Jak řešit problém neposlušné tříleté dcery? Rady a zkušenosti
Prosím o radu,jsem už zoufalá. Dcera tři roky mě absolutně neposlouchá. Nepomáhá křik, přemlouvání, prosby, úplatky. Např včera běhala celé odpoledne polonahá, odmítala se obléknout. Když nejsem ji k tomu přinutila, za deset minut byla zase zpět svlečená. Ven se vypravujeme hodinu. Dnes už jsem nevydržela a dala jí na zadek a je mi teď strašně ☹
Jsem tak špatná máma, že nezvládám své dítě? Nedovedu si představit, že bych měla dětí víc.
Stručné shrnutí
- Odmítání oblékání u tříletých dětí je běžný vývojový problém, rodiče v diskusi uváděli řešení jako důsledné nastavení hranic, nabídnutí volby oblečení, přípravu oblečení na hromádku a hry typu "kdo bude mít dřív všechno oblečeníčko na sobě".
- Někteří diskutující označovali fyzické tresty ("dát na zadek", "plácnutí přes plínku") za účinnou krátkodobou metodu, jiní považovali fyzické tresty za ponižující a preferovali nenásilné alternativy (odvedení pozornosti, odebrání hraček, přirozené důsledky); toto téma je v diskusi sporné.
- Jako profesionální pomoc byla opakovaně zmíněna ranná péče Diakonie, která podle příspěvků může přijít domů a pomoci rodiči s komunikací a výchovnými postupy.
Q: Jak řešit, když tříleté dítě odmítá obléknout zimní oblečení?
A: Doporučované kroky v diskusi zahrnovaly připravit oblečení na hromádku, nabídnout dítěti volbu (např. dvě možnosti), použít hru ("kdo bude mít dřív oblečení") nebo nastavit důsledky typu "nebude ven, zůstane na gauči pod dekou"; fyzické násilí bylo zmiňováno jako kontroverzní poslední možnost.
Q: Jaké nenásilné metody rodiče v praxi použili proti opakovanému vzteku?
A: Uživatelky uváděly odvedení pozornosti hrou, nabídnutí náruče, přesměrování na bezpečné řádění (boj s polštáři), odebrání hraček nebo vypnutí přístupu (např. vypnout Wi‑Fi) a trvání na důsledném dodržování hranic.
Q: Kdy podle diskutujících kontaktovat odborníky a které služby zmínili?
A: V diskusi byla doporučena ranná péče Diakonie jako služba, která přijde domů, "koukne na dítě" a pomůže najít způsoby komunikace a výchovy; kontaktovat odborníky je doporučováno při potížích s porozuměním řeči nebo opakovaném nezvládání chování.
Q: Co rodiče zmiňovali jako praktická bezpečnostní opatření proti nebezpečnému jednání dítěte?
A: Diskutující doporučovaly odstranit rizikové předměty (utřít a uklidit těžké pánve z odkapávače, odložit ostré nože), zabezpečit ubrusy a závěsy a předvídat situace, kde může dítě přijít k úrazu.
Q: Jaké důsledky rodiče aplikovali na odmítavé chování (oblékání, chování na veřejnosti)?
A: Konkrétní důsledky zmiňované v diskusi zahrnovaly: nechodit ven, zůstat na gauči pod dekou, odebrání hraček, poslat dítě do školky neoblečené (kde si oblečení doplní), nebo požadavek, aby se dítě samo "dalo na zadek" jako symbolický trest; fyzické tresty byly opět diskutovány jako kontroverzní.
Q: Jaké hry a motivační techniky rodiče navrhovali pro zlepšení spolupráce při oblékání?
A: Doporučené techniky zahrnovaly soutěže ("kdo bude mít dřív oblečení"), nabídnutí malé ceny za rychlé oblečení, nechat dítě vybrat oblečení a připravit "ošklivou sukénku" jako možnost, a chystání oblečení společně jako rituál.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nastavení jasných hranic a důslednost jsou v diskusi považovány za základní přístup k neposlušnosti tříletých dětí.
- Odstranění nebezpečných předmětů z dosahu dítěte (utřít a uklidit těžké pánve v odkapávači, zamknout ostré předměty) je doporučeno jako prevence úrazů.
Sporné názory
- Fyzické tresty vs. nenásilné důsledky: někteří rodiče zastávali "dát na zadek"/"plácnutí přes plínku" jako funkční poslední možnost, jiní to označovali za ponižující a neefektivní; oba přístupy byly v diskusi prezentovány jako možné volby.
- Okamžitá silná intervence (násilné oblečení, fyzický postih) vs. trpělivé přesměrování a opakované vysvětlování; diskutující uváděli protichůdné zkušenosti s účinností obou přístupů.
Otevřené otázky
- Kdy přesně je fyzický zásah opodstatněný z hlediska okamžité bezpečnosti dítěte?
- Které konkrétní nenásilné techniky fungují nejspolehlivěji u různých temperamentů dětí (extrovertní vs. introvertní)?
- Jak rodičům zabránit „posunu hranic“ směrem k častějšímu používání fyzického trestu?
Zmíněné značky a firmy
Diakonie, Bushamana
Zmíněné produkty a metody
dát na zadek, plácnutí přes plínku, výchovné lehké plácnutí, natvrdo obléct (násilné obléknutí), připravit oblečení na hromádku, hra "kdo bude mít dřív všechno oblečeníčko na sobě", odvedení pozornosti hrou, odebrání hraček, přirozené důsledky, důslednost v pravidlech, vypnout Wi‑Fi, poslat do školky, kontaktovat rannou péči Diakonie, nechat dítě "sednout na zadek samo"
Místa a osoby
Tereza Ramba, Diakonie
@sylvka hele, já své děti vedu k samostatnosti a některé věci nechávám na nich, což pro tebe možná znamená, ze dítě řídí rodiče, ale ono kolikrat jim stačí ukázat směr a být dobrým příkladem, win-win je v životě nejlepší strategie 🙂 A ne fakt tu nemáme nikoho geniálního ani dokonalého, ale znám případy, kdy díky blbě facce přišlo a sluch atp. Efektivnější mi přijde vypnout Wi-Fi 🤣
@lidax
Tak jasne,ze neposloucha protoze zadne z tech tebou uvedenych metod proste nefunguji dlouhodobe.
Nastav hranice a trvej na jejich dodrzovani.S laskou ale dusledne.
@zelenaesmolda hele, mně ta důslednost nějak nejde, syn 7 let např. nechce snídat, může si vybrat ze 2 možností, co bych chtěl, když nechce ani jednu, je o hladu až do svačiny a tak je to i s obědem a večeří, myslíš si, že se z toho poučí a druhej den se nasnídá? NEEEE.....podobně s oblékáním, jdeme ven, on se nechce oblékat, nevšímám si ho, odcházíme s dcerou pryč a až jsme na schodech, syn se teprve obleče a letí za námi....myslíš, že se příště obleče dřív? NEEE.....
@zelenaesmolda no jasně, že nenechala, ale on to neví, protože tak daleko to nikdy nedošlo, že by se vůbec neoblekl...
@victress Můj muž nesnídá nikdy, nikdy. A to se k obědu dostane až kolem třetí odpoledne, kdy už hlady šilhá. Myslíš, že se z oho poučí a další den se nasnídá? Nikdy! Tvrdí, že se mu z jídla po ránu dělá zle. Nějak se mi nezdá, že by pomohlo, kdyby ho za to někdo výchovně plácnul. Syn to zdědil po něm. Se všemi dětmi ráno snídám, protože mně se naopak bez jídla po ráu dělá zle, on se napije trochu čaje. První jídlo je ve školce svačina, doma oběd. Zatím žije a prospívá, ani energie mu rozhodně nechybí. S oblékáním byl také párkrát šprajc, tak jel do školky v pyžamu, protože se nestihl obléct. Oblékl se tam a už s tím nikdy problém nebyl 🙂
@victress
podle me tohle neni dobra strategie,driv nebo pozdeji prijde na to,ze ho doma nenechas a mezitim ho vystavujes hroznemu stresu z toho,ze zustane sam...
@sylvka Chápu, že se cítíš hodně nepříjemně, pokud z této diskuse vyvozuješ, že jsi horší máma než holky, které své děti nebijí. A proto reaguješ takovým absurdním převracením toho naruby. Ale tak to vůbec není: nejsi horší máma než jakákoli jiná máma. Jsi nejlepší a jediná máma, kterou tvoje dítě má. Ale myslím si, že bys byla lepší máma, než jsi teď, kdybys ke svým dětem přistupovala s větším respektem a pochopením. Ani náhodou to není tak, že by dítě mělo řídit tvůj život. Je to tak, že by sis měla řídit svůj život a pubertální dítě by mělo mít také možnost řídit svůj život. Pod tvým dohledem, aby bylo v bezpečí, a s laskavou pomocí při dodržování hranic. Ale proč by měl rodič řídit život pubertálního dítěte? Kdo ho bude řídit, až dopěje? Každé dítě odmlouvá, neposlouchá, vzdoruje a vzteká se. Každý rodič si občas neví rady. Ale jde to vyřešit i tak, aby z toho nikdo nevyšel poražený a ponížený. Dát dítěti facku není na sociálku. Jen by bylo fajn si uvědomit, že je to strašně ponižující. Pro puberťáka příšerně ponižující. Vůbec nejde o tu bolest, ale o to ponížení. Fackou dítě nevychováváš, ale ponižuješ. Jsi si jistá, že to je to, co chceš?
@sylvka Výborně, pokud ti to stačí, je to tak v pořádku. Já nejsem dokonalá máma ani náhodou, ani dokonalá manželka nebo dokonalá žena. Ale nestačí mi se s tím smířit, chci být pro své blízké co nejlepší. "Takhle mi to stačí" je pro mě horší než chybovat při snaze o zlepšení a rozvíjení se.
Tak děvčata,to uzávru.opravdu mě nebaví a nemám za potřebí tady obhajovat svoji výchovu. Jsem tady několik let a s vámi dokonalými matkami ,které se musí zdokonalovat pro svoje děti a muzi,se prostě nemohu ztotožnit. Proč jste se některá rozhodla,trávit sobotní odpoledne tím,že mi prirknete nějakou psychickou chorobu opravdu nechápu , takže se řídím heslem,moudřejší ustoupí .
@sylvka Prosím tě, proč pořád útočíš? Já jsem ti napsala protinázor, protože jsi chtěla diskutovat s někým, kdo má stejně staré děti jako ty, napsala jsem ti, proč co dělám, a proč nedělám. Zajímalo mě, jak to s dětma máte - jestli i přes ty facky za odmlouvání s tebou chtějí trávit svůj čas, jestli máte vřelý vztah a tak, prostě mě zajímají důsledky.
Jinak já jsem tu od roku 2011 a přijde mi ta otázka liberální/autoritativní výchovy pořád stejně výbušná s podobnými protichůdnými reakcemi.
@llluckaaa nemám problém odpovědět. Děti mám ve své výlučne péči,s tatínkem se vídají pravidelně ,bydlí jeden km od nás. Návštěvy upravené nemáme. Již od malička jsem zastáncem pevného režimu dítěte,spánek po obědě atd. Nikdy jsem tedy neměla problém,že by kluci nespali ,nebo byli protivni. Oba byli v dětství hodní,ve školce ani škole neměli problémy. Rozchod rodičů vzali v pohodě , s tatínkem máme pěkně vztahy,nehadame se,neděláme podrazy. Samoz. s věkem přichází puberta,škola ,vliv přátel ,hormony.... Takže občas,když se řekne ...vypínače počítač...nastávají řeči ,křik a hysterie z nedostane hry... Taky párkrát vysvětlím,že je zítra škola a hraní do pulnoci neuznavam... Nepřestává li rev a třeba ještě něco odsekne,holt dostane přes zadek,nebo pohlavek.... Co bych ještě chtěla říct,jsem člověk,který děti u i uznávat autority ,především v jejich věku učitele. Pracují v mateřské škole,takže vím o čem mluvím. Třeba je to tím,že jsem starší ročník 1986, ale byla jsem vychovaná ke slušnosti ,zodpovědnosti a v lásce,za co nepřestanu rodičům nikdy děkovat ,zvlášť když to vidím tady na koni. Ještě něco potřebuješ vědět ?
@sylvka Ano, smrtelně vážně si myslím, že dát jinému člověku je neslušné. Mě tak rodiče vychovali. Dala bych facku v sebeobraně, ale nepovažovalo bych to za slušné chování. Také se občas chovám neslušně, mluvím sprostě, neodpovím na pozdrav a podobně. Ale přiznám si, že to nebylo slušné. Spíš mě zaráží, že někomu facka přijde jako slušné jednání. To prostě není, ve slušné společnosti se lidé nefackují. Ani když je fackovaný slabší a nemá možnost se bránit. To spíš naopak...
@sylvka OK, dík za odpověď. Já to mám teda nastavené jinak a věkem to není - jsem ještě starší než ty 😉 Já zase rodičům trochu křivdím, že jejich výchova byla příliš autoritativní, že jsem nesměla mít svůj názor a musela jsem dělat to, co chtěli oni. A děti teda ani nevychovávám k tomu, aby uznávali autority, mně to přijde nebezpečná cesta, později se může stát, že budou slepě poslouchat někoho, kdo to s nimi nemyslí dobře ☹

@sylvka ty nevezmes ale nici nazor. Ja tomu nerozumim, protoze nemam doma pubertaka, pak napise nekdo, kdo ho doma ma, ale ten tomu najednou taky nerozumi, protoze kdyby mel doma ty tvoje, tak by je taky fackoval. Kazda rodina je jina, kazdej ma jinou povahu, kazdej zazil jiny detstvi, jinou pubertu... A taky jsou ty povahy ruzne kompatibilni. Ale neni to cernobily jak ty pises, to ze nekdo pubertaky nefackuje prece nemusi znamenat, ze mu doma skacou po hlave. To je takova omluva toho, co delas, ze to mas jako prevenci