Jak řešit nevychované chování dětí? Diskuse a zkušenosti
Ahoj holky,
vykopávám akademickou debatu na téma "Jak se z dětí stávají spratci?".
K zamýšlení mě přivedla návštěva u naších dlouholetých známých, se kterými se vidíme tak 4x do roka, ale známe se strašně dlouho. Mají syna, kterému je 5 let. O víkendu jsem měla po dlouhé době možnost vidět tohoto kluka v domácím prostředí (předtím jsme se vždy potkávali na neutrální půdě) a spadla mi čelist, jak se choval. S maminkou mluvil jako s kusem hadru, známá mi vyprávěla, že je z něj úplně zoufala, že je na něj malý strašně ošklivý a říká věci, které by mě nenapadly ani v té nejtvrdší pubertě ("nechci, abyste byli mými rodiči", "jste nejhorší rodiče na světě" atd.), házel příšerné xichty, fakt se choval úplně odporně a na nějakou snahu o korekci ze strany maminky nereagoval.
Známe (aspoň co můžu soudit z pozorování) nemají nijak přehnaně liberální nebo naopak tvrdou výchovu, za mě ji mají tak akorát.
No a já si říkám, jak je možné, že z kluka roste takový spratek? Co měli udělat jinak? Máte osobní zkušenosti s tímto chováním u dětí?
@alice345 Myslím, že děti hodně zrcadlí rodiče a prostředí. Známý chodí k terapeutovi a ten tvrdí, že pokud chce k němu vzít rodič dítě, on začne tím rodičem.
Někdy to může být období, blbý den. Taky se jednou syn, byl malý, choval tak, že jsem se styděla, když přijela kamarádka. Jinak je to fajn kluk a dozrává. Oni se taky doma více rozjedou, když to tam znají. A těžko hodnotit jejich výchovu z občasného setkávání .
Taky si někdy rodiče neumí nastavit hranice. Všichni si neseme vzory ze svých rodin a některé špatné třeba nevědomky předáváme dál svým dětem.
Výchova je složitá, je to výzva a práce na sobě, pokud chceme mít s dětmi hezké vztahy. A vidím i na manželovi, když na sobě začal pracovat a měnit se, že se měnil i syn k lepšímu. Ty vzory jsou podle mě nejdůležitější. A změnit můžeme jen sami sebe.
@sarihy tak to, že tyras svoje děti je tvoje blbost. 😂 Ale chápu, že ty méně inteligentní neznají nic mezi a buď je dítě jen týrané anebo nemá výchovu žádnou. 😂
Presne takove nazory a tlak jako ma pampelina me nejednou dovedly na pokraj sil. Nez jsem si uvedomila ze tito lide maji jen stesti na povahove jine dite nez mam ja. Mysli si,co oni vychovou dokazou,jak jsou supermatky naopak nic vlastne nedokazaly. Maji deti pro zacatecniky. A odsuzuji ty druhe,zesmesnuji,ponizuji jak jsou k nicemu. Jeste mi vzdy tyto matky rekly super rady,typu: to by si ke me nedovolil,to by zkusil jen jednou,ten by tedy dostal...Ted uz mam nahled a tyto lidi beru s rezervou. Pro me ma vahu slovo cloveka,co mi rekne konkretni tip,co ma prakticke zkusenosti. Co to se synam umi. Tim jak mam srovnani mezi synem a dcerou. Kdybych mela jen dceru,tak si myslim taky,ze ta moje vychova je dokonala a ostatni jsou k nicemu. Ale proc se syn chova jinak? Vychovu maji stejnou,urcite nemame volnou. Ale jedno mam vyzkousene. Kdybych sls na syna tak pod tlakem jak popisujes ty,tak je vse jeste horsi. A hlavni pro me je,jakymi lidmi budou v dospelosti. Coz a to,ze mas ted slusne ditko nezaruci,ze bude ferovy,uspesny dospelak.
@kristyn86 Prosim tě, že by sis zrovna z ní dělala hlavu. Klid!! Jestli je ten její profil pravý a správný, má jedno dítě narozené v prosinci 2023 - takže o výchově toho ude vědět tolik, co já o parním stroji... A pokud to je jinak a děti má větší, tak je to napováženou ten její přístup... Nenech se rozhodit, nestojí to za to.
Takového chlapečka podobného ražení mám doma. Má k tomu ještě sklony k některým autistickým zvykům. Oběhali jsme už tři psychology....a v konečném shrnutí:on z toho vyroste.Pár facek? Přiznávám,dostal.A co z toho?Bylo to jen horší,dostával se do afektu,kdy zvracel,mlátil kolem sebe.Ono se to moc dobře radí,když máš doma klidné dítě.Co já dostala už rad!Od facek,sprchy studenou vodou,...A ano, pomáhá hlavně to,že se zklidním já(reaguje na mojí náladu,přetazenost atd.)vytvořit pevné mantinely,systém zákazů, povinností a odměn a a především klidné prostředí doma.
Jak? Rodice jim vsechno dovolí a vedou ťuťu ňuňu vychovu, pak se jim to vrací jak bumerang a dobře jim tak... Bohuzel z tech spr atku rostou nevyzrálí naprosto nesoudný dospeláci a v takove spolecnosti s nimi pak zijeme....
Mam v okolí slušné a vychované deti (a to neznamená, ze nejsou nekdy drzé a ze nezlobí, hranice zkiusi kazde dite, zalezi na rodici jak se k tomu postaví) a mam v okoli i naprosto nesamostatne nevychované spratky. Jedno muzu ale říct s jisotou, rodice tech vychovaných maji své zásady, nejdriv povinnosti a pak zábava - nechces plnit povinnosti, neno zábava.. Rodice spratku neustale sve dite omlouvaji jak je fo jen dite a nechces to zlaticko papat? Tak to dame neco jineho. Jo ty se nudis? Tak ja ti vymyslim zabavu.
Bohuzel musim priznat ze moje deti jsou napul spratci, nestacim na ne 😪 Obzvlast spatne obdobi ma ted syn, zel Bohu zatim moje snahy o zlepsebi selhavaji. Vysledkem je ze chce tatínka, protoze tatinka muze poslat do řiťi a ten si za odmenu s nim zahraje karty... 🤔
@alice345 Já s tebou naprosto souhlasím, že takové věci se prostě neříkají. Pokud se to stane, okamžitě musí přijít reakce, že takhle ne, případně s vysvětlením. Dítě se to ještě tak nějak učí, takže nejde počítat s tím, že to nikdy nezopakuje, ale mělo by dostat jasně na srozuměnou, že tahle hranice by se překračovat neměla. V tom jsem s tebou zajedno.
@alice345 Souhlasím s vámi, překvapuje mě, kolik žen tady tohle chování považuje za normální. Vždyť je to dítě školkové, možná předškoláka, a ten by se měl umět chovat přiměřěně slušně . Jak se pak chová k ostatním, např. ve školce? Ano, za mě je toto dítě spratek. Já děti mám, mám tedy i zkušenosti s různým věkovým obdobím.
Podľa mňa v tomto ide o vytvorenie hraníc v 5 rokoch už dieťa sa snaží nájsť čo mu prejde a co nie a zjavne mu to správanie prechádza 🤷🏻♀️ inak vo výchove neexistuje jeden vhodný spôsob na všetky deti na každé platí niečo iné. Aj moje skúšali a aj niekedy ešte stále skúšajú co si môžu dovoliť a co nie ale veľmi rýchlo aj prestanú lebo viem co na nich platí a na obidvoch niečo iné...
V tomhle věku znám na návštěvě jenom 2 typy dětí - ty, co popisuješ a ty, co celou dobu sedí jak za řezané a maximálně kuňknou "mami, mám žízeň". Moje děti patří mezi ty "spratky" a přesně vím, čím to je - já obstarávám jídlo, kafe a aspoň pár slov s návštěvou a děti schválně vyvolávají pozornost. Asi těžko si v tu chvíli půjdu s nimi hrát nebo ven, takže bohužel, je to prostě třecí plocha. Proto se raději potkávám s lidmi na výletě, na hřišti, kde děti mají svou zábavu, ale někteří to odmítají chápat a trvají na té klasické návštěvě...No tak možná odcházejí přesně s tímto pocitem, jaké máme strašně nevychované spratky. 🤷♀️ A to nevychovaní vůbec nejsou, ale zkouší to, samozřejmě - já tohle chování utínám hned v zárodku - jde se ven, jde se něco hrát nebo dostanou nějaký úkol. Ale před navstevou tohle jaksi nelze, že. 🤷♀️ A ano, jsem z nich mnohdy vyčerpaná a dovolí si ledacos. Jsou to prostě divocí, aktivní kluci a zkoušejí hranice. Že nepovolím, to je věc druhá. A ještě bych řekla, že dnes jsou děti všeobecně zvyklé na nonstop pozornost a zábavu. Takže nějaké "běž si hrát, teď se bavím s tetou" vůbec neakceptují a schválně o to víc prudí. (Vídám to i u dětí známých, kteří k nám přijdou - buď dostanou do ruky telefon a nebo zkouší a zkouší...za mě je telefon mnohem horší řešení, než že se dítě holt předvede a pak si musí najít zábavu po svém).
podle mě je zásadní právě reakce jeho maminky na takovéto chování a pochopitelně taky tyy situace, ve kterých takové hlášky padají.
takže by z něj ten "spratek" vyrůst mohl, maminka by potřebovala nějakou oporu, třeba ve svém muži, nebo v širší rodině.
má ji?
@prejeta_zaba tos vystihla vcelku presne, kdyz rodice delaji detem nonstop animátora, nemuzou se pak divit ze si vynucuji pozornost. K nam kdyz prijde navsteva, snazim se nasmerovat deti aby sly ukazat hracky detem navstevy, čili aby si proste hráli spolu a nás dopeláky nechali. No ne vzdy to funguje 😅
@prejeta_zaba Ách, díky díky! Krásně jsi vystihla taky náš častý problém. Jak se začnou nudit a škodit, víme, že už se mělo jít ven. Protože se prachsprostě nudí, no a to na návštěvě nejde. Takže i přes hračky, co doma nemají, prudí a třeba moje máti je z nich hotová. Taky k zamyšlení, když člověk odchází z návštěvy s takovým tím WTF pocitem...
Obecně mi přijde, že jakékoliv chování dítěte člověk popíše (jakkoliv problémové), na MK se vždy najde zástup maminek "je to ok v jeho věku, vyroste z toho, učí se ovládat své emoce" :D I kdyby to děcko vydloubavalo sourozenci oči nůžkama a zabíjelo koťátka, tak za to přece nemůže chudinka, je ještě jen nedostatečně zralý a kecy v klecy :D
Ano, každé dítě je jiné, i ve stejné rodině při stejné výchově jedno dítě úplně v pohodě, druhé malý satana. Ne všechno se dá ovlivnit výchovou, dítě se nějaké už narodí atd., ale to přece neznamená, že budu všechno vždy dítěti omlouvat, že je malý, nezralý, nezvládá emoce atd., je to cesta do pekla. A teď se opravdu nebavím o chvilkovém "špatném" chování, které má každé dítě nebo o tom, že každé dítě dotáže rodiče OBČAS dohnat k zoufalství. Bavím se o tom, když je dítě systematicky nesnesitelné a dělá rodičům že života peklo.
Mám dceru, ne syna (ten coming soon, pokud vše dopadne jak má), ale rozhodně neplatí, že všechny holčičky jsou jednodušší na výchovu, ta naše princeznička rozhodně není "dítě pro začátečníky" :D A nejde mi vůbec o to porovnávat, které dítě je více vychované nebo soudit kamarádku. To vůbec. Určitě dělají co můžou a vychovávají ho podle nejlepšího vědomí a svědomí. Spíše mě zajímá geneze, kdy z dítěte se stává nezvladatelný spratek - vaše zkušenosti (které jste některé napsaly).
Nesouhlasím s názorem, že dítě ze všeho vyroste, naopak některé výchovné chyby rodičů se s věkem prohlubují. Třeba oné nastavování hranic a pravidel. Ve 3 se nastavují jaksi lépe než když se vzpomenu v 15 letech dítěte.
Podle mě děcka testují hranice, co si můžou dovolit. A když jim rodič nedá jasně najevo, co ano a co už ne, tak prostě budou zkoušet dál a dál. A člověk musí být důsledný. V mladším věku děcka velice rychle zapomenou, co jim člověk řekl včera nebo před týdnem.
@adelisss s tim já bojuju neustále. Dětí táta jim smad jeste podekuje kdyz mu nase*ou na hlavu 😪
@alice345 tak spratkove se stavaji z tech deti, kde je nejakym zpusobem nezvladnuta vychova. Vice nezvladnuta vychova. A to muze byt z mnoha ruznych pricin... Jak uz tu padlo tak treba prave ruzny pristup rodicu. Ale i z toho jde vybruslit (aspon myslim ze se nam to trochu povedlo, a z deti zas takovi spratci nejsou) . Dale vzite stereotypy a ocekavani spolecnosti na zaklade cehoz rodic dite do neceho tlaci neumerne (nebo spatnym zpusobem) a zbytecne. To casto vznika nedostatecnym sebevedomim nebo neduslednosti rodice. Male nebo naopak zbytecne velke naroky na dite. Okoli a dite ho pak prevalcuje. No a pak tam, kde to maj rodice uplne na haku.
@alice345 no ale tak to je úplně "špatně" nebo lépe, zcela nešťastný pojetí.
mají chytré dítě, možná teda pokud je maminka zoufalá a nemá podporu v muži nebo v rodině, ať navštíví poradnu, PPP, nebo je sama objedná ke klinickému psychologovi
pochopitelně nevím, do jak velké hloubky se jedná o tvou kamarádku, nebi jestli je to jen známá, ale i tak by asi nebylo od věci mamince poradit.
@odula Člověk nějak hledá rovnováhu mezi laskavostí a přísností. Jednu dobu mě dcera s*ala tak, že jsem už byla fakt hnusná, hodně trestů a zákazů. A pak se už jednou rozbrečela a řekla mi: Mami, máš mě vůbec ráda? Tak pak už jsem si řekla, že bych mohla trochu brzdit, protože hodně tvrdá výchova taky může uškodit, dítě pak může trpět komplexem méněcennosti, být otloukánkem v kolektivu, obětí šikany, apod.
@kakba no tak já mám dvě akční dvojcata, kluky..ale nikdy by se takto nechovali. Mají chování vůči nám rodičům i prarodičům predpisove. Pokora, úcta... Takže opravdu není v tomto věku "každé" dítě takové.. a to mají kluci 9 let. Jsou s nimi problémy v chování tím že se spolu rvou, doma i ve škole..ale nikdy by si nedovolili být vůči dospělému zlí, špatně mluvili nebo neměli uctu
@alice345 nám psycholožka tenkrát řekla, že z čeho dítě nevyroste do 3 let, tak to už s největší pravděpodobností zůstane jako stálý problém...
Já třeba zpětně vnímám jako problém právě to omlouvání dětí - oni jsou na to ještě moc malé. Konkrétně u nás podle mě zásadní chyba v tom úklidu. Prostě když něco rozlije, rozpatlá, rozhází, tak si to taky po sobě má uklidit už od raného věku. Samozřejmě ne dokonale a samo, ale aby chápalo už od mala, že taková sranda následně při uklízení taková prča není. A já jako prvomatka jsem zejména babičkám věřila, že je asi opravdu ještě maličká a nemá z toho rozum, tak jsem všechno dělala za ní a teď už přes rok bojujeme s tím, že babičky jí omlouvají stále a ona už si zvykla na to, že všechno se udělá samo za ní a nic se jí nechce. Ale nejsou to jen babičky, ale i spousta matek řekne, že děti ve věku 3 - 7 let je ještě moc malá na uklízení, pomáhání, povinnosti a že je to přehnané po nich něco chtít.
Včera jsem v lese potkala už spíš babičku s dítětem max tři roky na odrážedle. Dojeli k blátivé kaluži a babička mu říká:"teď z toho slezeš a obejdeme to, aby jsi nebyl špinavý" no chvíli se tam dohadovali, kluk se vztekal a řval a nakonec to vzdala a přejel to.
Já v tomhle věku co jsem řekla, to platilo. Chodili jsme cíleně poskakovat do kaluží, chodila domů špinavá, ale v momentě, kdy na to neměla oblečení, prostě nemohla. Ale teď mám doma prostě spratka. Jinde si nedovolí to co doma a co na mě. Každý ráno i večer je boj, už dělá i takový ty pubertální xichty na přes držku 🙈🤦 zpětně vidím, že jsem asi dlouho dělala věci za ní a v kombinaci s její povahou už budu asi jen doufat, že já to přežiju a ona z toho třeba jednou vyroste.
@alice345 A mohu se zeptat, jak byste resila dane situace s takovym ditetem vy? 🙂 Protoze ja mam syny 2, oba s manzelem mame v 99% stejny nazor na vychovu, myslim, ze ji mame docela prisnou na dnesni dobu, mame jasne dane hranice, deti presne vedi ze kdyz neco porusi bude to mit nasledky a stejne mame mladsiho syna ktery je naprosto bezproblemovy a ve vsem se snazi spolupracovat a pak starsiho (bude mu 6), ktery ma uz rok a pul obdobi jake popisujete - dokaze byt neskutecne drzy, odmita spolupracovat atd. A pritom vsude mimo domov funguje a nema zadne problemy, nikde se nestezuji, naopak chvali jak je chytry a nikdy by necekali, ze s nim muze byt nejaky problem. Ono je lehke si udelat nejaky nazor ale kdyz je clovek v te situaci tak se na to diva z jineho uhlu pohledu - a to ho rozhodne neomlouvam, sama nekdy prichazim o nervy a v afektu jsem ho oznacila za spratka. A bohuzel, i s narocnou holkou (coz jsem byvala napriklad ja) je uplne jina "spoluprace" nez s narocnym klukem 😉 V urcitem veku proste dane pohlavi ovladaji urcite hormony, ktere toto chovani ovlivnuji a casto zhorsuji 🙂 Jak pisete - ve 3 letech se nastavuji hranice lepe nez v 15, ale ani to neznamena, ze v 5ti letech nezacne ty hranice testovat, klidne i ignorovat. A potom bohuzel nastavaji situace, ze takova maminka ty hranice nepusti a dite dostane zachvat a zlobi se. Ono kdyz ty hranice povolite, nema proc to dite "zlobit".
@sarihy aha, nasim 14 a 13 🙂