• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Přišla jsem o miminko v I. trimestru. Co dál?

2. června 2016 
Holky když to čtu tak je mi do breku... jak to proboha zvládáte... já potratila jednou a to jsem otěhotněla prakticky hned jak jsme se začali snažit... a i tak jsem byla úplně na dně... a pořád se cítím v tomto tématu dost labilní... děsím se toho že to prožiju zase... hrozně vás obdivuju za to jak to nevzdáváte... a moc moc vám přeji aby už vás konečně přestal život trápit...

a k tématu Candidy mám bohužel taky co říct... zjistili mi ji v 14 letech... byla sem prolezlá skrz na skrz... navíc chudokrevnost... za vše mohla má dětská lékařka, která chudokrevnost a její jasné příznaky (krvácení z nosu, únava.. kolapsy při menzes) naprosto ignorovala... a cpala nám (tři sourozenci) všem na všechno antibiotika... až když se stala rodinná tragedie a moje sestra zemřela na leukémii... začal kolotoč vyšetření i unás... změna doktorky atd... brách byl dobrej jen slabší imunita... ale já kromě dost těžké chudokrevnosti měla prakticky celé tělo prolezlé candidou... rok jsem měla hrozně přísnou dietu... přesně předepsané co smím a co nesmím... speciální léky, poševní čípky atd... rok se na mě všichni (třeba v trmvaji :grinning: dívali jak na feťačku, páč sem měla úplně rozpíchané ruce od toho jak mi pořád brali krev) ... no ale díky rodině... mamka na mě dohlížela a vyvařovala (musela vyvařovat zvlášť, speciální jídelníček lezl hrozně do peněz... musela sem třeba často zvěřinu, jen určité druhy zeleniny, žádné mléčné výrobky, žádné sladkosti, žádnou mouku... no ani si to všechno nepamatuju... jen vím že to bylo pro naše těžký... mě uhlídat (v pubertě :grinning: ) ale dokázali to... pointa je, že po roce už byla candida minimální... doléčovala se léky a gynekologicky... a po dalším půlroce byl klid... od té doby nic... ťuky ťuk! a je to už skoro 15 let :wink: takže to nevzdávejte... není to začarovaný kruh, ale chce to vydržet... a na stravě opravdu hrozně záleží... držím palečky :wink: (mimochodem i krev už je v pořádku.. jen před menzes beru víc železa) ...

Sem se rozepsala... omlouvám se, ale je to citlivivé téma... I proto sem už několikrát psala (i na jiných diskuzích) že když něco řekne doktor ještě to nemusí být svaté... když se mi něco nezdá, raděj se zeptám ještě dalších dvou doktorů nebo i někoho jiného... moje dětská lékařka celé naši rodině bude ležet ještě dlouho v žaludku... nechci ji sahat do svědomí, ale kdyby sestru někam poslala včas možná... vlastně kdyby jí vůbec někam poslala... když se otec rozhodl že už to není možné a odvezl Janičku do nemocnice... už si jí tam z hrůzou nechali... byla tam jen tři týdny... :cry: jejda já ani nevím proč to všechno píšu... snad proto aby ste si dávali pozor na výběr doktorů... ta "paní doktorka" o které jsem psala totiž stále ordinuje :angry:
15. únor 2007 v 10:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Leni, hodně štěstíčka do dalšího snažení, aby bylo vše v pořádku :wink:
15. únor 2007 v 10:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, taky se strasne bojim, ze to prijde znova a zase to nevyjde :cry: . Nejak me znervoznuje ze mam RHfaktor negativni. Mohla to byt pricina. Pomlel se muj faktor s faktorem miminka.... ale zase....v prvnim tehotenstvi to pry neni problem. Jenze ja mam to prvni uz za sebou, jak to bude v tech dalsich je ve hvezdach. ma nektera z vas taky RH-?
Stejne je to nespravedlivy, kdyz nekdo po mimiskovi touzi, tak to z nejruznejsich udvodu nejde a ten kdo dite nechce tak do toho vlitne ani nevi jak a bez problemu donosi.
15. únor 2007 ve 12:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oli, moc Ti držím palečky, aby Vám co nejdřív vaše snažení přineslo úspěch, ze kterého se budete moct radovat, mě brali krev teprve před týdnem a zítra bych se měla dozvědět Rh faktor, jinak nemám tušení ani jakou krev. skupinu mám. Tak hodně síly a štěstíčka :wink:
15. únor 2007 ve 12:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivusenko, diky moc. Zabredla jsem do tehle diskuze,ke snazilkam se jeste vratit nemuzu, jeste je to prilis cerstve a ackoliv vam to moc preju, tak me boli cist diskuzi holek, ktere otehotnely stejne jako ja, ale narozdil ode me jsou v pohode.
V kazdem pripade je, prosim, Ivu vsechyn pozdravuj a vyrid, ze na ne casto myslim. Dik.
15. únor 2007 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oli dobře napíšu jim to hned. Hodně podpory,síly, lásky a štěstí :wink:
15. únor 2007 ve 12:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oli, to je prostě zákon schválnosti a ten funguje na 100%. Moje nej kamarádka absolutně nechápe, co prožívám a přitom ví, co mám všechno za sebou. Sama otěhotněla s chlápkem, co s ním byla párkrát na kafi a pomalu nezná ani jeho jméno (pozor, není to žádné tele, je jí 35 let). Pořád mi zdůrazňuje, ať jsem ráda, že nemám děti, že si můžu dělat, co chci a chodit, kam chci.. Nechápe, že koncertů, hospůdek apod. mám za ta léta dost. Momentálně je její heslo, že má dítě jak kouli u nohy. Přitom se o něj vzorně stará, spíš až přehnaně, ale v podvědomí jí bliká tohle. Neustále je v depresi, že musí sedět doma s dítětem, s péčí jí pomáhají rodiče, malou hlídají neustále všichni tři. Takže já nechápu, na co si stěžuje a ona nechápe, proč chci dítě...
Tak jsem si postěžovala, pardon....

Lenko, koukám, že ani s Tebou se osud nemazlil. Musíme prostě věřit, že se to zlomí a bude už jen líp!
15. únor 2007 ve 12:56  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, přečetla jsem si pár vašich příspěvků a obdivuju Vás a zároveň Všem přeju , aby to mimčo přišlo i k Vám.Jen jsem chtěla říct Olče, že já mám taky Rh negativní, takže příště se to povede.Všem držím pěsti
15. únor 2007 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oli, tak holkám snažilkách a těhulkám nad věcí jsem Tvé pozdravy vyřídila, pár holčin ti napsalo vzkaz do diskuze, tak si je kdyžtak přečti :wink:
15. únor 2007 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ivu, diky moc :wink:
15. únor 2007 ve 13:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
proste ten strach v nas asi uz zustane.Ale vse zle je k necemu dobre.Mne to prave absolutne "prebouralo" me hodnoty...Vzdy jsem si prala mit aspon dve deti,to jo,ale brala jsem to tak nejak jako samozrejmost.Ted uz tomu tak neni a moc se tesim,az si to tehu a miminko vychutnam, i kdyz se bojim...Urcite bych chtela s mimiskem doma zustat co nejdele to pujde.Protoze to uz clovek nikdy nevrati,a mozna to zazije jednou, ja doufam,ze i dvakrat a hlavne to straaaaasne rychle utece.Bohuzel mam taky kolem sebe lidi,co maji takove ty planovaci nazory,kdy do toho pujdou,aby treba o neco neprisli...ale oni to proste nemuzou pochopit, to nase mysleni...kdo nezazil, nepochopi.Treba ma segra ma tri deti absolutne be problemu...A moc ji to samozrejem preji,ale moje mysleni v tomto smeru nemuze pochopit,ale samozrejme se za to na ni nezlobim,ani nemuzu....
To jsem se taky teda rozepsala...
Jinak dnes byl manza na kontrolnim spermiogramu,jenze jsme nejak nedodrzeli tu spravnou pauzu,tak toho pry moc nemel :unamused: No uvidime...
Tak holciny,hodne stesti pri snazilkovani a hlavne zdrava vajicka a spermijky, hodne te spravne energie a pak uz to snad prijde,ne?
15. únor 2007 ve 13:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
Určitě se to zlomí... musí... :wink: ... Baru a máš pravdu, mě to taky hodně změnilo hodnoty... když sem otěhotněla (přesto že to bylo plánované a já miminko chtěla) pořád ve mě byl takový ten červíček hlodavej... jestli mi nebude chybět má práce, jestli to opravdu zvládnu věnovat se jen mimi a manželovi atd... když jsem pak ale o mimi přišla nebylo to úleva ale naopak hrozná bolest... teď vím, že i když mám svoji práci moc ráda je až na druhém místě... věřme zkrátka jak se říká... že vše zlé je k něčemu dobré... určitě z nás jednou nebudou mámy, které budou brát své děti jako kouli u nohy :wink:
15. únor 2007 ve 14:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Oli, já mám také RH-, ptala jsem se na to hned po kyretáži v nemocnici. Doktorka mi řekla, že to při dalším těhotenství nemá žádný vliv a mělo by být všechno v pořádku. Vysvětlovala mi to odborněji, ale bohužel si to už nepamatuji. Jen to, že je všechno v pořádku.
Pokud Tě to ale trápí, zavolej si doktorovi, on Ti určitě rád pomůže :slight_smile:
15. únor 2007 ve 14:14  •  čeká miminko, termín má v červnu 2010  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, po delší době zase pročítám vaše trápeníčka. Já už jsem po první MS(28dní) od potratu a po první návštěvě gynekologa. Uf, už je snad po všem zlém, doktor říká že jsem zdravá a připravená na další snaženíčko. Hrozně mě to potěšilo, protože mi po potratu nakázal půl roční oddech. Ale když mě teď prohlédl řekl že tři měsíce jsou tak akorát.Vlil do mě ohromnou naději a radost že mohu uzavřít tu hroznou životní knihu o potratu a konečně se zase začíst do optimističtější budoucnosti.
Přeji vám také spoustu naděje a lepší zítřky !!! Držte se !
15. únor 2007 v 17:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahoj vsem, tak se do vasi debaty taky pridavam...taky ma za sebou mimodelozni tehotenstvi, asi jako vetsina z vas jsem se na mimi taky strasne tesila...jenze....laparoskopie vse vyresila...tento tyden jsem se vratila z mesicni relaxace v laznich, nesmirne mi to tam pomohlo...dokonce me i od zari prestalo bolet bricho - snad..
takze se s tim taky vyrovnavam, ze uz jsem mohla mit bricho v 6 mesici, ale asi to tak melo byt, treba by to mohlo byt horsi...
takze vsem vam preju hodne sil do dalsiho snazilkovani... :wink:
16. únor 2007 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
ted jsem si procetla vsechny prispevky...vsechny musime byt moc silne a pak to snad vyjde, ja mam samozrejme taky strach, jak se to bude dal vyvijet, pujde to? bude vse v poradku?
taky jak tak ctu, tak vsichni doktori jsou fakt stejni..mi taky v nemocnici rikali - cekejte tri mesice, muj doktor sest mesicu a doktrorka v laznich, kdyz slysela, co mi navykladal muj doktor sla do kolen....
telo si samo rekne, kdy je ten zpravny cas...

vladimuraz: jak ti dopadly lazne? moc ti to preju, protoze ja mela to stesti, ze mi lazne schvalili v plne vysi a mesic jsem si to opravdu uzila, bahno, koupele, psychorelaxace, mojzisova, masaze....psychicky to pomuze, ze si ani nedovedes predstavit jak, kam se hrabe dovolena u more...kdyby mi to nekdo rekl pred laznema neverim, ale ted bych se tam klidne vratila....je fakt, ze jsem mela stesti na skvely kolektiv, coz delalo taky hodne...a na druhou stranu...posilala bych tam zdrave lidi...tam si clovek teprve uvedomi, co je v zivote dulezite, kdyz vidi ty pripady....
16. únor 2007 ve 23:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lucikpetik ahoj, jsem ráda, že Ti ty lázně pomohly, to fakt ráda slyším. Já bych potřebovala vyladit to tělo, psychicky jsem v pohodě, pro mně to byl prostě další neúspěch v řadě, jak říkám, za těch 6 let to člověk bere jinak... Já zatím nevím, jestli je dostanu, na pojišťovně to leží teprve asi 10 dní. Za jak dlouho je schválili Tobě, jestli můžu vědět. Já mám Všeobecnou pojišťovnu, nevím, co mám čekat. Holky od pojišťovny MV to měly za týden doma. Děkuju za odpověď. Přeju Ti hodně štěstí do dalšího snaženíčka, teď po lázních by to mohlo vyjít, ne? Držím palce!!! Ahoj V.
17. únor 2007 ve 12:28  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Na Valentýna jsem přišla o miminko. Umřelo v 9. týdnu těhotenství. Mám pocit, že to nezvládnu.
17. únor 2007 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj karla6...
moc me mrzi co te potkalo...clovek si pak rika,proc zrovna ja, to neni fer...ale proste pak si musi rici,ze se to stava, ze to tak asi melo byt, i kdyz je to tezke.Ale radeji ted, nez pak pozdeji.Bohuzel to tak priroda zaridila.Nezbyva, nez se proste vyplakat a pak se opet postavit na nohy...a tesit se,ze to brzo prijde znova..a samozrejme verit,ze to vsechno uz bude v poradku.Nejhorsi jsou ty dny hned pote,ale ver,ze bude lip, i kdyz se to ted nezda.Hlavne se dej co nedjrive dohromady!Drzim pesti!
17. únor 2007 ve 13:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
Děkuji. Tohle všechno už mi říkali v nemocnici, ale nepomáhá to. Srdce odmítá mozek poslouchat.
17. únor 2007 ve 13:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj karla6...
on clovek asi ani nic jineho rici nemuze...kazdy to musi nejak prekonat...zkusit zamestnat hlavu necim jinym, i kdyz zrovna neni nalada...Mne pomaha to,ze mame pejska, tak ho vzdycky pohladim, vyrazim s nim do lesa, a tak.A taky mam manzela,ktery me moc podporuje.A taky vim,ze mam kolem sebe lidi,na ktery se vzdy muzu spolehnout.A taky mi pomohl tady konik,protoze vim,ze v tom nejsem sama,i kdyz to asi zni trochu sobecky...Ja jsem prisla o miminko jiz ctyrikrat.Trikrat jsem o miminko prisla v 6tt tehotenstvi a jednou v 16tt - to bylo zle,hlavne v tom,ze miminko bylo geneticky v poradku,takze se v podstate zadarilo,ale melo spatny srdicko-vada neslucitelna se zivotem...proste jsem spadla do tech 3-5 procent vyvojovych vad.Takze kdyz me to potkalo v tom 6tt,rikam si,lepsi tak,nez pak v tom 16tt,protoze to uz ti v tu dobu vyvolavaji porod :frowning2:,i kdyz to boli,at jsi v jakemkoli tydnu tehotenstvi ...Je to normalni,ze srdce odmita poslouchat mozek a bohuzel je nas tu docela dost,co to prozili take a nejak se s tim vyporadavaji.Bohuzel nemam zadnou radu,ktera by te vzpruzila...Proste chce to hodne sil a taky cas...Hlavu vzhuru,pokud to alespon trochu jde...Treba pomuze myslet na tom,ze bude jaro a vsechno kolem bude vonet a kvest...a pak se urcite zadari!
17. únor 2007 v 15:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jsi moc hodná. Kamarádka potratila taky čtyřikrát, jako Ty. Naposledy do bylo pokročilé těhotenství (asi 6-tý měsíc) a stalo se to na Štědrý den.
Pak se jí ale hned narodila dvojčata, která teď už chodí do druhé třídy.
Vím, že to bude v pořádku, ale přesto to moc bolí.
17. únor 2007 v 15:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Karlo, je mi moc líto, co Tě postihlo. :frowning2: Vím, že teď to moc bolí, ale určitě to zvládneš. Všechny jsme to zvládly, i když některá líp a některá hůř. :frowning2:
17. únor 2007 v 15:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
vladimuraz: tak schvalili mi to asi do mesice, fakt si to uz nepamatuju, ale do tydne to urcite nebylo...ale myslim, ze muzes byt v pohode, myslim ze ti to daji...
karlo6 drzim palecky, vyplakej se, to pomuze...holt jsme zenske, musime to zvladnout a jit dal...
17. únor 2007 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Karlo6... já jsem hrozná cíťa... a vše hrozně moc prožívám... i "prkotiny" ... když sem přišla o mimi (taky 9tt) myslela sem že mi pukne srdce, že se prostě rozkočí... tak moc to bolelo... slzy se pořád valili ven a já to neuměla zastavit... měla sem přesně stejné pocity - tohle nezvládnu! ... ale člověk se prostě otřepe a musí jít dál... ty první dny byli opravdu strašný... ale bude se to zlepšovat věř mi... a drž se...

Lucik a mohu se zeptat... lázně ti napsal gynekolog? ... a po jednom "problému" ... nebo toho máš víc? ... promiň jestli se moc vyptávám, ale jsem také u MV... mám dost problémy s vaječníkama, ale nevím jestli to stačí na pobyt v lázních :unamused: ... taky bych si dala říct... třeba by se pak zadařilo :dizzy_face:
17. únor 2007 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Lenko, Lucik Ti určitě odpoví, ale písnu Ti ještě mou zkušenost. Doporučení na lázně Ti opravdu musí napsat Tvůj gnekolog a vlastní žádost pak obvodní lékař. Bohužel je jen na uvážení gynekologa, jestli Ti to doporučení dá. Mně moje gynekoložka , která ví, co mám všechno za sebou, toto doporučení nedala, se slovy, že ty lázně stejně nedostanu. Prosila jsem jí, že to aspoň zkusíme, tak zase tvrdila, že je to stejně k ničemu a doporučení mi nedala. A to je to široko daleko neoblíbenější gyndařka s výbornou pověstí a chodí k ní půl města. Já jsem po půl roce stejně nakonec přešla jinam a pan doktor mi tu žádost dal bez řečí. Kamarádce, která čekala dvojčata a v 16.tt o ně přišla to doporučení její gynekoložka taky nedala. Tak nevím, ti doktoři dělají, jak kdyby to platili ze svého nebo co... :confounded: Já tam chci jet právě proto, že znám pár holek, které hned po lázních otehotněly přirozeně nebo jim vyšlo IVF.
17. únor 2007 v 19:46  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, děkuju. Hrozně moc bych si přála, aby ty dny, o kterých mluvíte, byly už za mnou. Zatím se mi chce jen umřít. Vím, že to neudělám, ale prostě je to zoufalství.
17. únor 2007 v 19:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
leni, tak lazne mi napsal doktor bez reci, nabizel mi to gynekolog sam, rikal, ze jeste nemame deti a kdyz je mi 25, ze napiseme lazne...obvodacka mi to podepsala a bylo po vsem, otazka par minut...a problem..."jen jeden" takze vlastne jen po te laparoskopii, zadne dalsi problemy jsem nemela, takze opravdu by ti ty lazne meli dat....
18. únor 2007 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
uvidím jak to dopadne tento cyklus... nevím proč ale mám hrozně blbej pocit... :frowning2: snažím se na to vůbec nemyslet, ale moc to nejde... mám pocit, že se to povedlo... jen pocit ale strašně silnej... jenže na druhou stranu mám taky hrozně velkej pocit, že není něco v pořádku... ovu jsem měla ve středu, snažení proběhlo... a já hned druhý den měla divné píchání v pravém podbříšku... a od té doby mě je celkem dost divně... žádné křeče nebo tak... ale tlaky (trochu jak před menzes) , žaludek na vodě atd... na 6smysl sem nikdy nedala... vm že si spoustu věcí člověk dokáže vsugerovat, ale tentokrát je to nějaký jiný... no snad na mě jen něco leze a já z toho vyšiluju... každopádně pokud to nakonec nedopadne dobře zkusím o ty lázně taky zažádat... jsem bez dětí, je mě 29 a po potratu, navíc ty problémy s vaječníkama... zkusím o ty lázně požádat... myslím že gynekolog problémy dělat nebude... uvidím...
18. únor 2007 v 10:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Karla6... takovéhle řeči mě hrozně štvou... promiň... chci ti pomoci, ale tohle nepiš a ani na to nemysly... chápu že ti je strašně... taky vím co je to pocit beznaděje, zoufalství... pocit že je všechno na h... však víš... ale myslet na smrt to ne... o těhle věcech není radno žertovat... život ti ublížil, ale ty kvůli tomu nesmíš ubližovat všem kolem tebe... musíš být silná... vlož energii do přípravy svého tělíčka na nový pokus!!!
18. únor 2007 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek