Druhé dítě v 39 a bez hlídání

Máme s partnerem zatím jednoho syna a uvažujeme o dalším dítěti. V poslední době však hlavně ze strany partnera přicházejí pochybnosti. Je mi jasné, že rozhodnout budu muset sama s partnerem, ale zajímají mě názory zvenčí a možná i rady, jak vše zvládnout.

Já s druhým tak nějak vnitřně počítám od začátku, schovávám si věci po malém, vždy jsem si představovala rodinu s dvěma potomky. Než syn oslavil první narozeniny, téma dalšího dítěte jsme neřešili. Teď je malému 15 měsíců a já bych to ráda nějak rozsekla. Nejsem nejmladší, bude mi 39, partnerovi je 38, takže pokud druhé dítě, tak asi hned nebo vůbec.

Problém je ale, že nemáme žádné hlídání v rodině. Jedna babička zemřela, druhá na tom už není zdravotně nejlépe, může pomoci třeba s vařením, ale ne běhat za aktivním batoletem. Dědečkové nejsou vůbec hlídací typy. Navíc nikdo z prarodičů není přímo v místě. U jednoho dítěte není problém se nějak prostřídat s partnerem, ale při dvou dětech, které budou od sebe věkově 2 nebo 2,5 roku, už by se další pomocník docela hodil. Třeba pro cesty k lékaři atd.

Asi také není úplně ideální, že bydlíme v druhém patře bez výtahu. Takže bych asi ze schodů musela nosit dvě děti, případně i nákup. Partner ale především namítá, že se dostaneme do komplikované situace, pokud by jedno z dětí muselo třeba do nemocnice se mnou, on by se musel starat o druhé, nebo já bych skončila na rizikovém těhotenství, částečně třeba v nemocnici a on pečoval o syna.

Vidí to tak, že syn se nyní dostal z miminkovského věku a už by se s ním dalo podnikat spoustu věcí a další dítě nás zase na rok či dva uvrhne do docela náročného kolotoče. Já uznávám, že má pravdu, ale vnitřně cítím, že pokud další dítě nezkusíme, budu toho litovat.

Řešili jste něco podobného? Máte nějaké vychytávky, jak zvládnout nemoci a tandem mimi batole bez hlídání?
lutu11
10. led 2018
Mame 2 deti. Kdyz jedu k doktorovi s nemocnym jednym, beru i druhe. Na kontroly u druheho tehu byl prvni se mnou pokazde. Cekal v cekarne, sestricky hlidali. Na nakupy jezdim s oboma, na vylety je bereme taky obe dve. Jedno ma skoro 4, druhe rok. Babicky daleko 400 a 800km. My 2 sme jiz 4 roky samy nikde nebyli. Ale nebude to tak naporad. Mne je 35, a rikala jsem si, ze po 35tce bychom uz deti nedala. Nejde ani tak o to, ze budete jeste min rok, dva doma, ale o to, ze za 10 let budes v prechodu, doma mit 2 pubertaky, a porad kolotoc. Uceni, rodicaky, prusery ve skole. Takze s masakrem pocitej do 60tky.Do toho nemoci rodicu... mno nevim. Je to na vas. Z kratkodobeho hlediska, cca prvnych 5 let se to zvladnou da. Z dlhouhodobeho hlediska, je blbost mit vubec jedno maly dite kolem 40tky, natoz 2. (Taky trochu triskam hlavou o zed, proc jsem se nerozhoupala trochu driv 🙂)
shine2015
10. led 2018
Já bych byla pro - když zvladame my tri deti 6,5 a 2roky.... jsem sice mladší ale .... ty evidentně chceš pak se dostaneš do veku 44!45let a už to nepůjde s budeš zitny tím ze sis měla to dítě pořídit..... a navíc deti budou mít blízko k sobě... ze to bude náročné??? Jasná věc.... ale o čem život tady na světě je??? Chodit na akce? Mít deti z krku co nejdřív??? O tom život je?? Pro mě teda ne... navíc mas chlapecka - až ti bude 50 55 zapomen ze s tebou bude chodit a trávit čas .... když mas dvě deti mas šanci ze za tebou až ti bude po 60 někdo přijde na kafe na oběd a vůbec kdyby vyšla podruhé holcicka... a když zemře partner tak ani budeš mít kamosky ale na Vánoce s tebou nebudou....
Takže já jsem ještě pro jedno dítě...a čím dřív tím lip.
pamal
10. led 2018
Já bych to tak černě neviděla. Měla jsem děti v podobném věku jako Ty. Se starším se vůbec nemusím učit, je velmi chytrý. Podobně to vypadá u mladšího. Celkem jsou zdraví. Mám štěstí, že pracují ve státní správě, takže není problém ani s OČR. Navíc se při nich s manželem střídáme. Těhotenství jsem měla úplně bez problémů. Testy na Down a apod. mi vyšly jako 20 leté. Babičky Máme taky daleko. Jednu Máme pro krizové situace při nemoci, když nejde vzít OČR po celou dobu nebo na doléčení a částečně na prázdniny. Když byli malí, tak také nehlídali. Když jsme čekali druhé, tak jsem si taky říkala, že nám mohl stačit jenom jeden. Teď jsem tak šťastná, že mám oba. Ještě jsem měla pomyšlení i na třetí, ale to už nevyšlo. Jinak bez dětí nikam sami nechodíme, vyjímečně když jsou na prázdninách. Pořád něco podnikáme spolu všichni čtyři.Nevadí nám to, protože to jinak nejde a děti nás nesmírně obohacují.
jge
10. led 2018
Taky bych to tak cerne nevidela. Mam 2 deti 22 mesicu od sebe. Ziji mimo CR a tedy zadne hlidani. Tedka cekame treti. Proste decka chodi se mnou, k lekari, na nakup atd. bez deti jsme nebyla skoro 5 let. S manzelem si udelame pekny vecer doma, kdyz deti usnou. Vylety s rodinou bereme jako vylet nas dvou. Je to narocne, to nebudu lhat, ale nemenila bych ani za milion.
kaja2016
10. led 2018
On se vždycky najde nějakéj rozumněj důvod, proč nemít deti🙂 Tak držím.palce, ať ho premluvis🙂
eviicka
10. led 2018
Ahoj, ráda se připojím ve sledování tématu, protože jsme na tom podobně (akorát mám tedy 2 roky k dobru). První dítko je stejně staré. Jsme tedy v domku, ale zase na malé vesnici s horší dostupností. S druhým sourozencem počítáme, teď jen sebrat tu odvahu 😉.
shine2015
10. led 2018
Holky my dokonce zvazujeme čtvrté 😄 ale asi nakonec nebude manžel řeší práci atd a dost se teď vydame z peněz a hlavně čas pro ne chci aby neměly dojem ze kvůli nejmensimu nemám čas na ne.... dcera navíc půjde do školy.... takže tak. Ale je to u nás 50 na 50 ... manžel pořad teď chce - nějak ho to chytlo ale já dost zvažuji - za posledních skoro 7 let buď kojici nebo těhotná.... a já bych si přála už Mít po porodu ... a mít miminko doma. Ale asi nakonec zůstaneme jen u tři.....
magdalenax
10. led 2018
Dobře, je Ti dejme tomu tedy těch 39 + 9 měs. těhotenství, zaokrouhlíme to na 40. Dospělost dítěte 18 + Tvůj věk = 58. Tuhle otázku si polož. Budeš ve svých 58 letech rozumět svýmu dítěti, adolescentovi?
ajinka8
10. led 2018
Je mi 37, máme dvouletého chlapečka a další dítko na cestě. Babičky naprosto nepoužitelné a ne úplně v dosahu. Taky mívám občas strach, jestli to zvladneme, ale pak převáží pocit, že jsme udělali kvůli malému správnou věc. Nic netrvá věčně, a nastalé situace vždy mají nějaké řešení. Držím palce, dopadne to jak má 😉
kamste
11. led 2018
Je mi 40 a mám 3 děti: skoro 6let, 2,5 roku a 1 rok. Zvládnout se to dá. Nepřipadám si stará. S mužem máme rozdělenou péči o děti, domácnost, nákupy... Hlídání máme jen příležitostně.
Hodně jsem šátkovala (doma i na procházky). V péči o domácnost pomůže myčka, někdo má i sušičku, někdo bere obědy z rozvozu nebo školní/školkové jídelny.
Pokud je partner ochoten se podílet na chodu domácnosti (např. nakoupit podle seznamu cestou z práce) a péči o děti (např. vykoupat a uložit - aspoň jedno), tak v tom problém nevidím.
Na výlety lze chodit i s malým dítkem (např. v šátku).
plksv
11. led 2018
Určitě do toho jdi, taky máme dítě v pozdějším věku. A co se týká hlídání, jsme na tom stejně.Když to jinak nejde, hlídání si platím.
ilonne
11. led 2018
@lutu11 Ja s tebou az tak nesouhlasim, mame dve deti 6 a 3-roky a v dubnu cekame treti. Je mi 39, manzelovi taky. Babicky sice mame, ale 100 km daleko a vytizene. Ale obcas hlidani mame. Podle me je to o nastaveni cloveka, mam kolem sebe "mlade" maminky fnukny a pak nas "stare", ktere jsou v pohode. Nemuzes to pausalizovat. Vek je jen cislo 🙂
swetlusska
11. led 2018
já bych si hlídání taky platila, kdybych věděla o někom spolehlivém....Druhé dítko taky nezvažujeme, protože rodina mi vůbec nepomáhá. Chápu. Člověk by si měl naložit jen tolik kolik unese si myslím 🙂)
bonulinka
11. led 2018
První dvě děti máme do mých 30. let. Bez hlídání prarodiči a bylo to v pohodě, děti všude chodily s námi, společné výlety, ale i ty návštěvy lékařů, to se nedá nic dělat. Větší nákup obstarává manžel. Nyní je mi o něco více ( jsem starší než Ty ) a situace je podobná. Vidím na dcerách, jak je fajn mít k sobě blízko věkově sourozence. Takže když všechno dobře dopadne, v červnu se nám narodí 4. dítě. A jestli budu zvládat puberťáka v tolika a tolika letech se nebojím, protože s puberťáky pracuji, takže bych to stejně měla až do důchodu 😀.
lucie_91
11. led 2018
Mě měla matka jako jedináčka až ve 42 letech a ačkoli otec žil s námi, byla na mě absolutně sama, babičky ani dědečkové už nebyli a musela to zvládnout. Je to jen na vás. Někdo se v 60 cítí jako důchodce zralý do penzionátu, jiný je aktivní a v pohodě puboše zvládne, takže tohle jen jen a jen na vás 😉
monik111
11. led 2018
Pokud citis,ze dite jeste chces a partner to nebude uplne zatracovat a budes vedet,ze to zvladnes,tak bych do toho sla. Zazivala sem neco podobneho. Je mi 38 a mam 2mesicni holcicku. Manzel ma 43 a me doma jeste desetiletou holcicku.
Babicky nemam,dedeckove nefunguji a neni nikdo kdo by pomohl.
Manzel je pres tyden pryc,takze sem tu vicemene sama. Jedina vyhoda je,ze prvni dite uz je vladtne samostatne. S malym prckem to nude urco narocnejsi,ale u me bylo i dulezity,ze tu prvni dcera nezustane sama. Ze ted na segru a bude mit jedna druhou.
Za me....jsem stastna a nebyt toho veku,tak jdu jeste do tretiho😂😂😂😂
kackacka37
11. led 2018
Já ted na svem 13 ti letem vidim jak je samostatny a vicemene me nepotrebuje, takze k narozeni ditete bych pricitala 10-12 let ne 18-20, pak uz ty deti zase tolik energie nestoji, vetsinou te odrazuji asi mladsi maminky, pro ktery asi 40 je stary, chapu taky jsem to tak měla 😃pak kdyz se člověk do toho veku dopracuje tak zjisti, ze to neni zadna tragoska a je porad mladej. A na narocnost 2 maly budou horsi prvni 2 roky treba pak uz je zase lepsi myslim mit 2 , kamkoliv pujdes vylet, dovolena, prochazka, muzou si hrat spolu, kdyz je jedno dite tak porad "otravuje" rodice😀
lutu11
11. led 2018
@ilonne věk není jen číslo. Čím si starší tím víc nemoci se může objevit. A nikdo neví jak na tom bude v 50ti. I když žiješ ,,zdravé,,.
ilonne
11. led 2018
@lutu11 Tak ty se bohuzel muzouna objevit i ve 30ti nebo 40ti.
sweet81
11. led 2018
Ahoj, neřešila jsem to já, ale má sestra. Sestra má 3 děti, když nejmladší měla rok, tak naše maminka zemřela. Sestry tchýně bydlí 100km daleko, je pracující babička a ne moc hlídací. Vždy to sestra nějak zvládla, o prázdninánách jsem i do teď pomohla jeden týden. Jarní prázdniny, jsem taky párkrát hlídala. Ono se to nějak udělat určitě dá. Přemýšlet, že bych mohla být s jedním dítětem v nemocnici a co s druhým, tak to nejde. Spousta lidí nemá hlídání a stejně by se to nějak udělalo, sourozenci, tety, kamarádi....
Kdyby jsme měli druhé dítě a náhodou jsem porodila zas předčasně, tak si taky moc nedokážu představit, jak by jsme to udělali. Manžel si nemůže, jen tak dát volno.... babička pracující, ale kamarádky a tchýňka mi řekly, že by se to nějak udělalo, každy by si vzal pár dní dovču. Jdi do druhé prcka a nemysli co by kdyby....
kaja2016
11. led 2018
@magdalenax Protože 58 znamená senilni? Moji máme je 65, stále pracuje na pozici vedoucí na plný úvazek, manželovi mamince je 74, vstává v šest, chodí spát ve 12 a aby se nenudila doručuje 2 děti. 58 je mladá zenska🙂 Kolik je tobě, smim-li se zeptat🙂?
eviicka
11. led 2018
Hlavně pro puberťáka je "senilní" všechno nad 30. Takže pokládat si otázku, jestli náhodou nebudu pro své dítě dost stará, je celkem naivní (protože vždycky budu).
To ovšem neznamená, že si nebudeme rozumět, porozumění není o vzájemném věku (mimochodem s puberťáky pracuji a mám k nim blízko).
magdalenax
11. led 2018
@kaja2016 Měla jsem spolužačku, mamince bylo přes šedesát, tátovi sedmdesát, jí bylo 17. Měla dovoleno vše, jenže sama říkala, že je to tím jejich věkem, že jí nic nezakazují. Naštěstí to byla holka naprosto jinak v pohodě.
O tom zda senilní či ne, o tom jsem nenapsala ani slovo. Neznamená, že kupř. sedmdesátiletý člověk nemá pochopení pro mládí, ale něco jiného je pochopení a něco jiného je výchova. Kolik mi je? Rozhodně dost na to, abych si uvědomila, že mne dítě bude "potřebovat" ještě ve v jeho třiceti letech, třeba jen z pocitu, že má mámu a já ....?
eviicka
11. led 2018
@magdalenax a právě kvůli budoucnosti dítěte, zakladatelku i sebe podpořím v tom, abychom do druhého dítěte šly. Aby ta naše mláďátka, co už máme, nezůstala brzy úplně sama, ale měla alespoň sourozence (myšleno s nadhledem, ale něco na tom je).
petrasipkova1
11. led 2018
@magdalenax to přece nezáleží na věku,moje mamka je jen ó 18 let starší a taky si moc nerozumíme,kvůli tomu nemít děti je blbost 😉
japona
12. led 2018
Zdá se mi jako nesmysl nemít dítě (pokud ho chcete), protože nemáte hlídání. Cesta k lékaři není problém, děti vezmete s sebou. Navíc to se týká jen úplně malých dětí. Školní přece pár hodin samo vydrží. No a pokud budete v nemocnici, postará se manžel - to je přece stejné i s jedním, ne?🙂. Pomoc babiček je sice fajn, ale z okolí vidím, že je spíš světlá výjimka, a nemít kvůli tomu sourozence..?
ivuska1986
12. led 2018
Ahojky, jsem ve stejné situaci, bez hlidani, sama na vsechno a otazkou je pro me, zdali se o druhe mrne pokusit. Priznam se, ze rozhodnuti necham na partnerovi, jsem o devět let mladší nez ty a matka fnukna😇 v tehu jsem trpela nespavosti a mala moc velký spáč není, na druhou stranu si rikam, ze nemuzu byt sobec a jen diky sve unavenosti ochudit to nase stesticko o sourozence a jak říká ma kamaradka, jedno dítě zadne dítě. A kde je napsano, ze v padesati nebudes lepsi matka desetileteho diteti, než já ve ctyreciti?Z tohoto pohledu je vek fakt jen číslo. Pakliže se citis na druhé prte, prober vse s manzelem, pripomente si ty krasne chvile, co jste doposud s malym zazili a jděte do toho💕drzim palce💓
kaja2016
12. led 2018
@magdalenax 70 je neco jineho nez 58🙂 Ja myslim, ze takove veci by nemeli byt duvodem proto nemit dite. Kolik lidi, co nema o dite vubec zajem, nebo projevuji zajem vesmes negativni. Myslim, ze priroda vi co dela, kdyz ma zena omezenou reprodukcni schopnost vekem, presne proto, aby ty deti stihla vyvest z hnizda...
lutu11
13. led 2018
@ilonne s mnohem menší pravděpodobnosti.
hojda
13. led 2018
Jedno nebo dvě, to už není taková změna, ten hlavní rozdíl se odehrává mezi žádným a prvním🙂. Taky máme babičky daleko, takže to prostě musí jít i bez nich🙂.

Začni psát odpověď...

Odešli