• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

8. května 2017 
ja ked som o svoje prisla tak som bola ako posadnuta za dalsim tehotenstvom.vyslo to az po 7 miesaci po potrate a teraz som velmi stastna aj ked na svoje malinke som nezabudla a casto nanho myslim.narodil by sa presne v ten mesiac ako som znova otehotnela.velmi ma boli ked zomrie malicke dietatko a tazko to rozdychavam.
17. črc 2009 v 16:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ja bych si to taky strasne prala ,ale desi me ty geneticke testy ...Musim je podstoupit...uz bych nenechala podruhe narodit nemocne miminko.Doufam ,ze se tady nikoho nedotknu .Vim ,ze nektere jste hluboce verici.Ale tak to citim ja.Urcite to,ale zkusime a budeme doufat a verit ,ze to vyjde.Nic jineho nezbyva
17. črc 2009 v 16:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Justynas, Justýnka byla krásná holčička, byla Ti moc podobná, krásné očka. :slight_smile:
Krutá bolest, jako bys přišla o kus srdce a ta rána krvácí a krvácí. Je mi moc smutno, že taková holčička malinká musela odejít, vím, jaké to je dívat se na dítě, které se mění, ztrácí své schopnosti, trpí a umírá a nikdo nemůže pomoci, ani ty sama nemůžeš nic dělat, je to jako zlý sen, ze kterého se nejde probudit. Posílám pohlazení a porozumění.Mili :frowning2:
17. črc 2009 v 16:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas - je mi luto co sa ti stalo. tiez som to zazila, nasa dcerka zila len 25 dni a uz je to skoro 2 roky co zomrela a stale je to tazke. ja som rodila cisarskym tak sme museli cakat kym mozem otehotniet ale ako nahle som mohla tak sme na to sli, teraz mame 6mesacneho syna ale ti poviem to tehotenstvo nebolo najlahsie stale som sa bala ci vsetko bude v poriadku a teraz mame zdraveho synceka - len musis dufat ze vsetko dobre dopadne. prajem ti vela stastia/zdravia. drzim palce na testoch.
17. črc 2009 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mili..cetla jsem tvuj pribeh...uz pred par dny.Bojovaly jsme v rozdilnem case ,ale na stejnem miste....o nase holcicky.Taky preju hodne sil a hlavne radost z tvych dalsich deti.
17. črc 2009 v 16:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas: Jdi do dalsiho tehotenstvi, oni si te ted pohlidaji!! A ja verim, ze se dvakrat tataz udalost neopakuje. Tim, ze jsem zjistila, ze jsem tehotna, nabralo vsechno zase jiny smer. Nikdy nezapomenem (nasi mali jsou od naseho odlouceni vzdaleni 2 mesice a 2 dny) to po nas ani nikdo nemuze chtit, stale budou v nasich srdcich a jak pises ani ja bych "neunesla", aby dalsi moje dite bylo nejak postizene.... Jdi na genetiku, my s manzelem byli take. On je naprosto v poradku, ja mam mensi problem, ale neni takovy, ze by se to nedalo zvladnout.... Snazte se opravdu znovu otehotnet, moc ti to pomuze. Nam se to povedlo 7 mesicu po porodu (presne jak rikali lekari, pockejte pul roku). Vy ten "problem" cekani resit nemusite, jdete do toho :slight_smile:
A jeste jedna rada: vse, co se ted odehraje ma svuj duvod a ucel........ :slight_smile:
17. črc 2009 v 17:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj Aninam....ja pokud budu tehotna tak musim jit na odber choriovych klku.Ve 12tt.My uz mame genetiku udelanou ,vime ,ze nase mala umrela jelikoz se narodila s vrozenou metabolickou vadou .Byla v poradku do prvniho ockovani.Pak to propuklo a uz to neslo vratit.Na druhou stranu by to vyvolalo pozdeji treba neco jineho.Nechci obvinovat pediatricku a vakciny.My si druhe miminko moc prejem ,ale uz to bude jine nebude to ONA.Nevim jestli jsem uz pripravena na dalsi mimco ,mam v sobe hodne otazniku .Musim byt totiz pripravena i na moznost ,ze to nevyjde a ja budu muset jit na preruseni.Aninam strasne ti fandim a drzim palce...sledovala jsem tvuj pribeh ..a soucitila jsem ...moje mala byla v te dobe na motolskem ARU a taky jsem uz vedela co prijde.Proto ti preji at te v zivote uz potkavaj jen radosti...snad jsme si to zle uz vybraly....:
17. črc 2009 v 19:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
aninam - ty si tehotna? sorry nechodim tu casto tak som to nevedela! gratulujem!!!!!!!!!!!!!
17. črc 2009 v 19:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas-je mi líto co se ti stalo,Justýnka je opravdu krásná holčička...
posílám pohlazení.i já bohužel vím,jak to bolí....
17. črc 2009 v 19:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
aninam - občas sem do diskuze zajdu - kvůli maově a innesce ... moc gratuluju k těhotenství, opravdu moc !!! užij si každou chvilku maminko !!!!
17. črc 2009 ve 20:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Justynas: malá má fakt uplně tvoje očka, podoba úžasná ... je krásná, je mi to moc líto .... fakt nečekejte, není na co ... bude chtít ohlídat si tu genetiku. Já na ní taky byla u Markétky, ale spíš kvůli věku ... měla jsem ji ve 40ti .... potřebovala jsem mít jistotu, že je fakt všechno v pořádku :wink:
Inneska: tak to jsi mamina jak má být, porodit takovýho chlapáka přirozenou cestou .... tak to je paráda. .. ať je zdravoučkej a dělá vám jen radost, užívej si to !!!! Moc ti to přeju
17. črc 2009 ve 20:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas, maličká je prekrásny anjelik, ani sa mi veriť nechce, že už je v nebíčku a ako si napísala nie je to fér, že sa to stáva detičkám, ktoré nič zlého nespravili, ale nedá sa to zmeniť, snáď sa raz dozvieme prečo a aký to malo dôvod.
Rok 2008 bol nejaký zakliatý, toľko anjelikov čo odišlo :pensive: :pensive: :pensive: :cry: :cry: :cry:
17. črc 2009 ve 21:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inneska: ve které porodnici jsi rodila? Můžu se zeptat?
17. črc 2009 ve 21:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas: Vzdy budou otazniky.... Ver mi, ze kdyz bude vedle tebe to male, bude lepe. Nikdy to nebude ONA, to je jasne. Kazdy clovek je jedinecny a svym zpusobem se neda nahradit. Vzdy to bude tvoje dcera, stejne jako Honzulka bude nas prvorozeny..... Nikdy uz ho nikdy nenahradi, ikdyz tu byl jen kratce a nemeli jsme moznost se vice "poznat"... Musime verit, ze ted bude zase chvili dobre. Jsem ucitelka matematiky a informatiky a jako matematicka rikam, ze zivot je jako sinusoida, jednou jsme dole proto, abychom stoupali nahoru a nabrali silu pro dalsi pady (ikdyz ne vzdy tak na dno).... Vydrz, vzpominej, delej vse, co si myslis, ze ti pomaha........ Vzpominam si, jak jsme meli 3 mesice doma urnu a ja prvni tydny ji chodila objimat a cetla malemu pohadky, cetla jsem je tomu popelu..... Od porodu, co manzel maleho nafotil, nosim jeho fota v kabelce a nikdy je nevyndam, mela jsem je i na dovolene....

Jeste Vam napisi, co se mi stalo v Italii: Byla siesta a ja usla, byly velke zaplavy (zpravy z cech mozna) a ja pred vodou utikala se svym psem, najednou se tam objevil jeden znamy a pomohl mi (lezla jsem z rozsireneho koryta reky) a kdyz mi pomohl, tak se proti me posadil a rika: "Vim, co se ti stalo a take vim, jak te to boli. Pokud chces mohu ti pomoci a tveho synka ti vratit! Vis, ze mam ten dar!" a ja mu vazne a bez jedine slzy odpovedela: "Nevracej mi ho, nech ho v klidu odejit, uz by to nebylo takove, jako kdyby neodesel. Prijdou jeho sourozenci a s temi budeme na Honzulku vzpominat." Mozna tohle byla osudna moje siesta.....
17. črc 2009 ve 21:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
to je nadherne ani.som taka rada ze si znova stastna a dufam ze to tak aj ostane
17. črc 2009 ve 22:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
justi...tynka bola a stále je krásna bambulka, len nie je tu medzi nami, tak ako aj môj synček..7.7. to bolo 11 mesiacov, čo ho mám v nebíčku a 2 dni na to, som porodila jeho bračeka, ktorý je teraz pre mňa všetkým..
ja som chcela otehotnieť okamžite, ako som stratila svojho chlapčeka, našťastie sa podarilo asi po 6 týždňoch, v čo som ani nedúfala...ale mala som to o to lahšie, že nehrozilo, že by sa nám opäť mohlo narodiť bábätko s csíce chodým srdiečkom...paťko mal vrodenú srdcovú vadu, čo sa jednoducho vyskytne, nie je to genetické...
ale dalšie tehotenstvo je určite velmi dobrý liek na bolavé srdiečko a dušu, ktoré sa už síce nikdy nezahoja, ale aspoň ti rozsvietie nové svetielko nádeje, že budeš opäť raz šťastná

marti...rodila som v bratislave na antolskej :slight_smile: a dakujeme :wink:
17. črc 2009 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inneska: děkuji za info ... moc přeju, ať se máte dobře, ty, manžel a váš syn! Je to krásný dar, mít dítě .... ale o tom už něco víš, viď
17. črc 2009 ve 22:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
ani, krásny sen :wink:
18. črc 2009 v 09:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Gratulujem aj ja - obcasny zlobic.

Jak sa krasne cita, ze to msutne smutne ze po Patkovi ostala prazdna destka izbicka co uz vobec nieje pravda. Je v nej riadne velky maly kriklun.
18. črc 2009 v 11:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky moc dekuji za pochvaleni mojeho zlaticka.Byla nejkasnejsi ..alespon pro me . :slight_smile: S dalsim miminkem to nechame osudu.Pravda je ,ze bychom si ho strasne prali,ale ale ale...proste si to nedokazu predstavit ,zase vytahnout postylku ,hracky ....to by tak strasne bolelo.Jednou to bylo Justynky a vyhodit ,nebo prodat bych to nedokazala.Ale ani si v tom nedokazu predstavit jine miminko.I kdyz bude moje...ja vim ...Ono je to tezke a asi na to nejsem jeste pripravena.Jedna vec je si to prat a druha umet se stim pak vyrovnat .ANINAM:asi jsem jeste nezacla stoupat a tim padem nejsem pripravena ani na dalsi pady :slight_smile: .INNES;Gratuluju k chlapeckovi at dela jen samou radost..
18. črc 2009 v 16:15  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Justyno, jak jsem ti už psala, nespěchej na sebe, jsi ještě mladá a je to ještě příliš čerstvé, nejdříve musíš projít cestu, jak se aspoń trochu srovnat se ztrátou Justýnky, pokud ti zatím i jen představa, že by v její postýlce mělo spát další miminko, není přijatelná, tak ještě nejsi připravená. Věřím, že to přijde, ale nyní tvoje srdce je ještě příliš soustředěno jen na Justýnku, což je úplně normální, časem se v něm uvolní místo pro další mimi.
18. črc 2009 v 16:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Justy, presne jak to pise Mili.

Jinak bych Vam chtela napsat jeste jeden pribeh me zname. Shodou okolnosti se jmenoval maly taky Honzik (dovedela jsem se to az po nasi udalosti) a ta si se mnou nedavno sedala rikala, ze kdyz se ji narodil Martinek, tak mela hrozne obavy. Oba kluci tak jako splynuly az ve veku umrti Honzika (11 mesicu). Do te doby je hrozne srovnavala, jaky byly a tak. Po tehle dobe uz zila "jen" zivot s Martinkem.....

Proto verim, ze prijde ten cas, kdy vse jakoby splyne...
18. črc 2009 v 17:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
justy...dakujem :wink: a určite majte bábo, ked sa na to budete cítiť pripravení, ja som asi zrejme bola, lebo som chcela hned dalšie bábo(ale nie že by som chcela paťka nahradiť, bol jedinečný, ako každé jedno dieťatko)jednoducho som to tak vo svojom vnútri cítila, že chcem všetku tp lásku, čo som nestihla dať paťkovi, potrebujem venovať druhému dieťaťku...

ani...ja takisto stále porovnávam, ale moc v ňom vidím patrika...ked sa na 3.deň po pôrode na mňa zapozeral, bol to paťkov pohlad, tak som sa slzám neubránila...aj niektoré pohyby a výrazy tváre má ako paťko...myslím, že každá jedna mamina asi porovnáva...
18. črc 2009 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inko, koukala jsem na fotečky, řekla bych, že jsou si kluci i dost podobní, tak se nediv, že v Eričkovi vidíš Patrička, vždyť mají stejnou mamku a taťku! ... důležitý je, že máš smysl života, denní radost na očích ... zvládáš to dobře!
18. črc 2009 v 17:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
justynas, my sme sa po Romankovom odchode sťahovali do väčšieho bytu, ešte keď žil si s nami bol obzrieť svoju izbičku :pensive: teraz bude Maťková. Keď som vtedy balila veci, Rominkové boli posledné, čo som to stále odkladala a keď som sa k tomu dostala, tak mi to trvalo večnosť, privoňávala som ich, lebo krásne voňali ako on a veľmi som si poplakala :cry: A aj potom keď už boli vyložené naspäť v skrini chodila som si ju voňať. A keď už som mala veľké bruško a prala som ich pre Maťka, tak to bolo o čosi lepšie, bola tam radosť z nového dieťatka. Tiež oboch-Romanka a Martinka v rodine všetci porovnávajú, našťastie ja už sa nemýlim a Maťkovi hovorím Maťko, lebo zo začiatku som sa mýlila.A už som aj povedala, že si neželám, aby predo mnou hovorili, že napr. Romanko viac plakával, lebo ho bolelo bruško .... atď, vadí mi to, akoby na Romika hovorili, že bol upišťaný, ale to nie je pravda. Mám potrebu ho brániť,aj keď to neporovnávajú a nehovoria so zlým úmyslom, mňa to však trápi.Bol to môj miláčik a usmiaté slniečko. A Maťko je darček od neho,tak preto je dobručký. Keď sa na mňa usmeje tak isto ako Romik,tak mu poviem, že ho to bráško dobre naučil.Vybral spomedzi anjelikov a poslal mi ho na zem :wink:

Inus, aj Paťko vybral krásneho anjelika a s nádherným úsmevom :dizzy_face: . Pritom sa uvádza, že detičky sa usmievajú až od 6týždňa, tí naši už od narodenia :slight_smile: :dizzy_face:
18. črc 2009 v 18:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
dadka divala jsem se ti do albicka a matko je tak krasnoucky :dizzy_face: takove slunicko,a na tobe jde videt,ze si tak stastna.....moc ti to preji i ostatnim maminkam andilku a vsem maminkam,ale vam nejvic nebo vy jste si museli projit hotovym peklem,ale vasi andilci poslali do vasich naruci nove miminka,zdrave a krasne a chteji ,aby jste byly stastni nebo oni jako andilci jsou taky stastni
18. črc 2009 v 18:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
dadka...prvé dni, ked som šla vysloviť erikove meno, v duchu som povedala paťko, ale zakaždým...doma som mu potom aj nahlas povedala paťko...proste doteraz bol len paťko a naraz je tu erik, tak si musím zvyknúť, že už to nie je len paťko, ale aj erik :slight_smile:
a tá naša vysmiata fotka je z 5. dňa erikovho života...ale smeje sa každučký deň...a doslova na plné ústa, ide od mierneho úsmevu do úsmevu od ucha k uchu :slight_smile:

marti...cez tehu som rozmýšlala, či si budú podobní, či rozdielni...ale nezaprú sa, že sú bratia :slight_smile: aj ked každý deň myslím na paťka, erik je teraz moje všetko a žijem len pre neho :slight_smile: som šťastná, že ho mám a dám mu všetko, čo ako mama budem môcť..
18. črc 2009 v 18:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Tak u nás je to trochu jinak, protože Tomík je o hodně živější a svéhlavější než Milenka, takže u nás spíš zaznívá, takhle teda Milenka nezlobila, ta si dala říct, Takhle divoká nebyla, ta uměla poslouchat a musím přiznat, že i mě občas to srovnání uteče. Asi je to tím, že Tomík je hodně náročný na výchovu, je rychlý, svéhlavý, hodně prosazuje svou vůli, bojuje o moc, což je normální, je to chlap a bude se umět prosadit, ale takových mám doma plno a ta Milenka byla v tom tak odlišná, tak něžná, poslušná, tak ráda si povídala, poslouchala zpívání, vyprávění, nelítala jako drak a neřvala jako tur, když jsem jí něco nedovolila. Ale já si uvědomuji, že za to Tomík nemůže, že ji nemáme a že on je jiný.
18. črc 2009 v 18:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
No dnes sme boli na pohrebe :frowning2:
chalanovi ktorý kvoli nerozvaznosti skocil pod vlak.. mal 24rokov..
urcite mal aj vypite, isli s frajerkou ku kolajniciam,tam sa pohadali, ona hodila zasnubný prsten na kolajiská a povedala mu, nech ide po neho ako dokaz lasky, a vlak uz bol blizko... a on skocil :frowning2: ALe vratit sa nestihol :pensive:
ta baba to cele videla... bola tam snim a nezabranila tomu.. stacilo by mile slovo, povedat mu ze ho lubi, a on by mal preco zit...

celé nebo plakalo, taka burka sa spustila ked ho pochovávali, určite to uz zhora lutuje :pensive: vtedy aj nebo place, ked je coveku luto za zivotom :cry: konal neuvazene, skratovo, bože...
odišiel maldy clovek preco to tak musi byt, mal vsetko pred sebou a chcel este dalje zit...
bol si tak mlady plny zivota a idealov, rozdával si radosť všade tak bože je to málo??!! :cry:
18. črc 2009 v 19:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj kočky,

chtěla bych Vás poprosit o pomoc :slight_smile: Kamarádce minulý týden zemřela 4letá holčička..utopila se na zahradě v bazéně, když si kamarádka odskočila na WC :pensive: Včera jsme byli na rozloučení v kostele :pensive:

Chtěla bych kamarádce nějak pomoct, ale nevím jak :frowning2: Mohly byste mi prosím nějak poradit?
18. črc 2009 v 19:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek