Holky, nevěřte chlapům. Věrný chlap není
Ahoj všem, chci se podělit o svoje zkušenosti s věrností chlapů. Nebo spíš s jejich pernamentní nevěrností. Nemyslím si, že bych měla takovou smůlu, že ani jeden z mých partnerů nebyl věrný, ale je to asi celoplošné, věrný chlap není. Můj první kluk v začátku naší známosti a v období zamilovanosti odjel na plánovanou dovolenou s klukama, pánskou jízdu, a za nějaký čas po návratu se musel ženit. Můj druhý kluk se asi po roce známosti při příležitosti vyspal s mojí kamarádkou. První manžel mi po několika letech začal zahýbat, několikrát jsem mu odpustila, až mě nakonec nakazil pohlavní chorobou a byl konec. A přesto jsem věřila, že můj druhý manžel takový nebude jako předešlí partneři, máme 2 dcery 11a 6 let a zase se to stalo. V létě jsem zjistila, že někoho má, o tom jsme si promluvili, slíbil, že to ukončí, zdálo se, že vše se dalo do pořádku a minulý týden jsem zjistila, podívala jsem se mu do mobilu, i když vím, že se to nemá, že v té známosti pokračuje. Nechodím doma neupravená, starám se o domácnost, vzdělávám se, v sexu nám to také klape. Zatím mlčím, nevím, jestli mu to říct nebo si to nechat pro sebe, že o tom vím, On se doma chová mile, děti zabezpečí, snaží se i pomáhat. Takže nevím, chyba je asi v mužském pokolení. nevěřím, že bych měla smůlu na nevěrné muže, vidím to tak, že jsou takoví všichni.
@slunce222 Raději než do větších prsou investuj do většího sebevědomí. Prsa Ti ho nezvýší. Není na to recept na "jednu operaci", ale je to na celý život. Proto jsem Tě pozval do skupiny Emoční terapie, kde si můžeš podle manuálku, rad a nasměrování pomoci sama, nebo, pokud se Ti nebude dařit, můžeš si domluvit individuální skype práci.
@pumpi
@slunce222 Já si myslím, že s nevěrou u mužů je to tak 50/50. Znám spousty chlapů věrných, tak notoricky nevěrných, napříč všemi vrstvami. Ale to, co, ty nevěrníky dost často spojuje je jejich dominantní vlastnost - sobeckost (často zapříčiněná jejich matinkami, které je tak pěkně rozmazlily). Někteří prostě vyhledávají v sexu pestrost, přesto, že v jejich vztahu/manželství je vše OK, další většinou "unikají" k tzv. pochopení, když je doma problém. Myslím, že tady ty namachrované řeči majitelek úžasných chlapů Vám moc nepomohou. A ta, která měla to štěstí na tu lepší půlku mužského pokolení, tak se jim to radí. Samozřejmě, že je to výběru, ale když přijde láska jak blesk z čistého nebe, tak se těžko dá jen tak vycouvat, obzvlášť, když už jsou děti.
Můj manžel patří do druhé půlky a tak mě podvedl už na konci šestinedělí, nemiloval ji, ale stýkal se s ní, protože momentálně neměl doma "servis" a dostatek sexu 😀 . Od této nevěry, která mě tehdy dost zasáhla, utekly skoro 3 roky. Už jsem se s tím vyrovnala, manžel se hodně snažil. Přiznám se ale, že je to díky ochladlým citům z mé strany. V tomto případě je vždy nějaký vrchol, kdy se to emočně v člověku pere, a pak to sklouzne, buď k odpuštění + zachování citů, nebo odpuštění + otupění, nebo k "nenávisti", která také jednoho dne vyprchá......
Mmch. malá prsa mám také 😎 , ale začala jsem se realizovat jinak, zaměřila na dítě, své aktivity a jsem spokojená, nikomu nic za každou cenu nedokazuju, snažím se být vnitřně svobodná. I když láska by také nebyla k zahození 🙂 , ale žiju přítomnost, jaká má tak být 🙂
@berenika39 Já znám plno nevěrných a mizerů, ale tomu mýmu věřím 😉 🙂
@edeltraut máš recht, ale jít do toho s tím, že jsou všichni prevíti, jsem sama jak kůl v plotě 😀
Kdo si počká, ten se dočká, ne?
Promiňte, asi se to nehodí psát, ale neděláte vy něco špatně? Ono kolikrát stačí když má muž vedle sebe dokonalou ženu, to pak chlapi kolikrát utíkají za tou obyčejnou, vedle které se můžou cítit vpohodě. Nebo možná přes všechny povinnosti zapomínáte udržovat vztah. Nevěra není řešení, je to hnus který sama zavrhuji, ale pokud se vám to stává takto často, možná něco děláte špatně i vy. Nemyslím to nijak ve zlém, jen mě to tak napadlo.
@berenika39 Já moc nečekala. Vlastně jsem měla napoprvé šťastnou ruku 🙂.
@melodygirl pokud si tazatelka opakovaně vybírá za partnera člověka, který má sklon k určitému - stejnému - chování, tak je asi na místě přiznat si, že problém bude v ní. To je jako ženy, které opakovaně naráží ve vztahu na násilníka (a většinou se ten scénář opravdu opakuje), tam by asi nikdo neodkýval, že všichni chlapi jsou násilníci. Prostě z nějakého důvodu tenhle typ mužů přitahují a ony přitahují je. Taky jsem měla období, kdy jsem se točila v bludném kruhu nefunkčních "vztahů" a změnilo se to až ve chvíli, kdy jsem se změnila já.
@edeltraut gratulace. já si počkala cca 15 let, ale to zkoušení mezi tím taky nebylo špatný 😀 😀 😀
To je ako povedat, ze vsetci cigani kradnu alebo vsetci moslimovia su dzihadisti 🙂.
Aj keby to tak bolo, tak vzdy existuje statisticka odchylka, vynimka potvrdzujuca pravidlo.
Verim, ze zakladatelka diskusie to napisala len v momentalnom hneve a navale emocii.
I já se přikláním k názoru, že to nebude tím, že jsu všichni chlapi světa nevěrníci. Spíš si zakladatelka tohohle tématu vybírá neustále stejný tip muže - nevěrníka. Každý psycholog by to po přečtení příspěvků potvrdil a určitě by se našla vina i na straně zakladatelky a uvědomění si tohohle faktu je prvním korekem na cestě ke spokojenému vztahu 😉.
... a zajimave, ze osubka, ktera toto tema napsala, zareagovala pouze jednou... tak si myslim, ze je to opravdu vymyslene ... treba ne, ale plyne mi to z toho 😉
Už len ten nazov..holky neverte chlapum...sa nečudujem sa ta podvadzali ..neznašam holky ktoré si stažuju aky su chlapy svine a že tym padom aj moj je hajzel ,lebo su vsetci rovnaky a bla bla..ja mam 9 ročny krasny vztah ,veríme si ,milujeme sa ,nikdy sme sa nehadali,nenadavali ,vzdy sa perfektne doplnujeme,každy kto nas pozná nám hovorí že sme pekny pár a mna to vzdy poteší ♥ Takže ak teba chlapy podvadzali skús sa zamysliet na sebou-prečo .... a ako sa hovorí- ČO NEMÁŠ DOMA,HLADÁŠ VON..
Myslím, že jsi zklamaná a v tuhle chvíli něvěříš, že by mohl nějaký chlap být věrný, mluví z tebe zoufalství.
@darazv píšeš že nemáš ráda házení všech chlapů do jednoho pytle. Ale na druhou stranu šmahem odsoudíš zakladatelku že si nejspíš za vše může sama 😒 - ČO NEMÁŠ DOMA, HLADÁŠ VON. Tenhle blud vážně nesnáším, jako ano, někdy to tak být může, je to ostatně známé kňučení ženatých milenců jak jim žena nerozumí, nemají chudáci žádný sex,...A to jak píšeš že máte krásný vztah, budiž ti to přáno, ale tohle si většinou myslí každá ženská do té doby než zjistí že jí chlap zahnul. Znám chlapy kteří nebyli věrní nikdy a nikomu, chlapy kteří ujeli párkrát a taky chlapy kteří jsou věrní (snad). Myslím si že můj muž mi věrný je, ale ruku do ohně že se nám to stát nemůže bych nedala a budu doufat, že budu patřit k těm šťastnějším co se to nikdy nedozví. A ne každá nevěra je konec vztahu, nadšená bych nebyla, ale jsou jiné věci co by mě ranily víc.
@pumpi Nemyslím si, že jsou všichni stejní... 🙂 pokud se nějaký rys u tvých partnerů opakuje, nebude to třeba tím, že sis vybírala pořád stejné typy chlapů?...málokterá z nás je nastavená tak, že "bere všechno"...na mě se například lepili samí takoví, kteří "potřebovali zachraňovat", tak jsem se začala ptát sama sebe, proč vždycky skončím s chlapem, který by šel popsat jako chudák ???(když nechci být sprostá) Bylo to ve mně, já si je vybírala, podle stále stejného vzorce...abych neměla to, co jsem měla dosud a s čím jsem nebyla spokojená musela jsem jít úplně mimo "svůj typ" a povedlo se 🙂 Jinak z mých ex mě žádný nepodváděl nebo se to ke mně nedoneslo, my měli jiné problémy...
@darazv to je nejdůležitější, aby byl člověk ve vztahu spokojený. Ona pak i případná nevěra se snáší jinak, to mi přijde u zakladatelky jako hlavní problém. Kdyby byla ve vztahu spokojená před nevěrou a partner by se po úletu se opět choval jako fajn otec a snažil by se i jako manžel dalo by se to ustát a odpustit.
MELODYGIRL: děkuji Vám za Vaše slova plná upříminosti a pochopení, je to nejspíš tím, že jste si prožila prakticky totéž..., kdo si něco podobného nezažil /navíc v těhotenství, bez podpory rodiny, ekonomicky závislý a stále milující/ asi se nedokáže do této situace dostatečně vcítit..., augmentace s tímto tématem nijak nesouvisí, jen cítím, že mi ta nevěra velmi hnula se sebevědomím, velmi mě to ponížilo jako ženu a z už tak velkého komplexu se vytvořil ještě větší..., děkuji za nabídku emoční terapie, nespíš je to skvělá věc, možná v budoucnu využiji, jistě lepší než antidepresiva, na kterých jsem po porodu skončila - laktační psychoza v důsledku intenzivní stresové situace. Nepovažuji se za labilního člověka, ale jsou v životě situace, kdy je toho na jednoho zkrátka až příliš... Melodygirl, víte, můj manžel je typem muže, který utíká před problémy za pochopením, jak přesně píšete, je to jedináček a i přesto, že mám svou tchýni ráda a vážím si ji, musím si přiznat, že jej velmi rozmazlovala, až opičí láska, vše měl naservírováno, vše se točilo okolo něj apod., když jsme s manželem začali společně žít, byl šťasný a stále mi opakoval, že s žádnou jinou nezažil skutečné teplo domova, až se mnou (protože jsem vyvařovala - vše domácí, uklízela a o vše se starala sama...), po čase se tato má přednost pro něj stala samozřejmostí. A ano, možná je to tím, že přitahuji podobný typ mužu, předchozí manžel (jsem 2. vdaná) mne bil a psych. týral, takže přiliš mužům nevěřím, ale předsudky rozhodně nemám, naopak muži bývají nejlepší kamarádi - jsou méně konfliktní a upřímní. Jak píšete, časem jste otupěla - byla k muži chladnější, odměřenější..., mám to stejně, né, že bych snad chtěla, ale cítím někdy hroznou nenávist a zlobu vůči němu a nemůžu si pomoci, přitom se mi doma po něm stýská, ale když příjde z práce domů, vidím na něm samé mouchy, před tím tomu tak nebylo! S čímkoliv se muži svěřím, vyčítá mi a řekne, že jsem věčně nespokojená ženská. Tak se uzavírám do sebe. Snažím se odpoustit, už jsou to dva roky a stále se mi to nedaří..., ale city se už k manželovi změnily, mám jej ráda, ale už jej nemiluji a bohužel ani nevážím... Zní to strašně, ale je to tak...
no to není moc dobrá zprávu pro ženu jako jsem já, která o sebe moc nedbá a do ložnice se za chlapem zrovna moc nežene 😅 co potom můžu čekat, že? 😀
Snad jediná Myskin to pochopila, ve svém příspěvku v 10,42h. a její věta, budiž vám přán hezký vztah, tohle si myslí většinou každá ženská, do té doby, než zjistí, že jí zahnul. Také jsem byla 13 let přesvědčená, že mám super manžela.
@pumpi 🙂 no v tom druhém příspěvku jsem to trošku pomotala, spletla jsem si tě se sluncem222. Pokud byl tvůj muž dobrým manželem a otcem 13 let, dej tomu čas. Kolegyni v práci se stalo to samé, vždycky měli hezký vztah, pak se najednou chtěl rozvádět kvůli jiné ženě. Kolegyně byla i v poradně a tam jí řekli jasně, pokud chce manželství zachovat musí mu dát čas a chovat se k němu normálně, bez výčitek, hádek,...Obdivovala jsem ji že to vydržela, dokonce spolu dál spali v jedné posteli, ale taky si začala víc užívat svého času. Přestože on trávil víkendy u milenky, když najednou začala odjíždět i manželka (za kamarádkou, což nevěděl), tak mu to začalo vadit. Dopadlo to tak, že jsou do dneška spolu, stalo se to před 12ti lety. Chápu tě, že jsi znechucená, cítíš se po těch společných letech zrazená a ponížená. Ale pokud se tvůj muž i teď chová k tobě i k dětem hezky, myslím že máte šanci to zvládnout. Začni myslet víc na sebe, taky občas vypadni z domova mezi lidi, ukaž mu že nejsi žádná odloženinka která si neporadí. Otázka je, jestli mu říct, že víš o tom, že se zase s tou ženskou schází.
@pumpi koukám, že na koníkovi je ještě hodně idealistek 🙂 . Myslím, že jsou to převážně ty, které ještě nemají děti, protože jejich příchod rozvíří hladinu i ideálního vztahu a kolikrát se takový vztah dvou lidí plný porozumění, kteří měli doposud čas pouze pro sebe stává ne zcela tak harmonickým. 😉 Myslím, že mužské pohlaví má k nevěrám prostě biologicky větší sklon. Vždyť i statistiky o četnosti myšlenek na sex se u obojího pohlaví výrazně liší. Já, např. i když nejsem v partnerství z nějakého důvodu spokojená na "to" rozhodně nemyslím a ani nemám čas, protože jsem ráda, že po celodenním kolotoči s dětmi si sednu na zadek a mohu vypnout. A mám dost kamarádek a známých, které to tak mají a naopak dost, kterým chlapi zahýbají, nebo zahnuli.
@blahova_andrea Třeba máš chlapa, který patří mezi ty věrné 😀 není se čeho bát 😎
@darazv Nono, chtělo by to trochu nadhledu a trochu pokory a ne hned zakladatelku seřvat a hodit vše na ni. Možná si vybírá špatné typy, ale já mám asi deset dobrých kamarádek a jen v jednu z nich chlap nepodvedl. Aspoň o tom nevíme. Já měla tři vážnější vztahy a podvedli mě všichni. A ten poslední trval 8 let, z toho rok manželé. Byl to vztah krásný, bez hádek a se spoustou sexu a stejně mě začal podvádět. Nikdy bych to nečekala a ani mé okolí. Takže to, že máš dlouhodobý vztah bez nevěry ti přeji, ale stát se může cokoli. Tak hned neodsuzuj. Aby ta tvoje pýcha nepředcházela pád. Někdy se totiž chlapi prostě nudí i když mají doma super babu. Jenže sex s někým novým je velké lákadlo... Tak v těch soudech opatrně!
@slunce222 Já si myslím, že vše pramení v našem dětství. Je to o výchově a taky o osobnostních rysech. Ten kdo zažil respektující výchovu, kde byl kladen důraz na zdravé sebevědomí, sebeúctu, tak logicky i tento postoj vyzařuje a zároveň si nepustí k tělu blíž člověka, který by dostatečně nerespektoval jeho potřeby. Tím pádem je v seznamování eliminován muž výrazně egoistický. Je pak větší pravděpodobnost, setkání s mužem více ohleduplným, který se ani vlivem okolností k nevěře neuchýlí. Často má vliv autoritativní otec. Řekla bych, že se to např. ukázalo u mě a u mojí sestry. Já jsem byla vždy větší extrovert a temperament a tudíž můj táta byl výrazně razantnější a používal i fyzické tresty, párkrát i když jsem byla náctiletá. Naopak moje sestra spíše introvert, zdánlivě citlivější - nikdy na zadek nedostala. A výsledek? Vždy měla vztahy vyrovnané, bez nějakých citelnějších ponížení. Já ty stěžejní - 3 dlouhodobé a vždy jsem to byla já, kdo více "trpěl". Vždy jsem byla za tu hodnou, která vše omluví, pro mužskýho bych se přetrhla. To myslím, že máme společné. Prostě "mrchy" měly vždy nejlepšího chlapa 😵 Jde o to se opravdu přeprogramovat, naučit se neomlouvat chování druhého, které nám ubližuje. Mít na partnera větší nároky, nemyslím tím vzdělání, atd. ale úroveň jednání s námi. Pak můžeme žít v naději, že nás nevěra nepotká 😉 Držím palce, ať se ti podaří se v základu zbavit pocitu méněcennosti a vyzařováním sebejistoty zviklat mužskýho 😎 , pokud chceš v manželství setrvat.
@espada je pravda že som to napisala možno prehnane ano uznavam ,len ma vytočilo ten samotny nazov ,ja prajem každej toho praveho aby boli vsetky zeny štastne ♥ nemyslela som to doslava v zlom..ja osobne som momentalne stastna,spokojna a ak sa to stane aj mne ..čo už taky je zivot ale neriešim to ..uživam si pritomnost a sory ale pycha slovo je na mna silné kafe..je pravda nikdy som nikde takto neprispela svojim nazorom pretoze tu na MK je to vraj ako začarovaný kruh ,sú dve strany ktorým sa to pači a ktorym nie,ale sto ludí sto chutí ,každopadne viem nabuduce 😀
@darazv Přeji ti, aby tě nic takového nepotkalo, protože když člověk něco takového zažije, je velmi zklamaný a já se zakladatelce nedivím. Taky nevím, jestli budu ještě někomu věřit. Není to černobílé a není to o tom být pro nebo proti zakladatelce. Jen o tom, zkusit se na to podívat jejíma očima a zkusit poradit. Jen kritika nepomáhá. O tom by to mělo na MK být.
...víte, já jsem sem psát nechtěla, píšu jen proto, že nemám komu se svěřit a věřím, že ženy se dokážou vcítit do toho, co jsem si prožila prožívám den co den..., nepotřebuji lítost, ale empatii, racionální úsudek a radu od nestranné osoby, která třeba zažila něco podobného a vyrovnala se s tím..., prosím jen o radu, pomoc, jak se s touto situací vypořádat. Já tady neodsuzuji muže v globálu, nemám předsudky! Jen jsem si zažila jedno velké trápení s konkrétním mužem, se kterým mám dvě nádherné malé děti, rodina je pro mne vším a sama pocházím z rozvedené..., toužím po vztahu založeném na přátelství, porozumění, úctě a důvěře, copak je to příliš? Ano, jistě je chyba i na mé straně, kdo mne zná dobře říká, že jsem tak hodná, až jsem blbá (omlouvám se za upřímnost), že bych měla myslet více na sebe, být větší sobec, ale asi to neumím, rozdávám se až do morku kostí pro svou rodinu a své nejbližší... Jediné, čeho si jsem vědoma, jako chyby je, že jsem vyčítala a vyčítala a vyčítala..., ale kdo si tím neprošel neví..., manžel neumí šetřit, lepí dluh dluhem, odešel z jistého zaměstnání a začal podnikat, v práci je denně od rána do večera, často i víkendy, děti jej pomalu ani nevidí, já jsem za ním odešla do cizího města, od své práce, přátel i rodiny a to vše z lásky k němu, jediné co mi opětoval on byla samota doma..., máme dvě krásné vytoužené děti, které miluje, ale věnuje se jim pramálo, on si myslí, že to stačí, ale já cítím, že dětem táta chybí i mě..., odcizujeme se sobě, máme minimum společného, protože na sebe nemáme zkrátka vůbec čas..., vím, že prsa nic nevyřeší, problém je v nás dvou, ale snad mi pomohou získat alespoň ztracené sebevědomí a já budu chodit opět "zpříma", takový žena je i pro okolí více atraktivní a září, a upřímně, koho přitahuje troska s hlavou sklopenou..., snad si mě můj muž bude více všímat i jako ženu, ale mě by nejvíce potěšilo, kdyby si mě zejména více vážil,ale po tom, co nám udělal o tom už pochybuji, dělá to i ta dlouholetá mateřská, člověk si připadá hrozně izolovaný...i když je to krásné období s dětmi...