Společné spaní. Kdy se děti osamostatnily?
Ahojky. Spím s dcerou 3 roky a synem 1 rok v jedné posteli. Vyhovuje mi, že k synovi nemusím vyloženě vstávat, nakojin ho v polospanku. Je pro mě snazší podat dudlík, přikrýt ho atd. Dcera také stále vyžaduje mou přítomnost, v noci se budí, hledá mě. Obě děti cestují po posteli, odkopávají se, no jsem vzhůru x krát za noc. Takže nám společné spaní zatim vyhovuje. Momentálně si neumím představit ani u dcery, že už by měla spát sama. Kdy se vaše děti osamostatnily a začaly spát ve své posteli ve vlastním pokoji, pokud s vámi před tím spaly v posteli? Postel pro děti vzhledem k malé ložnici nejde dát k manželské posteli.
Mam triletou taky stale v posteli, v noci me hleda a strasne cestuje takze i presto ze mame zabranu ze vsech stran a jen malou mezeru na vlezeni tak je schopna docestovat az k te mezere.🙈 Takze vazne netusim jak bude spat ve sve posteli a kdy.
V roce a půl, bylo to v létě, v ložnici bylo hrozný vedro a v pokojíčku mnohem lépe. Ale když se v noci probudí, tak přijde do ložnice a spí se mnou. Teď je mu 3,5 a máme 3 měsíční miminko, od porodu se starší nastěhoval zpátky do ložnice ale po těch 3 měsících sám řekl, že půjde zase spát do pokojíčku.
Zkuste je dát do pokojíčku spát spolu. Bojím se, že u 3leté už je pozdě, ale možná je dát spát spolu v pokojíčku a říct jí, že bude hlídat brášku. Píchnout jim tam chůvičku a vyspíte se i vy. Syn je od 2 let ve velké posteli v pokojíčku, musel uvolnit postýlku pro ségru a malou jsem k němu šoupla asi v 15 měsících( to už jsem kojila v noci jen 1x, někdy vůbec). Malá se dokonce přestala budit, dříve se vzbudila párkrát za noc, když mě viděla. Takže bych zkusila to společné spaní dětí v pokojíčku, za rok už byste se všichni v jedné posteli mačkali 🙂
Detem je 6 a 4 a jsou u nás v posteli. Starsi chce obcas spat ve své posteli pristrcene bokem k me. V pokojíčku maji dve nove velke postele. Tak uvidíme, kdy se budou chtit prestehovat. Manzel se moc tesi. Ale bude tu pak prazdno.
Do pokojíčku jsme stěhovali obě děti společně, když jim bylo 2,5 a 3,5 roku. Do té doby spali se mnou v posteli.
Malý má 16.mesiacov,taktiež to chceme skúsiť (spí u nas v spálni v postieľke) veľa známych takto funguje už od roka dieťaťa alebo aj skôr ale zasa sú vravím,načo sa tak ponáhľať ?🤷mne by asi chýbal,je ešte malý ,či už s tým,že sa neprykryje sám keby mu bola zima😊hlavne ešte sa mu to nedá vysvetliť ,že prečo by mal spinkať inde.Ja myslím že sa netreba ponáhľať ,pokiaľ to dieťa bude chcieť ,pôjde to .
@baraskaska velká část dětských postelí pro děti cca 2-10 let má vyvýšené bočnice. Cestování a nebo padání tedy není potřeba se bát.
Kolem pěti let se dcerka začala těsně před usnutím přesouvat do své postýlky, dneska už se jen pomazlí a jde do své. Nebojte se, nebude s vámi spát navždycky, osamostatní se 🙂
Deti vylozene s nami v posteli nespaly, ale kojence jsem po 4.rano uz neprenasela a zustaval. Batolata usinala ve sve posteli, ale kolem pulnoci se previdelne presunula k nam🙄. U prvni jsem se to snazila eliminivat, ale nemelo to smysl... ta k nam chodila cca do 3 let, pak byla uz nahore na palande a chodit prestala. Mladsi k nam chodil určitě do 6 let denne, cca do 8 az 9 let obcas ( jen kdyz jeden z rodicu nebyl doma, neb pochopil ze na nasi 140 postel se 3 fakt nevejdem)
Kolem toho třetího roku jsme začali uspávat u nich v postylkach, při pohádce a v noci za náma přišli. Kolem pátého roku přestali chodit 😉
Ve 4,5 letech projevil zájem spát ve svém pokojíčku, vzal peřinu a od té doby tam spí, ale nechce tam být sám, manžel musí spát ve stejné místnosti na matraci.
@blondynka400 to sice ano alr ona je schopna se napasovat do te male diry kde se vlejza.🙈😅
Dcerka se mnou v posteli nespala skoro nikdy, když jsme teda obě neusnuly u kojení 😀 Spala s námi tedy v jedné místnosti, ale ve svojí postýlce. Když jsme se přestěhovali, postýlka by se nám do ložnice už moc snadno nevešla, tak jsme jí daly do pokojíku vedle. Neměla ještě ani 3 roky, a bez problémů začala spát sama. Jasně, někdy přišla k nám, ale nebylo to denně, spíš měla taková období, že třeba týden courala, pak dva týdny nic a tak. Teď má 5 let, občas "se za námi zastaví" ale není to moc často.
Děkuji 😊 Já na to nijak nespěchám, ráda si je užiju a dopřeju jim svoji přítomnost, když to potřebují. Ale samozřejmě se z druhé strany už těším, až budou ve svém. Plánujeme pokojíček příští rok, tak je tam zkusíme dát oba, jak jste tady některá psala.
Mám skoro 18 měsíčního v posteli. A taky mám docela dobrou paměť, a u mě to přišlo cca po 5 roce. Do ty doby mi ta fantazie hrozne jela. Fakt jsem se bála čehosi tajemného. Ani to nejde vysvětlit. Myslím, že jsem i něco cítila, že děti jsou napojeny na ten onen svět. Navíc to byl dům s bohatou historii. Taky si pamatuju, jak strašně děsivá byla ta představa vůbec usnout, protože ve spanku o sobě nevíš. Asi i tím, že si to dokážu tak moc dobře vybavit se umím vcítit, a tak bych to nechala na těch dětech. Pak to šlo ráz na raz.