Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Mám si nechat 2. dítě?

mamina90
3. pro 2016

Dobrý večer.
Jsem podruhé těhotná. Jedno dítě mám s bývalým přítelem, našla jsem si poté druhého a jsme spolu chviličku a už jsem s ním otehotnela i přes ochranu (kondomy). Jde mi o To, že nevím, zda si to mám nechat nebo si to nechat vzít. Druhé miminko bych sice chtěla, ale ne teď. Sotva jsem nastoupila do práce, přítel ma osobní bankrot, takze jeho vyplata je tak akorat, abysme vysli, a jeste svoji dceru stejně starou jako mam ja syna. Bojím se, že bysme to neutahli, mame malý byt v pronájmu a paradoxně se nejvíc bojím svých rodičů (ja vím, je to hloupost). Oni mi strašně pomohli s malým, když jsem to potřebovala a věřím tomu, ze kdyz bysme si to nechali, tak budu na všechno úplně sama a zatím tak svoji rodinu. Vůbec netuším, co mam dělat. Přemýšlím nad tím celý týden. Prosím o názory nebo tady, moc děkuji.

misule55
3. pro 2016

Ahoj, je to tězke rozhodnutí, ja bych si v takove situaci dite nenechala, zalezi, koli ti je let....pritel ma taky dluhy, nemame se spatne, ale s druhym by to bylo tezke. Co na rika pritel? Bavili jste se o tom? Rodicu se bojis proc? Nepochopila jsem, ale je to tvuj zivot a urcite by ti pomohli zase nebo ne?

klaris13
3. pro 2016

Ahoj,
neznám přesně všechny Vaše problémy, které s přítelem máte, ale JÁ osobně bych si to nechala vzít. Pokud si sotva nastoupila do práce a přítel má osobní bankrot, tak to není dobré prostředí pro výchovu potomka. Je to ovšem pouze můj názor. Ber to tak, že jedno zdravé dítě už doma máš, jsou ženy, které jsou na tom huř. My ti tady můžeme poradit, ale rozhodnout se budeš muset sama. Já bych si to nechala vzít.

viridie
3. pro 2016

Ahoj. 🙂 Sice je to hrozné klišé,ale v otázce zda mít ,či nemít dítě jde hlavně o to, poslechnout hlas svého srdce. Všechno ostatní není důležité. 🙂

mamina90
autor
3. pro 2016

No srdce mi říká si to nechat, ale rozum mi říká si to nechat vzít. Ale copak můžu zabít to malé, které za nic nemůže? Přítel si to samozřejmě chce nechat, ale nechává to na me. Jenže mám pocit, že vidí jen to miminko, ale to okolo nevidí. Rodiče uz byli proti tomu prvnímu, přes 2 měsíce se se mnou odmítali bavit, pak to nějak skousli, ale na talíři to mám do teď. A teď, kdybych jim řekla, že jsem podruhé těhotná? To už by me odepsali úplně. Jinak je mi 23, bojím se i toho, že zůstanu sama s 2 dětmi na jeli, každé s jinym otcem a do práce me nikdo nevezme. Fakt nevím..☹

lajla
3. pro 2016

@klaris13 ..TO nechala vzít?😑😑😑😑...
@mamina90 rozhodnutí je na Vás, ale já jsem toho názoru, že dospělý a rozumově vyspělý člověk ,pokud má sex musí počítat s variantou, ze může otěhotnět, a kondomy dokážou často zradit...meli jste se chránit víc, hodně štěstí

viridie
3. pro 2016

@mamina90 Já naprosto rozumím tomu,že všechny okolnosti jsou na prdlačku a rozhodnutí je opravdu těžké. O hlasu srdce jsem psala proto,že pokud se rozhodneš pro ukončení těhotenství, může to v Tobě zanechat šrám a hrozné výčitky,které si poneseš celý život. Neber to prosím zle,že Ti to píšu takhle otevřeně. Jen ,když už teď cítíš,že miminko chceš, přehlušit to a jít rozumem nemusí být vlastně to pravé. Já věřím v to,že všechno se dá zvládnout a děti za to stojí. Moc Ti držím palce,ať se rozhodneš jakkoliv. 🙂

bohumilakupkova
3. pro 2016

Taky si myslím, že by tě to do budoucna mohlo hodně trápit, když už teď máš pochybnosti a další dítě chceš. Situaci ti ale vůbec nezávidím. A chviličku v novém vztahu je jak dlouhá doba?

mamina90
autor
3. pro 2016

Zname se asi rok, kdy jsme se potkávali u nás na hřišti a vždycky si prohodili pár slov, oficiálně spolu jsme 3 měsíce

nutricnihodnota
3. pro 2016

@mamina90 Jestli si ho jen malounko chceš nechat, tak by sis to podle mě nikdy neodpustila. Ono, nic neni tak horký, jak se uvaří a když by ti po potratu došlo, že se to vlastně dalo nějak udělat (a věř, že se to dá), tak by sis to strašně vyčítala. Co se týče toho, být svobodná matka a mít každý dítě s jinym? To je v praxi většinou po finanční stránce lepší, než mít dvě děti s jedním. Ale to, že jste spolu krátce neznamená, že spolu nemůžete vytvořit milující rodinu, když se oba budete snažit, budete na svym vztahu pracovat a nebudete řešit sračky, ale jen to, co je opravdu v životě důležité.

nikyselen
3. pro 2016

je to hodně těžké rozhodnutí,chápu,že citíš,že bys miminko chtěla to snad každá ženská,která vidí kočárek a pochová si miminko tak si říkámže by do toho šla znova,ale mohla by si toho sice litovat,ale na tvém místě bych to nechtěla...vždyt si to mimčo můžete pořídit třeba za 5let až si budeš jistá,finanční situace bude lepší atd.
Co na to partner?

bohumilakupkova
3. pro 2016

Jestli si hodně rozumíte, neviděla bych v délce vztahu problém (znali jste se navíc už delší dobu).
U nás si všichni ťukali na čelo, když se dozvěděli, že jsme zasnoubení po čtvrt roce a za rok plánujeme svatbu. Nikdo nevěřil, že do té doby spolu vůbec vydržíme.Teď jsme spolu 4 roky a rozcházet se rozhodně neplánujeme.
Myslím, že tvůj přítel nebude sobec, psala si, že "on si to samozřejmě chce nechat". Ono to ale tak samozřejmé není, spousta chlapů by interrupci v případě neplánovaného početí vyžadovala - dokonce i plno zajištěných chlapů. Jiné jeho povahové rysy ale neznám. Že to není sobec ještě neznamená, že bude dobrým přítelem/otcem.
Jak řekla viridie, opravdu by ses měla rozhodnout podle srdce. Tady se bohužel nikdo nemůže podívat tvýma očima a těžko můžeme poradit, jak se máš rozhodnout.
Kdybys napsala, že máš fungující vztah a zajištěné bydlení, asi by se nikdo neodvážil radit ti jít na potrat. Tvoje situace k potratu navádí, přitom by se mohlo ve skutečnosti jednat o horší rozhodnutí než v prvním případě. I fungující vztah může z rázu přestat fungovat a o bydlení přijdeš jednoduše. Naopak vaše situace se může vytříbit a třeba spolu budete šťastní.

rumisik
3. pro 2016

@mamina90 Sama píšete že to malé co ve vás roste za nic nemůže. Nějaký důvod mělo proč si vás našlo. Přez jakékoliv problémy okolo bych nedokázala dát pryč své dítě. Vím že vám moc nepomáhám, ale COKOLIV okolo vás se dá vyřešit, dítě už přijít nemusí....
A pokud jde o délku vztahu, my se s partnerem znali půl roku (a tu dobu sme spolu i byli) a domluvili sme se na miminku) Teď spolu ještě nejsem ani 5let a už čekáme druhé a rozchod u nás rozhodně nehrozí.

mamina90
autor
3. pro 2016

Děkuji vám dámy za vaše názory, moc si jich cením. V pondělí se mám jit domluvit s doktorkou, tak snad se do té doby rozhodnu, pokud možno správně. Děkuji Vám moc!!!

pp00779
3. pro 2016

Ahoj. Kdysi jsem stala pred stejnym rozhodnutim jen s jinymi okolnostmi. Podlehla jsem strachu a nechala si detatko vzit. Vim, ze pokud bych se rozhodla jinak, muj zivot by se odebiral jiny smerem nez kde jsem nyni..i kdyz kdo vi... Dodnes, i kdyz jsem uz mamina a ted znovu tehule a stastna, si tuhle epizodu prehravam co by bylo, kdyby..
A hlavne dumam nad tim, ze clovek vedome ukoncil zivot a neni mi z toho vubec dobre... Dnes na vsechno koukam jinak, muj postoj je jiny, ze vsechno se da zvladnout. Kazdopadne nikoho za nic nikdy nesoudim, vse se deje z nejakeho duvodu, az cas ukaze, kam vas to melo posunout. Kazdopadne, at se rozhodnete jakkoliv, bude to spravne. Jen to mit v sobe vyresene je potreba...

adusee
3. pro 2016

Ahoj,nejsem zastánce potratu...čekáme ted 4té(je mi 25) a jsem nejštastnější...všechny jsou plánované a brzy po sobě.Kdyby se po 4tém stala nehoda,necháme si miminko za každou cenu.Takže ,rozhodnutí je na tobě.Je to tvé dítě,ale zase aby jsi pak někdy nelitovala.

adusee
3. pro 2016

Jinak my čekaly první mimi po měsíci známosti,samozdř.neplánovaně, ale potratila jsem,když jsem po porodu otěhotněla a zase potratila,bylo to pro mě hrozné...po roce jsme se vzali a to už jsem byla v 6měsíci 🙂Nyní jsme spolu skoro 6let a vztah mám krásný.

eva267
3. pro 2016

Já bych ještě před rokem napsala vzít. Ale po dvou zamlklých těhotenstvích už mluvím jinak. Ta "správná" doba nenastane nikdy. Pokud navíc přítel si chce malé nechat a předtím vypomohli i rodiče, tak se všechno zvládne. Hodně štěstí.

markeetice
3. pro 2016

Ahoj, takové rozhodnutí je velmi těžké. Potřeba je probrat si velmi vážně finanční situaci jakou s partnerem máte - sehnat obnošené body na miminko je jednoduché, ale čím starší dítě tím více požadavků. Je potřeba koukat do budoucnosti. V dnešní době jsou v kolektivu děti velmi často šikanované na materiální výbavu, mobily a podobné. Pokud je špatná finanční situace dočasná s miminkem, dá se přečkat. Horší je pokud vyhlídka na zlepšení není na dalších x let. A pak si dobře rozmyslet, jak často se partner stará a zajímá o své první dítě... pokud z donucení vezme k sobě na dva víkendy v měsíci je to k zamyšlení, kolik času by věnoval tomu druhému v případě, že by vám to spolu nevyšlo - jeho volný čas a finance by se rozdělily hned mezi dvě děti.

msimankova
3. pro 2016

@nikyselen To si říká hodně lidí, že si pořídí mimino AŽ, jenže pak to už třeba nejde a důvodů proč čekat AŽ je vždycky dost. Zrovna tohle je jedna z věcí, o které si lidi myslí, že jí můžou řídit. Neříkám, že je tvůj názor špatný, jen jsem to chtěla doplnit.

@mamina90 jednoduché to mít nebudeš, ale řiď se jen sama sebou, ne rodinou - a jak tu zaznělo, není samozřejmé, že chlap řekne, že dítě chce. Když jsi otěhotněla přes ochranu, možná to tak má být... Insolvence je velké omezení, ale když přítel bude chtít, zvládnete to. Já jsem v ní také, okolí si myslelo, že jsem padlá na hlavu, když jsem si dovolila otěhotnět a dítě si nechat, nicméně za dva měsíce končím - jde to. Přeji hodně štěstí!

bezradna
3. pro 2016

Ahoj, já byla v podobné situaci, v září loňského roku jsem také řešila, zda si druhé dítě nechat, nebo jít na potrat. První dcerce bylo v té době rok a půl, s přítelem jsme rozjížděli firmu, počítalo se s tím, že se už naplno vrátím do práce...Mě ale bylo 36, takže v případě potratu už bych asi nikdy žádné další dítě neměla. A co hlavně, než se nám narodila dcera, prodělala jsem 2 zamlklé potraty a jedno mimoděložní, takže mi přišlo jako největší rouhání, nechat si dítě vzít. Přítel hodně chtěl, abych to udělala, já ale v srdci věděla, že prostě nemůžu, i když jsem tím riskovala, že zůstanu se dvěma malými dětmi sama a možná potopím firmu... Teď mám krásného půlročního synáčka a skoro tříleťačku, skoro pořád jsem s nimi sama, protože přítel se věnuje firmě, když já nemůžu... Vzali jsme za mě zaměstnankyni, já dělám po nocích účetnictví a administrativu. Není to úplně snadné, ale nikdy jsem ani na minutu nelitovala, že jsem si syna nechala,naopak, když se na něj podívám, jsem strašně šťastná, že ho mám a vím, že to bylo nejlepší rozhodnutí v mém životě. Vím, že kdybych na potrat šla, do smrti bych si to neodpustila.
Takže za mě určitě poslouchej víc srdce,než rozum, když se chce, jde udělat vše.....

nikyselen
3. pro 2016

@msimankova
to každopádně vím,sama jsem ted o mimčo přišla.Ale na druhou stranu situace kde paní má dítě z předešlého vztahu a v malém bytě "chlapa s dítětem v osobním bankrotu" a k tomu by měla mateřskou a i přesto ví,že kdyby chtěla do práce tak jak sama píše nebude mít hlídání od rodičů.To co by dali dohromady mateřská a bankrot a k tomu mimčo a dvě děti nebude med.Musí to hodně zhodnotit zda to zvladnou co se týče vztahu tak to nehodnotím to je jejich věc jestli si myslí,že je to "dobrý otec pro její dítě".
Možná na to koukám z jiného úhlu,ale paní sama píše,že by minčo ted´ jinak nechtěla.
Ano je těhotná musí to řešit a je mi jasné,že jako těhotná na to už kouká jinak..
Hlavně at se rozhodne sama dobře a né podle komentářů nás všech v její situaci nikdo není a každý by na to koukal také jinak.Takhle se to radí.Držím jí palce.

aiva01
3. pro 2016

@lajlo to je teda rada za vsechny penize... jinak jsou Vase odpovedi u jinych prispevku velmi rozumne a inteligentni.

aiva01
3. pro 2016

@mamina90 To, ze je tvuj pritel v os.bankrotu, tim me prijde uz nyni nezodpovedny. A zda se mi take, ze se mu snadno rekne, ze si mimi nechate. Jak dlouhou dobu jeste bude v os.bankrotu? Jak to financne zvladate nyni bez dalsiho ditete? Jsi rada, ze chodis do prace a vydelavas si? Ona nekdy i nejvetsi laska vezme za sve, kdyz neni na najem, na jidlo, musi se drasticky setrit a hadate se kvuli kazde korune. Psala jsi, ze ti rodice pomahali s 1.ditetem. Kdyz budes muset jit do prace z jakehokoliv duvodu drive, kdo ti s detmi pomuze? To je jen par otazek a pripominek k tvemu prispevku. Bud si mimi nechas a napr.zustanes sama s 2 detmi a budes porad resit finance (nebo sama zustat nemusis a budete stastna rodina) nebo podstoupis inter. ( neco se zvrtne, dalsi dite uz nebudes moci mit,
ale 1 dite uz mas) a s pritelem se z mom.problemu dostanete a take budete spokojeni. Variaci tohoto tematu je spousta. Nevim, ale Vase moment.situace mi dobra ( nemusi byt idealni) pro dalsi mimi zrovna neprijde. Asi bych v tvem veku radeji poslechla rozum. V kazdem pripade neznam vasi presnou situaci, proto je to jen nepresny nazor a ne navod. Opravdu ti preji stastne rozhodnuti.

cizinkaa
4. pro 2016

Ja nedavno resila podobnou otazku jen s uplne jinymi okolnostmi. Miminko neplanovane, ve vztahu skoro 4 mesice... dva tydny jsem premitala co teda vlastne delat, nekolikrat jsem byla pevne rozhodnuta pro potrat, nakonec jsem nesla. Jeste parkrat jsem si rekla co by kdyby, vlastne si to rikam i ted nekdy... jaky by to bylo jinak. Ale ted uz vim, ze by to byla nejvetsi chyba, kterou bych si nejspis nikdy neodpustila... ☺️ Mozna bys za rodici mela dojit a sverit se. Ja to neudelala a vim, ze bych rozhodovani mela podstatne jednodusi...
Preju hodne stesti.

kamculkap
4. pro 2016

má bývalá spolužačka pochází ze soc. slabé rodiny - otec ji umřel, maminka ji dá se říct vykopla, když otěhotněla s cizincem, který ji dal vale. bydlela po ubytovnách a zařízeních pro matku a dítě. pak otěhotněla podruhé. pracovat jen brigádně, aby zaplatila ubytovací zařízení pro matku a dítě. má krásné dvě děti - holčičku a chlapečka, které nestrádají. díky přátelům ze zařízení se mají fakt krásně. někdo může namítat, co až školka, škola atd. až vyrostou - ono se dá najít vždy řešení, jen si člověk musí uvědomit, co vlastně chce a jít si zatím. že rodina brblá, že jí pomáhala a že má zakladatelka strach, co bude? no dnes jsou mračna, zítra sluníčko.

vevina14
4. pro 2016

A ja bych si prave o tomto rozhodnuti promluvila i s tvymi rodici. Copak ty vis, jaky na to maji doopravdy nazor? Jenom si to myslis, to uz je chyba. Je jasne, ze asi nebudou nadseni...podle toho, co pises. S os.bankrotem se da urcite nejak pracovat ne? Zkuste fiancni poradnu, kde vam pomuzou, jak to prezit a zaroven trochu zit. Kdyz se chce, vsechno jde a dulezite je take pritele korigovat, ze opravdu neni nutne si na vse pujcovat penize. Nejlepe se pujckam vyvarovat...., vim ze je to strasna situace a tezka, ovsem skoda toho maleho clovicka. Zase existuje rada socialnich podpor. Kdyz uz to nabizeji, tak to take vyuzijte, vsechno nastudovat a zjistit, jak chodi a jak se zada.

bohumilakupkova
4. pro 2016

Na tvém místě bych zkusila zavolat na linku pomoci, pokud bys chtěla podpořit v tom, jak situaci řešit. Kontakt je tady: http://hnutiprozivot.cz/linka-pomoci/
Známé to v rozhodnutí pomohlo. Každá situace má řešení, i když připadá bezvýchodná. Pomáhají najít třeba i azylové bydlení apod.

lentilka2016
4. pro 2016

Nikdy bych dite pryc nedala. Takze ja jsem za kazdou cenu jednoznacne si ho nechat. Kor, kdyz pises, ze i hlas srdce Ti to rika.

terezs2716
4. pro 2016

Zkusim poradit spíše z toho praktického hlediska,kdyby ses rozhodla dítě si nechat. V zaměstnání vydrž zkušebku,jestli ji ještě nemáš za sebou. Přítele bych neuváděla do rodného listu dítěte,jako matka samoživitelka máš nárok na více peněz co tak vím,otec se po rodičáku dá dopsat. Určitě se zajímat o porodné,příspěvky na děti (i na ty co už máte), příspěvek na bydlení (třeba i o pokoj větší než máte teď) atd...nevím jaký máš plat,ale třeba ve vaší situaci byste na tyhle možnosti zrovna dosáhli. Tohle by ti dalo jistoty do začátku,než by ses zase mohla vrátit do práce a než by přítel vyřešil svoji fin. situaci,zas nevíme na jak dlouho to má, ale když to vemu z praktického hlediska,ať si to řeší sám,když se do toho uvrtal a dokud to nebude cajk,tak bych dítě nepsala do rodného listu. Na všechny tyhle možnosti se můžeš jít optat na nějakou pobočku diecézní charity,bývají tam i bezplatné hodiny s právníkem a určitě si nemysli,že tohle už je pro nejaký "chudáky",pracovala jsem tam a chodily tam právě maminky,které si nevěděly rady a co si budem povídat - na úřadech moc ochotní nebývají.

bohumilakupkova
4. pro 2016

Jinak jsem ovlivněná tím, že bych nebyla, kdyby se moje máma řídila před lety rozumem.

Finanční situace rodičů nebyla dobrá. Navíc byla máma po prodělané těžké nemoci. Těhotná byla po čtvrté, jedno miminko ale umřelo při porodu. Táta chtěl původně jen jedno dítě, obviňoval ji, že nejsem jeho, říkal, že odejde. Už předtím se choval hulvátsky, klidně jí, když byla těhotná, vyprávěl, jak si užíval s jinou. Prarodiče jí radili, aby šla radši na potrat.

Máma si nejdřív nepřipouštěla, že by vůbec byla těhotná. Kvůli nevysvětlitelným žaludečním potížím šla na rentgen. Navíc jí bylo 36, což už dřív bylo považováno jako nevhodný věk pro mateřství, strašili ji, že můžu být postižená.

Myslím, že taky nebyla v jednoduché situaci. Riskovala, že ji manžel opustí a zůstane se třemi dětmi sama, bez peněz a bez podpory rodiny.

Nikdy jsem nebyla se třídou na lyžích, nejezdili jsme na rodinné dovolené, stravovali jsme se skromně, nosila jsem oblečení po svých bratrech, první mobil jsem dostala na střední za 300 Kč. A víš co? Byla jsem nejšťastnější na světě. Ta láska, kterou mi máma dávala byla nenahraditelná.

Lhala bych, kdybych tvrdila, že mi občas nebylo líto, že nemám, co ostatní. Teď jsem za to ale ráda. Naučilo mě to, že nikdy nemůžu mít všechno, co bych chtěla. Kamarádka, která má mámu samoživitelku (sama na dvě děti), to cítí stejně jako já. Taky nikdy mámě nevyčítala, že měli málo peněz.

Jediné co dítě opravdu potřebuje je láska, čistota a jídlo. Ostatní věci jsou nadbytečné. 🙂