• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Zemřelo mi dítě

26. února 2017 
autor
Diapozitiv, posílám pohlazení, bolest je to neskutečná a bude se ještě nějaký čas spíš zhoršovat, budeme rády, když ti budeme moci být určitou oporou.
Jinak děvčátka děkuji, jak jste se hned Diapo ujaly, jsem sice zakladatelka a snažím se všem nově příchozím maminkám napsat pár slov útěchy, ale mám období, kdy se mi píše nějak hůř na toto téma. Nevím, mám pocit, že potřebuji tohle téma trochu na chvíli vypustit, takže se nezlobte.
12. srp 2009 ve 21:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj děvčata,
mohu vás ubezpečit, že se zapomenout nedá nikdy. "Malý" Péťa se narodil v prosinci 1991 předčasně a při nehezkém porodu a zemřel v květnu 1992. Dodnes na něj vzpomínám a přitom brečim. Zvlášť, když čtu o jiných případech a nalezených andílcích. Pak jsem přišla ještě o 2 těhotenství a až letos se mi narodila maličká. Nedovedu si představit, že by se jí něco stalo, asi bych se zbláznila. Tenkrát jsem se uzavřela do sebe, což byla chyba. Chce se o tom bavit, bolí to o trošku míň. Všem přeji v dalším životě jen radost
12. srp 2009 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia...mali ste krásnu rozlúčku s maxikom...vybavila sa mi naša rozlúčka s paťkom...najhoršie okamihy boli, ked zatvárali truhličku klincami, to som vedela, že sú posledné sekundy čo ho vidím, kým položili poklop a ked som počula pribíjanie klincov, vedela som, že nie je cesty späť...že je to koniec, že už ho viacej neuvidím...a potom ked truhličku spúšťali do zeme...moc bolestivé okamihy...

nasledujúce dni určite nebudú lepšie, ešte stále je to moc čerstvé, aby to bolelo menej...aj ked bolieť to bude stále rovnako, len postupom času sa s tým človek naučí žiť ...
12. srp 2009 ve 21:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Inneska, ahojky, to je děsný, co tě provází životem :frowning2: Jukla jsem na Erička a je to úžasnej kluk a jak je pěkně velkej, moc super, tak hodně štěstí vám přeji, je to super, že se i to ošklivé aspoň v trošku dobré obrátí :wink:
13. srp 2009 v 08:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
izina, máš krásne slniečko Karolinku, o mesiac je staršia od môjho Maťka. :wink: Verím, že naši anjelici dávajú na svojích súrodencov najlepší dohľad, veru koľkokrát poviem Maťkovi, že má nakrajšieho a najlepšieho anjela strážneho ... a to platí pre všetky detičky

Milli, určite môžem napísať že všetky maminky sme Ti vďačné, že si založila túto tému,mne osobne veľmi pomohla a pomáha...
13. srp 2009 v 09:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
izi...po tom všetkom zlom, čo ťa postetlo, máš teraz svoj pokladík, pre ktorý sa oplatilo dalej žiť...karolínka je nádherná, také malé slniečko...ja mám tiež teraz 5 týždňový poklad vedla seba a pre ktorého teraz žijem a viem, že sa mi oplatilo vstať a ísť dalej po tom, ako sme vyprevadili našeho paťka do nebíčka...

naše terajšie detičky sú dôvody, prečo sa oplatí žiť a bojovať dalej...že vždy bude lepšie...
13. srp 2009 v 09:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
mili...každá prispievame vždy, ked to potrebujeme, ked chceme...ak sa na to necítiš, my to chápeme...ozveš sa, ked bude vhodná doba :slight_smile: ale v mysliach sme stále spolu :slight_smile: držkaj sa moja...

