Dítě před manželstvím

☺️ Díky moc za názory a pohledy z jiné “stránky”. Určitě to není neřešitelný problém a taky kdo psal, že je třeba o tom mluvit má samozřejmě pravdu a je tam velký jádro problému. Ale pracujeme na něm, tak to snad i v tomhle případě vyřešíme. 🙂 Každopádně sem i rada, že nejen já vidím jako divny trend když pojmenovávat dítě po otci.

Když jsem byla těhotná, muž se chtěl ženit, já svatbu nechtěla s tím, neměla jsem čas to řešit, tak jsme dohodli, že až někdy. Dcera má mužovo příjmení a nikdy jsem s tím problém neměla, ale já teda nehledám problémy tam, kde nejsou a nepotřebuju k životu svatbu, abych neodešla ze vztahu s holým zadkem. Vzali jsme se velmi minimalisticky, když byli dceři dva.

No, já třeba na trendu pojmenovávat děti po otci nic divného nevidím, naopak mi přijde dost ubohé vydírat tím jménem otce, aby si mě vzal. Na to, abych si ho vybrala jako otce svého dítěte je dost dobrý, i když svatbu nechce a mě to evidentně až zas tak nevadí, když s ním do toho dítěte jdu. Ale na to, abych dala veřejně najevo, že je to právě on, koho jsem si jako otce dětí vybrala, na to už dobrý není... Protože jak se říká, matka jistá, otec nejistý a právě to pojmenování po otci je v případě početí bez svatby vlastně to jediné, čím lze veřejně dát najevo, že on je otcem.

@zuzkasim To je jen můj názor a vím, že každý to má jinak, ale my s manželem to máme stejně, takže já na nikoho tlačit nemusela. Snažení o dítě před svatbou bylo pro nás nepřípustné. Manžel by se hanbou propadl, kdyby musel na matriku přiznat se ke svému dítěti.

@potaplice a je muž věřící? To se dneska jen tak nevidí 🙂 my jsme měli o svatbě taky jasno, manžel od začátku vztahu říkal, že když rodina, tak se stejným příjmením, jen jsme to nějak nestihli uspořádat ve ,,správném" pořadí, brali jsme se když bylo staršímu 10 měsíců 😀 😀

@potaplice Někdy se člověk ani nesnaží a dítě prostě přijde samo... Přijde mi úsměvné, že někteří se nechtějí do manželství "vázat" a při tom si neuvědomují, že dítě je závazek vlastně mnohem větší.

Nečetla jsem všechny komentáře. V tomhle bych byla neoblomná, pokud bych měla dítě za svobodna, jmenovalo by se po mně. Kdyby o to hodně stál, minimálně by Tě požádal o ruku. Svatba nemusí být hned, klidně za dva roky, ale přece jen to zasnoubení něco znamená. Aspoň pro mě.
Známá dala jméno po otci, pak se rozešli hodně ve zlém a teď kouká na syna, kterému je už osm let, a to jeho příjmení nenávidí. Měnit ho nechce kvůli klukovi, který je na to zvyklý, sama už se ale znovu vdala a stále má připomínku svého bývalého muže, který se navíc o syna vůbec nezajímá.

Také jsem toho názoru, že pokud si mě nechce vzít, dítě bude mít příjmení po mně. 99% věcí ohledně dítěte vyřizuje matka (doktoři, školka...) a pořád vysvětlovat, že nejsem "paní Nováková", když se dítě jmenuje Novák, po otci, ale slečna Dvořáková...bylo by mi to vždy líto. Taky se fakt směju tomu, jak stále spousta chlapů se brání svatbě jako šílenému závazku, přitom mít dítě je závazek mnohem větší (a to celoživotní, nefunkční bezdětné manželství se prostě rozvede, vypořádá a už se spolu nemusíte nikdy vidět). Navíc být vdaná má i své některé finanční výhody, např. možnost využít slevy na manželku, když je žena na rodičáku bez příjmů🙂 Na "jen" přítelkyni si toto uplatnit nemůže.

Jak už tu bylo zmíněno, jsou chlapi, kteří chtějí mít první jistotu a pak si “užívat”. Můj manžel se měl teda šíleně na pozoru, aby nedošlo k početí. A já upřímně taky, protože jsem mu celou dobu říkala, že dítě před svatbou nechci (i když ve skutečnosti jsem už dítě moc chtěla). Navíc rekonstruujeme barák a prachy tu opravdu jen lítají. Téměr všichni nám svatbu a děti vymlouvali, že je ještě čas... A taky se moc o tom bavit nechtěl, ale já jo. Je to asi pro chlapy nepříjemné téma, zvlášť když se na svatbu ještě necítí. Ale měli by znát ženské pocity. No takže jsem sem tam prohodila, že to furt bude něco, nějaká investice do baráku a my mezitím pěkně zestárneme. Nakonec nám to vyšlo moc hezky, měsíc před svatbou jsem objevila dvě čárky na testu, protože jsem se po zásnubách už tomu samozřejmě nebránila.
Ale jinak jsem taky říkala, že kdyby náhodou, bude dítě mít příjmení po mně. Nevidím na tom nic špatného, však jsi jeho matka, 9 měsíců ho nosíš a musíš snášet všechny hormonální výkyvy.

Myslím,že ti chlapi to mají nastavené jinak.nejdriv zajistit rodinu, a pak řešit svatbu. Nebrala bych to zle. Jen mají svou úlohu a bere ji zodpovedne. Je to jen úhel pohledu. Z mé zkusenosti:začali jsme řešit bydlení,stavba domu a hups.. přišel syn.. stavba opravdu spolkla spoustu penez.. ale nic se nezměnilo na tom,te jsme se měli rádi,měli syna před stavbou.do domu jsme se stěhovali,když nebyl dodělany, svatba a zadost o ruku jsme začali řešit cca kolem tří let syna. Syn mel manželovi příjmení,věděli jsme ze svatba prijde.. jen není úplně optimální čas. Chlapi mají trochu jinak poskládané priority a neznamená,že je to spatne. Neves hlavu. Vse bude parádní.za me svatba se synem byla bozi a jsem rada ze to přišlo až pak a ne před. Nikdo to nijak neřeší a neřešil..

@lovemusicsun Chudák syn tvé známé, to se mu musí "prima" žít, když jeho matka nemůže vystát jeho příjmení. Určitě jí ex hodně ublížil, ale to není omluva proto, aby nenáviděla synovo příjmení, protože jeho nositelem je i ex. S jeho otcem snad splodila syna dobrovolně.

Jen na obranu chlapů, co váhají se svatbou, někdy si muži myslí, že žádost o ruku musí být spešl zážitek takových rozměrů, aby překonal Holywoodské romantické filmy. Někdy svatbu "nechtějí" na truc okolí, které se jich pořád a vy dva, kdy už do toho praštíte. Nebo mají vsugerováno, hlavně si dej pozor, aby jsi se nemusel ženit, ale jako dítě (děti) klidně mají, přitom to je největší závazek a zodpověndnost😂

Možná byste si měli v prvé řadě na rovinu promluvit o tom, jak si to vlastně do budoucna představujete. Vy dva, ne, že o tom budete jen říkat ostatním a ten druhý u toho náhodou taky bude. Pokud je pro tebe důležité, abyste měli stejně příjmení, řekni mu to. Určitě je ještě čas se vzít. Chápu, že peníze chcete sypat hlavně do stavby, ale svatba ve finále nemusí na moc peněz přijít, obzvlášť, když si nebudete od hostů přát dary, ale peníze. Chlapi nám do hlavy nevidí a ten tvůj pravděpodobně ani netuší, že tě to trápí. Když jsme se kdysi brali my, chtěl manžel za každou cenu prvně svatbu a až pak dítě, mně to bylo jedno, nepřipadalo mi to vůbec důležité. Pak se ale ukázalo, ze je to zřejmě tím, že já jsem neměla žádné představy o svatbě, myslela jsem, že si zajdem na úřad, pak si dáme s rodinou oběd někde v salonku v restauraci a hotovo. Naopak manžel měl o svatbě jasnou a úplně jinou představu -velká svatba v kostele, spousta hostů, živá kapela atd... Nakonec to bylo podle manžela a jsem za to moc ráda. Třeba si to ten tvůj taky představuje talhle...

@ninive211 Dovolím si oponovat v tom, že dítě je větší závazek než svatba. Částečně jistě ano, ovšem zejména pro toho, kdo ho bude mít v péči po rozchodu. Když ten druhý nebude mít zájem, stane se že zavazku jmenem dítě jen trvalý příkaz na účtu na alimenty. A u některých ( a že jich je) ani to ne.

@zuzkasim dítě je mnohem větší závazek pro toho, kdo ho po rozchodu bude mít v péči. Pro toho druhého určitě ne.

@j.a.n.i já třeba na trvání si na svém příjmení nevidím nic vydiraciho. Proč by se mělo dítě jmenovat jinak než já?

@zuzkasim Jo, s tím závazkem to je vtipné. Ještě bych taky nechtěla otce svých dětí představovat jako přítele.

@purplerain Protoze nemas problém s tim si dite s otcem udelat, i když svoji nejste...

@potaplice A kdo ti nařizuje ho představovat jako přítele a, když nejste svoji? Ale jinak pokud trvas na svatbe, to je zcela ok, ovsem pak by na ni clovek mel trvat pred ditetem.

Já třeba nechápu takové to: "Noo, oni chlapi to mají jinak, musí do svatby dozrát, nesmí se na ně tlačit,...". To by mě ďas vzal, když to slyším. Pokud je pro ženu svatba důležitá, je naprosto v pořádku to partnerovi říct a společně s ním najít řešení, které bude oběma vyhovovat. A ne že žena čeká a čeká...a kolikrát se ani nedočká, prostě rezignuje, i když je to pro ni pořád důležité.
Když začal být náš vztah vážnější, tak jsme si normálně promluvili o tom, jak to vidíme dál, že se chceme jednou vzít, a k tomu pak ten vztah směřovali. Samozřejmě, že na svatbu musí být oba připraveni, ale nechápu, proč by to měla být jen žena, která se musí přizpůsobit.
Chápu, že stavba i svatba jsou finančně nákladné záležitosti, takže do určité míry rozumím tomu, proč chce se svatbou počkat. Pak si člověk musí uspořádat, o co vlastně stojí - jestli o svatbu, ten jeden den, nebo o manželství. Druhého se dá dosáhnout i bez velkých výdajů.
Na příjmení po matce nevidím nic špatného, nevnímám to jako vydírání. Nicméně jsem ráda, že jsme takové věci nemuseli řešit 🙂

@dashyyy Není a já taky ne. Prostě to tak máme nastavené.

@j.a.n.i Ale my jsme se vzali dlouho před dítětem a bylo to pro nás oba naprosto samozřejmé.

@purplerain Tak i placení alimentů po celé ty roky je slušný závazek, a nějaká minimální komunikace kvůli dítěti vlastně zůstává na celý život.

@levandule_k A tak ona mu to samozřejmě neříká každé ráno u snídaně.. Prostě jen to příjmení nemá ráda, bývalý muž ji několikrát uhodil, psychicky ji hodně ubližoval, nerozešli se v dobrém. Ale syna samozřejmě miluje, hlavně proto mu ho nechce měnit a mást ho tím.

@potaplice Ale to je v pořádku, proti tomu já nic nemám 🙂 ale i pokud se dva nevezmou, tak přece nemusí představovat partnera jako přítele. Plus ono je to s tím závazkem sakra rozdílné, mít dítě je závazek vůči tomu dítěti, ale svatba je obrovský ekonomický závazek vůči jiné dospělé osobě, takže bych se zas apriori nevysmívala každému, kdo do svatby jít nechce.

@j.a.n.i já zas beru, že manželství je i částečně ekonomická ochrana partnera. Když jsem byla v práci, vydělávala jsem na absolventku dost slušné peníze. Teď jsem 3 roky doma na MD/RD a příjem mi samozřejmě dost podstatně klesl. Kdybychom měli jít s manželem od sebe (což pevně věřím, že se nestane), tak vím, že máme dům ve sjm a další věci by mohly jít na půl. Někdo to bere jako že žena oškubala chlapa... ale myslim, že ke to vyrovnání se za dobu, kdy nemohla být ekonomicky aktivní a starala se o společné děti. Což se v partnerství řeší hůř, pokud ti dva nejsou féroví, nedomluví se a většinu má na sebe psanou třeba chlap.

@j.a.n.i Souhlasim s tebou, take me to prijde jako vydirani nebo trest, ze nebyla svatba.. Ja se vdavat nechtela a dala jsem prijmeni po otci, prijde me to pekny. Jinak bych si pripadala mozna jak svobodna matka 🙂

A já řeknu jak to bylo u nás...
Neplánovaně jsem otěhotněla, naprosto jednoznačně jsem odmítla se kdykoliv během mého těhotenství vdávat, chtěla jsem si svatbu užít se vším všudy, ne se nervovat ze stresu ještě během těhotenství...
Byli jsme tehdy s přítelem na matrice kvůli uznání otcovství, pro mě to nijak potupné nebylo, věděli jsme hned od začátku, že naše děti budou mít přítelovo příjmení (moje původní je malinko vtipné, to nepřipadalo v úvahu). Porodila jsem už v porodnici mi říkali příjmením naší dcery, ze začátku jsem si teda musela zvyknout, ale nijak mi to teda nevadilo... Když byly starší dceři 2 měsíce, přítel s ní v náručí přede mě poklekl se slovy jestli si ho vezmu, měli jsme tehdy výročí vztahu, byla jsem absolutně v šoku, řekla jsem ano a až byli dcerce 2 roky tak jsme se vzali, svatbu jsme si užili podle našich představ 🙂

@lovemusicsun To je dobře, že mu to nepředhazuje, ale pokud to téma nemá zpracované a chápu, že jí to bolí, když si prošla takovým peklem, ale to příjmení nenávidí a tohle nepotlačíš ani kdybys chtěla. To je jako kdybys měla v obýváku kravské lejno a snažila se ho zamaskovat tím, že si pořídíš osvěžovač vzduchu.