. Neni to tedy jen nasledek porodu.
luthien.k
4. lis 2013
@oililygirl rozumím. I tak bych se raději svěřila do péče někomu, kdo má zkušenosti právě s těmi stavy kolem těhotenství a porodu, v tom druhém odkazu na konci článku jsou i nějací z Prahy...
oililygirlautor
4. lis 2013
@luthien.k diky
jennyska
19. lis 2013
Ahoj @oililygirl @svija @saminomimino

mohu Vás poprosit o vložení vlastní zkušenosti s depresí, ať už to v těhotenství, po porodu a nebo obecně do naší Wiki knihovničky, kterou si tady s maminkami tvoříme? Stačí svou radu, tip, zkušenost napsat do http://www.modrykonik.cz/deprese/ a pomoci tak všem ostatním ženám, které si právě prochází stejným obdobím a hledají radu, podporu, pomoc apod. 🙂

Děkuji Vám, že pomáháte a přeji fajn den.
Janča

PS: Přispět může úplně každý. Knihovnička je otevřená všem, kdykoli! 😉
svija
19. lis 2013
@jennyska - klidně bych přispěla, ale nemám depresi, ale obsedantně-kompulsivní poruchu. A na to tam asi nemáte kolonku 🙂 .
saminomimino
19. lis 2013
@jennyska bohužel s depresí nemá zkušennost
jennyska
20. lis 2013
@svija Ahoj Svijo a myslíš, že bys o této poruše mohla napsat pár vět jako nový článeček? Máš s ní zkušenosti, určitě jsi si o tom i dost načetla... Děkuji za odpo. Janča
matulkaha
8. pro 2013
Milé ženy,
také bych se ráda podělila o svůj příběh a snad i požádala o podporu. V červenci se nam narodil krasny zdravy chlapeček, kojení jsme nastartovali perfektne. Po příjezdu domů jsem přestala spát, jíst a měla jsem nevysvětlitelný strach. Věděla jsem, že je zle, ale snazila jsem se vydrzet kvuli kojení, nakonec jsem to po 2,5 mesicich vzdala, prestala kojit a nechala si napsat antidepresiva. Ale výkyvy nálad stále přetrvávaly, nakonec jsem skoncila hospitalizovaná na psychiatrii. Zmenili mi léky a čekám, že snad zaberou. Je mi tu hrozně smutno. porád se mi chce plakat. na jednu stranu se mi po chlapečkovi hrozně stýská a na druhou si nedovedu predstavit, ze bych se vrátila domů a starala se o nej. Už jsem tu 12 dní. mám strach, že mi nic nepomůže a já budu porád nešťastná. A všechny hezký chvíle s chlapečkem mi utecou....cítím hroznou beznaděj a mám pocit, že mě ten smutek zevnitř rozerve. A chjo, kdybych si tak někde mohla koupit kousek štěstí...

Začni psát odpověď...

Odešli