Chceme žít s dětmi po svém - každý říká "to nejde"
Ahoj holky,
to co teď budu psát, tak bych normálně nepovažovala za jakýkoliv problém, zasmála se tomu, hodila to za hlavu. Ale asi se ve mně nějak rozvířily těhotenské hormony :D
Čekáme s manželem první dítě - nějaký čas jsme na něj čekali, moc se těšíme. Oba jsme tak trochu dobrodruzi, každou chvíli se pouštíme do nějakých šíleností, milujeme výzvy a překážky. Jsme zvyklí neustále slyšet "to nejde", "takhle se to nedělá", "to nedáte".... No vždycky to jde a vždycky to dáme :D Tyhle řeči jsme slyšeli když jsme si koupili stařičký karavan a plánovali s ním projet jižní Evropu (bez problému 🙂 ), když jsme se rozhodli postavit dům, když jsme se rozhodli vylézt na Jebel Toubkal.... Když jsme si na začátku mého těhotenství rezervovali dovolenou v Nízkých Tatrách - opět tu bylo "a co tam budete dělat, ve 26 tt už to na žádné túry není" - dovolenou máme za sebou a zvládla jsem to na jedničku 🙂
Většinou se všem protestům smějeme a házíme to za hlavu a děláme si vše po svém.
A teď k tomu, co mě včera totálně semlelo. Byli jsme na krátké návštěvě u známých, jsou to fakt spíš známí, vídáme se párkrát do roka, manžel s nimi dříve více kamarádil, ale jejich cesty se dost rozešly. Mají dvě malé děti. A celou návštěvu jsme od nich poslouchali řeči, co nás všechno čeká, až se mrňous narodí. "No to si nemyslete, žádné dovolené a výlety, s dítětem je to nemožné", "kupte si pořádné auto, víte kolik věcí dítě potřebuje?" "no však vy začnete žít jinak, ony vás děti naučí..."
Proč mě to semlelo? My nikoho jiného s malými dětmi neznáme, nemáme žádné jiné známé, natož kamarády, kteří by měli děti, respektive my nejsme tak úplně společenští a navíc podnikáme takové věci, které by v našem okolí nikdo dělat nechtěl, takže to děláme stejně sami.
Život s dítětem (potažmo pak s dvěma dětmi) - já vím, že plno věcí bude jinak, ale já si prostě nemyslím, že to je něco, co nás musí navždy uvěznit doma, zavalit náš dům kravinama a žít jen chozením na hříště a nákupy v supermarketu.
Vyrostla jsem v rodině, kde víceméně děti nebyly omezením - naši nás odmala vláčeli všude možně - na hory, na kolo, na lyže, na koncerty.... a se ségrou jsme měli krásné dětství...
Když jsem večer v posteli říkala manželovi, jak mě ta návštěva uvrhla do stavu zoufalství, koukal na mě jako na blázna, že oni jsou přece úplně jiní než my, že můžu být v klidu, my si uděláme všechno tak, aby to vyhovovalo nám. Vím že to tak je, ale přesto - tím, jak o dětech nic nevím, tak mě občas provází taková nejistota, co a jak bude, jak to zvládneme atd.
Když to tak po sobě čtu, uvědomuju si, že je to blbost, prostě my jsme my a nedá se to s nikým srovnávat, ale stejně asi potřebuju utěšit :D
@malinkaelinka Trochu starší téma, ale nedá mi nereagovat. Změna to je, ale za mě spíš vnitřní. Já tvrdím, že dítě se musí taky přizpůsobit životnímu stylu rodičů a vše je v hlavě a jak říká váš manžel - oni jsou jiní, vy jste vy. My se synem od mala cestovali, i když se narodil dřív a nebyl úplně jednoduchý, toto zvládal skvěle, asi cítil, že my jsme v klidu. No a druhá dcera s námi byla už ve třech měsících pod stanem. S nikým moc naše plány neřešíme, jedeme si svůj život a vše jde dobře, dokonce mám pocit, že hodně toho jde i se dvěma líp, když už jsme zajetí a jedem druhé kolo. Nenechte si svoje představy vzít, s dětmi jde vše, potřebují hlavně milující a spokojené rodiče. Moc vám fandím! 😉
@suzyz jako ono je taky důležité (což já měla i bez dítěte) co nejméně plánovat 😅...
Takže dojedu někde o 30min později _nevadí...
Navecerime se po cestě a ne doma _nevadí....
Zůstaneme venku v létě do noci... Nevadí...
Prespime spontánně u známých _nevadí...
Jinak ja na dovolených a výletech většinou neřeším nic... V kolik se jí v kolik se spí... Jestli je někdo špinavý jak prase...
Žádný rezim žádný plán a v pohodě... Vše jak přijde...
@suzyz mě ty věci ohledně mikiny atd nějak nerozhodi... Já to myslela ale že už tam nějake oponovani ze strany dítěte je...
U mimca nebylo nic... Důležité bylo že byl prebaleny najezeny a s nama.... 😉
Mám pocit že ke to kolikrát závist. Jestli budete mít peníze můžete všechno. Jasně, s dítětem je omezeni a dost velké, změní se to co můžete dělat, ale neznamená to že nemůžete dělat nic.
Myslím, že @malinkaelinka totálně tenhle mýtus zbořila 🙂
Koukám, že diskuze zase ožila 🙂 Už mám doma tříměsíční holčičku a víte co? Je to ještě lepší než jsem čekala :D Je to totální pohodářka a nejen že spolu všechno zvládáme, ale my si to i užíváme 🙂 Docela mi přináší vnitřní uspokojení sem tam utřít všechny ty chytráky a radílky :D :D
@malinkaelinka bezvaaa 😍😍👍🌷
Jeste je malinka,ve fazi lezaka. Kde ji polozis,tam ji najdes....
@astyna88 no a?
@malinkaelinka hoď se do klidu, s dětmi se dá dělat cokoliv, akorát to chce větší plánování než bez. ;) My zvládli svatbu přátel, týdenní dovču v Česku, organizovat komplet příměstský tábor, výlety, od 5 měsíců jsem dělala částečný úvazek,.... my na cestování a dobrodružství moc nejsme, ale kdybychom chtěli, tak proč ne. ;) Kamarádky byly s dětmi i v zahraničí a pohoda jazz. 🙂 Pořiďte si šátek a nebudete omezení ničím. ;)
@kacenka115 jo jo, díky 🙂 dceři už je půl roku, bez nosítka ani ránu a společně nachozených kilometrů máme stovky 🙂 Malou dovolenou máme za sebou, dvě velké před sebou. Dcerka je evidentně po nás totální pohodářka a salámistka a líbí se jí s náma zatím všechno 🙂
Ta správná "legrace" začíná až to dítě v nosítku ani kočárku být nechce. Naklání se, vyskakuje ven. Samo samozřejmě ujde 4 kroky a ještě opačným směrem...Když uděláš cokoliv, řve. Cokoliv zorganizovat nebo jít na svatbu či do restaurace.. bez problémů až na to, že dítě ani vteřinu neposedí, utíká, stahuje věci ze stolů, zabaví ho akorát rozhazování věcí...vím, že i za rok napíšeš, jaká je to strašná pohodička, protože to prostě musíš dokázat, ale já z takových akcí teda potěšení nemám, když je to jenom o rukách jako chobotnice, aby dítě někde něco nevyvedlo. 🤷 Zatím máš pořád jen ležící panenku. 😉
@malinkaelinka no, jestli mi nekdo pristi rok na metalfest bude cpat, jak je nezodpovedne s rocnim detatkem jet na takovou hudebni akci a spat ve stanu, tak mu reknu at se jde bodnout 😂 sluchatka na tlumeni a vetsi vzdalenost od podia to jisti. Dite je dalsi partak do zivota, ne omezeni meho ziti. Je to sice muj splneny sen, ale nevzdam se toho co se mi libi coz jsou mnohdy neplanovane vylety (sednete do auta a jedete, zastavite tam kde se vam libi nebo co vas cvrnkne do nosu - ja miluji pamatky a prirodu) , stanovani a hudebni akce.
@prejeta_zaba A to je přesně to strašení... počkej až dítě bude takové a makové 🙂 no tak až to bude, tak to bude... nejdřív to bylo, no počkej v těhotenství, to už si takhle trajdat nebudeš, to ti bude takhle a takhle a před porodem otečeš a budeš funět a budeš tohle a tamto. A počkej s miminkem, to budeš vyřízená, ne vlastně miminko je pohoda, tak počkej na batole to bude záhul... a pak zase, ale copak batole, to byla pohoda, počkej až bude školák chtít to a to..... 🙂 🙂 🙂 Už neposloucháme nic a nikoho 🙂
@malinkaelinka já vím, však si to udělej jak chceš. 🤷Mě zas dost šokovala ta realita oproti tomu všudypřítomnému "dítě je radost" a "s dítětem jde všechno líp" apod. Nejde. Amen. 😝
@prejeta_zaba tak to jsem zase od nikoho neslyšela, že je dítě radost :D :D já mám kolem sebe asi samé negativně naladěné lidi :D Určitě s dítětem nejde všechno líp, je to prostě jiný,ale to neznamená nutně horší. Prostě jiný 🙂
@prejeta_zaba ono jde o o to jak tokdo bere...
Pro někoho je stres jet MHD s dítětem do kavárny a nakoupit...
Pro někoho je to pohoda...
Jako to když dítě leželo v kočárku bylo fajn... Ale ani potom mi to nepřišlo ale šílene...
Ono jde i o to hák je dítě vychovavane.... Jak často někam chodí jestli je zvyklé atd...
@prejeta_zaba Tato zkušenost je nepřenositelnà. Dcera lezla od 5 měsíců a jít s ní někam asi do 3 let bylo peklo. Po všem sahala, všude lezla, nevydržela chvíli v klidu, když jsme ji drželi, začala vyvadět, takžé jsme s ní nechodili do restaurace, maximàlně na zahrádku, kdy jeden z nàs s ní obchàzel okolí (dětský koutky totální nezàjem). Ale spousta dětí jen sedi a zírà, tak třeba bude mít zakladatelka to "štěstí".
@prejeta_zaba V tomto nesouhlasim. Mam dve holcicky, jsou rok a tri ctvrte od sebe, te starsi jsou tri a pul ted. A obe jsou pohodarky, zdatne vyletnice a celkove jsou hodne putovni. Maji rady pribuzenstvo a nechavaji se hojne hlidat prarodici. Je to o povaze deti i rodicu. My sami jsme s muzem dost salamisti, nelameme si hlavu z blbin a ono to jde. Takze ne kazde ditko je uplne "za trest" 🙂
Ano, i u nas jsou vztekaci sceny, ale tak nejak to plyne v celkove pohode. Mam pred porodem tretatka, tak uvidime, jake bude. Snad nas nevyvede z omylu 🙂
@veronicka89 tím nemyslím že má dítě jen sedět a nedutat... Ale pokud v restauraci třídí pivní tácky..
Maluje... Nebo chodí po restauraci nevadí mi to... Pokud nikoho neobtěžuje🙂
@sudylichozrout ja si myslím že to je o tom co píšeš z většiny...
Jsou maminy co jsou ve stresu když dítě na veřejnosti pláče... Když má záchvat vzteku... Nebo když si v restauraci hraje s podložkou příbory... Nebo když něco povídá..nebo jsou na nervy že neví dopředu kde nakojit... Prebalit... Nebo že by dítě nemělo odpolední spánek doma... 😅
Prostě čím víc chill rodiče tím jsou chill i děcka
.
@veronicka89 Jo to je přesné. Švagrovka má chlapečka, který je o necelý půlrok starší než moje dcerka. Bohužel spolu nepodnikáme nic, protože pro ní je všechno strašný problém. Jednou jsme spolu byli na cca dvouhodinové procházce. Obě děti v nosítku. Její chlapeček začal v lese trochu mručet a zlobit se. Ona začala hystericky vyšilovat, že to věděla, že s ním nikam chodit nebude, že s ním nic nemá cenu. Přitom chlapeček spíš jen tak nahlas povídal, neplakal, nic takového. No... já bych s ní taky už nikam nešla, tak se mu vlastně nedivím, že mručel :D :D
@malinkaelinka mě i přišlo že jsme na všechno měli fígle... Když byl unavený věděli jsme jak ho na veřejnosti do 5min uspat... Když se nudil věděli jsme čím zabavit... Prostě jsme se snažili si najít nake svoje řešení ikdyz byly občas provizorní 😆
@veronicka89 naprosto rozumím 🙂 my jsme s manželem třeba naprosto sehraný přebalovací tým. Látkujeme, i venku, na výletech atd. Než já dítě vysvleču, on má nachystanou plenu a namočený ubrousek, než ji zapnu, už má všechno v pytlíku na špínu, zapíná batoh, mě zapíná na zádech nosítko a už mažeme dál :D velmi se osvědčilo v dešti, větru apod, při přebalování na pařezu a tak :D Jo a aby se dcera nikam netočila, nechtěla u toho odcházet apod, tak děláme auto. On houká, já cvakám jako blinkr apod :D Pozornost zaručena. Až ji auto přestane bavit, jsme v pytli :D
@malinkaelinka to je bezvadne...
Mě se taky líbila spolupráce s chlapem... Auto jsme Teda nebyli 😅... Ale i tak jsme super tým...
Proto mi přijde i líto jak jsou ženské co chlapa nenechají nic pomoct... Nebo chlapi co nemají zájem se do ničeho zapojit...
@malinkaelinka jej já su trubka :D jsem si vůbec nevšimla jak je to staré. 😅 Tak hlavně, že pohoda. ;)
Tak já za sebe můžu říct, že se nepridavam ani na jednu stranu. Myslím, že každé dítko je originál a ikdyz se můžeme pokoušet jej ovlivnit, nikdy jej nezměníme. Byli jsme s manželem akční, neustále výlety, lyže, plavání, badminton, na pivo, kolo... Mám tři děti a ve zkratce takto: s prvním synem bylo za trest opustit dům ( z jakéhokoli důvodu), prostřední byla lepší a zvládala alespoň pěší vylety a třetí je největší pohodarka, která se věčně usmívá, ale stran vyletu má také rada svou jistotu a klid. S tou (pokud by byla prvorozenna,) si umím představit věnovat se více našim aktivitám něco procestovat. Ale v tomto pořadí, bohuzel...A hlavně všechny tři děti mají spouštěč řevu a to auto. Nasednou začnou ječet, vysedaji přestávaji řvát. Proto bych neodsuzovala ani jednu skupinu...každý vychází ze svých zkušeností, z toho jaké má dítko a jak ony zvládají takovéto situace. Někdy to jde samo a někdy ani za zlate prase 😉
@malinkaelinka To mame hodne podobne 😀 Jak tu synchronizaci u prebalovani, tak i to odvadeni pozornosti. Akorat my jsme masinka 😀
Já nechci dávat žádné rady (a už to není ani aktuální téma), ale nesmírně souhlasím s tím, že vše je o dítěti. Supermatky rády užívají výrazů "jaký si to uděláš.." nebo "já jsem si ji naučila...". Pěkná blbost. Nejsem úzkostlivá matka, ani extra stresař, ale dcera od narození byla uplakané miminko, nespavec, velice kontaktní, neodložitelná, od narození spala 2x denně 30min a nejlépe na mě. Ale zařídila jsem se - nosítko, ven jsem chodila na túry, abych někde čerpala energii, neumím sedět doma a upřímně mě to vytahovalo ze špatné nálady (kdo si užil s takovým dítětem pochopí). Pak nastala fajn doba a co ji byl rok, tak je to vztekloun první třídy. V zájmu klidu na všech frontách neexistuje, abych si ji vzala do restaurace nebo někam, kde by měla v klidu sedět. Takže jsme denně venku x hodin v jakýmkoliv počasí, aby se vybila. Další věc, onehdá mi kamarádka říkala, že jsem si malou hezky naučila, protože mi v 15m spí přes den 2-3hodiny v kuse. Tak jsme ji rekla, že jsem ji nic nenaučila, ona jen dozrála a zítra to může být jinak. Co tím chci říct - hodně věcí je o povaze dítěte. Často to slyším u kamarádek, jedno je takové a druhé úplně jiné, a ony jsou najednou v šoku, protože Fandu kam dala, tam ho našla; usnul by klidně na zemi při hlasité muzice a Vašek musí mít klid, vyžaduje režim a rituály. Každopádně v řeči vašich známých cítím trošku hořkosti v tom smyslu, že asi úplně nežijí život tak, jak chtěli, tak chtěli i vám sundat - dle jejich názoru - růžové brýle, protože oni už vědí, že jo ! 😃 Mějte se hezky a užívejte, hlavně, ať jste spokojení 🙏
@veronicka89 Jasne, s miminem to cestovani problem nebyva (i kdyz s tvrzenim "podle mne jsou mimina uplne bez komplikaci" bych byla trochu opatrna - to, ze ma nekdo pohodove miminko neznamena, ze nekdo jiny nema to dite narocnejsi), ale dite v roce a pul, dvou letech, to je neco trochu jineho (a opet, jsou velke rozdily). Treba to co pises, tj. mikinu chci nechci, chci jeste tam a nechci tam a boli mne nozicky atd. delala moje dcera prave v tech dvou letech nejvic a ted uz to nedela (v lete ji byly tri). Ted uz je s ni rec, da se domluvit, hodne ujde pesky, umi se lip najist a tak. Proste ten vek, kdy to dite uz clovek jen tak neuzemni (kocarek a spol.), ale zaroven mu toho moc nevysvetli, je u zivejsiho ditete celkem vyzivna zalezitost i v domacim prostredi (mysleno CR, ne jako uplne jen doma 🙂 a ne kazdemu se chce to resit na dovolene, resp. ne kazdy z te dovolene pak umi taky neco mit 🙂 Nekdo treba jo, proste lidi jsou ruzni, to je jasny.