• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

14. prosince 2016 
mili : trochu procitam diskuzi a precetla jsem si o tom, jak te zpucovali na Rodine. :frowning2:
Ja ve svem zivote casto aplikuju rceni : sdelena radost - dvojnasobna radost a sdelena bolest - polovicni bolest (smaa jsi to rceni zminila)
Taky jsem povaha, ktera se ze svych starosti a bolesti potrebuje vypovidat. Na to mam nekolik pratel a i tyhle verejny weby povazuju za velkou pomoc a moznost si ulevit.
Pokud to nekomu vadi, nemusi to cist.
Je jasne, ze nekdo o smrti deti nechce ani slyset (jak na webu, tak ve zpravach apod.) a nechce ani v nejmensim myslet na to, ze by se mu to mohlo stat, k cemuz treba tvuj pribeh muze napomahat (k tomu ze na to je pak clovek nucenej myslet)
Ale opravdu si myslim, ze stejne jako staci nekoukat na zpravy s tragediemi, necist knizky treba o holocaustu apod., proste staci necist prispevky maminek, kterym zemrelo dite. jak jednoduche.

ja k tragediim vetsinou docela tihnu (asi jako cumilove na dopravni nehodu :sweat_smile: ), proste si to, vzdy kdyz na neco takoveho narazim , prectu. A to i presto, ze vim, ze se pak tim budu trapit, byt se me to zrovna netyka.
Ale ja to mam zase tak, ze me tyhle pribehy pomahaji v tom, ze si pak vic vazim sveho zivota, ze jsem za svuj zivot a zivoty a zdravi svych blizkych vdecnejsi . Nechci zavirat oci pred tim, ze se tohle deje. Nekdy mam i pocit, ze kdyz o tom budu vedet, ze se na to muzu nejak pripravit, kdyby se mi neco takoveho nedej boze stalo....coz je ale blbost, na tohle se pripravit nelze.
ja treba co se tyce utrpeni, tak jsem nikdy nerikala takove to : me se tohle stat nemuze a proc by se to melo stat zrovna me. naopak vzdycky rikam, nikdy nevim dneani hodiny, kdy moje stesti zkonci. Stat se muze cokoliv, nic s tim neudelam a proc ne zrovna ja, kdyz se toho ve svete deje tolik . Proc zrovna ja bych mela byt uchranena a zit si v klidku, kdyz denne tolik lidi trpi a v minulosti trpelo....atd

Mili, ted se zrovna jak vidis vypisuju z toho, co me trapi :wink:
Bohuzel to neni moc lehke, zit se strachem , kdy to moje stesti (spokojene manzelstvi, zdrave dite atd) zkonci, protoze "to je preci nespravedlivy, ze ja jsem stastna a ostatni ne", ale tak to hld mam.
A bohuzel mi v tom ani nepomaha vira. Jak jsem psala, denne se modlim, aby se mym blizkym nic nestalo, ale pak si rikam : kolik lidi se modlilo za to same a i tak jim dite nebo manzel zemrel atd...
takze v tomhle mam v sile modlitby rozpory....


No kazdopadne, rozhodne si nemyslim, ze by ses se svym trapenim mela nekde shovavat jen proto, ze na to nekdo neni zvedavej. Urcite sem o Milence pis, chod sem plakat, kdyz ti bude smutno, proste cokoliv, co ti alespon trochu ulevi. Ja bych delala to same....jen pevne doufam, ze podobne diskuze jako je tahle nebo na mimiangel nebudu v zivote nikdy potrebovat.... :pensive:
3. únor 2009 v 01:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
jinak ta fotka s jablicky je opravdu nezapomenutelna...neumim najit vhodne slovo, ale prvni me napadlo nadpozemska... :slight_smile:
ja nevim, fakt to neumim popsat, ale kdyz tu fotku vidim, pride mi, jako bych Milenku znala osobne a uplne me boli srdce...
3. únor 2009 v 01:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili: Přečetla jsem ten příběh jedním dechem .............. je mi to strašně líto. Mám dvě děti a tohle bych nikdy nechtěla prožít. Stačí, když vidím, jak dostávají inijekci (ani jeden cvrček nebrečí) ale mě to bolí za mě. Moje holčička začala běhat strašně rychle a já se teď rozčiluju, že pořádně nemluví (1rok 8 měsíců) místo abych byla ráda, že je zdravá. .......... Neumím si představit, že bych o jednoho cvrčka přišla.
Ta fotka je ...... úžasná ..... fascinující ..... nevím, jak to správně popsat, to jak na mě působí.
3. únor 2009 v 09:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
uz som mala 5x rozpisany prispevok, ale vzdy to zmazem. co dodat.
taka je podarena :sweat_smile:
3. únor 2009 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
uuuf, tak toto je naozaj silný, emotívny príbeh...bola som s dvomi zo svojich detí v nemocnici a viem, že to nie je jednoduché, aj keď to neboli vážne choroby...vidieť ani nie dvojročnú magdalénku, ako ju napchávajú liekmi a na infúziách...viem si možno trošku predstaviť ten pocit...som rada, že som tam mohla byť s ňou a magduška bola veeeľmi statočná....pred dvomi rokmi mi zomrel brat, vo svojich 28 rokoch, mama sa s tym do dnes nevyrovnala, aj keď už to nie je celkom také...chodí na cintorín každý deň a každý deň si, myslím, nesie v sebe bolesť a trochu aj výčitky ... nie, rodičia by nemali pochovávať svoje deti :frowning2: :frowning2: :frowning2:
3. únor 2009 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili dakujeme za to nadherne video,bolo to prestastne milovane dievcatko...to ako dava pusu dedkovi a babinke a maminke je tak nadherne...ako to znasaju starky?musi to byt hrozne aj pre nich :frowning2: drzte sa vcetci.
3. únor 2009 v 10:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Děvčata, omlouvám se, ale já se to teprve učím s YouTube, takže jsem přišla na to, že odkaz na všechna videa s Milenkou i Tomíčkem je http://www.youtube.com/miliharmi, tak pro ty, co jako já, to neumí, tenhle odkaz je nejjednodušší.
3. únor 2009 v 11:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
miliharmi.......nadherny anjelik... :pensive: :frowning2: :cry: :cry: :cry: :cry:
3. únor 2009 v 11:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Joj zlatá Milenká :slight_smile: :slight_smile: Krásne dievčatko :wink: škoda že tu není :frowning2: :frowning2: :frowning2:
3. únor 2009 v 18:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Miliharmi pozrela som si tie videá a ani neviem čo by som ti k tomu napísala. Bola úžasná!
3. únor 2009 ve 20:48  •  3 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Pro maminku Milenky,
dnes jsem měla možnost shlédnout Vaše domácí video s malou Milenkou...
Děkuji. Děkuji Vám za důvěru, s kterou nás necháváte nahlédnout do svého soukromí. A nemyslím tím jenom ta úžasná videa, ale i to, jakým způsobem píšete o malé Milence. Máte nádhernou rodinu, jste obklopena láskou a stejně tak to cítila i Milenka. Veselé a šťastné dítě ve veselé a šťastné rodině, jen je mi moc líto, že se takto nemůžete radovat i dnes. Milenka byla skutečně kouzelné a krásné dítě..
Mili, i já začínám věřit...
3. únor 2009 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
krasne videjka :wink: najviac sa mi pacilo to, kde vas vsetky pusinkovala.. aj my jej posielame s lubkom do nebicka veeela sladkych pusiniek, nech na nas dava pozor :wink:
4. únor 2009 v 10:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
To pusinkovací video je poslední, co s ní máme, když pak onemocněla, byla o 2 měsíce starší, ale v podstatě taková byla jako na tom videu. Ještě den předtím, než upadla do statu, mě takhle brala kolem krku a říkala "láda, láda".
Chtěla bych ji aspoň na chviličku znovu uvidět a stisknout náručí.
4. únor 2009 v 11:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Snad Milence ta hrůzná nemoc aspoň zachovala jasnou mysl téměř do konce, když byla s Tebou a mohla Tě obejmout. Že poznala svou milovanou maminku. V jistém smyslu to bylo rozloučení, Mili.
4. únor 2009 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili,boli to pusinky do nebíčka... :pensive:
krásna rozlúčka...
5. únor 2009 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
miliharmi máte hore krásneho anjelika :pensive: :pensive: :pensive: a tak nádherne sa svami lúčila :cry:
5. únor 2009 v 09:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili, i já jsem nahlédla do odkazu a řeknu ti, jsem z toho úplně špatná :cry: :cry: :cry: Jsi skvělá maminka a silná žena, obdivuji tě mooooooooc :cry: :cry: :cry: Já bych se na to třeba dívat nemohla, kdyby se mi to stalo, musela bych sbírat odvahu :cry: :cry: :cry:
5. únor 2009 v 10:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili : vím že se to nedá srovnávat, ale pred skoro dvema lety mi zemrel kamarad - kolega, kteryho jsem vidala denne a mela ho moc rada. A jednou neprisel do prace....bylo mu 44 a zemrel na vydut na aorte. Ale proc to pisu, ten prvni rok po jeho smrti jsem casto myslela na to, ze kdybych ho mohla aspon jednou (naposled) videt a obejmout, ze by ta bolest byla mensi...
jak jsi napslaa, ze bys Milenku chtela aspon na chvilicku znovu videt, tak jsem se rozbrecela...
nedovedu si predstavit, prijit o dvoulete milovane dite.... :pensive: :frowning2:
5. únor 2009 v 16:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Některé maminky s tím opravdu mají potíže dívat se na videa jejich zemželých dětí, ale já teda spíš naopak, ze začátku jsem se dívala hodně a pořád dokola, nyní už jen občas, jsem strašně ráda, že ji mám natočenou.

Petruna, ten kontakt strašně chybí, já to rozumem vím, ale ten pocit, že přeci se musí někdy vrátit, ten se občas stále objevuje. Dívám se na její fotku a říkám jí: "Tak už konečně přijď, tolik chci vidět, jak vypadá moje skoro 4 letá holčička, viděla jsem tě naposledy, když ti byly sotva dva roky." Vím, že je to nesmysl, ale musím to říct, ten pocit, že by se už měla vrátit, že už je příliš dlouho pryč, je tak silný.
Doufám, že jednou se setkáme, jen se někdy bojím, jestli to pak bude pořád ta moje holčička, když ji tak dlouhou dobu neuvidím. Ale tam u Boha je to s časem jinak než tady, možná že tam je celý můj další život jen chvilička.
6. únor 2009 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili ja si myslim,ze ked sa stretnes so svojou malinkou,ze ona bude presne taka,aka teba vas opustila,ze to bude to iste usmievave dievcatko a ze takych deticiek tam je viac a ze tam ma vela kamaratiek a je tam aj vela maminiek,ktore dozeraju na malinku.tu u nas v dedine pri porode zomrela maminka,ja si myslim,ze preave ona strazi taketo deticky,kym nepridu do nebicka skutocne maminky :dizzy_face:
6. únor 2009 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky si, Mili, myslím, že bude úplně stejná, jako v době, kdy odešla, aby jsi jí poznala, jen ty se změníš a budeš mít takovou podobu, v jaké si tě bůh vezme k sobě. Milenka tě pozná podle vůně a sejdete se spolu....
6. únor 2009 v 11:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příběh o Milence jsem četla už dávno a často si na ni vzpomenu.Nějak se mi vryla do srdíčka.Dneska jsem se dívala na ty videa a to jsem teda neměla dělat :cry: Svírá se mi srdce.
6. únor 2009 v 15:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili : ja kdyz mi umrel ten kamarad, tak jsem taky porad hledala jeho fotky a videa kde je a porad dokola se na ne divala , bylo to ale trochu masochisticky, protoze o to vic to bolelo. Ale tu potrebu jsem taky mela, videt ho aspon na fotce.
U vlastniho ditete si to nedovedu predstavit, ze bych mohla zvladnout divat se na nej na videu. Ale urcite by me strasne mrzelo, kdybych zadne video nemela. Kdyz by se clovek nemohl podivat hned, tak by podle me chtel urcite pozdeji, az by ta bolest trochu otupela (treba za desitky let )


mili : a jak to vnimaji Milenky sourozenci ?
7. únor 2009 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tiez si dookola pozeram Liliankyne fotky a video, mam ju na ploche a vzdy ked vipinam PC, tak sa s nou predtym porozpravam.. a je mi hned lepsie.. ked ju vidim... :pensive:
7. únor 2009 v 10:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
kotenko, si statocna ... asi si si s malou vela vytrpela ... pozrela som si albumy...lilianka vas aj vnimala? vnimala to vsetko? panecku, vidiet takto vlastne dietatko.. :frowning2: :frowning2:
7. únor 2009 ve 13:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
kotenko-Je to hrůza,držím ti palečky,ať se s tím co nejdříve vyrovnáš.Na co maličká umřela?Promiň,jestli o tom nechceš mluvit.
7. únor 2009 ve 13:24  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kotenko si statocna malda zena :wink:
lillianka bola krasnucka, a teraz je z nej uz anjelik, ktory v tebe bude zit nadalej...

Inak nechcete sa pokusit o dalsie babatko, ci mala by si strach??? Mozno by to bolo velke potesenie pre tvoju ubolenu dusicku.. Nove babatko by sice Lili nenahradilo, ale mala by si potesne srdiecko z miminka, ktore by bolo uz urcite zdravucke a silnucke :wink:
8. únor 2009 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Kluky to samozřejmě taky zasáhlo, ale srovnali se s tím asi líp než já. Nejvíc složité to asi je pro Vašíka, tomu bylo 6, když se to stalo a byl si s Milenkou hodně blízký. Vašík si pouštěl večer písničku z pohádky "Jak se budí princezny", takovou tu smutnou o tom, jak někdo podťal šípkový keř a růžičky už nikdy nevykvetou. Kdysi mi říkal, že mu ta písnička připomíná, co se stalo Milence a má pravdu i mě ten text i ta hudba to evokuje, taky na něj přišlo vzpomínání, ale děti jsou na tom nějak lépe než my, mámy, připadá mi, že někdy to na ně třeba padne, ale za chvíli už zase jedou dál a ten život v nich se prostě prosadí. To ve mě asi něco umřelo spolu s Milenkou, žiju dál pro ně, ale ne tak úplně naplno.
Vašík jednou začal plakat, že když za námi byli s taťkou a s babičkou v nemocnici v Plzni, tak že on za Milenkou nemohl, že ji ani už neviděl, což je pravda, nechtěli ho pustit, že na návštěvy smí děti až od 10 let a tak jsem s ním byla chvíli venku já, šli jsme si spolu koupit horkou čokoládu, prostě jsem se mu chtěla chvíli věnovat, když už jsem byla dost dlouho s malou v nemocnici a pak s ním byl venku zase dědeček a tak jsme se vystřídali, ale dovnitř jsme ho nevzali jen jednou na chviličku nakouknout, protože jsem si samozřejmě myslela, že Milenka se uzdraví a že si ji ještě užije. A on nyní tak plakal, že všichni za ní ještě byli v nemocnici a on jediný ji už neviděl.
9. únor 2009 ve 22:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili-tak jsem si také přečetla tvůj příběh a prohlédla albíčka, ukápla mi nejedna slzička a to tě neznám, a neznala jsem ani tvou holčičku......je to dost silný příběh a vůbec se ti nedivím, že tě tolik zasáhl.....vždyť se pro nic za nic neříká, že nejhorší je být na pohřbu vlastního dítěte, neumím si to představit, ale ty jsi určitě, podle toho co píšeš, silná osobnost a hlavně musíš být, protože máš ještě další 4děti, přeji ti do budoucna ať už nemusíš nic takového, nebo podobného prožívat, hodně zdravíčka a štěstíčka celé tvé rodince
10. únor 2009 v 07:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak to s Vasickom je smutne.. snad sa s tym vysporiada najlepsie, ako vie :wink:
12. únor 2009 ve 12:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek