• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Přišla jsem o miminko v I. trimestru. Co dál?

2. června 2016 
tak nevim před 3 dny mi skončila ms i před ms a teď i po ní se cítím velmi divně neustále mě bolí v podbříšku a prsa a je mi celkově zvláštně no a včera sem si jen tak ze zvědavosti udělala test a byl pozitivní sice čárka byla slabá ale dost zřetelná a viditelná.tak nevim myslíte že je možné že i po ms a přesto pozitivní?
30. čer 2007 v 11:37  •  2 děti - čeká miminko, termín má v dubnu 2010  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to nevím - ale radši se zeptej svého doktora - jistota je jistota
30. čer 2007 v 11:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, rozhodla jsem se tu taky napsat svůj dosavadní příběh, protože člověku nejvíc pomáhá, když si přečte, že někdo prošel stejnou hrůznou cestou. V říjnu 2006 jsem měla poprvé samovolný potrat v 11 týdnu, nekrvácela jsem vůbec, doktor jen na kontrole zjistil, že "mimčo" je v děloze rozházené, takže jsem jela druhý den na vyčištění dělohy, menstruaci jsem dostala po 18 dnech a ještě 4 měsíce jsem ji měla naprosto nepravidelnou, po orgasmu, jak se stahuje děloha, mě vždy pár dní ještě bolelo břicho, pak jsem po 5 měsících zase otěhotněla, test byl negativní, ale menstruace nikde, doktor mě prohlídl a píchl mi vyvolávačku menstruace, menstruace opět nepřišla, ale test vyšel pozitivní, ale už tenkrát jsem si řikala, že je to nějaký divný, že bude asi zase nějaké zpožděné, v 8 týdnu se přišlo na to, že se nevyvíjí a že nějak zaniká, jela jsem na druhé vyčištění dělohy, po 14 dnech jsem šla na kontrolu a doktor zjistil, že mě špatně vyčistili, že z krve jsem stále těhotná a že se ve mně stále nějaké zbytky vyvíjejí, takže 3 revize dělohy, to dost bolelo, jak to bylo ještě porušené po tom zásahu a teď do toho znovu sáhli, no prostě jsem byla úplně z toho vyčerpaná, teď čekám už přes 44 dní na menstruaci, stále nic a začínám panikařit, jestli se mi tam zase něco neděje, 3 den už mě fest bolí břicho, tak doufám, že už dostanu menstruaci. Miminko bych strašně moc chtěla, můžeme až od ledna 2008, ale už teď se toho bojím, jestli zase budu muset procházet tímto, tak už fakt nevím, jak to vydržím. Vždy, když jsem těhotná, tak mi je strašně zle, prakticky je to utrpení a po revizi se mi vždy hrozně uleví, připadám si vždy jak s obrovskou kocovinou a to ve dne i v noci. Z otěhotnění se vždy moc raduju, nijak extra se nestresuju, nenervuju, jsem celkem pohodář, ale občas mě přepadne depka, jako teď. Hrozně mě rozčiluje, když někdo řekne, že je to celé v psychice, to je taková blbost, přijde mi, jak když si doktoři neví rady, svedou to na psychiku, jsem celkem silná, ale je jasné, že když člověk potratí, že už to v sobě má, to nejde na to nemyslet, nesledovat se. Achjo, holky, kéž už bych aspoň měla menstruaci, bojím se, co mě ještě může potkat, když už si člověk myslí, že to má za sebou, tak zase od někud přijde rána. Taky přemýšlím, co dělám špatně, proč se to děje? Pochopení moc nemám, manžel je moc hodný, ale toto vůbec nechápe, nedělá si s tím starosti, tak vždy zabloudím na internet a utěšuju se na diskuzích, kde člověk to pochopení najde, doma se po mě chce, abych byla silná a člověk by tak potřeboval pochovat.
11. črc 2007 v 18:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
KArkulko, je mi moc lito, ze se takhle trapis.Urcite bychom ti rady vsechny nejak moholy, ale muzem te utesit a pohladit jen skrz internet.Sama vim, ze tuhle situaci chape jen ten, kdo ma takovou zkusenost jiz za sebou.Ostatni nemaji ani potuchu, jak moc to boli a co si pri tom vsem prozijem...Nejlepsi bude, kdyz se vyplaces, silna byt musis, ale to neznamena, ze nemuzes chtit pohladit a pochovat.Vim, zer v tehle situaci toho moc nepomaha, tak snad jen, ze na tebe myslime..snad bude za par dnu o neco lip...
11. črc 2007 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Karkulko - chápu tvoje pocity, můj manžel je podobný typ, nikdy se s ničím moc netrápí a někdy ho za to docela nesnáším, ale na druhou stranu mu to taky závidím. Já se vždycky ve všem patlám a trápím se a on je v pohodě.
Pravda je že něco takového nemůže nikdo kdo to nezažil pochopit. Ale právě pro to tu musíme spolu držet - a je moc dobře že tyhle stránky existují a že si tu můžem ty svoje bolavý srdíčka navzájem pofoukat... :pensive:

Holky držte se....
11. črc 2007 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, moc děkuju za podporu, jsem moc ráda, že tu jste. Do kdy myslíte, že mám ještě počkat, než budu zase plašit doktora? Dělá mi starost ta stále nepřicházející menstruace, po kolika dnech jste ji dostali po zákroku? Děkuju a hezký den.
12. črc 2007 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
KArkulko, ja dostala 1.ms teprve 7 tydnu po revizi...Nicmene si myslim, ze kdyz neprijde po tech sesti, sla bych uz pro jistotu k mudr...
12. črc 2007 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj karkulko, ja jsem 8 tyden po revizi a MS nic. V utery jdu na kontrolu. Ted se trosku strachuju. Po revizi mi nikdo nedelal ultrazvuk. Jenom se zeptali, jak me je. Tak mam strach, aby tam jeste neco nezustalo, jako u tebe. Prisla jsi na to nejak nebo podle ultrazvuku? Jinak jedna moje znama po 8 tydnech sla k doktorce na vyvolavacku a do tydne ji mela.
12. črc 2007 ve 20:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Karkulko - být tebou tak si tam zajdu, budeš mít aspoň klid, v nejhorším případě ti řekne že jsi hysterka, ale jak já říkám radši budu hysterická pacientka, než něco prošvihnout. Ono je vždycky lepší přijít jednou zbytečně, než potom něco řešit až je pozdě. Já to tak řeším i s malým - ať mi radši řeknou že jsem hysterická matka, než abych něco zanedbala. A zvlášť když ten šmudla malej mi ještě přesně neřekne co mu je.
A přeci jenom, tohle je dost citlivá záležitost a každé zanedbání nějakých problémů, může mít vážný dopad na tvou budoucí schopnost mít děti - takže ti to nikdo nemůže mít za zlé. :wink:
12. črc 2007 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Mabe, na to, že mě nevyčistili dobře, jsem sama nepřišla, až doktor podle ultrazvuku a následně podle krevních testů, kde jsem byla stále těhotensky hodně pozitivní, ale můžu říct, že když jsem byla poprvé na vyčištění (říjen 2007) a udělali to dobře, tak jsem asi 2-4 dny krvácela, po tom druhém (špatném) (červen 2007) vyčištění, jsem vůbec nekrvácela, jen takový žlutý výtok, pak když jsem šla znovu, aby mě pořádně dočistili, tak jsem zase 2-4 dny po zákroku krvácela, tak jestli si krvácela, tak to snad bylo v pořádku, asi byly nějaký moc jemný a nevzali to pořádně, proto jsem ani moc nekrvácela a to mě „operoval“ sám pan Primář.
13. črc 2007 v 17:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, díky moc za zprávu, to jsem se konečně trochu uklidnila, jestliže i vy jste dostali menstruaci po 7, 8 týdnech, tak je mi hned líp a už se tolik nebojím. Jak píše ale Janka, je pravda, radši být "hysterka", než něco zanedbat, zkusím ještě příští týden vydržet a pak tam hned naklušu, aby mě radši doktor prohlídl. Ale je mi teď hned o moc líp, já myslela, že normálně to všichni dostanou do měsíce, ale asi to opravdu chvilku trvá a dneska mě i přestalo bolet břicho.
13. črc 2007 v 17:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj karkulko, krvacela jsem jeste tyden po zakroku. Ale s tim zlutavym vytokem jsi me trosku zarazila. Sem tam se me zda, ze ho mam. Snad jsem dobre vycistena. V utery jdu k doktorce, tak uvidime.

Jinak k MS bricho me sem tam poboliva, tak si rikam, ze by uz a ono nic. :slight_smile:
13. črc 2007 v 19:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky,já tak nerada vidím,že se sem přispívá!! :frowning2: Uvidíte,že všechny budeme mít brzy krásné miminka! :dizzy_face:
13. črc 2007 v 19:21  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Snad mas kaczko pravdu. Ja cekam na 2 MS a hura na to. Ale jaksi jsem jeste tu prvni nedostala. :frowning2:
13. črc 2007 v 19:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
mabe tak už aby přišla!!!
Dej pak vědět nějaké ino od dr., ju? :zipper_mouth:
13. črc 2007 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jasnacka, ozvu se. :wink:
13. črc 2007 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
určo mám!!Věřm,že na každou z nás to štěstíčko čeká!!
13. črc 2007 ve 20:30  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte holky, tak jsem dneska byla u doktorky. Rekla jsem ji, ze uz jsem 2. mesic po revizi a MS nikde. Tak me prohlidla a rekla, ze je to jako pred otehotnenim. Vajecniky stavkuji. Nechce se jim pracovat. Ze sliznice narusta, ale oni nic. Tak me jeste 3 tydny necha a pak mam kdyztak dojit. Dala by me nejaky hormony a vyvolavacku. Ja se fakt na to vykaslu. Zase znova. Myslela sem, ze po potratu se to nastartuje. :frowning2:
17. črc 2007 v 17:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Kaczko, snad máš pravdu a budeme mít miminka, jednou :slight_smile:
17. črc 2007 v 18:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Mabe, to je děs, nejen že člověk musí projít potratem, ještě aby čekal na menstruaci a funkci vaječníků, člověk si vždycky myslí, že už to má za sebou a zase mu něco komplikuje život. Holky, já se asi fakt začnu každý večer modlit, i když nejsem věřící, už nevím, co mám dělat, aby se to zvrátilo a bylo zase líp. No nic, čekám na menstruaci do konce týdne, pak zajdu na gyndu.
17. črc 2007 v 18:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, je tu někdo na diskuzi, kdo prošel samovolným potratem, 1x, 2x, nebo vícekrát a teď je třeba v radostném očekávání a bez problémů? Nebo už má dokonce miminko? Zajímalo by mě, jestli k tomu přistupoval nějak jinak, jestli se hodně před otěhotněním šetřil, jedl zeleninu, nebo vůbec nepil alkohol atd.? Myslíte, že se to dá nějak ovlivnit, nebo je to osud? Došel někdo k nějakému ponaučení? Děkuju za odpověď. K.
17. črc 2007 v 18:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky, snažilky,ještě jsem nikam takhle nepsala..v pondělí mi dělali revizi pro zamlklý potrat v 7.tt..jsem doktorka-gynekoložka, je mi 28, jsem ještě mladá a viděla jsem tolik, tolik smutnějších věcí..navíc jedno dítě už mám (ale s jiným člověkem), vím, že to není velké ohrožení pro moje budoucí těhotenství, přesto...je mi tak smutno..obvolala jsem půlku lidí z telefonního seznamu, ale pořád to ve mně je (jsem trošku hysterka). Za šest neděl se mám vdávat, vůbec se na tu svatbu netěším, a na svatební cestě bych měla dostat první menstruaci..největší strach mám z toho, že pak začnu počítat: 3měsíce je to jasný, to se o další mimi snažit nemůžeme, ale potom? Přitom vím, že zaměřit se na to je cesta do pekel, nejpravděpodobnější způsob, jak si to celé zkomplikovat, jak přinést do vztahu jen znechucení..všechno to vím..tolikrát jsem to říkala ženským, když jsem je po revizích propouštěla domů...
18. črc 2007 v 10:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj mocsmutna,mně se stalo to stejne v 11tt. Teď jsou to 2 měsíce a já se dávám dokupy.Úplně chápu tvé pocity,víš, že může být i mnohem hůř, přesto tě to hodně zasáhlo. Tak jsem to měla taky.Taky počítám měsíce do prvního snažení a říkám si, že se přece nesmím zbláznit.Zkoušet začnem po 3.mens a taky se bojím, že nebudu myslet na nic jiného. Takže už teď si snažím zaměstnávat hlavu vším možným, abych to trochu vytěšnila.Všechny budem řešit stejné dilema- víme, že psychicky nám nejvíc pomůže nové těhotenství, ale na druhou stranu se snažíme se na to neupínat.
tu svatbu si nakonec užiješ, uvidíš. Třeba tě to celé přivede na nové myšlenky. :wink:
18. črc 2007 v 10:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mocsmutna, je mi moc lito, ze musis zavitat na tyhle stranky.Ale aspon vis, ze v tom nejsi sama.Vsechny chapem, jak ti je a moc rady bychom ti pomohly, kdyby to slo...Dovedu si predstavit, jak ti je-me to ptkalo v dubnu, v 10 TT po ICSI...Musis ted ty neblizsi dny byt moc silna.Ja vim, ono se to lehce rekne, ale realita je uplne jina...Moc bych ti prala, aby ti prave svatbicka pomohla vse prekonat.Kez by te prenesla k jinym myslenkam...Ja jsem jiz pred treti MS, teprve ted se zacinam citit dobre, brzo asi zacnem s dalsi stimulaci.Mam ale sileny strach-z toho, ze se vse bude opakovat a ja zase budu muset na sal s plodem sbrisku a zpet bez nej...A take strach z toho, ze kdyz to nevyjde, mame uz jen jeden pokus, protoze financne uz dalsi proste nezvladnem.Ten pocit, ze clovek muze trikrat pokusit stesti a kdyz to neklapne ma smulu, me vnitrne zabiji....A ke vsemu mi dve kamosk tento tyden oznamily, ze jsou tehu....Je to tezke, cely den jsem probrecela nad tim, jak je ten svet nespravedlivy...Ale bohuzel na tom nic nezmenime.Musime zase vstat a jit dal....
Bud silna, my na tebe budeme myslet.
18. črc 2007 v 19:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj karkulko,mam to dost podobne jako ty,ale s tim,ze podruhe jsem nemusela na revizi,tak jsem si usetrila stresy. poprve jsem dostala MS 8tydnu po zakroku a trvala 3tydny, pak jsem byla tyden bez a zacala znovu krvacet. To bylo v breznu, v cervnu jsem znovu otehotnela a tentokrat se baby spatne uhnizdilo,takze zas nic. S tim jak se ptas, jestli ma nekdo po dvou potratech zdrave mimco> verim ze maji! proste jsme blbe nahody! prej takle konci kazde 6. tehotenstvi tak to zrovna prislo na nas, ale neni mozna, aby to treti opet vyslo nam! a pak mam takovou teorii, ze kdyz to dobre zapadne jako puzzle, tak muzes pit alkohol, kourit, jist plisnove syry a tahat tezke veci a mimco se udrzi a bude zdrave. Kdyz to drzi pohromade silou vule, tak holt staci malo a mimco to radsu vzda. TAKZE> az ti to priste vyjde a najdes // na testiku, tak ver, ze to zapadlo jako dva kousky puzzle a za 9mesicu se s tou skladankou potkas tvari v tvar ;)
18. črc 2007 ve 22:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj vikvik, to je tak krásný odstavec, co jsi napsala, úplně teď vidím všechno optimisticky, děkuju moc za povzbuzení, bude se mi dobře usínat, člověk musí prostě věřit, ale těžko se někdy dává hlavu vzhůru, ale teď jí tam mám :slight_smile:, držim Ti moc palce :slight_smile:.
18. črc 2007 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj fone, můj známej má teď kluka, miminko a přestav si, povedlo se jim to na poslední, třetí pokus, taky řikal, že mají poslední šanci, že už nedoufali a najednou puzzle zapadli a mají krásného buclatého klučíka. Dějou se hodně smutný věci, ale člověk občas dostane pomocnou ruku od někoho nahoře :slight_smile:, držim moc palce, aby už napodruhé to všechno vyšlo.
18. črc 2007 ve 22:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj mocsmutna, moc mě mrzí, že zrovna jednu z těch nejhezčích okamžiků v životě budeš prožívat zrovna po tak smutné události, člověk si to od malinka maluje, jakou bude mít krásnou svatbu a jak to bude pěkné a pak prásk a něco zasáhne a smete člověku všechny sny ze stolu. Je to asi tak, že jednou je člověk v životě nahoře a jednou dole a my jsme teď všichni dole, ale zase přijde období, kdy budeme nahoře, jen to musíme vydržet. Říká se, že všechno trápení chce čas, tak snad to časem přebolí. Drž se. Můj muž říká, život si to na každém z nás někde vybere. Je fajn, že je tady tato diskuze, člověku je moc dobře mezi stejnými smutněnci, není na to prostě sám.
18. črc 2007 ve 22:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak jsem si to tu celý přečetla. Koukám, že nás je fakt dost. To jsme jako všechny zrovna ty šestý??? Sakra, já už nechci být příště šestá. Nás je ještě pár dalších smutnejch v diskuzi začínáme po potratě, kdyby se některé chtělo písnout i jinam. No, ale prakticky je to velmi stejný téma a některé píšem do obou.
Já jsem 9 dní po revizi. Některý dny si připadám, že už jsem s tím jakž takž smířená a někdy zas přijde taková krize jako před tou revizí. Já už bych tak chtěla aspoň září. Moc rychle to ale neutíká.
Když tu mezi námi máme teď přímo paní doktorku a ještě k tomu gynekoložku, můžu mít dotaz, jestli při dalším otěhotnění doporučuješ nějaký speciální jiný režim? No asi se tomu, když to příroda chce, nijak odolat nedá, vidˇ? Ale já mám normálně noční můru že se to nepovede ni na podruhý. Zrovna dneska se mi zdálo, že se někde se ségrou koupu a pak si uvědomím, že se vlastně koupat nemůžu. Už mi z toho hrabe. Doufám, že to teda brzo přejde.
A co Mabe a menstruace, psala jsem ti do IP, já se toho taky bojím, prakticky jsem od ledna, co jsem vysadila prášky nemenstruovala, pak jsem otěhotněla, pak přestalo být srdíčko a teď se modlím aby se aspoň ten cyklus nastartoval normálně. Ale koukám, že né každá jste se menstruace po revizi dočkala. Jako kdyby nestačilo přijít o mimčo. Ještě řešit jiný problémy.
Tak se mějte, doufám, že jsem vás nenakazila pesimismem, ale mě to určitě zase přejde a pak napíšu něco optimističtějšího.
19. črc 2007 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj karkulko, oriorin, fone, mariko.dík za reakce a povzbuzení.včera jsem si myslela, že jsem ok, až mi to přišlo divný. Dnes má takovej vztek, že bych do všeho kopla, utrhuju se na muže (budoucího-když to vydrží, chudák, ani jsem mu nedala možnost, aby si to taky prožil sám..) i na dítě..
oriorin, speciální režim? já ti nevím, spíš je to jak psala vikvik. když jsem prvně otěhotněla, vůbec jsem to nechtěla, hodně jsem pařila a kouřila jsem (než jsem to zjistila).teď mám krásného zdravého kluka. teď jsem věděla, že jsem těhotná snad od stádia osmi buněk, nepila jsem alkohol, nekouřila, kafe jsem omezila, žila jsem zdravě, byla jsem mnohem víc v pohodě, strašně jsem se těšila..a prásk! přičítám to nezralé funkci žlutého tělíska (to zbyde po ovulaci na vaječníku a udržuje růst a správnou funkci sliznice). Před prvním těhotenstvím jsem měla totálně nepravidelné cykly, asi jsem to měla nechat po vysazení srovnat..no rozhodně teď ty tři měsíce žádnou hormonální antikoncepci užívat nebudu..
dík holky, držte se
19. črc 2007 v 09:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek