Jaké bylo vaše nejlepší životní rozhodnutí?
Trochu zamyšlení při pondělku. Zrovna se rozhoduji o dost zásadní věci.
Jaké bylo vaše nejlepší životní rozhodnutí? Čeho se týkalo? A s odstupem doby, bylo fakt nejlepší?
Těžko hodnotit teprve po dvaceti letech, ale asi najít si po maturitě brigádu jako průvodkyně. Dělám to furt, pořád na jednom a tom samém objektu.
@la_amanita ups, tak to je krásný!
můj muž bylo moje nejlepší životní rozhodnutí.. odešla jsem kvůli němu z dlouholetého toxického vztahu a nelituju ani vteřiny, že mi tenkrát přišel do cesty, obrátil mi život vzhůru nohama a ukázal mi jaký to je, když mě fakt někdo miluje bez podmínek a bez výčitek.. jsem za něj neskutečně vděčná
Odpoutat se od blivů a názorů rodiny a druhých lidí sevrat odvahu a žít podle svého srdce a nejlepšího mínění.
A ještě taky dát šanci lásce na 2, 3 pohled... A později zapracovat na vztahu, který byl v totální krizi ❤️🥰
Jet na Erasmus, z těch zkušeností v podstatě těžím celý život.
Přestat pít, kouřit a začít cvičit
Já se asi rozhodla dobře, nejlíp - když jsem se odhodlala opustit dlouholetého partnera, který byl "hajzl", ne, dlouho jsem to nevěděla. Těžkosti, které nastaly, bylo peklo, ale jen díky tomu, že jsme se odhodlala jsem potkala nového partnera a měla novou, klidnou, ferovou rodinu.
Vzit si hypoteku pred jedenacti lety.
Jít za svými sny. Bez ohledu na to, jak bláznivé se zdály. A ne, nebylo důležité samotné splnění snu, ale to, co mi přinesli cestou. Třeba mého manžela 🙂.
Jít za svými sny. Bez ohledu na to, jak bláznivé se zdály. A ne, nebylo důležité samotné splnění snu, ale to, co mi přinesli cestou. Třeba mého manžela 🙂.
@cilkat Jo, tohle beru, i cesta je cíl.
Vidíš, zamyslela jsem se a přijde mi, že jsem žádné zásadní rozhodnutí nikdy neudělala, že mně v životě všechno jen tak postupně přirozeně vyplynulo...
Vdát se v 21 (za kluka, se kterým jsem byla od 15 a nikdo nevěřil, že by nám to mohlo vydržet) a mít brzy potom děti.
Odejít po dvou letech studia z medicíny a začít studovat to, co teď i dělám a baví mě to 🙂
Jít na rande s tím neodbytným klukem, jen abych se ho zbavila, než se můj ideál vrátí ze zahraniční cesty 😅 Jak to dopadlo je víc než jasné 😄
Rozvod. I když podpora byla minimální a spis si okolí ťukalo na čelo, jestli jsem se nezbláznila. Vydržet si za tím stát, bylo náročné.
Vidíš, zamyslela jsem se a přijde mi, že jsem žádné zásadní rozhodnutí nikdy neudělala, že mně v životě všechno jen tak postupně přirozeně vyplynulo...
@kleio Ale to je dobře, život prostě jen plyne....
Jít na rande s tím neodbytným klukem, jen abych se ho zbavila, než se můj ideál vrátí ze zahraniční cesty 😅 Jak to dopadlo je víc než jasné 😄
@ruzova_pastelka pecka!
Rozvod. I když podpora byla minimální a spis si okolí ťukalo na čelo, jestli jsem se nezbláznila. Vydržet si za tím stát, bylo náročné.
@andelka a vyšlo to?
Víceleté gymnázium. Chození s manželem. A koupě pozemku na místě, kde nyní žijeme.
Odstěhovat se od rodiny, i když jsme mohli navždy mít prima bydlení o patro výš. I za cenu těch peněz nelituji jediný minuty a měla jsem to udělat dřív.
A dál, že jsem to zvládla. Nekonečný, těžký studium, až do konce. Medicínu. Už je to pár ( hodně ) let, ale jsem ráda. Dnes léčím děti.
@anonym_autor samozřejmě založit rodinu, ale jsem šťastná za rozhodnutí jít pracovat do školství, protože jsem posledních pět let měla tak úžasné děti, ze kterých budu v srdíčku čerpat celý život. Jsem za tohle vděčná, obohatili mi život.
Jednoznačně to, že jsem si v roce 2013 koupila v Praze byt. To byla prostě nejlepší věc, kterou jsem kdy v životě udělala. 😀
Bohužel většinu věcí bych udělala jinak, kdybych mohla vrátit čas, ale na to se nehraje, takže je to holt tak, jak to je. 🙂
Nevrátit se na VŠ.
Postavit dům.
Mít jen jedno dítě.
Utéct s dítětem od agresivního přítele. Ze začátku to bylo těžké, ale nelituji.
Člověk by řekl, že to je přece přirozená a jasná věc, ale často tomu tak bohužel není a já se pro to musela rozhodnout vědomě a pracovat na tom...
Moje nejlepší rozhodnutí v životě bylo mít ráda sama sebe a naučit se stavět samu sebe na první místo. Ne sobecky na úkor druhých, ale tak, abych vždycky nejdřív myslela na sebe, než se rozkrájím pro druhé. Byla to dřina, měla jsem za sebou 2 dlouhodobé toxické vztahy (celkem 10 let) a vrytou celoživotní snahu zavděčit se nezavděčitelným, takže překonat ty roky zaryté vzorce znamenalo vystoupit z komfortní zóny a změnit její hranice ve vlastní prospěch a to mi uzdravilo mé hajzly pošlapané sebevědomí. Najednou jsem byla schopná a ochotná podnikat odvážnější kroky a činit rozhodnutí, která znamenala opravdu výrazné životní změny. A i když byly některé fáze nepříjemné a mé (toxické) okolí dost těžko neslo, že jsem se naučila říkat "ne", dostalo mě to na místo, kde jsou lidé blízcí mému srdci a kde zažívám opravdové štěstí.
můj muž bylo moje nejlepší životní rozhodnutí.. odešla jsem kvůli němu z dlouholetého toxického vztahu a nelituju ani vteřiny, že mi tenkrát přišel do cesty, obrátil mi život vzhůru nohama a ukázal mi jaký to je, když mě fakt někdo miluje bez podmínek a bez výčitek.. jsem za něj neskutečně vděčná
@dashyyy Mám to stejně
Rozvod. I když podpora byla minimální a spis si okolí ťukalo na čelo, jestli jsem se nezbláznila. Vydržet si za tím stát, bylo náročné.
@andelka mě strašně šokovalo, kolik (i cizích!) lidí mělo potřebu můj rozvod odsuzovat. Nikdo můj život nežil, ale všichni se potřebovali vyjádřit k tomu, jak jsem "posrala, co jsem mohla".
Poslechnout srdce a mít třetí dítě, i když rozum říkal, že dvě musí stačit.
Těžko hodnotit teprve po dvaceti letech, ale asi najít si po maturitě brigádu jako průvodkyně. Dělám to furt, pořád na jednom a tom samém objektu.