Bydlení s tchyní, nezvládám to
Chci se svěřit se svou situaci a možná očekávám zázračnou radu, empatii.
S partnerem žijeme v dvougeneračním domě s jeho matkou.co jsem prvně otěhotněla se změnila, jako by se v ní probudily mateřské pudy, velmi mě to zaskočilo.přehnana starost a péče.denně mi domlouvala, ať se strojim, rozumné stravuju, odpočívám, nosila mě jídlo, nakonec mě to začalo dusit. Pořád říkala- MY čekáme miminko, MY musíme koupit to a to... Pak jsem porodila a to teprve začalo!! Každodenní nehlasene návštěvy i do sprchy mi vlezla, dívala se na nás, když se přes den spalii do ložnice.neustále mi do všeho mluvila, brala syna z postýlky, dělala si na něj nároky.až mě to desilo ....... Domluvy, náznaky nikam nevedly, partner to řešit nechtěl, když, tak z toho byli hádky a problémy.s ni to byl extrém. Když jsme šli ven, stála na schodech a musela vědět, kam jedem. Když se jí to nelíbilo, chtěla,abych syna nechala u ni. porad by mi syna brala.nebo když jsme šli z venku,chodila nám otevírat dveře a ptala se, kde jsme byli.párkrát i přes zákaz mi vlezla domu a vyprala nám. Domluvy pomohli na chvilku, většinou se urazila,nikdy jsem nebyla rázná. Kam jsme šli my, šla ona- na zahradu, na dvorek, jako by nás pronásledovala. Přestala jsem ji navštěvovat a vyhýbala jsem se jí. Nakonec se do toho vložil přítel a vznikla obrovská hádka. Půl roku byl klid, pak jsme čekali druhé mimi- dceru. A spousta věcí se vrátila zpět, opět ta přehnana péče,vlezlost.k tomu se mě snaží přesvědčit o tom, že kluk a holka nemohou mít spolu pokojík a že bych měla syna nastěhovat k ní,udělat mu tam pokojík. S partnerovou mamkou se dá mluvit, je velice fajn, dokud nejde o mě děti. Dělá si na ně neúměrné nároky.
K tomu všemu nás omezují i její návštěvy.dispozice bytu nám nevyhovuje. Prostě bych udělala cokoliv, abychom se odstěhovali.dům je priteluv a naše příjmy jsou lepší než průměr. Máme finanční možnosti se odstěhovat. Ale on nechce pro svou pohodlnost, přestože samotnému mu to tu nevyhovuje.
Co můžu dělat? Syn má jít do školky. Sekla jsem se, že ho tu nedám,že se chci odstěhovat. On hraje mrtvého brouka
Asi klíčové - pokud je dům dvougenerační, znamená to, že obsahuje dvě oddělené bytové jednotky nebo je to prostě jenom jeden obrovský dům? Pokud tam jsou dvě bytové jednotky, kde se dá opravdu zavřít, mohlo by to být ještě řešitelné. Pokud máte to své jen opticky oddělené, tak to moc nevidím - protože vy se prostě nemůžete zavřít do "svého" a mít klid.
Máte-li jinak fajn vztah, možná je na zvážení, zda ten dům nerozdělit "napevno" (pokud to jde - problém některých domů stavěných za minulého režimu je ten, že rozdělit prostě úmyslně nešel, jinak hrozilo, že by tam stát úředně nastěhoval nájemníky).
Je prostě hlavní a klíčové mít vlastní kus "domu", kde jste jenom vy a nikdo jiný tam bez pozvání nemá přístup. Sice je fakt nepraktické nedat od toho tchýni klíče (zapomenuté klíče v kanceláři, ztracené, potřeba něco přinést), ale pokud to nejde řešit domluvou, tak i takto. Kdybyste jí náhodou klíče nechat museli, tak jste-li doma, nechat klíče v zámku (neodemkne si). Ano, neodemkne si ani partner, ale co naděláte. Časem se odnaučí chodit "jen tak sama" a naučí se, že když chce na návštěvu, tak se zvoní/ťuká.
Pokud to oddělit prostě nejde, tak si nedokáži představit, jak by to mohlo vůbec do budoucna fungovat.
Jelikož vztah nemáte tak špatný, tak byste za těchto podmínek mohli snad vydržet spolu.
Jo a blbosti typu, že kluk a holka nemůžou mít spolu pokoj, to klidně ignorujte. Resp. teď jsou ještě tak malí, že jim je to fakt jedno. Možná až bude kluk na střední škole, proč ne - ale to už si asi bude schopen i vybrat sám (a možná budete ráda, že ho hodíte dolů k "babi" 🙂 ).
@blahova_andrea jj...a hlavne kazdy od svych deti vezme lip nez od prizenenych nebo privdanych ...asi ja jako matka kdyz za mnou prijde dcera nebo syn a slusne podotykam ze opravdu slusne mi rekne mamko prosim te,tohle nam nedelej...ja te mam rad/a ale takhle nejsme spokojeny nikdo....zkusime to jinak...tak to vezmu lip nez od snachy nebo zete.
Ony ty vztahy jsou nekdy slozite...a neni vse cernobile....troufam si tvrdit ze pokud je to dcera nebo syn je to skoro jedno....i kdyz nektere maminky se upnou na syny...pry neni silnejsiho pouta matka syn a syn matka...nevim. Je to jine malinko nez s holkama,syn je pro matku ten nejlepsi chlap na svete a holky zase zeny....v synovi vidim maleho cloveka ze me a z chlapa ktereho miluji...a uprimne kdyz vidim jak se nekdy trapi muj muz kvuli puvodni rodine tak tohle uz z principu nechci delat svym detem....nechci aby byly ze mne smutne....
@babanci babička má jen a pouze respektovat, ze matka dítěte je snacha,nikoli babička. Pokud babička toto respektuje,nemůže nastat problém.
@babanci mě se naopak často domlouvá hůře s vlastní mámou než s tchýní 😅 😉 ale je fakt, že teď mámu blíž. od léta budu mít naopak blíž tchýni, tak jsem zvědavá, jak se naše vztahy změní. ale myslím, že je to dost i povaze a smýšlení lidí a ne jen o tom, jak daleko od sebe lidé žijí.
@shine2015 no já nevím. já mám vlastní zkušenost s matkou a tchýní prostě jinou. vše si řeším sama. ať už u svých rodičů nebo u tchánovců. na chlapa čekat a spoléhat se nelze. ač si občas taky myslím, že by to lépe vzali od něj než ode mě, buď si to vyřídím sama nebo se nedočkám ničeho. že by mé připomínky lépe brala matka než tchýně si také bohužel nemyslím.
já myslím, že všechny máme něco, co se nám nelíbí od vlastní rodičů nebo tchánovců a rádi bychom se toho do budoucna vyvarovali, aby se naše děti s námi měli lépe, ne? 🙂 komu z nás se to podaří už je otázka a léta si počkáme než se dozvíme 😀
@babanci je mi líto, že jste přišla o dceru. máte teď těžký úkol, vychovat vnučku. je jasné, že budete mít názory posunuté, protože vy jako babička tu roli matky vlastně suplovat "musíte". kdežto ve většině případů je to jinde tak, že se občas babička na tu roli matky povyšuje sama ač dítko vlastní maminku fungující má 😅
Dobrý den, mám podobnou situaci jako vy :( Už jsem úplně na dně, nevím už jak dál. Žijeme ve dvougeneračním domku s manželovými rodičemi . Vše máme samostaně oddělené jen máme společnou zahradu, ale i tak je to peklo ! Dříve jsme s manželem neměli žádný problém, nehádali se, vedli krásný život.. ......Pak jme postavili dům, vedle jeho rodičů, z důvodu toho, že ušetříme za pozemek. Za pozemek jsme sice ušetřili , ale náš život a naše manželství se změnilo v hádky, výčitky, strach vyjít na zahradu , abych tam nepotkala tchýni, která mě doslova nenávidí že jsem si vzala jejího milovaného syna! Lituji dne a mého rozhodnutí , kdy jsem svolila že budeme stavět vedle ní!!!! Chci se odstěhovat, ale manžel pořád čeká, že se časem náš vztah s tchýní zlepší. Já se o to snažila, ale pro ní jsem špatná žena pro jeho syna a je to spíše horší než lepší. Na jednu stranu ho chápu, je to jeho matka, otec není na tom zrovna zdravotně nejlíp a on má strach že když se odstěhujeme tak to jeho otec nezvládne. Dům nebyl zrovna nejlevnější, ale já chci zachránit hlavně naše manželství, jsem každý den ve stresu, brečím, vyčítám mu věci , za které on nemůže, ale už jsem zoufalá,chci pryč, daleko od ní, ničí mě! Teď začala navádět i starší dceru proti mě, co příjde později si už neumím ani představit !!! Ale manželovi asi musí něco spadnout na hlavu aby se mu rozsvítilo a pochopil naši situaci, že je pro nás nejlepší řešení se přestěhovat, jinak časem dříve nebo později, naše dříve krásné manželství ,totálně zkrachuje !!!!! Držím vám pěsti a přeji pevné nervy
@ivjan Mám obdobný příklad z rodiny, teta se s manželem rozvedla bohužel až po letech, až děti odrostly a dokonce až i tchýně s tchánem už umřeli - jeho neochota se odstěhovat od rodičů ale zapříčinila rozklad toho vztahu. Teta dlouhé roky žila v nešťastném manželství jen kvůli dětem. Tohle není něco, co bych si pro sebe přála...
@portinari Manžel je strašně moc hodný člověk, moc ho miluji, nechci ho ztratit. Přesně o to jde tchýni, dostat nás od sebe,rozhádat nás ...... Už nevím jak to mám manželovi vysvětlit, že tady ztrácíme nejlepší roky života, trápíme se oba, on nechce ublížit rodičům a musí to poslouchat z obou stran. Já už ztrácím nervy! Dříve jsem byla vyrovnaná, nic mě nerozházelo, ale společné bydlení s tchánama mě totálně zničilo život!
@ivjan dej mu to přečíst co jsi napsala, treba pochopí.. Držím pěsti! Nebo mu napiš dopis. Proč? Protože si myslím, že v psanem textu víc vynikne co si myslíš, jaké jsou tvé pocity a obavy. Protože když budeš mluvit, tak ti třeba bude skákat do řeči nebo tě nebude poslouchat, vnímat. Hlavně hlídat, aby se dopis nedostal do cizích rukou.
@ivjan Na to asi rada neexistuje... Pokud si je manžel vědom, jak vážná ta situace pro vás je, a rozhodl se, že vás v takové situaci nechá... Nepřistoupil by na nějaké dočasné odstěhování? Zkusit jít na nějaký čas do podnájmu, abyste viděli, co vám to přinese? A nějaká lepší práce v jiném městě by nepomohla?
@portinari Mě příjde že on pořád čeká že se situace zlepší, připadá mě že nechce ublížit rodičům odstěhováním a taky snad má z matky strach. On jako její milovaný synáček. Jeho bratr se raději odstěhoval, doma bydlet nechtěl, protože mu to zničilo první dlouholetý vztah. Manžel je svým pánem., práci má suprovou, já jsem doma. Jsme finančně zajištění, máme snad všechno, kromě té domácí pohody a štěstí:( Ale radši budu bydlet někde 1+kk a šťastná, než tady, každý den ve stresu, už to nedávám :(
@ivjan čekáte zbytečně, lepší to nebude... něco takového hodně podobného jako vy mám za sebou. Pokud váš manžel "nebere" to, že se tam takhle trápíte a jenom víceméně přežíváte, je něco špatně...
Co konkrétně mu vyhovuje? Co tam má, co by jinde neměl ? Já osobně nevidím důvod tam ve vaší situaci zůstávat...
@zuzacek26 Dům je dvougenerační,společná zahrada, rodiče mu jasně dali najevo, že oni se neodstěhují,tak že dům je jinak neprodejný,museli by jsme to prodat jako celek. Taky k tomu domu má nějaký vztah, tak mě to řekl. ||Myslím si,že spíše má strach z toho, že jeho otec by to neunesl, už ted je na tom zdravotně blbě, sním si ale rozumím, on musím bohužel skákat jak jeho žena píská, je mě ho líto. Dům nás stál nemalé peníze, doplácíme hypotéku, je to komplikované :(
@sedmiteckas já v tom mám jasno, vím že situace bude jen horší😢 Včera to u nás zase vřelo, pokud se manžel nerozhoupe, půjdu s dětma sama,snad pak mu to ty oči opravdu otevře
@hanule61postavili jsme dům hned vedle jeho rodičů,je ale přilepený na dům jeho rodičů,,nešlo to vyřešit aby jsme měly samostatnou zahradu, takže zahrada a spodní dvorek je společný, jinak vchody do domu máme každý svůj, Dům by se musel prodat jako celek, samostatně je neprodejný
Pronajmout by to nešlo?
@ivjan Tudíž máte každá svůj vchod do domu. V čem Vám např. dělá problémy, kromě toho, že jste ji "ukradla" syna? Všechno se dá řešit. S manželem se máte rádi, snad stojí i při Vás, ale jednou jsou to jeho rodiče, tak si je nechce znepřátelit. Zkuste hrát mrtvého brouka, ignorovat ji, pouštět to jedním uchem tam a druhým ven. Zdržovat se co nejméně na zahradě. I když chápu, v létě to nelze, ale prostě ji přehlížejte. Neodpovídejte. Časem ji to přestane bavit. Dám příklad i když nevím v čem u Vás spočívá ten hlavní problém. Řekne Vám třeba: Měla by jsi pohrabat listí, nebo odhrabat sníh, posbírat spadlá jablka ze stromu. A Vy ji můžete odpovědět: A jak je venku krásně. U nás totiž, když máme problém s PC a manžel zavolá synovi (25 let), ať nám poradí, tak syn odvětí, taťko podívej se z okna, jak je venku krásně a tím ho totálně odzbrojí a manžel se nezmůže na odpověď. Prostě dojdou mu slova a pochopí, že syn má pravdu. Proč se rozčilovat nad PC, když ten čas můžu věnovat venku na čerstvém vzduchu.
No, tak trochu chápu, že se manželovi nechce pryč. Postavili jste barák - asi jste se zadlužili, stálo to hromadu času a energie a teď, když je hotovo, tak by měl jít pryč?
Raději čeká, že se to "nějak vyřeší samo".
Nevyřeší... Tchýně má pocit, že z pozice věku a zkušeností a toho, že pozemek je vlastně její, má navrch. Ty jsi a budeš "vetřelec".
Tuším, že manžel se nerozhoupe k žádnému radikálnímu řešení - nakonec to dopadne tak, že ty rezignuješ nebo odejdeš...
@ivjan Aha tak uz to čtu. No nemeli jste to tam nikdy stavět, ale to asi slyšet nepotřebuješ, měla sis diskuze o tchynich přečíst predtim...Tchanovci nam taky nabízeli podkrovku u nich v domě a radši bydlíme ve 2+1 i když manžel by byl samozřejmě pro tam jít. No a co teď s tím ? Máte tedy na to jít jinam (treba jen byt) aniž byste stávající dům prodávali ? Pronájem s tou společnou zahradou asi taky nepůjde ze ?
A jste si jisti, že by to prodat neslo? Kdo to říkal a jak moc tomu ten člověk rozumí? Radši bych se zašla zeptat do místní realitky nebo bych napsala dotaz do bezplatné právní poradny ať vám řeknou možností. Možná by šanci na prodej zvýšila nějaká stavební úprava ( jestli ten barák nějak jde odtrhnout od společně zahrady, nějakým plotem např.).s tím by vám tam mohli taky poradit.
@ivjan moc vám přeju, ať to vyřešíte, držím vám palce..

@babanci Tak tady možná trochu slyším mojí maminku. Bohužel už tu není a nechci brečet, tak raději dobrou noc. 🙂P.S.Tedy s tím, že se ptá, kde jsme byli, kam jdeme a prostě má zájem.