Kupujete dětem hračky "jen tak"?
Ahoj, mám dvouletou dceru a svátek i narozeniny má v období vánoc, takže po zbytek roku už nemá co slavit. A samozřejmě protože se rychle vyvíjí a každý půl rok je to zase úplně jiné dítě, kupuju jí hračky, knížky, aktivity adekvátně k jejímu věku během celého roku. Myslím, něco koupím skoro každý měsíc. Manžel a zbytek rodiny ale s tím nesouhlasí a mají pocit, že si tak jen omlouvám to, že jí rozmazluju a že zbytečně utrácím. Jak to máte vy?
@tyf stejně tak to beru já, motorku jsme kupovali na jaře jen tak, když byla potřeba, loni jsme zas na jaře kupovali kolo jen tak, protože 12 jí byla malá a nenechám ji do podzimu s kolenama pod bradou jen proto, že narozky budou až na podzim. Ono třeba druhé dítě k těmto věcem příjde taky jen tak, protože je zdědí. Barvičky, papíry a další tvořivé věci tak kupuji průběžně, jak jsou potřeba, podporuje to tvořivost, jsem ráda, že je to baví.
Ona je skromnost a skromnost. Skromnost v materiálních věcech, aby si děti vážili věcí, které mají, protože nerostou na stromech a peníze se netisknou. Ale mám kolem sebe pár skvělých, skromných a pokorných lidí, kteří nejsou moc vidět a vždycky je převálcuje někdo dravější, ať už v profesním nebo osobním životě. A moje kolegyně mi vždycky říkala, já jsem svoje děti učila, aby byli skromní a slušní a teď jsou z nich takové trumpety, že si ani neřeknou na návštěvě, že mají žízeň..... A vždyť to člověk vidí u těch batolat. Já dceru pořád nabádám, aby všem všechno půjčila a chovala se k ostatním hezky a pak přijde "škodič", který nikomu nic nepůjčí a je na ostatní děti hnusný a dcera kouká a pláče a vysvětli dvouletýmu dítěti, že ona má být hodná a podělit se a přitom někdo jiný takový není....
Mám skoro 3letého chlapečka, ale tím, že není první kluk v rodině spoustu hraček dědí....
Hračky a dárky dostává k svátkům, narozeninám či Vánocům, popřípadě když je statečný či se stane něco výjimečného. Je fakt, že třeba dostane dárek i na jeho druhý svátek (na Marka tím jménem je křtěný), ale většinou maličkost. Nebo dostal peníze na kolotoče, ale pršelo, takže šel s manželem do hračkárny a koupil si tam autobus....ale tahá ho furt s sebou i s ním spí.
Co se týká knížek, tím, že dostává cca 3x za rok není potřeba v průběhu roku kupovat další.
Věci na malování a podporu kreativity kupujeme jak je potřeba.
Kolo-odrážedlo dostal v květnu tento měsíc má narozeniny. Od nás už k nim dostane pouze maličkost.
Myslím si, že rodině do toho nic není. Každý rodič by měl vědět co je ještě ok a co je už moc...
@mandala nic neni jen cerne nebo bile 🙂
nejsou jen hodne a zlobive deti
vychovane a rozezrane deti
To uz jsem bohuzel uolne jinde - ale kdyz nekde reknu ze sve dite nebudu bit - hnedka mi nekdo rekne argument no to by to tady vypadalo .... nebo znam deti co uznvaji vychovu bez placani a jsou to teda pekni rozezranci ...
Myslim, ze ej nejlepsi najit ten vhodny stred 🙂 byt slusna , ale dat najevo svuj nazor
stejne tak - koupit hracky , ale vysvetlit proc nekdy ano a proc nekdy ne 🙂
No nic Uz se tesim az budu malemu kupovat hracky jen tak ptz se mi to bude libit 😀
Kazdy si to delejte jak chcete a s vedomim ze to delate nejlepe 🙂 caute 🙂
Vite co vam reknu? Nejsem na to vubec pysna, ale do teto diskuze se to hodi. Doma to nebylo nic moc a ja vedela, ze i kdyz bych neco moc chtela, ze mi to nasi nekoupi, protoze nebyly penize. A vite, co jsem udelala? Vzala si to sama.. rozumejte UKRADLA kamaradum. Slo o blbosti.. treba plastove nuzky, komiks, takovy ten velky plastovy dudlik, co driv frcely.. A to je vse. Jo a taky jsem si parkrat vzala penize z penezenky od mamky. Lituju toho velmi, protoze jsem byla vedena ke slusnosti a jinak si myslim, ze jsem dobry clovek. Bylo mi tehdy cca 7 roku.. Ja toho moc nedostavala "jen tak" a malokdy to, co jsem vazne chtela.. Nemela jsem jak jinak to ziskat a rodice nediskutovali.. rekli "ne" a hotovo. Asi bych to jeudelala, kdybych si na to treba mohla sama necim vydelat nebo tak.. To jen tak pro zamysleni..
Jasné, že kupujem.....většinou jako bolestné, nebo když byl mooc šikovný....né žádné obří dary, spíš maličkosti....tuhle chtěl koupit dino.....tak jsme koupily dva dinosaury...a měl z nich takovou radost... dyt i my dospěláci si děláme radost....tak proč jí neudělat i dětem 😉 🙂
Máme to stejně, Svátek, Vánoce i narozeniny náš malý slaví během jednoho měsíce, takže mu dárečky kupuju i během roku, buď jen tak pro radost anebo třeba ke dni dětí apod. Většinou se jedná o drobnosti - např autíčko nebo třeba nafukovací rukávky do padesátikoruny. Udělá to vždycky radost mně i malému, i když manželovi se to ne vždycky líbí. Jako dítě jsem taky v životě nedostala nic jen tak a celkově jsme s bráchou měli oproti kamarádům hraček málo, asi tím malému něco vynahrazuji🙂 Snažím se už ale krotit, protože těch hraček a knížek už máme v obýváku fakt hromadu, takže teď, když kupuju něco nového, tak se koukám mimo jiné na to, aby to nezabralo moc místa - ideální jsou angličáky🙂
Ano kupujeme, puzzle, knížky, každý den, když přijde ze školky má nějakou drobnost 😉
kupuju .....jen tak🙂 hračky teda sice moc ne, ale spíše nálepky fotbalistů 😀
@evik19 taky mám pocit, že si s dcerou vynahrazuju trochu "ošizené" dětství. Naši moc peněz neměli, ale celkově se s námi moc nemazali. Já nejmladší dítě a ještě mezi samými kluky jsem celé dětství nosila oblečení po starším bráchovi, hrála si s vojáčkama a autama a koukala na vhs na filmy se Schwarzenegrem 🙂 Teď mám dvě holčičky a růžová je kam se podíváš 🙂
Dětem kupujeme na narozeniny, svátky, na den dětí apod. Vždy ale všem dětem. Když má jedna narozeniny, tak dostanou maličkost i sestřičky. Funguje to. Starší holky dostávají kapesné, takže když si chtějí koupit něco jen tak, tak si vezmou s kasičky. Když je daná věc dražší a moc po ní touží, zajdou za mnou nebo za manželem a zeptají se, zda bychom jim nepřispěli.
Smysl je v tom, že děti ví, kolik práce stojí našetřit si peníze a není to jen tak. Je pro mě důležité, aby holky znaly hodnotu peněz.
Vše co potřebují: oblečení, obuv, věci do školy a školky, výukový materiál případně knížky kupujeme po celý rok 🙂
Kupuju kdykoliv během roku.Nečekám na narozeniny,svátek...... Prostě když se mi něco líbí a vím,že malého to zaujme,bude si s tím hrát,tak to koupím.Né že bych každý měsíc utrácela za hračky tisícovku,ale občas prostě něco koupím 😉
určtě, kupujeme jen tak. Ale spíše poslední dobou kupujeme knížky a věci ke sportu, k pohybu, jak hračky. Takže za minulý měsíc jen tak větší odrážedlo, koloběžka a trampolína na zahradu. Malá má narozeniny až v srpnu a pak by to pořádně nevyužila 🙂
ano, jen tak - abych jim udělala radost 🙂 😵
většinou něco co je zaujme, vidím, že teď má třeba období mapy a vlajky, tak nebudu čekat až do ledna kdy má narozky, to už může mít třeba hlavně období vykopávky nebo já nevím co 🙂 (párkrát se takhle stalo že jsem dárky schovala a pak už ho tak nebraly)
kupuju věci na sport, knížky, ale teď už i jiné drobnosti, např. tašku pro většího kluka přes rameno (malá, když jde do města) nebo něco na sebe... už jsou větší a ocení i jiné věci než hračky
Ano, kupujeme občas i jen tak, ale né drahé hračky... teď u nás frčí puzzle - tak dostala 3 skládačky... Nekupuju plyšáky, s tím si nevyhraje a dražší dárky dostává k Vánocům nebo k narozeninám... přes rok koupím knížku, plastelíny, něco na zahradu a podobně...
jinak děti teda nerozmazluju... doma nemají žádné blbosti, z větších hraček jen Lego a trampolínu, jinak ani tablet a podobné "vymoženosti" ...
spíš se snažím dětem udělat radost....jak tu padlo, taky si jako dospělá něco koupím "jen tak", vy ne? 😉
to samé s jídlem - snažím se o zdravé jídlo... ale někdy "jen tak" udělám horu lívanců se šlehačkou... baví mě jak se děti ptají "a proč?" a já řeknu "protože vás mám ráda" 🙂
Kupuju a ráda 🙂 Často si nakoupím zásobu k vánocům nebo narozeninám předem a dárky jim pak dávám, když mám prostě pocit, že jim chci udělat radost 😵 S manželem si taky kupujeme nebo dáváme maličkosti kdykoliv, tak nevím, proč by to děti měly mít jinak 🙂
@tyf "kašli " na rodinu a řid se citem pokud finance občas dovoli 🙂 koupila jsem nedávno synovi hračku tramvaj neb po ni moc toužil asi za 600kc, předtim asi 5 měsíců vyloženě z hraček drahého nic, takže narazovky jak jde zivot 🙂 navíc je fakt, ze od rodiny dostává celkem pravidelně dost peněz po cely rok tak mame asi štěstí což neznamená, ze rozmazlujeme 🙂
Na svátek v dubnu dostal vyloženě drobnost, není od veci občas vybocit z pravidel 🙂
já mám obě děti taky tak, svátky a narozky na podzim a kolem Vánoc, tak prostě na ty své svátky dostanou fakt hračku, třeba i nějakou blbinu, která je nic nenaučí a během roku kupuji didaktické věci podle aktuální potřeby. Většinou nějakou hru od pygmalino.cz, ty jsou za pár korun a přitom si s něma vyhrajeme. Posledně jsme se strašně nasmáli s tím starším s hádankami dráčka fráčka. to když začal vymýšlet vlastní rýmy 😀
@dannyblakely Náhodou jsem narazila na tuhle dizkuzi a i když už není aktuální, musím taky přidat příspěvek, protože mám zkušennost velmi podobnou. Když jsem byla malá, tak rodiče se na začátku asi druhé nebo třetí třídy rozhodli, že mi budou dávat kapasné. Když budud mít celý týden samé jedničky, dostanu 5 Kč. Jenže po pár týdněch usoudili, že mám známky dobré, takže by mi ty peníze měli dávat pravidelně a to se jim nějak nelíbilo, takže s tím beze slova přestali a vlastně celou základku jsem dostávala peníze jen na autobus a nic nevíc. Sladkosti jsme doma moc neměli, dárky jsme přísně dostávali jen na svátky, narozeniny a Vánoce, abychom náhodou nebyli rozmazlené. Ale těch dárků byla hromada (pro dobrý pocit rodičů, že nám dělají radost), přesně na počet stejné množství jjsme měli já i sestra, aby to bylo spravedlivé. A taky podobné dárky, abysme se nehádali (jsme od sebe téměř 5 let). Nevzpomínám si, že byvchom někdy ale dostali třeba dárek, který jsem opravdu chtěli, protože to rodičům připadalo jako blbost a navíc při dbaní na to, abysme dotali stejně finančně i na počet, bylo nepřípustné koupit mi třeba kolečkové brusle po kterých jsem několik let toužila.. Proč to píšu.. Dopadlo to tak, že snad od třetí třídy jsem kradla doma peníze, cestou na autobus jsem se každý den zastavila v několika obchodech se sladkostmi, když jsem u sebe neměla ukradené peníze z domova (rodiče schovávali drobné na autobus do takové krabičky, mohli snadno mizet, nikdo si toho nevšiml), tak jsem dokonce semtam něco ukradla i v tom obchodě. Hrozně se za to stydím, ale tenkrát jsem si nemohla pomoct, ostatní děti kapesné měli, ale já ne. Taky jsem chodila ke kamarádům hlavně proto, že měli ty věci, které jsem mít nemohla a toužila jsem po nic tak moc, takže jsem u nich za každou cenu si ty věci chtěla alespoň půjčovat, a tak jsem časem přišla o hodně kamarádů, protože měli pocit, že nechodím za nimi, ale chodím k nim jen proto, aby mi půjčili třeba ty kolečkové brusle..
Chci tím říct, že jsem sice taky pro výchovu ke skromnosti, ale nikoli způsobem, aby dítě vnímalo dárek pouze jako odměnu za něco a nebo milodar, protože má narozeniny. Beru to tak, že dítě by mělo dostat, co si přeje, ale vést ho k tomu, aby si vybíralo věci rozumně. Tzn. když to vezmu zpět k příkladu mých rodičů, tak dát dítěti brusle, když je moc chce, ale už ne další kupu blbostí, kterolu si navymýšlí či u čeho mají pocit, že je třeba, aby to bylo do počtu. Myslím si ,že když je dítě vedení takovýmto způsobem, není žádný problém kupovat dárky i během roku, když je to aktuální (např. nebudu s kolem čekat až na narozeniny na podzim, když dítěti už by se hodilo v létě), stejně tak drobnosti jako jsou knížky apod., kdy zrovna zaujmou. Jde o to, aby se dítě načilo, že nebude mít každou blbost, tak je třeba pečlivě vybírat si, ale na druhou stranu aby vědělo, že není nic špatného udělat sobě nebo druhému radost jen tak, a nebo si něco bz výčitek dopřát, když to potřebuji
Asi tak, já si taky dělám radost průběžně 😀
Ano, ano, ano - kupuji dětem i sobě a manželovi - jen tak, pro radost. Život je krátký a my si ho chceme užít. není to o rozmazlování. Kluci mají kapesné (každou neděli 10 Kč). Šetří si, dostávají i od babiček, strýčků a pod. A co si koupili? Naposledy koupili z kasičky každý kytku pro mě - jen tak ( a manžel říkal, že trvali na tom, že ji zaplatí oni - prostě mi chtěli udělat radost, jako dělám já jim)
@elineckaaa Tak naši nám koupili, co jsme chtěli, pokud na to měli a nebyla to vyloženě capina. Kapesné jsme neměli, ale nikdy jsem se nebála říct, když jsem něco potřebovala (na sebe, do školy). Dostávala jsem na autobus peníze a vždy mi zbylo na lízo nebo žvýku. Starší dceru (5let) už učím hodnotu peněz. Dám jí v obchodě nějaký drobák a ona si koupí, co chce a na co jí výjde. Jestli je to jogurt, sladkost, bižu nebo hračka neřeším. Peníze jsou její a může si koupit co chce, za týž cenu koupím i mladší. Do budoucna plánuju dávat směšné kapesné, aby si mohly koupit, co chtějí a nebo ušetřit na něco drahšího. Dnes mají holky v obálkách peníze, co dostaly k narozkám, nebo svátku, nebo co daly babičky mimo a když jim chceme koupit něco většího, drahšího, nebo něco potřebují a nemáme na to, tak jim z obálky peníze bereme, říkáme jim o tom a vysvětlujem, za co jim z tama penízky mizí. Jednou to bylo na postel, jednou na sedačku, jindy na oblečení. Někdy si od nich půjčujeme a pak jim to vracíme a vždy o pohybu svých peněz vědí.
kupuji po celý rok jen tak, hračky přece jsou duležité jako třeba hrnce na vaření...takže když nejsou, musí se koupit prostě...sice manžel taky brblá a mele, jak si hrál jen s polínkem celý dětství....ale ja si jedu svou
@elineckaaa Byla jsem vychovávaná stejně, přesto jsem nekradla... Ale otázka zněla, zda kupovat dětem hračky jen tak, kolečkové brusle, kolo a vůbec sportovní nebo vzdělávací potřeby mezi to nepatří, to by se opravdu mělo kupovat podle potřeby, ne podle narozenin 😉
ja třeba beru hraČKY jako vzdělávací potřeby, takže kupuji dle potřeby furt
Kupuji hračky, oblečení, kosmetiku, cokoli klidně jen tak pro radost. Je mi fuk, co si o tom kdo myslí.