• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Rozhodla jste se některá nemít dítě?

23. března 2015 
@alisek Určitě to bude lepší , až Ti děti povyrostou . Když je dítko náročnější, tak je jasné, že jde bokem vše co není nutné . Jen moc doufám, že pokud se nám podaří a mimi bude, tak to zvládneme abych se "nezbláznila" . Na fotce máš krásné děti :slight_smile:
4. srp 2014 v 09:58  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
@scheetje napsala jsi to naprosto přesně..mě někdy ten čas co nemám štve, hlavně se dvouma dětma, s jedním to je dost v pohodě, ale mám štěstí na svoji maminku a sem tam vyrazím bez dětí..ale je to zřídka kdy..nástup synka do školky nám hrozně zamával s časem, neustále nemocný, takže když už jsem měla volno bez dětí, tak jen proto, že se jsem marodila.
4. srp 2014 v 10:00  • Odpověz  • To se mi líbí
@texetka musím ti říct že já měla hodně růžové brýle a první rok jsem teda postupně střízlivěla..pak to bylo ok a od porodu druhého dítěte je to daleko větší mazec..nechápu ženský co zvládnou vychovávat víc jak 3 děti..kde berou energii, čas atd..Já teda k dětem ještě pracuju cca 20hodin týdně, nic moc ale je to zase na úkor mých "bývalých" koníčků
4. srp 2014 v 10:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@alisek My druhé dítko neplánujeme , budeme rádi za to jedno - pokud vše vyjde . Růžové brýle asi mám, ale snažím se na vše dívat i realisticky - tedy sosat informace od kamarádek, kterým se daří skloubit dítě, domácnost , manželství i svoje zájmy.Manžel naštěstí počítá s tím, že bude pomáhat, i se těší. Doufám, že mi ty brýle moc rychle pak nespadnou.
4. srp 2014 v 10:04  • Odpověz  • To se mi líbí
@texetka říkám kamarádkám, jestli si chtějí užívat a mít i děti ať mají jen jedno, to jde ale s vícero dětma už moc né a nebo až v pozdějším věku ale zase všechno pak naráží i na ty peníze.
4. srp 2014 v 10:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@texetka Je skvele, kdyz ma zena partnera a ten se nezdraha pomoci. Je to strasne dulezite si to ujasnit pred porodem. Na porizeni mimi jsme byli dva, na starost o nej taky budeme dva. Ja byla po porodu naprosto vyrizena, prvni mesic spankovy deficit takovy, ze bych bez manzela nebyla schopna fungovat. Od te doby si vazim vsech matek samozivitelek a smekam pred nimi. Manzel nastesti pomaha i dal. Prijde z prace, venuje se male az do vecera, takze stihnu nejakou domacnost, odpocinout si a neco malo z mych predeslych konicku. Uvedomuji si, ze mam stesti, protoze slychavam i tady ctu, ze sice vsichni chlapi jsou otcove, ale ne vsichni chlapi jsou tatinci.
4. srp 2014 v 11:31  • Odpověz  • To se mi líbí (1)
ahoj, já tak do 28 jsem děti nechtěla, pak jsem přes fotoblog o vaření narazila na ikarkulku a tam jsem si řekla, že i to mateřství může být hezké atd, ve 30 jsem si říkala, že počkáme třeba ještě dva roky a uvidíme(s dítětem na mě nikdo netlačil), stále ještě ve 30 se něco zlomilo(no zlomilo, manžel -27let- dostal dobře placenou práci) a to jsme si řekli, že už ANO. vždy jsem zastávala názor, že když dítě tak s dobrým zázemím. byt zařízený, dluhy splacené, něco našetřeno, nacestováno už máme. no a po půl roce se zadařilo otěhotnět. ale i tou dobou, co jsme se "snažili" jsem říkala, že je to u mě 50:50, že pokud dítě bude- super, pokud se nezadaří- nevadí. na umělé oplodnění bych třeba nešla. protože i bezdětní lidé si můžou krásně užívat života- budou mít víc času a peněz. na druhou stranu mateřství beru jako výzvu, a nemůžu se zbavit myšlenek, abych pak nelitovala, celý život by byl takový pořád stejný, nic nového atp..prostě jestli bych necítila v sobě něco nenaplněného, promarněného, zbaběleckého, otázky ohledně stáří.. no prostě si myslím, že člověk nemůže vědět jestli ho mateřství naplní dokud to nezkusí
4. srp 2014 v 11:56  • Odpověz  • To se mi líbí
@scheetje já si neumím představit, že bych měla mít dítě s někým, kdo by mi nebyl partnerem. A tím myslím ve všem - podpora, pomoc je strašně důležitá a beru to tak, že já podporuji jeho a on mě a pro dítě jsme se rozhodli oba dva svobodně , takže jistě, že když bude v práci 12 hodin , tak ho nebudu honit hned s kočárkem ven, ale až si odpočine, napije se, nají se, tak čekám, že pomůže s mimčem - třeba uspí, vykoupe abych si zase já mohla dát na chvíli voraz . Maminky, kde pomoc od partnera nefunguje lituji, protože to musí být strašně těžké nemít oporu.
4. srp 2014 ve 12:48  • Odpověz  • To se mi líbí
@alisek já mám tři děti a nikdy jsem neměla pocit, že si kvůli nim méně užívám.
7. srp 2014 v 15:08  • Odpověz  • To se mi líbí
@texetka je to těžké být na to sama..strašně těžké, kor když ten kdo odešel byl nejlepší táta na světě...vyrovnáváš se svým smutkem, se svým steskem, starostmi, ale na druhou stranu je tu ten človíček, který se s tou ztrátou taky musí vyrovnat a jeho vyrovnávání je prioritnější než ty a paradoxně tohle upozadědí sama sebe je dobrý lék...
7. srp 2014 v 15:11  • Odpověz  • To se mi líbí
my zvažujeme třetí....a narovinu, nevidím nic špatného na tom, pokud žena nechce, at už má nebo nemá podmínky, ale prostě nechce, tak ho nemá...je to její rozhodnutí, její věc...

rozhodně mi nepřijdou ženy divné, když děti nemají....sama si myslím, že se ochuzují, já jsem se svýma holkama štastná, i když někdy uplně hotová, unavená...ale moc štastná a jsem ráda, že je máme....ale naprosto chápu a neodsuzuji jiné, když děti nemají...

než aby byly děti za každou cenu a všichni neštastní, nespokojení....


pro mě je rodina i do buducna priorita, je to něco, do čeho si myslím, že se vyplatí inevstovat čas i peníze....vyplatí je blbé slovo, ale prostě podle mě tady na tom světě proto jsme...že jsme unavený?? to je vše život...neumím si představit se probudit v 45ti nebo 50 či 55 a i víc a nemít rodinu...kamarádky kamarádi dobrý, ale každý maže domu ke svému...i to je pro mě další důvod...

navíc společné chvíle...i u pohádky, pro mě pusinky atd je krásný....krásný čas....

ale pokdu to tak někdo nemá, at se nepřemáhá....neznamemá to, že je to špatný člověk....třeba jen mají víc zodpovědnosti, strachu a obav...atd....
7. srp 2014 v 15:29  • Odpověz  • To se mi líbí
@pet.s Je mi to líto :frowning2:
Taky nám umřel táta, v podstatě moje sestra ho skoro nezná, neb od jejích 8 let byl už nemocný a nebyl to už on a přiznám se, že i mě spousta věcí splynula a nevybavím si ho. Moje máma je pro mě strašně silná a úžasná žena, že to s náma všechno zvládla. Ted má už pár let nového přítele a já doufám, že už bude jen a jen spokojená a šťastná.
8. srp 2014 v 09:32  • Odpověz  • To se mi líbí
Chápu,že se žena rozhodne nemít děti. My se s manželem brali brzy, ale s rozhodnutím, že děti nechceme. Stačili jsme si sami a měli jsme náplň života v dobrovolnické službě. Oba máme děti rádi, pohlídali jsme, vzali jsme je na výlet, ale vlastní jsme nechtěli. Teď po 13ti letech se nám nechtěně poštěstilo. Co se dá dělat, s potratem nesouhlasím. Manžel to překousl dřív a už se hezky těší. Já na sobě pracuju a věřím, že funguje láska na první pohled po narození (aspoň se to říká :slight_smile: ). Takže důvodů, proč žena děti nechce může být určitě víc a není to špatné rozhodnutí. A k otázkám co potom ty ženy dělají tady na koníkovi....co říci, jsem tu taky :slight_smile:
18. srp 2014 v 10:06  • Odpověz  • To se mi líbí
Nečetla jsem celou diskuzi, ale jediný člověk, který mě teď napadá je Carrie Bradshawová :grinning: Ale věřím tomu, že nejvíc žen, které nechtějí děti se najde mezi právě takovými kariéristkami :wink:
18. srp 2014 v 10:23  • Odpověz  • To se mi líbí
já jsem byla jednou z těch, která byla přesvědčena o tom, že dítě nechci. Důvod... byla jsem spokojená se svým životem, naplňovala mě moje práce, koníčky a manžel netrval na dětech. Koupili jsme si kola jezdili jsme na výlety, večeře, divadlo oba jsme měli vysoké posty v práci...... a pak přišel den, kdy mě myšleka na dítě napadla a dopadlo to tak že máme skoro 3 letou holčičku. zamávalo nám to životem tak moc že jsme propadla depresím. za dosavadní životem byla velká tlustá čára.... Ted už je vše ok.. naučila jsem se žít jinak a jsem spokojená.
18. srp 2014 v 10:43  • Odpověz  • To se mi líbí
HEMOFILIE.. je tu nekdo kdo by si se mnou rád psal.. co a jak se řeší... urazy a podobne jak co bylo a tak.. mam klučika hemofilia s těžkou hemofilii a trošku se toho obavam..... má 9 mesícu a planujeme mít další mimi i s tím rizikem že by hemofilik byl....
23. bře 2015 v 16:45  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek