Snažíme se o miminko a stále to nejde, přistihla jsem se, že závidím švagrové - jdu se vypovídat
Ahoj holky snažilky, jdu se jenom vypovídat a třeba poprosit o povzbuzení.
S manželem čekáme na miminko už kolem dvouch let, včera jsme byli na návštěvě u švagrové, její druhá švagrová se v září vdala a v říjnu hned otěhotňela. Přeju jí to, samozřejmě, ale tak mě to bolí. Ještě ty vánoce mi vůbec nepřipadají. Nemůžu dneska vůbec spát a honí se mi hlavou, proč to tak musí být, že k někomu přijde hned a někdo s tím má takové trápení.
Vím, že odpověď neznáte, ale přesto děkuji za pochopení a hezký zbytek svátků vánočních.
@mona91 to už uteče, takže bude jarňátko 🙂. Já podle ovulky nevím teda přesně na den, můžu být tak asi třetí týden. To doktor těžko něco uvidí, viď? 😁 od kterého týdne to bývá vidět na utz neviš? Děkuju
@marketa1218 já měla první ultrazvuk 6tt podle menstruace a byl videt vacet a žluté telisko. Vzhledem k tomu ze vůbec nevíme kdy to vzniklo tak jsme se řídili podle MS a pak podle velikosti. S tím ze nám to vycházelo o den přesně velikost a MS takže v podstatě beze změny až teď podle velikosti to vypadá o cca týden ze je starší ale termín mi zatím nechal stejný. Ale když by noc nevidel jen vysokou sliznici tak klid, budou odebírat krev ta se musí co dva dny zdvojnásobit a jakmile bude hodnota hcg nad 1000 mělo by už byt v děloze něco videt.
@marketa1218 zavolej do ordinace, sestřička tě objedná podle toho, jak jsou zvyklí. U nás objednávají až tak na 8. tt (od poslední ms), kdy už bývá vidět i srdíčko.
@marketa1218 teď jsem projela telefon a 5.8. Jsem byla 5+6 HCG 3626 a na fotce vacek s teliskem
Ahoj úplně vím jak se cítíš snažíme se o miminko téměř dva roky mám za sebou dva potraty jeden v 8tt jeden ve 21 TT teď zamkle tehu a marně čekáme na dvě čárky 😪
@lilienelli původně jsem chtěla reagovat na zakladatelku, pak jsem četla, že už je těhotná...
u nás jsme se sice snažili jen 10 měsíců, ani jsme nebyli v žádném caru a podobně, jako kupa holek, co tu přispívala... ale na psychiku to byl záhul taky, protože jsem moc chtěla, a věděla jsem, že jsme zdraví, měla jsme za sebou i mojžíšovou (taky v pořádku) a pořád nic... u mě to bylo stresem z práce a pomohlo si to tam vyříkat (sice jsem pak byla za černou ovci a rebela, potížistu), z neskutečný únavy jsem si snížila úvazek a nakonec vážně přemýšlela o výpovědi. Chtěla jsem jí dát k poslednímu a 23. jsme zjistili, že to není třeba. Vím, že se radí, pokud je pár v pořádku, na to nemyslet. Za tuto radu bych svého času i střílela... ale ono to tak opravdu je (nebo u nás bylo a u pár kamarádů taky). Vím, že na to nejde nemyslet, ale jde spíš o to, něco změnit, myslet na něco jiného, zabavit se jinak. Já si začala doplňovat nějaké kurzy, abych měla hezčí životopis. Přestala jsem řešit, že co když otěhotním ve výpovědní době (měla jsem slušný plat, tj. nárok na slušnou mateřskou, vše by bylo pryč..). Manžel mi jednou řekl, že by to přeci bylo krásné, a že mateřskou (peníze) nemám vůbec řešit, že bude krásně i bez toho, hlavně, že bychom byli 3.. to mi taky moc pomohlo. U kamarádů to bylo stěhování z Prahy na maličké městečko, změna práce, pořídili si psa... a po x letech najednou mají prcka... fakt mám pocit, že jde o to "něco" změnit, zpomalit, udělat si čas na sebe, začít dělat něco nového...
Držím palce, ať se zadaří, to čekání je neskutečně těžké, když si to člověk moc přeje. PS. pokračování našeho příběhu. Docela rychle jsme si řekli, že bychom tomu našemu prďolovi rádi pořídili sourozence a tentokrát na první dobrou 😀 když jsem to manželovi říkala, jen se smál, že jde vidět, jak jsem tentokrát v pohodě 🙂 moc držím palce
@tynka9 ahoj, já Ti moc děkuji za tvůj čas za pěkný komentář... souhlasím... nejde na to nemyslet, ale je potřeba něco změnit... proto měním práci, ale ne proto, abych otěhotněla, to tak brát nejde, ale protože já pracuji z domu a už mi z toho hrabe, takže se v momentální době ze všech sil snažím změnit prostor svého podnikání a hledám jiný prostor... náš příběh je takový, je mi 33 let, máme 8 letou dceru.druhé jsem dlouho nechtěla, byla jsem blbá...od roku 2015 jsme se začli snažit o druhé dítě...já jsem na to zpočátku moc nemyslela, v té době se mi to ani moc nehodilo, ale když uplynul, rok dva, už mi to začlo být nějaké podezřelé, že to stále nejde... dostali jsme od gynekologa žádost do CAR, nešla jsem, to bylo koncem roku 2016 - hormonální profil jsem měla ok, říkala jsem si ZBYTEčNé.....no, pak v roce 2017 konečně přirozené těhotenství, avšak zamlklé, revize , psychicky to bylo pro mě tak vyčerpávající, že jsem se z toho dostávala cca půl roku. půl roku zákaz otěhotnění... nyní se snažíme 1 rok a NIC. dcera mezi tím všude píše "chtěla bych sestru". nikomu bych to nepřála, je to strašné... snažím se být pokorná, jsem ráda neskutečně za krásné zdravé dítě, tak třeba to tak má být... ovšem zapomenout na to úplně ? kéž by mi to šlo. věřím, že změna práce mi velmi pomůže... začla jsem se rozmazlovat a myslet taky na sebe.. jdeme v lednu do CAR, chtěla bych zkusit tu inseminaci, to je metoda, která je sice málo uspěšná, ale ještě de facto přirozená oproti umělému.... také Ti držím palce a šťastný nový rok.
@lilienelli to máte za sebou mnooohem delší cestu, než my... já už po té chvilce měla pocit, že se asi zblázním, všude samé těhotné, děti... držím moc palce ať se zadaří
@marketa1218 sice Vás vůbec neznám, ale jak jsem četla tuto vaši diskuzi a teď čtu, že jste těhotná. tak mám radost !! jak se vám to povedlo? ano, vím jak se dělají děti.. myslím tím, jestli jste na to nějak přestala myslet ? protože to se mě nedaří ☹