• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Přišla jsem o miminko v I. trimestru. Co dál?

2. června 2016 
Ahoj Hanko,
já jsem šla na revizi 8.12.2006 v 9.týdnu těhotenství jsem měla zamlký potrat. 16.1.2007 jsem měla tedy první měsíčky po operaci - vše se zdá být v pořádku.
Měla jsem myslím dost času se s miminkem rozloučit - těhotenství neprobíhalo standartně- takže mě paní doktorka varovala delší čas před tím - a myslím, že jsem si to pořádně obrečela.Ale teď už je to 2 měsíce po operaci a já se moc těším, až budu mít v bříšku další miminko - myslím a dívám se do budoucna.Člověk je někdy silnější, než si sám myslí. To víš,že se taky koukám po miminkách a už už bych chtěla moc taky mít malého ňufíka.Ale vím, že příroda věděla, proč se to tak stalo....
Moc ti přeju, abys byla co nejdřív v pořádku a měla zase důvod radovat se a těšit se na tulíkování.
Držím pěsti!
Majda
1. únor 2007 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všechny !Zítra to bude 14 dní co mám po operaci!Začínám pomalu upadat do depresí!Nic mně nebaví,dělám jen to nejnutnější a pořád si říkám proč se to stalo?Jím vitamíny a mám pocit,že to i s nimi přeháním!Snad jste na tom aspon Vy lépe?Také zdravím majdu,jsem také z Brna...!M :cry:
1. únor 2007 v 16:10  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Ahoj macku28,
cítím se dost podobně. Nic mě nebaví a hlavně si stále opakuji, proč. Dnes jsem byla u mého gynekologa a jen se mě jen zeptal, co potřebuji, když jsem už potratila a přestala krvácet /po čtrnácti dnech/. Jsem asi naivní, ale čekala jsem nějaké povzbuzení, naději do dalších dnů, radu co dál. Vyšla jsem před ordinaci a pláč byl k nezastavení. Chtěla jsem tuto etapu nějak ukončit a bohužel mě nenapadlo nic inteligentnějšího, než se nechat ostříhat a změnit barvu. Takže teď mám místo svých původních dlouhých blond vlasů rozčepýřený tmavší sestřih a ještě větší depku. Potřebovala bych se té bolesti zbavit, ale jak... :frowning2:
2. únor 2007 v 00:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
hanka 75,chce to čas a my musíme jít dál a věřit...!Já na gyndě raděj ani nebyla,čekám na první m a pak možná tam půjdu.Holiče jsem řešila už minulý týden,ale na jak Ty,jen jsem hodila melír,poněvadž v těhu jsem s tím nic nechtěla dělat.Ted pořád čekám na m a ubíhá mi to šíleně pomalu!Hodně času trávím zde,čtu rady a problémy druhých holek a stále :cry: !PA...M
2. únor 2007 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
macek 28, přesně tak, chce to čas. Věřím, že se nám oběma brzy narodí krásná miminka a budeme ty nejšťastnější maminky na světě :grinning:. Pořád si říkám, že to tak muselo být, kdo ví, co by se stalo později... Drž se a neboj, vše bude zase dobré. Hanka
4. únor 2007 v 15:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, porad se rozhoduju zda se k vam pridat nebo se na Konika uplne ted vybodnout....v patek jsem byla na revizi. V 11tt. Prvni mimi na ktere jsme se strasne moc oba tesili. Porad se mi chce brecet. Jeden tyden vse ok a druhy tyden nebije srdicko....dneska si jdu teprve pro propousteci zpravu z nemocnice, jsem totiz doma na propustku.
Holky, po jak dlouhe odbe se zase muzeme snazit o mimi? Slysela jsem ze po pul roce, ale tady jsem cetla ze uz po trech mesicich....
5. únor 2007 ve 12:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Oli, je mi moc líto, co se Ti stalo. Je to hodně bolestné, ale věř, že je lepší, že se to stalo teď, než později.
Tobě nikdo z doktorů v nemocnici nic neřekl?
Snažení většina doktorů doporučuje zhruba po 3 měsících. Ale jsou i názory, že až po 6 - 12 měsících. A taky jsou názory, že se nemusí na nic čekat - ale to je většinou u mladších těhotenství.
Drž se a opatruj se, jednou ta bolest přebolí a budeš se těšit na miminko :wink:
5. únor 2007 ve 12:48  •  čeká miminko, termín má v červnu 2010  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maly_strom, budes se divit ale nerekl....to mi povi vsechno muj gynekolog az sek nemu vratim s propousteci zpravou....uz aby to bylo za mnou.
5. únor 2007 ve 12:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
olina : Ahoj Olinko, pláču s tebou, zažila jsem to samé. :frowning2: Už je to ale rok a dva měsíce, tsk to tolik nebolí. Jinak moje zkušenost je následující : primář v nemocnici mi řekl čekat s dalším snažením 3 měsíce a můj gynekolog mi řekl nečekat vůbec a hurá na dlaší snažení :confused: . To si nevybereš. My se teda nebrzdili, jen jsem dodržela šest týdnů po revizi. Bohuželjsem se nedočkala do dnešního dne. Zítra jdu poprvé do ÚPMD do Podolí, tak tam nám snad trošku pomůžou. Ty se vyplakej, ale holka : NEVZDÁVEJ SE!!!! :wink: Papa
5. únor 2007 v 19:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Oli...ja si myslim, ze ty tri mesice od revize jsou takovy kompromis.Jak uz jsem psala driv, po revizi minuly rok, v 16tt, mi jeden doktor rekl,ze nevidi duvod,abychom se nezacili snazit hned jak se zpravidelni MS.Bohuzel jsem se toho nedrzela a zbytecne cekala 8 mesicu - proste to nevyslo ani pak.Doktor,co delal tu revizi mi doporucil 3-4 mesice a sestricky 6 mesicu.A pak si vyber.Dej predevsim na svuj pocit,doktori se proste zichrujou a kazdy rika neco jineho.urcite bych ale dodrzela tech 6-8 tydnu.Moc drzim pesticky!A hlavu vzhuru, i kdyz to jde nekdy tezko...
5. únor 2007 ve 21:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, moc vás všechny zdarvím a přiznám se , že když čtu vaše příběhy tak tady brečím jako malé dítě :frowning2: Částečně je to hormonama, které se mi teď v tělě honí a částečně bolestí, kterou v sobě nosím. V červenci jsem nečekaně otěhotněla a strašně jsme se s přítelem na miminko těšili. Všechno probíhalo úplně normálně a v 11. týdnu v 5hod. večer jsem začla krvácet, jelikož jsem hrozný plašan, jeli jsme s přítelem hned na pohotovost do nemocnice a už mi jen řekli 7hod., že je to zamlklý plod a srdíko nebije - druhý den následovala revize....(takže o nějkém varování do předu nemůže být ani řeč) bylo to hrozné protože jsem v tu chvíli ztratila kus sebe a moje milované mimi :frowning2: .
Po 6 týdnech jsem dostala mentruaci a doktoři nám řekli cca 5 měsíců posečkat a můžeme to znovu začít zkoušet.
my to nevydrželi a zkusili to hned 4.měsíc a napoprvé se nám to povedlo. Letos pod vánoční stromeček jsme si dali ten nejkrásnější dárek na světě.
nyní jsem na rizikovém a ve 12. týdne a jsem nervózní jako prase, ale všem vám chci říci, hlavu vzhůru a i přesto, že už ani jedna z vás nezapomene čím prošla, tak se nebojte čas všechno spraví a vy už třeba za 4 měsíce budete ve stejném stavu jako já. Hlavně si nic za vinu nedávejte , zo je bohužel příroda a ta si to zařídí jak ona uzná za vhodné.Všem Vám moc držím palce, aby se vám to brzy povedlo a bolest v srdci byla čím dál menší.
6. únor 2007 ve 12:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj holky!Dík za podporu! :cry:
6. únor 2007 v 16:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojde holky, tak se bohužel přidávám k vám. Jsem v 8tt, ale mimi se pravděpodobně přestalo vyvíjet (zamlklé těhotenství). Paní doktorka si mě pozvala ještě na jeden kontrolní utz a jestli to potvrdí, tak mě čeká revize :frowning2: Mohly byste mi prosím napsat, co mě čeká? Paní doktorka mi to říkala, ale byla jsem pak už z té zprávy mimi, tak jsem ji nevnímala :( Moc děkuji...
7. únor 2007 ve 12:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
...byla jsem mimo.....tam mělo být...a jsem stále, proto ani psát nemůžu :frowning2:
7. únor 2007 ve 12:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj berušky, moc vás všechny zdravím a připojuji se k vaší smutné skupině. Já jsem samovolně potratila v 6.tt a v nemocnici mi udělali revizi. Je to přesně 7.týdnů. Jsem smutná, cítím se prázdná, ale doufám v lepší budoucnost a snažím se být pozitivní. Co se týče plánování dalšího těhotenství, v nemocnici mi řekli 3-6 měsíců, moje gynekoložka dopuručila nijak dlouho nečekat, 3. měsíce prý úplně stačí a pokud otěhotním i dříve nevadí. Tělo si prý samo řekne jestli už je vhodná doba nebo ne. Kamarádka otěhotněla hned po šestinedělí a teď je už ve 14.tt. Já mám teda zatím blok k milování, vůbec si nedovedu představit jakoukoli intimnost, připadám si nenormální! Dala jsem si ale cíl - v dubnu pojedem na dovolenou. Držím vám všem palce, myslete na to, že chlap by tohle nikdy nepřežil! PAPA
7. únor 2007 ve 13:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky!
Nemuzu nic jineho rici,nez ze je mi to moc lito...proste chce to trochu casu,dat se dohromady a pak si rici,ze lepsi takto,nez pozdeji.Sice si clovek rika,proc zrovna ja,ale proste s tim uz nic bohuzel nenadelame.Musime ale porad verit a ja tomu i po ctyrech nezdarech stale verim!Tak hlavu vzuru a viru v lepsi budoucnost!Brzy zdrave miminko v naruci!
JInak nemo:revize se dela pod narkozou,proste te musi vycistit,ale nejedna se o zavazny zakrok.Vetsinou je to tak,ze jeden den prijdes na lacno, pak jdes na zakrok a druhy den te pusti domu.Ale jeste to nevzdavej!Hodne stesti...
7. únor 2007 ve 14:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čau holky,taky jsem prodělala zamlklý potrat,byla jsem v 6tt a stalo se to týden před Vánoci.2 roky jsme se snažili o mimčo a když se to konečně povedlo,tak to takhle dopadlo.Původně si doktoři mysleli,že je to mimoděložní(žádné bolesti,ale na UTV nebylo nic vidět a krvácela jsem),to ale po revizi a následném HSG vyloučili.Taky jsem se moc trápila,ale já věděla od začátku,že něco není v pořádku, moc mi pomohl přítel, který mě nenechal utopit ve smutku a beznaději,teď už se těšíme na nové snažení se šťastným koncem, moc se těším na až zase uvidím //,ale tentokrát už to nebude tak radostné, už vím, co všechno se může stát, všem Vám držím palečky a už nemyslete na to co bylo, ale těste se na to,co bude!! Doufám,že už brzo z nás budou těhulky.
7. únor 2007 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Nemo,s tím mimi mě to moc mrzí :confused: a taky mě moc mrzí,pokud půjdeš na tu revizi,že pro tebe nemám žádnou radu :frowning2: ,já jsem potratila loni v březnu po umělém oplodnění asi v 5 týdnu a na klinice mi řekli,že prostě odkrvácím,a to je všechno :confused: .Takže budem s manžou na tebe moc myslet ať to všechno vydržíš a zvládneš :sunglasses: ,neboj,to bude zase všechno O.K,i když ti to teď nepřijde :sweat_smile: .Vydrž :wink: ,pa vlk
7. únor 2007 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Divabara: Moc Ti děkuji za objasnění revize, jsi zlatíčko. Obdivuji Tě, že po svých prozatím prohraných bojích máš ještě sílu nás tady utěšovat, jsi opravdu poklad a moc děkuji za všechny, protože to moc pomáhá. A s tím nevzdávej....víš, ptala jsem se paní doktory, jak moc mám věřit, sama říkala, že moc ne. Na ultrazvuku bylo mimi staré 5tt, já jsem teď podle PM v 8tt. A k pozdějšímu oplodnění dojít nemohlo, mě pozitivní test vyšel hned den očekávané menstruace :frowning2: Ale aspoň mám čas se rozloučit a nějak se s tím sžít. Tobě přeju, ať všechny další boje vyhraješ a za chvíli budeš mít v bříšku drobka, který si tam bude hověť přesně 40 týdnů :wink: Tohle přeji úplně všem.....
7. únor 2007 v 18:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj vlčku, děkuji moc za podporu a krásná slova, dává mi to sílu. Je mi líto, že jste o mimi přišli po umělém oplodění, doufám, že to brzy zkusíte znovu a že to tentokrát bude mít krsáný konec ve zdravém miminku. Ještě jednou děkuji, že na mě budete myslet, já se pak ozvu, jak to dopadlo.
7. únor 2007 v 18:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj nemo!Moc diky...
nekdy je to tezke,ale snazim se to nevzdavat, porad si myslim,ze budu mit miminko,porad to tak nejak citim...
ahoj s9480! Je to opravdu silene, kolik toho ted je...Moc ti preju hodne stesti pri dalsim snazeni a hlavne nam vsem zdrava miminka!My se snazime taky v podstate 2 roky,povedlo se za tu dobu ctyrikrat,ale zatim bez zdarneho konce...
7. únor 2007 v 19:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baro, určitě budeš, takový hodný človíček jako Ty bude mít doma dětí jako smětí :slight_smile:
7. únor 2007 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jinak mě taky hrozně udivuje, kolik nás tu je, je to fakt smutné :frowning2: Přála bych všem maminkám na světě, aby, když už je jim naděleno miminko do bříška, aby o něj nikdy nepřišly! Protože to pak tak moc bolíííí :frowning2:
7. únor 2007 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, přidávám se k vám. S Hankou75 a Mackem jsem se už sešla v zářijovkách.

V 6 tt jsem potratila, byla jsem na revizi dělohy. Dnes je to přesně 3 týdny po zákroku. Začínám se z toho pomalu dostávat - v práci nemám moc času na to myslet, doma je to horší. Manžel jezdí domů až večer a já celé odpoledne trávím doma sama.

nemo: je to přesně tak, jak ti psala divabara o té revizi. Já na ní šla den potom, co jsem začala krvácet a následující den už jsem byla doma. Taky jsem se cítila prázdná a pořád bulela. Ale teď s odstupem 3 týdnů je to už trošku lepší. Taky čtu pořád příběhy holek ze Zářijovek 07, dost mi to pomáhá.
A nemo nevzdávej to, třeba to bude v pořádku. Kdy jdeš na ten kontrolní UTZ?

Jinak mě řekl můj doktor, že se po 3 měsících můžeme začít snažit. A ještě mi navrhoval, abych ty 3 měsíce brala HA, což jsem odmítla. Nechci do sebe prát zase hormony, když jsem je před otěhotněním brala 8 let.
8. únor 2007 v 07:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Čau divábáro,dík že jsi reagovala na můj mail, moc mě to potěšilo :grinning: Jsem ráda,že "nefňukáš" a bereš to pořád optimisticky(nikoho,ale neodsuzuju,každá z nás se s tím musí vyrovnat po svém),nevím,jak to u nás bude dál,začaly se mi totiž dělat cysty, a taky hodně trpím na záněty(Candida),teď jsem si koupila kyselinu kaprylovou, prej je na to dobrá, tak uvidím jaký to bude mít efekt,už jsem vyzkoušela kde co, ale zatím marně,doktoři mají laxní přístup,několik jsem jich vyměnila,ale přístup pořád stejný.Občas mám chuť se na to všechno vykašlat,ale naštěstí mě to vždycky brzo přejde, měj se a třeba zase napiš
8. únor 2007 v 17:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj všechny a seri.Tak jsme tu tři ze zařijovek,kterým se nepoštěstilo!Seri,dnes je to 3,5týdne co mám taky po operaci!Také mně řekli v nemocnici,že mám počkat 3měsíce,ale rozhodly jsme se s manžou,že se začnem snažit hned po první MS.Víš,někdo říká čekat 3měsíce,někdo 6měsíců a někdo zkusit to hned!Nemám sílu čekat tak dlouho,nejsem nejmladší.Vy všechny budte moc silné,určitě se postupem času zadaří!M
8. únor 2007 v 17:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj zdravím vas. Ja take potratila v prosinci v 6t. Potracela jsem 4 dny ja to ani neveděla příznaky jsem neměla až na ten 4 den lehce jsem krvacela ale ja jsem do nemocnice nešla šla jsem na druhy den k doktorce a ta ma sdělila což jsem tušila že jsem potratila. Kdybych možna šla hned do nemocnice možna by mi to ještě udrželi kdo ví. Tak na duhe dítě si budem muset počkat. Akorat jsem se dočetla že po potratu na ty maminky co potratily dolehají jakési psychické deprese z toho termínu porodu. A co mě udivilo ješte že mi na gynde nebrali krev nic jen ultrazvuk a doktorka říka něco tam je. Ani mi těhotenství nepotvrdila jen ultrazvuk. tak se mějte
8. únor 2007 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobry vecer,mam taku otazku,jak spoznat ci ide o samovolny potrat a jake su priznaky?
Ja sa liecim na neplodnost a beriem clostilbegyt,ovulacia vraj prebehla ale dnes mam 36Dc,strasne ma bolia prsia a zacina zo mna vytekat taka silnohnedocervena tekutina.
Celkovo sa citim inak ako pred normalnou mrchou,ale test mi vysiel negativny.
Ja fakt neviem,co to je.
Diky za odpoved.
8. únor 2007 ve 23:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
macek28: já bych počkala tak 2 MS a pak šup na to. Můj doktor mi říkal, že si mám koupit GS mamavit a začít ho brát tak 2 měsíce před tím, než se začneme snažit, to byl znamenalo už teď. Pak jsem ale doktora změnila a ten mi říkal, že vitamíny mám začít brát až 3 měsíce po revizi. Tak nevím, koho mám poslechnout.
Macku, koukala jsem, že máš doma už 3 slečny, to gratuluju, taky bych chtěla holčičku.

zanulav: když jsem byla u dr., jestli jsem tehotná, tak mi taky nebral krev, jen dělal UTZ. Nic moc tam nevidel, jen zvětšenou sliznici a toť vše. Ptala jsem se, jestli jsem opravdu těhotná a on že jestli mi vyšly testy a MS byla zpožděná, tak že těhu jsem. Tak probíhala moje první a poslední kontrola u dr.
9. únor 2007 v 08:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky... pročítám diskuzi a zjišťuji že je velmi podobná jako: Těhotenství ve druhém měsíci po kyretáži ... je to děs že je tolik holek co řeší tyhle smutné věci... já jsem s váma na jedné lodi... o mimi sem přišla v 9tt :cry: ... v nemocnici říkali 3 měsíce čekat, ale bez řádné prohlídky ... spíš to vyznělo jako fráze kterou říkají každému... můj gynekolog (nový gynekolog... změnila sem ho, protože přístup původního doktora k mému těhotenství byl naprosto nepochopitelný - objednal mě až na 9tt... vůbec mě neviděl... ve chvíli kdy sem k němu byla objednaná na první prohlídku už sem ležela v nemocnici... a bez mimi ) no ale k věci... ten nový gynekolog je opravdu super... vše mi vysvětlil, ukázal.. předepsal prášky na podporu těhu a vhodné vitamíny... a hlavně řekl: Děloha je nepoškozená, pokud první MS proběhne bez problémů není třeba čekat!! ... já mu věřím... a protože MS (snad i díky čajíčkům - kontryhel apod) přišla po krásných 28 dnech a byla naprosto v pohodě myslím si že je tělo v pořádku... samozřejmě že není vyloučené že se to zase zvrtne (ale to nebude vyloučené ani za tři měsíce, ani za půl roku... bohužel ...

Je to strašný co se nám všem stalo... ale já tak nějak věřím, že nás to zároveň posiluje... ať už se rozhodnete čekat nebo nečekat... přeji všm hodně sil a nám všem zdravá miminka :dizzy_face:
9. únor 2007 v 09:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek