• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

14. prosince 2016 
všem andílkům posíláme do nebíčka pozdravení a vzpomínku :pensive:

taky to tu čtu, ale moc sem nechodím, ale uvědomila jsem si ted, že máme v nebi taky andílka - tedy mm měl o 3 roky staršího brášku Bertíka, který se v 6.letech utopil - jak tchán, tak tchýně mají dodnes slzy v očích, když o něm mluví. je to už neuvěřitelných 32 let! Náš Matyášek je mu prý hodně podobný, tak snad na něj Bertík z nebíčka dohlíží a bude nám ho opatrovat. :pensive:

gratulace Aninam k těhotenství - moc si to užij, moc na tebe myslíme a držíme pěsti :slight_smile:

Inesska - krásný bobulka malý Eriček, at vám přináší jen samou radost :slight_smile:

Nikollette - to je neuvěřitelné, co se stalo!!!! Ta holka nemá asi srdce, nebo co???!!! se divím, že ji jeho rodiče snesli vedle sebe - je mi jich moc líto :cry:
25. črc 2009 v 18:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
jana.sun_ s tou podobou je to zajímavý, ale říká se, že se dědí přes generaci ...
25. črc 2009 ve 21:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
náš syn zomrel ako 22 ročný v 2007.Hovorí sa,že bolesť sa časom zmierni.ale u mňa nie je to tak.stále,čoraz viac mi chýba...plačem len keď som sama. je to bludný kruh!máme ešte dcéru.boli vychovávaní tak,aby vedeli,že keď mi nebudeme tak sa možu jeden na druhého spoľahnúť,pomocť...a toto.Stále naňho čakám a je mi otrasne ako mi chýbav,vtedy v sobotu,keď odchádzal sľúbil,že v stredu príde.chcel svoje obľúbené jedlo.V nedeľu nadránom havaroval,mikrospánok!Nikdy sa od neho nedočkám vnukov,dcéra nebude jeho deťom krstná mama...Verím len jednej veci.Každé vyrieknuté slovo,veta,každé napísané písmeno,každá myšlienka,ktoré smeruje k nemu ho nájde vo vesmíre.
26. črc 2009 v 08:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
baculka631 je mi moc líto,čím si procházíš,věřím,že Ti syn moc a moc chybí a bolest za ním je veliká. Posílám Ti pohlazení a věř,že Tvůj synáček je stále s Tebou,jeho duše je nesmrtelná. Je dobře,že na něho hodně myslíš,on to ví,jsi jeho maminka a jednou se opět setkáte. Drž se a opatruj,myslím na Vás
26. črc 2009 v 09:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
baculka631: strašná životní zkušenost, věřím ,že pocit beznaděje je strašný, jak se s tím smířit, s tím ,že už nic nebude ... tento pocit mě provází od doby, co mi zemřel otec ... měli jsme spoustu nevyříkaného a tehdy si člověk uvědomí, že už nic nespraví, už nic nejde vrátit ... jen vzpomínat, v dobrém vzpomínat ... uchovej si na syna krásnou vzpomínku, jen ta představa bolí i mě, taky mám syna a vztah matka x syn, má svá specifika ... .. dcera se s touto situací asi taky těžko vyrovnává, snažte se být jedna druhé oporou! Držím palce, ať se ti s myšlenkou, že on o tvém stesku ví, lépe žije ...
26. črc 2009 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
baculka631, tiež Ti posielam objatie, :pensive: a stotožňujem sa s Tebou, že pre nás maminky je strata dieťatka to najhoršie čo môže byť a bolí to aj po mnohých rokoch. Onedlho bude rok, čo som nastúpila s Romankom na Onkológiu a 1.9. bude rok čo odišiel do nebíčka. Možno aj preto sa mi vracia, ako sme prežívali ten posledný mesiac a bolí to ešte viac.
Minulú nedeľu sme mali krštenie a na konci je modlitba rodičov:
"Bože žehnaj naše dieťa, aby jeho život bol Tebe na slávu, jemu na spásu,nám na radosť a svetu na osoh"
a poviem Vám,že som celý čas myslela na Rominka a mala som čo robiť, aby som udržala slzy. A nielen ja.
26. črc 2009 ve 13:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
obcas nakuknem to tejto temy ktora je smutna ale urcite mnohym mamickam pomaha, dokazem pochopit
vas zial pretoze sme tiez mali tragicke umrtie v rodine a len kto zazil pochopi. Zabudnut sa neda nikdy, clovek
sa len nauci zit s tym co sa stalo, aj s bolestou a spomienkou.
Zaujimalo by ma ako dopadol pripad aninam co sa tyka vysetrenia umrtia jej dietatka ?, sledovala som to trochu a
vidim ze caka babetko tak vela stastia prajem.
26. črc 2009 v 18:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Dadko, moc ti rozumím, prožila jsem si to, ono se řekne, máš nové dítě, už je všechno dobré, ale není to tak úplně pravda. Já jsem si po prvním nadšení z miminka, které teda u nás bylo poznamenáno špatným začátkem, prožila náhlý návrat smutku po Milence a vím, že podobně to prožily i některé další maminky, kterým se narodilo další miminko. Člověk si uvědomí po narození dalšího o to víc, že to zemřelé se nevrátí a že se na tom faktu, že tu není kus našeho srdce, se vlastně nic nezměnilo, i když jsme v to aspoň podvědomě doufaly. Tím vůbec nechci říct, že je špatně, že máme další děti, to je moc dobře a určitě to pomáhá žít dál a znovu se radovat, ale opravdu jsem si po narození Tomíka po určité počáteční době prožila o to větší stesk po Milence.
27. črc 2009 v 10:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
úplně souhlasím s Mili.Také vím,co je ztráta miminka a den,kdy jsem svého malého ztratila,byl tím nejhorším,co jsem kdy zažila.Bylo to jako by spolu s ním odešel i kus mě samotné a chtělo se mi umřít také.Neměla jsem absolutně žádnou chut do života.Naštěstí mi strašně moc pomohla rodina,díky které jsem pochopila,že ještě pořád mám důvod k radosti a žití.Jeden chlapeček odešel,ale zůstal mi aspon jeden,který mě potřeboval a kvůli kterému jsem se přinutila vzpamatovat a jít dál i když je těžké nemyslet na to co se stalo.
28. črc 2009 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj maminky! Občas sem nakukuju, když vidím vaše téma mezi prvníma. Obzvlášť jsem si několikrát poplakala u příběhu a albíčka Dady78, jejíž andílek odešel před rokem do nebe. Jste moc úžasné ženy, přeji vám do dalšího života jen to NEJ, ať vás potkávají samé radosti a ať máte jen a jen štastné a zdravé dětičky! Hezký den.
28. črc 2009 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
m1rti_ přiznám se, že mě zpočátku řeči o jejich velké podobě děsily, ale to by se člověk musel zbláznit - myslet na podobnost i v osudu!!! "zajímavé" je, že tchýně má 4 bratry a každému z nich nějakým způsobem v různém věku zemřelo dítě (at už malé nebo dospělé) - je to až děsivé si něco takového uvědomit!!! prostě na to nemůžu myslet a už vůbec ne na podobu Matyho a Bertíka. navíc mi přijde, že čím je Maty větší, tím má víc rysů i ode mě. no mám tu jednu fotku Bertíka, když mu byl rok, Matymu je rok za měsíc - tak uvidím, jak to s tou podobou je :pensive:

Baculka631_ drž se. je mi to moc líto, žes takto tragicky o syna přišla, osud je holt nevyzpytatelný :frowning2: kéž jste si s dcerou navzájem oporou, aby se ta bolest dala líp zvládnout :pensive:
28. črc 2009 v 11:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
baculka...bolesť v srdci po strate dieťaťa nikdy nezmizne a určite ani po rokoch sa nezmierni...ja teraz budem rok bez svojho synčeka a aj napriek tomu, že mám 3 týždňového druhého synčeka, ten prvý mi stále rovnako chýba a myslím na neho každý deň...musíme sa len naučiť s tým žiť, že naše detičky sú tu už neni na tomto svete a niekde na nás čakajú...

jani...ja som si tiež nikdy neuvedomila, čo sa dialo v našej rodine, až kým mi nezomrel synček...moja babka prišla o prvorodeného syna, mal mesiac ked zomrel(mal zlomenú klúčnu kosť a potom mu ešte aj plúcka praskli), moja teta(babkina dcéra) tiež prišla o synčeka, narodil sa v 8 mesiaci a neprežil(čo presne bolo príčinou úmrtia neviem, žil asi len 1 hodinu) a teraz ja som prišla o synčeka, mal 2,5 mesiaca...som si uvedomila, že som už 3.generácia, v ktorej zomrel malý chlapček...dúfam, že som bola aj posledná a žiadne z našich detí v rodine sa to už nestane...
29. črc 2009 v 08:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
včera som skoro odpadla, keď som u svokrovcou chytila do rúk nedeľnajšie noviny (najčítanejšie na SK), hneď na druhej stránke bol príbeh malého Mateja a jeho maminky Eriky, naších spoluzdieľateľov izby z Onkológie, keď som tam pred rokom bola s Rominkom. Matejovi sa zhoršil stav, dokonca bol na operácii nádoru mozgu v Prahe,ale podľa slov maminky, nádor sa nepodarilo celý vybrať a môže zase hocikedy narásť,dávajú mu tak tri roky a to je len dvojročný chlapček :pensive: :cry:
Aj keď to nie je môj synček, ale hrozne ma to bolí a moc som si poplakala ... keby sa to dalo zmeniť .....
29. črc 2009 v 10:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dada78 i když není Matěj Tvůj synek,právě Ty moc dobře rozumíš,co je to mít nemocné dětátko,strachvat se o něj,zažívat tu bolest a nakonec je ještě ztratit,plakávám i já nad osudy vašich andílků,děti jsou pro maminku vším. Máš krásné děti,Rominka v nebíčku a Martínka u sebe. Moc ráda Tvoje příspěvky čítávám,jsou takové plné lásky a citu,drž se,broučku a nech vás všechny Bůh opatruje
29. črc 2009 v 10:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
inneska,ted jsem se znovu dívala do Tvého albíčka,myslím,že Eriček je hodně podovný Paťkovi,dle fotek se mi to tak zdá. Je moc krásný a ty jeho úsměvy mě dostaly :slight_smile: Moc vám přeji hlavně hodně zdravíčka a těším se s vámi z krásného miminka,Patričkovi pusinku do nebíčka
29. črc 2009 v 10:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dadka akuerat dnes som to pozerala :pensive:
až mi išli zimomriavky :frowning2:
je to velmi smtné :cry:
Bodaj by sa stal zázrak,a matejko sa uzdravil :dizzy_face:
29. črc 2009 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dnes je Matejko opäť v novom čase :pensive:
29. črc 2009 v 15:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
dobry den aj mne zomrela moja mala dcerka Veronika mala iba 5apol roka zomrela nahle v january 2007 pri epileptickom zachvate v juli by m ala 8 rockov ,dodnes som sa z jej smrtou nezmierila a hoci mam aj dalsie dve deti syna Samka a malu Viktorku ktora sa narodila az po jej smrti a ma rovnaky pohlad a usmev ako mala Veronika stale strasne trpim aj ked sa snazim aby deti nevideli moj smutok a po veceroch si poplacem pri jej fotkach ,velmi by som sa potrebovala s niekym porozpravat kto zazil stratu dietata,drzim v sebe vela smutku zialu a zlosti preco prave ona musela zomriet a ze sme jej nedokazali pomoct
29. črc 2009 v 18:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
Janka, je dobře, že jsi napsala, člověk to skutečně potřebuje sdílet, ale nechce tím stále dokola zatěžovat rodinu, děti, tady si s námi můžeš povídat a ještě máš ode mně IP.
29. črc 2009 v 19:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inneska- jj, člověk na takové věci normálně nemyslí, až se stanou.... a pak to vidí :pensive:
přeju tvé celé rodině už jen štěstí a žádné další takové ztráty!!! kéž by ta "trojka" byla poslední!!! :pensive:
Erik je šikulka - určitě ti dělá jen radost :slight_smile: moc ti přeju to tvé nové štěstíčko v náručí :dizzy_face:

Janka35 :cry: :cry: :cry: drž se! posílám Verunce pohlazení do nebíčka :pensive:
29. črc 2009 ve 23:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
dada78- nad tvým příběhem mi šel mráz po zádech, ani jsem nevěřila, že je možné, aby tak malé miminko mohlo mít tak hroznou nemoc. Všechny Vás hrozně obdivuju a neumím si vubec představi, co jste si museli prožít, přeju Vám všem už jen samé štěstí a radost z dalších dětiček. Maminky, smekám před Vámi, že jste se vzchopili a jdete dál
30. črc 2009 v 08:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
kacir, bohužiaľ aj menšie detičky boli na onkológii :pensive:aj dvojmesačné ....
Predtým som tiež nepočula, že by leukémiu malo tak malé dieťa a tiež, že veľa detičiek trápia nádory :cry: skôr keď sa o týchto chorobách hovorí, tak pri väčších deťoch a dospelých... Najhoršie je, že aj keď sa z toho na nejakú dobu dostane, môže sa časom choroba vrátiť, najťažších je 5 rokov po úspešnej liečbe, to sa musí stále chodiť na kontroly a dávať veľký pozor na všetko, aby sa neoslabila imunita....
Každý deň sa modlím, aby boli detičky zdravučké, je to veľké požehnanie, ktoré si mnohí ani neuvedomujú.
30. črc 2009 ve 13:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, už čítam vaše príbehy dlhšie, ale nikdy som sa neodvážila sem napísať. Mám tri deti /zdravé-prosím neberte to ako provokáciu/. Ale si len neviem predstaviť čo môžete prežívať. NESKUTOČNE VÁS OBDIVUJEM a prajem Vám veľa síl až už len samé šťastie a radosti vo Vašich životoch. Ste úžasné.
30. črc 2009 v 16:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
ved to. :frowning2: niekto pije fajci aj droguje a zije dlho a take malilinke este ani nic nezazilo a uz jeho zivot konci :cry:
30. črc 2009 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
Baby nepozerate dnes reflex???
o tom Martinkovi? Ma 3 roky, ale hrozia mu rozne choroby, nemoze ist ani na slnko, vlea druhpov rakoviny, je to nejaký zvláštny syndrom.. dávajú mo este tak max 2roky zivota :cry: :cry: :cry: :cry:
Tí rodicia uz len cakju kedy zomrie.. :pensive: :cry: :cry: :cry: :cry:
bože, to je aké strašnééééééééééééééééééééééééééééééé :cry: :cry: :cry: :cry: :cry: :cry:
30. črc 2009 v 17:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
nikoll, je nemôžem pozerať tieto relácie, lebo by som ich celé oplakala, zvlášť keď viem aké je to hrozné zažiť niečo také ... ale schvaľujem, že o tom hovoria (aj keď možno so mnou niekto nebude súhlasiť) treba aby ľudia videli, čo sú skutočné problémy a starosti. Niektorí si nevážia ani to, že sú zdraví a stále stonajú ako sa majú hrozne :rolling_eyes:
30. črc 2009 v 19:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Necetla jsem ten pribeh, ale vim, co je cekat na synovu smrt..... Je to doba, ktera je nepredstavitelna. Hlavne, kdyz vite, ze smrt prijde kazdou chvili a jen nevite kdy...... Mam slzy v ocich........

Jen jeste jedna informace pro ty, kteri sleduji muj pribeh. "Rozsudek" od CLK padne nejdele za 14 dni. Dalsi zprava je, ze jsem cekala dvojcata a tento vikend jsem o jedno z nich prisla - syndrom mizejiciho dvojcete - druhy plod prospiva jak ma.
30. črc 2009 ve 20:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
|aninam: moc mě to mrzí Ani :pensive: ... O to více bude druhá fazolka v bříšku bojovat a bude silnější... Určo pak napiš, jak dopadl rozsudek CLK... To rozhodují podle dokumentace nebo s Vámi i mluvili a vyšetřovali?
30. črc 2009 ve 20:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte ! obcas vas citam ,no pred tym musim byt plna sil vobec vas citat :frowning2: ,no neda mi nenapisat

ANINAM je mi to velmi luto co musis na tomto svete pretrpiet :frowning2:

martinkov pribeh je strasny :frowning2: strasne smutny :frowning2:

ste vacsinou maminky co prisli o babatko ,ja poznam babatko co prislo o maminku pri porode :pensive: :pensive: :pensive: vinou lekarov!!!!!
30. črc 2009 ve 20:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
andyalukasek2008: Vcera jsme tam byli, byl tam i reditel nemocnice, nebudu to komentovat, protoze bych se jen rozcilila. Vsechno bylo tak jak melo a kdyz jsem zacala hazet argumenty podle dokumentace, tak se omlouval a ze udelal vsechny opatreni.......no proste o nicem, chteli jen zjistit jakou mame strategii. Jinak rozhoduji podle dokumentace, i tam je dost usvedcujicich argumentu, mam kopii doma.
30. črc 2009 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek