Bydlení s tchyní, nezvládám to
Chci se svěřit se svou situaci a možná očekávám zázračnou radu, empatii.
S partnerem žijeme v dvougeneračním domě s jeho matkou.co jsem prvně otěhotněla se změnila, jako by se v ní probudily mateřské pudy, velmi mě to zaskočilo.přehnana starost a péče.denně mi domlouvala, ať se strojim, rozumné stravuju, odpočívám, nosila mě jídlo, nakonec mě to začalo dusit. Pořád říkala- MY čekáme miminko, MY musíme koupit to a to... Pak jsem porodila a to teprve začalo!! Každodenní nehlasene návštěvy i do sprchy mi vlezla, dívala se na nás, když se přes den spalii do ložnice.neustále mi do všeho mluvila, brala syna z postýlky, dělala si na něj nároky.až mě to desilo ....... Domluvy, náznaky nikam nevedly, partner to řešit nechtěl, když, tak z toho byli hádky a problémy.s ni to byl extrém. Když jsme šli ven, stála na schodech a musela vědět, kam jedem. Když se jí to nelíbilo, chtěla,abych syna nechala u ni. porad by mi syna brala.nebo když jsme šli z venku,chodila nám otevírat dveře a ptala se, kde jsme byli.párkrát i přes zákaz mi vlezla domu a vyprala nám. Domluvy pomohli na chvilku, většinou se urazila,nikdy jsem nebyla rázná. Kam jsme šli my, šla ona- na zahradu, na dvorek, jako by nás pronásledovala. Přestala jsem ji navštěvovat a vyhýbala jsem se jí. Nakonec se do toho vložil přítel a vznikla obrovská hádka. Půl roku byl klid, pak jsme čekali druhé mimi- dceru. A spousta věcí se vrátila zpět, opět ta přehnana péče,vlezlost.k tomu se mě snaží přesvědčit o tom, že kluk a holka nemohou mít spolu pokojík a že bych měla syna nastěhovat k ní,udělat mu tam pokojík. S partnerovou mamkou se dá mluvit, je velice fajn, dokud nejde o mě děti. Dělá si na ně neúměrné nároky.
K tomu všemu nás omezují i její návštěvy.dispozice bytu nám nevyhovuje. Prostě bych udělala cokoliv, abychom se odstěhovali.dům je priteluv a naše příjmy jsou lepší než průměr. Máme finanční možnosti se odstěhovat. Ale on nechce pro svou pohodlnost, přestože samotnému mu to tu nevyhovuje.
Co můžu dělat? Syn má jít do školky. Sekla jsem se, že ho tu nedám,že se chci odstěhovat. On hraje mrtvého brouka
A co se vlastně od nás ,babiček,vlastně chce?Máme na Vás kašlat nebo se starat a jak často a jak intenzivně? Až jednou budete tchyně,tak uvidíte sami. Možná zjistíte,že jste na tchyni dost nasazovali. A chlap to taky nemá jednoduché,je to jeho maminka. Nemohka bych si vážit chlapa,který by poslat někam vlastní mámu.
@babanc Co se po babičkách chce? Aby respektovaly, že vznikla nová rodina otec-matka-děti. Babičky už svou šanci dostaly, jak s ní naložily, je čistě jejich problém. Když se děti osamostatní, měli by je nechat rodiče (hlavně matky svoje synáčky) žít a raději se starat o to, jak žijí oni sami. Pracovat na vztahu, případně si nějaký nový najít. Maximálně vytěžit z těch zbývajících let. Když pomůžou (= nabídnou pomoc!!!) s vnoučaty, bod pro ně. To je všechno.
Záleží, kolik jste schopna unést. Jestli budete trpitelsky přežívat (ne žít, protože vám tento způsob života nevyhovuje), nebo jestli se vzepřete a řeknete - a dost, jdeme odsud, ty (manžel) buď půjdeš s námi, nebo zůstaneš tady. Ono je to na první pohled zbytečné, odejít z baráku a kupovat něco dalšího - na co, když bydlení přece máte... Mluvím z osobní zkušenosti, byla jsem v podobné. Tchyně může být sebezlatější, ale spolubydlení už nikdy více. A pokud se vás váš manžel neumí plně zastat, "neslyší" vaše prosby...tak to ať si raději zůstane s maminkou.
A jinak ještě, babičku dětem tím, že se třeba odstěhujete, nevezmete. Může je přece pravidelně navštěvovat, vídat se s nimi. O tom to není.
Kdysi jsem taky byla snacha a tchyni nasazovala. Dnes,když jsem tchyně,si uvědomuji,že mi často hlídala,když jsem potřebovala a nějakou tu korunu občas šoupla... zkrátka dneska vím,že jsem jí křivdila. Tak jemon,abychom to viděly objektivně.
@babanci Víte, já bych si zase nemohla vážit chlapa, který dá přednost mamince před vlastní rodinou. Chlap má povinnost se o své rodiče postarat, to ano, o tom žádná. Ale do určité míry.
@babanci Nemyslím si, že jste jí křivdila - za vším stojí paměť - selektivní, vytěsňuje to zlé. To je celé.
@babanci Nezlobte se, ale tohle píšete už do několikáté diskuze. To co popisuje zakladatelka je extrém. Vlézt někomu do sprchy, mít takovou "extremní" přehnanou péči. A vy tu píšete co se vlastně po babičkách chce??? Po babičkách se chce, aby se chovaly jako babičky a ne jako matky (chápu, že vy vychováváte vnučku po dceři, ale to je trošku jiná situace nemyslíte? Dítě zakladatelky má maminku) a aby ctily soukromí, ve zkratce abych byla přesnější tak podle mého názoru není normální vlézt do pokojů, kde spí můj syn s manželkou, není normální prát prádlo, když ji snacha upozorní aby to nedělala, není ani normální chtít aby vnuk měl u ní pokoj a nebyl s rodiči, není normální provádět výslech kam jdete a když se mi to nelíbí tak tlačit ať nechají dítě jí doma. Je nutné respektovat slušné vychování a pravidla. Nevím jak by se má tchýně tvářila, kdybych přišla k ní domů a hrabala se ji ve věcech i přes její nesouhlas a prala jí to, nevím jak by se tvářila na výslechy kde byla a proč a nedejbože, že bych ji vlezla do sprchy. Já a má tchýně se vzájemně respektujeme a funguje to. Nikdy by neudělala něco co je mi proti srsti a já to mám vůči ní stejně. Bohužel u zakladatelky to tak nefunguje dle popisu a tchýně si prostě si dělá co se jí zlíbí a nebere na rodinu svého syna ohledy. A abych teda zodpověděla Vaši otázku co se po babičkách chce, tak já jediné co "chci" je, aby byla mému dítěti babičkou, když ho bude chtít občas až bude starší doma na prázdniny, tak si jej na pár dní půjčí, pokud bude chtít vozit, bude vozit, pokud bude chtít rozmazlovat, tak bude rozmazlovat. Neočekávám dary pro dítě, neočekávám profi hlídání na zavolání, neočekávám že nám podřídí život. Očekávám, že povede dál vlastní život, očekávám, že bude respektovat pravidla (např. nechci aby malý/á jedla denně smažený, nebo se cpala před obědem čokoládou) a to je celý. Pokud i přes toto souhlasíte s jednáním tchyně zakladatelky tak to není o tom, že vy "naštěstí" nemáte snachy, ale je to spíš "naštěstí", že žádná snacha nemá Vás.
@zandi Tohle,samozřejmě,normální není. Je to tak absurdní,že pochybuji,že to je pravda. Já je někdy nevím,jaký zájem je akorát. Moje kamarádka jednou nemohla hlídat,když snacha potřebovala a už rok jí snacha odmítá vnuka půjčit. Tak asi tak. Že ony ty snachy někdy neví,co chtějí.
@babanci To je zase druhý extrém zase z jiné strany. To také není v pořádku. Je to nejspíš pouhá sobeckost ze strany dané snachy od kamarádky. Bohužel není tchyně jako tchyně a není snacha jako snacha. Já se vyjadřovala pouze k danému tématu diskuze. Sama z vlastní zkušenosti u kamarádek vím, že extrémní chování tchyní existuje a věřte mi, že v horší podobě. A věřím, že takové extremní chování je i na druhé straně a to u snach.
Odstěhuj se sama, jiná rada asi nebude, možná ještě nějaká poradna, aby slyšel nestranný názor... 😒
@mandala Nechci rozmlouvat poradnu, ale v té nestranný názor neuslyší. Tam je budou vést ke komunikaci mezi sebou, ale v žádném případě neřeknou-tohle je dobře, tohle špatně, udělejte tohle a tohle a bude to ok. Vím z vlastní zkušenosti... každopádně zkusit by to mohli...
@sedmiteckas Aha, já s poradnou zkušenosti nemám, ale myslela jsem, že právě nastíní, že tohle chování tchýně není normální a poradí, jak řešit... Zakladatelku upřímně lituju ☹
Neni povinnost davat mladym penize ani bezet na zavolani ze oni si ted vzpomeli a tchyne vseho necha a pos..se z toho.
Presne jak holky pisou...pohlidat po domluve,respektovat soukromi,zadne nevyzadane navstevy a uprimne pokud nemaji alergie at jim klidne babi i sladke da i je rozmazluje...
Ohledne vztahu ke me ocekavam,ze nebude zbrojit a navadet meho muze a deti proti me - nekdo by se divil ale bohuzel...castikrat to matky delaji. V momente kdy toto tchyne zacne delat tak u me skoncila. I kdyz ja jsem blbec a davam nove a nove sance.....ale nedela se to.
@mandala Ne... nevím teda, možná každá poradna pracuje jinak. Co mám ale zkušenost já (byli jsme tam řešit něco velice podobného), neřekli nám - vy máte pravdu, vy ne..prostě jen nás vedli k tomu vyříkat si to, komunikovat, zamýšlet se nad pro a proti.. dnešní psychoterapie atd je o vedení člověka spíš, no...
@babanci Kdyz ctu ty vase prispevky, tak jsem si vzpomnela na mamcinu kamaradku, ktera si stezovala, ze jeji otresna snacha ji nechce pujcovat deti. Pani je ten typ, co me potka na meste jako cizi osobu a behem peti minut me vysvetli, jak mam spatne obleceny deti, jak se mam oblect ja a je u toho teda drza jako opice. Pozdeji vyslo najevo, ze na svoji snachu poslala i socialku (pracuje v oboru, kde se s pracovnicemi styka a zna je). Sama se stavi do pozice chudinky, ale pokud je takhle neomale vuci me (uplne cizi osobe), jak se proboha chova ke snase? A nemyslim si, ze zakladatelka pokrucuje fakta, moje tchyne taky mela problem s respektovanim osobniho prostoru - lezla mi do koupelny, do pokoje pri kojeni atd. a to z pozice navstevy. Takze ano i takove tchyne ziji mezi nami.
¨Najít správnou míru zájmu je kumšt - pro obě strany.
Všho s mírou - rady udílet po dotazu, pomoc /hlídání/ poskytovat po žádosti, respektovat soukromí - než přijdu ke snaše domů, předem zavolat, totéž naopak. Když se to snaše nehodí, vzít to jako fakt, když se nehodí naše návštěva babičce - OK, každý máme právo na svůj život.
Je prima, když babička pohlídá - já bych projevovala vděk, kdyby mi tchýně aspoň jednou do roka pohlídala, ale není to tak, a taky bych byla v rámci této pomoci překousnout některé řeči a činy.
Babička by potom ale neměla vyžadovat vděčnost - pomáhá ze své vlastní vůle, pravděpodobně chce pomoci dětem a vidět se s vnoučaty - nemusí to dělat, chce.
Vnímám to tak, že pomoc má být nezištná - a ve fungující rodině probíhá oboustranně - ale znám v okolí případy, kdy se babička zaklíná tím, že hlídala, kdykoliv chce mladou rodinu dostat tam, kam potřebuje - a to v pořádku není.
A autorce - muž hraje mrtvého brouka, protože doufá, že se to samo upraví a "vyhnije", že se nic neděje a že si to holky vyřeší samy.
Navrhuju najít bydlení, předložit ho muži, pokud to smete, tak říct, že to nezvládáš a pokud se neodstěhujete všichni, tak k tomu a tomu datu odcházíš - pravděpodobně ke svým rodičům.
@babanci myslím, že to není jen problém snaha-tchýně, snadno se to může stávat i u matka-dcera nově matkou. prostě tu hranici, co je v pořádku a jaký zájem babičky se očekává má každý v sobě nastavený jinak. prostě se obě strany musí snažit domluvit jako dospělé a respektovat, co vykomunikovaly.
jinak já jsem také zastánkyní toho, že muž má sice své rodiče ctít a pomáhat jim, ale ne za každou cenu, ne za cenu, že tím bude trpět jeho "nová" rodina. má v první řadě hájit zájmy manželky a dětí, ne tupě ustupovat rodičům jen proto, že jsou to rodiče.
@adrdolka ahoj, presne poznam tvoje pocity. Svokra byva cez zahradu a ja byvam v jednom dome s jej rodicmi. Spolocny vchod aj wc. So svokrou som mala vynikajuci vztah. 5 rokov spolocneho byvania boli fajn, pokial sa nenarodil prvy syn. Svokrovci k nam chodili 5x denne, svokrina mama 13x denne. Tie pocty neprehanam, ked uz mi to zacalo vadit, zacala som si to pocitat... Vsetky navstevy samozrejme neohlasene. Po 3 mesiacoch som uz z toho salela. A raz som povedala svokre- jemne a citlivo, ze mam pocit, ze som narodenim syna prisla o vsetko sukromie a ze by som bola rada, keby sme nasli nejaky kompromis, ktory by nam vsetkym vyhovoval... Prve asi 3 dni to bolo ako tak- prisli len par krat za den a vopred cinkli,ci mam to vyhovuje. Ale potom sa to dostalo do starych kolaji. Stale som sa vadila s muzom-nervy som mala z toho v kybli,nestastna som bola,plakavala som. Dnes,po dvoch rokoch, kedy uz ma.dalsie babo je situacia taka, ze som rada,ked vidim svokrovcov tak 2xtyzdenne a staci mi to. Som rada,ze lubia svoje vnucata a zaujimaju sa o ne,ale je treba nechat aj nam priestor na vlastne zitie. A este co sa tyka toho sukromia- ked som kojila, nemali problem byt svokrovci v miestnosti, svokra mi pozerala na prso, radila ako mam kojit, ale podotykam, ze ona svojho jedineho syna nikdy nekojila,pretoze nemala mlieko. Som vdacna za rady, ale najma ak o radu poziadam a dotycny mi naozaj vie poradit. Pretoze nehnevajte sa, ak niekto v zivote nekojil, ako moze davat rady, ako kojit? I ked viem, ze to nemyslela v zlom... Ale o tych nevyziadanych radach by som este mohla pisat... Drzim palce, mech sa to znormalizuje a ked nie, jedine odist. Inak prides nielen o nervy, ale mozno aj o manzela...
@babanci Tak já jsem taky snacha a troufám si tvrdit, že naši babičku nemučím. 🙂 Možná si představovala, že si syn vezme místo mne třebya Pištu Hufnágla, ale co s tím můžu dělat? Vlezlá není, syn by ji v tom zabránil, takže myslím dobrý...A já jsem taky hodná! Tak jaképak jsem ráda, že nemám syny. Váš názor mě mrzí. ☹
@babanci Asi je to těžké, ale berte ty snachy případ od případu.Já jsem sice taky případ, ale zase zastávám názor, že babičce se neubližuje. Taky mě někdy naštve, ale jelikož je jiná než já a 70 letou nepředělám, tak se snažím, abychom spolu vyšly. Moje děti mají už své názory, myslím, že ji mají rádi všichni- i holky i kluci, takže dobré. Zase na druhou stranu by měla pravda vítězit, takže i když může být pro každého jiná, zásadní věci obecně platí.Asi snachy chtějí, aby muž byl hlavně manžel a aby to vysvětlil-pokud to nechápe- i své mamince.Předpokládám při tom, že ta snacha je normální a že taky dodržuje zásady slušného chování. 🙂 🙂
Někdy se mi prostě zdá,že se tchyním nasazuje zbytečně psí hlava a protože jsem taky tchyně, tak se někdy našlápnu.😊
@adrdolka naprosto souhlas s
@nutricnihodnota myslím že to nemohla vystihnout lépe... V tomto se opravdu žít nedá. Pokusy selhaly... Je to jen oddalování nevyhnutelneho... Vypadá to že jsi velmi rozumná, sama asi víš že to jinak nepůjde...