Jak řešit problém neposlušné tříleté dcery? Rady a zkušenosti
Prosím o radu,jsem už zoufalá. Dcera tři roky mě absolutně neposlouchá. Nepomáhá křik, přemlouvání, prosby, úplatky. Např včera běhala celé odpoledne polonahá, odmítala se obléknout. Když nejsem ji k tomu přinutila, za deset minut byla zase zpět svlečená. Ven se vypravujeme hodinu. Dnes už jsem nevydržela a dala jí na zadek a je mi teď strašně ☹
Jsem tak špatná máma, že nezvládám své dítě? Nedovedu si představit, že bych měla dětí víc.
Stručné shrnutí
- Odmítání oblékání u tříletých dětí je běžný vývojový problém, rodiče v diskusi uváděli řešení jako důsledné nastavení hranic, nabídnutí volby oblečení, přípravu oblečení na hromádku a hry typu "kdo bude mít dřív všechno oblečeníčko na sobě".
- Někteří diskutující označovali fyzické tresty ("dát na zadek", "plácnutí přes plínku") za účinnou krátkodobou metodu, jiní považovali fyzické tresty za ponižující a preferovali nenásilné alternativy (odvedení pozornosti, odebrání hraček, přirozené důsledky); toto téma je v diskusi sporné.
- Jako profesionální pomoc byla opakovaně zmíněna ranná péče Diakonie, která podle příspěvků může přijít domů a pomoci rodiči s komunikací a výchovnými postupy.
Q: Jak řešit, když tříleté dítě odmítá obléknout zimní oblečení?
A: Doporučované kroky v diskusi zahrnovaly připravit oblečení na hromádku, nabídnout dítěti volbu (např. dvě možnosti), použít hru ("kdo bude mít dřív oblečení") nebo nastavit důsledky typu "nebude ven, zůstane na gauči pod dekou"; fyzické násilí bylo zmiňováno jako kontroverzní poslední možnost.
Q: Jaké nenásilné metody rodiče v praxi použili proti opakovanému vzteku?
A: Uživatelky uváděly odvedení pozornosti hrou, nabídnutí náruče, přesměrování na bezpečné řádění (boj s polštáři), odebrání hraček nebo vypnutí přístupu (např. vypnout Wi‑Fi) a trvání na důsledném dodržování hranic.
Q: Kdy podle diskutujících kontaktovat odborníky a které služby zmínili?
A: V diskusi byla doporučena ranná péče Diakonie jako služba, která přijde domů, "koukne na dítě" a pomůže najít způsoby komunikace a výchovy; kontaktovat odborníky je doporučováno při potížích s porozuměním řeči nebo opakovaném nezvládání chování.
Q: Co rodiče zmiňovali jako praktická bezpečnostní opatření proti nebezpečnému jednání dítěte?
A: Diskutující doporučovaly odstranit rizikové předměty (utřít a uklidit těžké pánve z odkapávače, odložit ostré nože), zabezpečit ubrusy a závěsy a předvídat situace, kde může dítě přijít k úrazu.
Q: Jaké důsledky rodiče aplikovali na odmítavé chování (oblékání, chování na veřejnosti)?
A: Konkrétní důsledky zmiňované v diskusi zahrnovaly: nechodit ven, zůstat na gauči pod dekou, odebrání hraček, poslat dítě do školky neoblečené (kde si oblečení doplní), nebo požadavek, aby se dítě samo "dalo na zadek" jako symbolický trest; fyzické tresty byly opět diskutovány jako kontroverzní.
Q: Jaké hry a motivační techniky rodiče navrhovali pro zlepšení spolupráce při oblékání?
A: Doporučené techniky zahrnovaly soutěže ("kdo bude mít dřív oblečení"), nabídnutí malé ceny za rychlé oblečení, nechat dítě vybrat oblečení a připravit "ošklivou sukénku" jako možnost, a chystání oblečení společně jako rituál.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nastavení jasných hranic a důslednost jsou v diskusi považovány za základní přístup k neposlušnosti tříletých dětí.
- Odstranění nebezpečných předmětů z dosahu dítěte (utřít a uklidit těžké pánve v odkapávači, zamknout ostré předměty) je doporučeno jako prevence úrazů.
Sporné názory
- Fyzické tresty vs. nenásilné důsledky: někteří rodiče zastávali "dát na zadek"/"plácnutí přes plínku" jako funkční poslední možnost, jiní to označovali za ponižující a neefektivní; oba přístupy byly v diskusi prezentovány jako možné volby.
- Okamžitá silná intervence (násilné oblečení, fyzický postih) vs. trpělivé přesměrování a opakované vysvětlování; diskutující uváděli protichůdné zkušenosti s účinností obou přístupů.
Otevřené otázky
- Kdy přesně je fyzický zásah opodstatněný z hlediska okamžité bezpečnosti dítěte?
- Které konkrétní nenásilné techniky fungují nejspolehlivěji u různých temperamentů dětí (extrovertní vs. introvertní)?
- Jak rodičům zabránit „posunu hranic“ směrem k častějšímu používání fyzického trestu?
Zmíněné značky a firmy
Diakonie, Bushamana
Zmíněné produkty a metody
dát na zadek, plácnutí přes plínku, výchovné lehké plácnutí, natvrdo obléct (násilné obléknutí), připravit oblečení na hromádku, hra "kdo bude mít dřív všechno oblečeníčko na sobě", odvedení pozornosti hrou, odebrání hraček, přirozené důsledky, důslednost v pravidlech, vypnout Wi‑Fi, poslat do školky, kontaktovat rannou péči Diakonie, nechat dítě "sednout na zadek samo"
Místa a osoby
Tereza Ramba, Diakonie
@lidax Já jsem proti fyzickým trestům, ale někdy opravdu není jiné východisko než dát na zadek...
prostě bych ji oblekla násilím.nevím ale nějak si nedovedu představit jak jako nechce?tří letou dceru nedokážeš chytit a obléct?
@bara88 Tak chytit ji můžeš, ale pochybuju že ji např.svážeš ruce a nohy aby nemohla utíkat a mrskat sebou...🤦
@bara88 Tak jak bys to udělala ty, kdyby sebou prostě mrskalo, utíkalo atd...?
Někdy to prostě nejde jinak, než dát na prdel 🤷🏻♀️ očividně tě má uplně na háku, protože ví, že může 🤷🏻♀️
Já to nejdřív zkusím po dobrém, pak zařvu a pak prostě dostane 🙈
@izzylka Mam to uplne stejnee, ale syn uz ma pet, tak to dani na zadek uz tak moc neuplatnuju, staci zvednout ruku, a uz vi... Kdyz byl mensi a nefungoval, coz ve trech teda nedelal, spis az ted, tak to taky bylo, zarvu, nic, tak na zadek. Stejne jsem to vetsinou necitila ani ja 🤣 Ted uz to mame nastaveno tak, ze kdyz neposlechne, da si na zadek sam, kdyz rekne sprosty slovo, da si pres papulu taky sam a funguje to
Podle me ji akorat bavi divadlo, co predvadis kvuli takovy blbosti jako ze je naha. Bavi ji, jak te to stve a testuje te. Kdyby ti to bylo jedno, tak by se oblikla, kdyby ji byla zima. A taky dost zalezi, jestli s ni normalne komunikujes nebo prikazujes
Normálně bych zavedla dávat na zadek,nedokážu si představit že by mě tříleté dítě neposlechlo. Mám již starší ,ještě kluky 9 a 13 a čím jsou starší ,tím víc jsem důslednější na to,aby poslechli. Např že v 19h se vypínají počítače. To víš,to je řeči,nesouhlasí,revu...trvám na svém ... A když už jsou drží moc,např Já ti má to kašlu! Vletím a dostane facku pořádnou.... Nejsem tip člověka,kterému budou řídit život děti.
@mdch91 Když jsem byla bezdětná, taky jsem si to myslela. Jenže někdy to prostě jinak nejde (v zájmu bezpečnosti dítěte).
@klokanka31 deti mam tri a vsechny jsou zivy, takze spis jsi jako detna jeste nenasla vsechny mozny cesty
@mdch91 Dobře, takže když by ti dítě pořád chtělo strhávat závěsy nebo ubrus, domluva by nezabrala a dítě z toho mělo naopak psinu a dělalo to dál a dál, co bys dělala?
@klokanka31 rocni dite? Dala bych pryc zavesy a ubrus, nema z toho rozum, objevuje. Ale proste zalezi, jakou cestou chces jit. Pro me to neni ustupek miminu a nevymezeni hranic, ale uzpusobeni obydli tomu, ze tam bydli zatim maly zviratko
@lidax pomůže být důsledná, opravdu. Děti zkouší, co můžou a baví je divadlo. Čím víc je matka naštvaná, tím větší zábava pro ně 🙄 mě když syn neposlouchá, tak zabavuju hračky. To zatím pomáhá. Stačí pohrozit a jde to. Nebo mu vklidu řeknu, že když nechce, tak se nemusí oblékat, my půjdeme s bráchou ven sami a až bude chtít za námi, ať se oblékne a přijde ( na zahradu). Oblečení mu připravím na hromádku. Většinou je oblečený hned a boty má první.
Musíš zjistit,co zrovna funguje. Ono se to bude časem měnit...
Tohle je naprosto běžné a takžd rodič někdy vypění. Mám taky 3r dceru 🙂 Pomohlo mi poznat, proč v danou chvíli "zlobí" - je přetažená, chce pozornost, chce blbnout, chce to udělat po svém apod. Pak i moje domluva byla v tom stejném rázu. Např. včera "zlobila", protože byla přecitilivělá, tak jsem se jí vždycky zeptala, zda chce do náruče a potom jsme si to vyříkaly... to bylo asi 5x za den, takže ne že se tím chování hned změní, ale dítě to na chvíli zklidní a příště to třeba bude lepší. Když chce pozornost, dám jí ji a odvedu její pozornost od zlobení/ničení apod. Když chce blbnout a vybít si energii, jdeme tam, kde je to bezpečné (boj s polštáři, muchlování a řádění). Když to chce udělat po svém, nechám ji v tom - buď zjistí, že se to takhle nedělá a není to logické, nebo si vyzkouší tu druhou možnost dosyta a už ji třeba nebude chtít. Já to mám ještě složitější v tom, že neumí moc mluvit, takže si překládám "její řeč". Často ale začnu "domluvu" tím, že řeknu "chápu, že jsi unavená/naštvaná/znuděná... co kdybychom...". Jinak pokud řve a nevnímá, tak se holt počká, to domluvy v tu chvíli nejdou asi u žádného dítěte. Jinak dcera tu taky občas chodí nahatá 😀 Ona je ta nahota baví. Ven se ale ráda obléká, vybírá si sama.
@sylvka vis, rodice nas nikdy rozhodne v tomhle veku nemlatili a kazdej den bracha presto chodil do skoly. Proste se da vymezit hranice i jinak. Kdyz mu das v tomhle veku facku, musis mu pripadat bud uplne smesna a nebo je mu to uplne jedno. Aspon to by byly moje pocity, kdyby na me doma nekdo zkousel takovej vojenskej rezim. ...a nikdy nikdo z nas rodicum nerekl, ze jim na neco kasle.
Bit pubertalni deti mi prijde hodne pres caru. Jednak to nicemu nepomuze, jednak rodic akorat sam sebe shazuje.
U batolete si vychovni placnuti po pline (nikdy ne facku) umim predstavit. Ale taky to neni dlouhodobe nebo dobre reseni.
@lidax zkušenosti s tímhle zatím nemám, to mě teprve čeká 😀 ale chtěla bych ti napsat, že rozhodně nejsi špatná máma. V tomhle věku je ten vzdor úplně normální (z psychologického hlediska i žádoucí) období, dítě prostě zkoumá, zkouší a učí se to zpracovávat. Jde jen o to určit si sama ty hranice, kde už ti to vadí (mně by tohle také vadilo - máme studené podlahy atd, ale někdo třeba pošle dítě v pyžamu do školky a je s tím v pohodě atd).
Jinak záleží také na tom, jaký styl výchovy chceš vést. Někdo by dal na zadek, někdo touto cestou jít nechce (to že nám někdy ujedou nervy je ale naprosto pochopitelné). Napadá mě třeba nechat ji vybrat si, co si chce obléct, koupit nějakou ošklivou kýčovitou sukénku (😀) pro princezny, co by si mohla obléct přes tepláky nebo tak něco. Jinak prostě párkrát říct a pak bych ji také natvrdo oblékla (je blbé, že se sama svlékne, tam bych asi nastavila nějaké důsledky, které z toho plynou). Asi bych na tvém místě zkusila nějak zapracovat na tom, abys byla trochu nad věcí a zkusila to brát s klidem (to se taaaak snadno radí, že? 🙂). Aby ses to naučila vnímat jako nějaké její období, ne jako "útok" na tebe, alespoň si tím ušetříš trochu nervů na jindy. Tím ale nemyslím, že to nebudeš řešit, ale že k tomu budeš přistupovat se stoickým klidem 🙂
A co to zkusit hrou? Děti si rády hrají. Tak třeba vymyslet hru "kdo bude mít dřív všechno oblečeníčko na sobě" dostane cenu apod. ?
Nějak se mi nechce věřit, že by se tříleté dítě úmyslně vysvléklo tak, že by mu byl taková zima, až by z toho onemocnělo. Nemůže to být prostě tak, že byla nemocná už předtím a s mírou jejího oblečení to nijak nesouviselo? Přijde mi docela běžné, že někteří lidé jsou horkokrevnější než jiní a že děti, které stále pobíhají, poskakují, lezou a vůbec jsou v pohybu, se zahřejí víc než matka, která postává opodál. Ale i se stejnou mírou pohybu já chodím v tričku a můj muž si už bere mikinu. Nedokážu si moc představit, že by mě trestal za to, že nejsem oblečená stejně jako on. Chápu, že je nepříjemné, když dítě vůbec neposlouchá. Ale rozhodně bych neposuzovala jako neposlouchání zrovna to, že si dítě chce samostatně rozhodnout o tom, kdy je mu teplo a kdy je mu zima. Ano, občas syna prosím, aby si vzal alespoň mikinu přes tričko, když já už mám na sobě čtyři vrstvy a stejně je mi zima. Ale trestat ho, když odmítne, to už mi přijde tedy výrazně přes čáru. Jak chcete vychovat samostatné jedince, když je nenecháte ani rozhodnout o tom, jestli potřebují mikinu?
@rebe nevím, co by některé dělali s mým teplokrevnym.. Od porodnice je mu teplo. Triko/body a plina mu stačí v době, kdy já mám tepláky.. Dlouhý rukáv, mikina? To musí sám zkusit, že je venku zima(a má 21m)

@lidax v klidu, dala bych na zadek taky, nejste špatná máma