dadka...pozerala som si albumček, maťko sa neskutočne podobá na rominka...najskôr sa mi nepodobal, ked bol menší, ale teraz sa nezaprú, že sú bračekovia :slight_smile: aspoň takto sa vám rominko vrátil a je s vami :slight_smile:
13. srp 2009 v 10:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
anta...moc dakujem za pochvalu erička, je to pokladík...a velmi poslušný, vôbec nedáva maminke zabrať, teda som stále ´relatívne´ oddýchnutá a vyspatá :slight_smile:
13. srp 2009 v 10:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
inneska, veru hej, je to celý bráško, a bude to ako si písala preto sa podobajú, že je to pozdrav z nebíčka.
Tento týždeň začal ako novinku robiť také malé brušáky, zatne pästičky a dvíha hlavičku :grinning: presne akoby som videla Romika, ešte aj ten kxichtík keď nahodí ... a nezaprie sa hlavne veľkým úsmevom...

včera som stretla v obchode bývalú spolužiačku a okrem iného sa spýtala, či je Maťko zdravý ... stretávam sa s tým skoro zakaždým, a keď odpoviem,že chvalabohu áno ... nemôžem si odpustiť nedodať, že však aj Rominko bol zdravý až do piateho mesiaca, s akútnou leukémiou sa predsa nedá narodiť ... toľký si myslia, že bol chorý od narodenia :rolling_eyes: asi sa málo píše o leukémii ... aj keď teraz bolo v novinách o Matejkovi Moravcovi, priala by som si v jeho prípade zázrak, pred rokom to bolo také malé šidlo, rečnil o dušu a teraz ani nechodí ani nerozpráva
13. srp 2009 v 17:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,
dnes je to tyzden, co Maximilianko odisiel do nebicka,
posledne dni som preplakala dost casu, muzik ma ale drzi nad vodou a dnes je uz o nieco lepsie.
Pozeram si jeho fotecky a som rada ze mohol tu aspon chvilku byt s nami, aj ked to strasne boli..
13. srp 2009 ve 21:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia, máš moj obdiv a moju uctu....... sklanam sa pred tym, aka si silná žena....
nemám viac slov, ktorými by som si trufla utešiť sa...... nedokažem si predstaviť čo teraz cistiš, lebo keby som sa o to pousila, nezvladla by som to.......
bud silna a statočna...... myslím na teba, posielam ti obrovske objatie......
13. srp 2009 ve 21:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
Všetkým maminkám, rodičom, čo si niečo takéto smutné zažili, vzdávam moj obdiv a posielam vrúcne objatie. Nezažila som to a ani nechcem,- to nechce nikto, už len tieto riadky sú hrozné. Neviem čo teraz prežívaš Dia, ale určite sa ciťiš strašne. Ja by som to asi nezvládla, neviem, ťažko mi je to písať, mám syna a keby ho zrazu nemám.. No zbláznila by som sa.
Moje slová Ti nepomožu, ale ver, že aspoň takto Ti chcem povedať, že mi to je hrozne moc ľúto, čo sa stalo, nikdy nezabudneš, vždy Ti bude moc chýbať to je isté, ale rozprávaj o tom, daj to zo seba von moja, aspoň trochu sa Ti uľaví. Verím a prosím o zázrak aby ste mali druhé a ZDRAVÉ miminko. Viem, nenahradí to Maximka, ale hádam pomože aspoň trochu zmierniť túto bolesť. Buď silná, nevzdávaj to.
Aj všetkým maminkám prajem to isté čo si toto prežili. A źelám všetkým iba zdravé detičky!!!!! Myslím na vás.
13. srp 2009 ve 22:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia,je mi moc líto,co se stalo tvému zlatíčku....žádná slova,nezmírní bolest matky,když přijde o své dětátko.Mě to potkalo před 4 lety a dodnes cítím jistou prázdnotu a i když mám zdravého syna a v lednu očekáváme další mimi,stále mě bolí odchod našeho synka.Přeju ti hodně sil a bud statečná.Moc ti držím palečky
14. srp 2009 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
diapozitiv01: Ver mi, ze vim jak se citis a jake myslenky te mohou napadat, maly Honzulka odesel 6. ledna tohoto roku, tzn. ze 7 mesicu v nebicku a bude to pristi patek 9 mesicu, co jsem ho porodila. Take jsem prohlizela fotky, take jsem plakala, objimala urnicku...... Vydrz, zase bude lepe. Ted jsi na uplnem dnu a spoustu veci mozna nedokazes pochopit, ale jakmile se budes ode dna odrazet, spoustu veci bude do sebe zapadat jako mozaika....Vydrz a zazen hrisne myslenky. Prijd sem mezi nas nebo zkus diskuzi, kterou zalozila Mili a je urcena jen nam maminkam andilku: http://diskuse.dama.cz/diskuse.php?d=11672, zaregistuj se a pozadej Mili o pristup, urcite ti ho da. Hodne sily a jak rikam je, vse, co ted udelas bude jen a jen spravne a pro tve dobro, aby si se mohla odrazit ode dna....
14. srp 2009 v 16:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte,
tu je nas pribeh v skratke, toto bol aj rozluckovy list na poslednej rozlucke s nasim Maximiliankom

Anjelik náš,

bol si náš povianočný darček, ani sme netušili že sa nám podarí tak rýchlo otehotnieť. A keď sa na tehotenskom teste objavili dve čiarky, boli sme nesmierne šťastní.
V brušku si si s nami veľmi užíval, lyžovali sme sa spolu, chodili sme plávať, na prechádzky, bolo to nádherné. Postupne prišli prvé tvoje pohyby, ktoré sme si mohli spolu vychutnávať, bolo to niečo výnimočné.
Pohodové tehotenstvo ale netrvalo až do termínu pôrodu. Ten bol stanovený až na 18.september.
Po zatiaľ úplne bezproblémovom tehotenstve prišiel 31 týždeň a zrazu prišiel zvrat. Boli sme hospitalizovaný z dôvodu rizika predčasného pôrodu. Ihneď nás napojili na infúzie na zastavenie kontrakcií, aby si mohol ešte chvíločku zostať v mamičkinom brušku, kde ti bolo veľmi dobre.
Držali sme sa veľmi dobre, kontrakcie ustúpili a mysleli sme si že to úspešne dotiahneme minimálne do 36 týždňa. Ale v nedeľu nadránom nám odtiekla plodová voda a bolo jasné, že už je len otázkou hodín, kedy ťa uvidíme. Pôrod sa nám za 30 hodín nepodarilo rozbehnúť a tak prišiel na rad cisársky rez. Bohužiaľ mamička mala celkovú anestéziu a nemohla počuť tvoj prvý plač ani ťa vidieť. Prvý kto ťa videl bol ocinko, ten ťa aj prvý hladkal.
A na druhý deň sme boli celá rodinka spolu.
Bol si taký nadherný, taký náš chlapisko, bacuľaté líčka, nožicky, nádherné ústočká. Všetko vyzeralo v poriadku, iba ti podporovali dýchanie.
Na ďaľší deň ale situácia nebola už taká ružová, zistili ti šelest na srdiečku a večer sa už vedelo že máš vrodenú vadu na srdiečku, ale stále to nebolo také akútne, hoci hadičiek s liekmi na tebe pribúdalo.
Noc bola veľmi ťažká, stále sme mysleli na teba, verili že sa to zlepší a že to nieje také zlé.
V piatok ale prišiel šok, už medzi dverami nám doktorka vravela, že ťa budú prevážať do detského Kardiocentra, kde bude o teba lepšie postarané.
Mamička mohla byť s tebou vyše hodiny.
Celý tento čas si ťa veľmi užívala, hladkala ťa po chrbátiku, hlavičke, tváričke, brušku.. Držal si ju za prstík svojou malou ručičkou a vždy keď sa chcela vysmrkať, tvoj stisk bol ešte silnejší.
Keď si ležal na brušku, hlavičku si natáčal za maminkou ako slnečnica za slniečkom. popritom si hýbal tou nádhernou pusinkou.
Ako posledný ťa videl ocinko keď už si bol v Kardiocentre, plakal si aby ťa počul.
Vtedy sme mali ešte veľkú nádej, operácia bola plánovaná až o niekoľko dní a verili sme, že dokážu pomôcť tvojmu srdiečku.
Osud to ale chcel inak, o 9 večer sme sa dozvedeli smutnú správu, že to tvoje srdiečko nevydržalo a odišiel si z tohoto sveta.
Bol si s nami len 4 kratučké dni, ale aj za tieto chvilky sme veľmi vďačný. Prišiel si na tento svet, aby si nám tu nechal svoj odkaz. To si splnil a odišiel z tohto sveta.
Dnes už vieme čo si mal so srdiečkom, tak isto vieme že táto chyba musela vzniknúť už na začiatku tehotenstva, keď sa tvoria orgány, takže sa až čudujeme že si to vlastne vydržal tak dlho, až do 34. týždna. Osud chcel aby si prišiel na svet cisárskym rezom, lebo normálny pôrod by asi tvoje srdiečko nevydržalo a navyše ti zostalo ešte trochu sily, aby si tu mohol byť s nami ešte niekoľko dní.

Náš synček Maximiliánko Brimus sa narodil 4.8 a zomrel 7.8. o 4 minúty 8.

Vždy zostaneš v našich srdiečkach a nikdy na teba nezabudneme.

S láskou tvoji rodičia....
14. srp 2009 ve 20:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
diapozitiv, nadherny list a neviem, ako by som to ustala, keby som to pocula citat na pohrebe :pensive:
14. srp 2009 ve 20:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maxík, posielam Ti božtek do nebíčka, určite sa už hráš s našími anjelikmi, nech sa o Teba dobre starajú, keď si taký maličký :cry: :cry: :cry: :cry:
diapozitiv, posielam silné objatia :pensive: nedá sa neplakať ....
14. srp 2009 ve 20:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
diapozitiv, drzkaj sa... je to strasne, neviem si vobec predstavit, ze by sa take nieco stalo nasej bambulke... clovek sa naozaj nevie vzit do koze druheho cloveka, pokial to osobne nezazije... verim, ze vas anjelik nechce aby si bola smutna... a ten list je neuveritelne krasny, muselo ta stat vela sil take nieco napisat...
14. srp 2009 ve 21:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
dadka...aj u n ás je to velmi častá otázka, či sme zdravý a či je všetko v poriadku...asi si to nahrám na kazetu a budem púšťať :grinning: ale som velmi rada, že to môžem vravieť :dizzy_face: u vás je to iné, rominko bol zdravučký...snad za teraz sa budú maťkovi všetky choroby vyhýbať :slight_smile:

a dúfam v zázrak pre matejka ...

necelý mesiac dozadu pribudol u nás další detský hrobček...tiež matejko, tak za rok aj s našim paťkom 4 detičky odišli do nebíčka...
14. srp 2009 ve 21:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
v prvom rade chcem gratulovaattt ani tesim saaaaaa!!!!dia ib asom sa chcela spytat co mal maly?aku chybu nam to zisili tiez len po porode dovtedy tehu super ja som rodila normalne a na druhy den mi povedali rano ze ho museli previest do kardio...
14. srp 2009 ve 21:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
oxan...ked nám povedali, že paťko zomrel na srdiečko, som myslela, že sme ojedinelý prípad a tu vidím(aj ja anjelikoch), že je nás takých vela...že naše detičky zradilo srdiečko...
14. srp 2009 ve 21:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
inneska mrzi ma paťko,čo sa stalo, nechapem že niečo take sa nezistilo vopred ale chcem ti povedat že ta obdivujem že si to zvladla a zablahoželat ti k malinkemu je nadherný
14. srp 2009 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
inka som vytvorila temu vo volnej diskusii detske kardiocentrum tak by sme sa tam mohli zist a podelit o zazitky ja viem ze to nie su prijemne ale spominat sa ma....
14. srp 2009 ve 22:31  • Odpověz  •  To se mi líbí
oxan..všimla som si tú tému...len ja nebudem mať čím prispieť...u nás to bolo rýchle, aj chceli prevoz do ba, ale nakoniec usúdili, že to nemá význam...my sme prišli na pohotovosť, tam zamdlel, a viac sa neprebral...najťažšie 2 hodiny,ked sme vôbec nevedeli, čo sa deje...
aj ja som za to, že spomínať sa má :slight_smile:

mausy...dakujem za erika, je najkrajší na svete(ako asi pre každú mamu to jej bábätko)...zistiť sa to dalo, len nebolo toho, kto by to odhalil..ale asi to tak malo byť..
14. srp 2009 ve 22:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zaver z pitvy naseho Anjelika Maximilianka:
dvojity vytok z pravej komory.
Na vysvetlenie prava aj lava komora ma svoju cievu, ktora ide zo srdiecka, Maximiliankovi ale na lavej strane chybala a na pravej komore mal zato 2 cievy. Toto mu zistili v Kardiocentre, ked ho priviezli, ako som pisala jeho operacia bola planovana na zaciatok tohto tyzdna, ale uz sme sa nedockali a nasa nadej vyhasla velmi velmi skoro.
Jeho stav sa zhorsil asi z minuty na minuty, doteraz nechapem, preco nam povedali ze operacia neni taka urgentna a ze este do pondelka ci utorka pocka a o niekolko hodin bolo po vsetkom...
Nechcem ani mysliet nato co keby ho operovali ihned a mohli by ho zachranit, asi by som zosalela...

Ked mu odchadzalo srdiecko, odchadzali aj plucka a uz ho nedokazali zachranit, ani najvacsi specialisti na slovensku...
14. srp 2009 ve 23:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dady a innes, máte pravdu, snad naše drobečky opatrují naši andílci. Já jsem za malou neskonale šťastná a moc mě překvapilo, že jsem byla vůbec v jiném stavu. Již jsme s tim nikdo nepočítal. O to krásnější to bylo a moc jsem si to užila. Ale nikdy na Peťu nezapomenu. Letos by se zařadil mezi dospěláky. Ale věřim, že mu je v nebíčku dobře. Protože se narodil dřív, měl nemocné plíce, páteř i mozek. Tady by mu moc dobře nebylo. Asi to tak mělo být.
Děvčata, pro další potomky stojí za to žít a stále doufat
14. srp 2009 ve 23:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
dia....aj mna trápi, že sa dal paťko zachrániť, keby sa o tom vedelo, stačila jedna jednoduchá operácia a mohol nám žiť...ale tiež na to moc nemyslím, lebo ma to len zbytočne viacej bolí u srdiečka...a u paťka to bolo tak isto, nemohol dýchať...tým sa poškodzoval mozog, a keby nám ho aj náhodou zachránili, tak by nám ostal postihnutý a zrejme selý život by preležal..tak v tom prípade, je asi tiež lepšie, že odišiel do nebíčka, kde ho nič nebolí a netrápi sa...lebo neviem, či by som zvládla sa starať o neho v takom stave a nemôcť mu pomôcť...z toho som mala vždy strach, aby som nemala postihnuté dieťatko, tak asi preto to bolo tak zariadené, že ho nezachránili...

izi...myslím, že na dieťatko nieje nikdy neskoro, pokial sa žena na to cíti a nemá zdravotné probémy...je super, že sa ti podarilo otehotnieť a máš teraz krásnu karolínku :slight_smile: je to už dosť dávno, čo si bez peťka, ale určite to bolí stále, že?
15. srp 2009 v 00:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
diapozitív, myslíme na vás, aby ste zvdádli tieto smutné dni... :pensive:
iné slová mi dochádzajú... :frowning2:
ale verím, že Maxik ja už tam, kde mu je najlepšie a kde na vás pozerá v každom lúči slnka, v každej kvapke dažďa...
15. srp 2009 v 00:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
innes, souhlasim s tebou, že když je žena v pohodě, zvládne to. Já přišla do jiného stavu po 15 letech od posledního a je mi 42 let. Nikdy toho litovat nebudu a kdyby se to povedlo, pořídila bych Kájulce sourozence, aby nebyla sama. A Péťa bolí stále, nikdy na něj nezapomenu. Tenkrát jsem se z toho špatně dostávala, ale zvládla jsem to. Kájula mi to teď snad vše vynahradí. A děkuji, někdy snad přidám další fotky
15. srp 2009 v 01:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
innes, Patriček byl úžasný a věřim, že Eriček vám dělá jen samou radost. Já nemám Péťovo foto žádné. Jen RL a ÚL. Tenkrát to nešlo a malý byl celou dobu v inkubátoru. Když se narodil, měl 30 cm a 750 gr :(
15. srp 2009 v 01:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek