Revize ZT - prosím o trochu psychické podpory

Ahoj, mám pár povzbudivých slov:
1) To šestinedělí je strašné, ale nakonec je to fakt jen pár týdnů. Teď je to nepředstavitelné, ale uteče to, neboj. Jakmile přijde menstruace, nový začátek, bude to mnohem lepší. Já osobně jsem měla velkou krizi cca týden po revizi (ve 13 tt, plod odpovídal 9 tt), pak se to už lepšilo.

2) Nejsi vůbec stará. První dítě jsem porodila v čerstvých 32, druhé v 33, teď je mi 35 a vypadá to na třetí a nějak extra stará matka nejsem ani pocitově, ani ve srovnání s okolím.

3) Nosifol je super, já bych ho doporučila, umí pěkně nahodit ovulaci, ale pokud chceš čekat tři cykly na další snažení, nasadila bych ho až někdy během toho druhého cyklu. Ať to spěje k ovulaci, kterou už chceš využít. Je to dost drahá sranda, a pokud si tělo potřebuje dát napřed třeba anovulační cyklus, ať si dá, dáváš mu čas, ať se srovná, jak potřebuje. Kontryhel klidně pořád, dobře narostlá sliznice se každopádně hodí, už jenom aby mohla brzy přijít ta první MS, ta je podle mě z psychického hlediska fakt zázračná. Já teda plakala radostí, když jsem to dostala (po 40 dnech).

4)
Co se týče sexu, my jsme začali s kondomem nějaký 20. den po revizi, bez něj až po šestinedělí, nebyl to problém.

5) Můj tip je dát si nějaké úkoly, pokud možno nějaké seberozvíjecí, které chceš stihnout, než znovu otěhotníš. Když budeš mít v plánu, plácnu teď, třeba zpevnit zadek nebo naučit se 500 nových německých slov, najednou se přistihneš s pozitivním testem v ruce a budeš si říkat: "Cože? Už? Vždyť mám zadek furt jak aspik a německých slov umím tak 20."

5) Otázka "proč zrovna já" je přirozená, ale scestná. Protože jednak to nejsi vůbec jen ty, kdyby ses důkladně poptala žen kolem sebe od určitého věku, zjistíš, že nějakou podobnou zkušenost má nejmíň půlka z nich. A jednak nás i tyhle hrozné zkušenosti mají něco naučit, třeba už jen to, že není vůbec samozřejmé úspěšně počít a donosit.

Držím palce!

@deliminico

@anetka9 kdyz me nic neni nic me neboli 🙂 a nejak sem byla smirena s tim ze dneska to bude sup a domu a pockam na pristi patek a pujdu 🙂 a urcite jinam protoze horsi nemocnici sem nevidela at jde o jakykoliv oddeleni 🙂

@kaca21 To mě taky nic nebolelo..ale zase ..chceš v sobě mít další týden embryo, co se nevyvijí? já jsem chtěla ať už je to za mnou a můžu se dávat do kupy, abych co nejdřív mohla čekat znovu (to že to zas nejde je věc jiná)...jinak nevím no..zdravotník nejsem, tak nevím, jeslti to může mít nějaký zdravotní rizika přímo🙂 A co to je za nemocnici?

@deliminico já to zažila predloni v 11tt. Za 3 měsíce po revizi jsem otěhotněla a teď mi tady běhá 10 měsíční raubir a druhého mám v bříšku.
Hlavně se nestresuj, mě hodně pomohl Nosifol a Fertility Blend pro páry. Podařilo se nám díky tomu hned na první pokus po revizi a předtím to bylo 9 měsíců snažení 🙂

@deliminico jo a ještě mi psychicky hodne pomohla dovolená. Tam jsme se s manželem hodne odreagovali a nemysleli na to. Ale myslím aktivní dovolená ne váleci, na pláži bych na to asi myslela porad 🙂 a tři tydny po návratu se nám zadarilo 🙂

@deliminico mně nakonec zjistili trombofilii, tak si teď píchám injekce na ředění krve. Ale i doktorka říkala, že to tím sice mohlo být, ale nemuselo. Že se to prostě stává a většinou dokud se to nestane třikrát po sobě tak to doktoři neřeší a berou to jako normální věc 😕 takže i když teď injekce zase mám tak mám z toho celkem strach. Snažím se být v klidu, ono tím stresem si nemůžeme že 😀 A pomohlo mi brát to tak jako holky- pokud je něco v nepořádku, tak je to lepší takhle v začátku.

@anetka9 strakonice... kazdopadne se nevyvynulo nic jen plodove obaly... a s tim tejden jeste zit dokazu mozna a potomhle opravdu asi druhy dalsich par let nechci 🙂

@kaca21 joo to jsem mela taky no..ale me teda porad rostly, takze kdyby neudelali revizi, tak porad porostou dal a dal..:/ aha, tak zkus budejovice nebo neco vetsiho kolem treba🙂

@deliminico Děkuji za účast... Také teď mnohem silněji vnímám příběhy lidí, kteří přišli o dítě třeba pětileté... Nedokážu si představit tu bolest, kterou prožívají... Vše dobré přeji a posílám sílu 🙂

@anetka9 jo pojedu urcite do pisku 🙂 ale nic neroste nastesti 🙂

Také jsem si prošla ZT. Už je to 13 let zpátky. Strašně moc jsem po miminku toužila a můj teď už ,,ex,, manžel taky.Kdyz jsem se dozvěděla,že jsem těhotná,tak jsem radostí plakala.Pak přišli kontroly,na prvním ultrazvuku bylo vše v pořádku,oddychla jsem si a těšila se,na druhém ultrazvuku se doktorovi něco nezdálo,řekl mi,že to nevypadá dobře,že plod se zmenšil ( probrecela jsem noci a neměla na nic chuť),po týdnu mi udělal další ultrazvuk a tam bylo zase vše OK, opět jsem se začala těšit a děkovala přírodě,že to dala do pořádku.Ve 12tem týdnu jsem se ale na ultrazvuku dozvěděla,že srdicko přestalo bít a že se plod nevyvíjí a že se rapidně zmenšil a že budu muset na potrat.Psychicky jsem se zhroutila,exmazel se mě snažil držet nad vodou,odjeli jsme na týden na dovolenou. Dodrželi 6ti nedělí a čekali na první menstruaci po interupci.Jenze MS nepřicházela a ani injekce na vyvolání nezabrala. Propadala jsem v beznaději,že už mít děti nebudu. Dostala jsem to až po 3.mesicich po vyčištění s hroznyma bolestma. Řekli jsme si,že ještě 3.mesice počkáme se snažením,aby se mé tělo dalo dohromady. Potom jsme se začali snažit a přáli si,aby to vyšlo a bylo vše v pořádku. Vyšlo to tenkrát na poprvé, otěhotněla jsem ještě ten měsíc.Na začátku bylo vše v pořádku,ale strach jsem měla obrovský. Ve druhém měsíci jsem si ale všimla,že mám zvětšenou jednu zornici na oku,zašla jsem s tím doktorovi,který mě poslal na neurologii a tam pro mě zase začalo peklo.Meli strach z cévní výdutí do mozku a řekli mi,že musím podstoupit magnetickou rezonanci,ale že ta se může udělat až budu ve 3tim měsíci,že bych mohla o miminko přijít.Zakazali mi tlačit,nafukovat balónky atd. Ten mesic,co jsem čekala,co bude a co mě čeká,jsem se zase zhroutila. Po magnetické rezonanci jsem čekala týden na výsledky,byl to náročný týden plný strachu. Výsledky dopadli dobře a mě se neskutečně ulevilo. Těhotenství jsem zvládla až do konce.Syn se narodil týden před termínem,sice jsem od pátku do neděle rodila,ale já byla nejšťastnější máma,když jsem ho poprvé vzala do náruče.Ted už mu bude 12 let a začíná mu puberta. Mám i druheho syna,kterému bude uz letos 6 let.Strasne to uteklo a utíká,ale ty začátky mám v hlave živě pořád..