Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Hranice, kdy zůstat a kdy odejít.

1. srp 2020

Kde máte hranici toho, kdy ve vztahu zůstat kvůli dětem, a kdy už to pro vás není, navzdory dětem, možné? Tj. v čem jste schopné se potlačit a jít proti sobě a kdy už toho nejste schopné a musíte odejít?

marcicek84
1. srp 2020

Ve chvili,kdy bych si kladla tuto otazku,tak je to znamka toho,ze uz to je davno za hranici a odesla bych deti ne deti...

autor
1. srp 2020

@marcicek84 já rozhodnuta jsem, jen mě zajímá, jak to kdo má, co kdo zkousne a co už ne

rezusesmichy
1. srp 2020

zkousla bych,kdyby chlap byl treba bordelar.pres co vlak uz nejede by bylo.kdybych se pro neho stala *veci*,ktera uklidi,uvari a postara se o deti a nic vic.

jjasmina
1. srp 2020

Jooo to by se můj chlap musel asi komplet změnit, zatím je stále takovej, jakého jsem ho poznala..

denny27
1. srp 2020

Tak asi jednoznačně týrání. Opravdu až takové, kdy chlap by třeba mlátil ženskou do hlavy, škrtil.
A možná i nevěra, se kterou by chlap nechtěl přestat.

chrystyanna
1. srp 2020

nikdy nejít proti sobě. Věta kvůli dětem je blbost, ty děti to vidí/slyší/cítí a pak se dle toho chovají i oni.

shaun40
1. srp 2020

Odešla jsem od tyrana.Bylo to moje nejlepší rozhodnutí .Nešlo takhle žít.

shaun40
1. srp 2020

A další by byl alkoholik to bych neskousla.

autor
1. srp 2020

Děkuji všem

biciklissie
1. srp 2020

Pro me by to bylo vseobecne v te situaci, kdy bych uz byla tak nestastna, ze bych videla, ze moje rozpolozeni ma negativni vliv na deti. A take pokud chovani partnera by bylo takove, ze by melo spatny vliv na deti. A vseobecne jakekoliv nasili, at uz psychicke nebo fyzicke, alkohol, financni nezodpovednost, alkohol, drogy, hazard...

me_druhe_ja
1. srp 2020

Potvrzuji, že zůstávat kvůli dětem je blbost, děti to cítí. Moji rodiče takto zůstali kvůli nám a já si celý hrozný prohadany dětství přála, aby se rozvedli.

autor
1. srp 2020

Moc díky za upřímné odpovědi. I když se ptám anonymně, ani tak nechci být moc konkrétní. Hodně jsem v sobě ale řešila otázku, co je v zájmu dětí, tak jsem moc ráda za reakci @chrystyanna a @me_druhe_ja

kridav
2. srp 2020

Já to měla tak, že jsem 13 let vydržela s člověkem, který chodil hodně do hospody, prednější mu byli kamarádi. Stále jsem byla naivní a doufala, že se fakt změní, jak vždy sliboval. Ale pak se blížil rok 2012 a já v sobě cítila, že už takhle dál žít nechci. Že jsem ještě mladá, a můžu najít někoho, kdo mě bude doopravdy milovat, bude si mě vážit a hlavně bude pro rodinu. Nechtěla jsem v ta tom vztahu zůstávat jen kvůli dětem, až by byly dospělí a měly už svůj život, bych zjistila, že jste svůj život promarnila s člověkem, který za to nestál. A pak přišla poslední kapka, že když jsem mu to řekla, že od něj chci odejít, tak mě zbil, bylo to po třetí za celou dobu vztahu. A já věděla, že odejít musím. V podstatě jsem od něj utekla, vše si dopředu naplánovala. A už skoro 8 let, žiju svůj vysněný život s mužem, který nepije, rodina je pro něj na prvním místě, a já taky 😊.
Někdo může namítnout, proč jsem tak dlouho žila v takovém vztahu, ale já toho nelituji, našla jsem totiž samu sebe, a začala jsem se mít hodně ráda, a o to asi nejvíc šlo 😊

codal
2. srp 2020

Pro mě, když opomenutí alkoholismus, gemblerstvi, týrání jakéhokoliv druhu, nadávky a ponižování, nevěru, tam to je jasný. Pro mě by byl asi zlomový okamžik, kdy bych si uvědomila, že ten vztah táhnu sama, že z druhé strany není snaha naše problémy řešit, tam pak podle mě už není na čem stavět, protože na vztah a na boj o vztah, musí být vždycky dva.

hezz17
2. srp 2020

Jakekoli násilí, alkohol, nevera, dlouhodobe hádky, neshody.
Nasi se hodne hadali. Pred nama. Porad. Bylo to pro nas fakt hodne neprijemne. Mamka rikala, ze se maji radi. Ale.... jako jo, ted je jim pres 50 a maji o sebe strach. Ale kazdy je nekde jinde. Mamka hodne strada tim, ze s tatou je.

linee
Autor odpověď smazal
Zobraz
jjasmina
2. srp 2020

Jinak já jsem už šla do svazku a měla jsem jasno: Takže pro mě by to byl alkoholismus, neshody, věčné hádky, gamblerství, agresivita, lenost. Takže doufám, že se můj muž v něco takového ze na den nezmění. Jinak pokud si už pokládáte otázku jestli zůstat jen kvůli dětem, kvůli dětem určitě ne.

cikitkapb
2. srp 2020

Nikdo by neměl v nefunkčním vztahu zůstávat kvůli dětem. To je alibismus. Protože to, jak se k sobě chováte jako rodiče, si děti vezmou jako vzor do svého života. V nefunkčním vztahu dětem nedáte dobrý vzor.

areh
2. srp 2020

Myslím, že správný čas odejít je, když víš, že bez muže ti bude líp než s ním.

ariadna12
2. srp 2020

Netoleruji - devkare, alkoholizmus, fetaka, agresivitu slovni i fyzickou, uchylaka, blbce.

cherie24
5. srp 2020

Pro mě to je okamžik, kdy vztah dojde do fáze, že už jednomu na druhému nezáleží a nemá ani potřebu s tím něco dělat. Pokud člověk zůstává ve vztahu, kde si ho ten druhý neváží, pak si ani neváží sám sebe a nepřijde mi dobré dávat dětem za příklad vztah bez lásky a úcty 🙂

Sem začni psát odpověď...

Odešli