Jak se vyrovnat s potratem: Rady a tipy pro lepší zvládnutí
Ahoj. Tema je jasne. Prosim rady, tipy, co Vam pomohlo. V breznu tohoto roku jsem potratila na zacatku 10.tydne. Doma, spontalne, trvalo to 4 dny. Na cisteni jsem nemusela. Dr doporucila mesic dva pauzu a ze je tzv. pohnojeno. Dali jsme tedy 2 mesice pauzu a pak se hned zadarilo,ale po tydnu jsem zacala krvacet a nic. Hned dalsi mesic uplne stejny scenar, pozitivni test a po tydnu krvaceni. Od te doby nic. Ted jsem v situaci,kdy bych mela za 2 tydny TP a jak se to datum blizi, prepadavaji me stavy, kdy se mi stahne krk, je mi na zvraceni, je mi do place. V tom breznu jsem se s miminkem rozloucila, poplakala jsem si, napsala dopis, zapalila svicku. Jen v dobe ms mi bylo uzko a smutno. Ted dosla dalsi ms a ty psychika dostava na prdel. Mam uz 2 krasne zdrave holky, co me drzi. Jsme hodne venku. Ponorila jsem se do uceni AJ, zacala cvicit jogu, ale stejne to proste na me zniceho nic padne a je mi doslova na bliti. Doufam, ze je to proste jen tim terminem TP a pak se to snad srovna.
My máme za 3 týdny dva roky co nám umřel syn ve 23tt a už teď mám depku...
Jeste nevim,zda by pomohlo, nase ztraty rict blizsi rodine. Vi to jen mamka s tatkou a 2 kamaradky, jenze obe moje babicky se pri kazdem setkani ptaji, zda planujem treti a ze beztak ne,ze nam dve staci, , dnes mela segra narazky, vcera bracha, skoro denne me s tim atakuje nejaka znama, kamaradka, a mne se pokazde otoci pri te otazce zaludek a mam knedlik v krku, ze sotva odpovim...nevim, zda jim zalhat,ze treti nechcem,nebo jim vpalit pravdu...ja proste vsem rikam vzdycky pravdu a nejak me v tu chvili nenapadne rict neco jineho
@lobella Obdobi kolem TP je nejvetsi krize. Nas treti syn umrel ve 20tt a kolem TP jsem se regulerne zhroutila. Jsou to uz tri roky a kazdy rok si v tom terminu projdu tezkym tydnem. Uprimne, jedine, co me zachranilo pred totalnim kolapsem, bylo duhove miminko a nasledne antidepresiva. Pokud to nezvladas, je dobre hlave proste doprat oddech a nechat si neco slabsiho napsat. Vlastni zkusenost.
@lobella
Přišli jsme o mimčo v 16tt. Pomohlo nám o tom doma otevřeně mluvit, okolí vědělo o naší ztrátě, po screeningu jsme se radostně chlubili... překvapilo mě kolik žen v okolí zažilo podobný příběh. Je to rok a půl zpátky, zapomenout člověk ani nechce, pomáhá mi vzpomínat na ten čas s láskou, že i tak to bylo krásné a stálo to za to.
Zkus si přečíst knížku Čekala jsem miminko, ale... ❤
Dekuji vsem za Vase bolestne zkusenosti...ja se prave uz dopredu bala,jak se bude ten termin blizit, jake to bude, ja bych si o tom i chtela s nekym popovidat,ale nikdo v mem okoli tim neprosel, a jeste meli decka na prvni dobrou a i nechtene, my na kazde miminko x mesicu cekali nez se povedlo...tim jak s tou ztratou nema nikdo v okoli zkusenost,tak bud proste natvrdo reknou,to je holt priroda a nebo se o tom bavit nechteji, coz chapu,neni jim to prijemne,ale asi bych potrebovala se s nekym pobavit,jak se clovek citi, nebo by mi jen asi pomohlo, kdyby to vedeli a nemeli porad ty otazky na tretatko
Prvni termin porodu byl nejhorsi, to jsem se z toho regulerne slozila. Take slo o treti dite. Bohužel mi pomohlo az dalsi těhotenství a narozeni naseho nejmensiho. Drzim palce
Mně se povedlo porodit skoro přesně rok po potratu ( v 19 TT). V den, kdy mě tehdy pouštěli z nemocnice jsem si vezla domů zdravého syna. Taky mě doma čekaly starší dvě. A tehdy jsem se s tím vyrovnala taky díky nim, práci..a že se to brzy povedlo znovu. Ale vzpomínám na miminko pořád. Další dítě není náhrada. To předchozí bylo samo o sobě tady ( i když chvíli).
@lobella čas trochu obrousî bolest, ale vždy si vzpomenu, že bych měla termín porodu. Mám dvě zdravé děti, dvě nenarozené dušičky, už to tak mám, vždy si vzpomenu, obě podzimní