Jak reagovat na pomluvy od nevlastní dcery?
Ahoj, dozvěděla jsem se že mě nevlastní dcera pomlouvá a to docela ošklivě před kamarádkami . Upozornila mě na to maminka její spolužačky.
Starám se o ní jako o vlastní, kupuju ji dárky jako svému dítěti a pak se dozvím tohle. Je mi z toho smutno a nevím jak na to reagovat.
@fyii vařím všem, ale ona plno jídel nejí takže se jí dělá jídlo extra. Já tohle nechápu, ale budiž. Ne každému vše chutná.
prosím tě, který jsou ty hezký, nebo dobrý vlastnosti pseudo dcery?
@xxx3d krásně maluje, má ráda zvířata a celkově přírodu, je hodně šikovná na manuální činnosti,
Je energická, hravá a inteligentní.
děkuji 🍀
Já to pořád nechápu s tím jídlem.. chápu, žes nezasahovala do výchovy, ale jak si roční dítě řekne, že chce to nebo to k obědu? Tys pečovala a starala se, tak kde tak malý dítě přišlo k takovým návykům, když ostatní děti jedí normálně? Já bych teda nic extra pro madam nevařila, ať si teda tatínek navaří sám, když nevidí, jak holce topí pod kotlem.. to bude chudák děcko ve 20letech řešit cholesterol a cukrovku? Neumím si představit žít s někým 15 let, 14 let se mu starat o dítě a nevychovávat ho.. máte to hodně zvláštně nastavený a přijde mi, že se v tom akorát obě plácáte.. radu mám asi jedinou, sednout si všichni společně a otevřeně si promluvit, v klidu a bez emocí
@dashyyy tak u ročního samozřejmě nebylo co řešit, ale ve chvíli kdy si mohla říct tak ano. Nevím co na tom nechápeš. Pokud si biologický rodič nepřeje abys zasahovala do výchovy tak to neovlivníš.
Ano je to asi zvláštní, nicméně takových co si nepřejí zasahovat do výchovy je spousty a to vím i z různých skupin. Já jako nevlastní rodič nemohu vzít dítě a jít s ním k psychologovi. Můžu o tom doma mluvit, můžu navrhovat ale to je tak vše a víc není v mých silách.
Já dělám co jde a pokud to někomu přijde málo tak bohužel, víc dělat nemohu a musím také řešit záležitosti mého dítěte a svého života. Nemohu celé dny řešit jestli se umoudři on jako otec a půjde to řešit a začne nastavovat hranice...
Já si myslím že když dítě může vše a nemá žádné hranice od malá tak je vlastně nejisté.
Jasně, hranice vymezuji ty mantinely, které chrání, kde je bezpečno, kde jsou věci v pohodě, přijímame okolím. Bez stanovených hranic je život obří poušť, kde můžeš jít doprava, doleva a necítíš, co je vlastně dobře.
bylo by dobrý, aby sis ty našla dobrýho psychologa, možná raději psychiatra, ten může napsat léky.
@xxx3d 🙂🙂🙂 zklamu tě, testy absolvují každý rok kvůli práci a zatím to na léčbu není.
myslela jsem to, ve výhledu, mít psychiatra, teď ho nepotřebuješ, ale jak se holka přehoupne do pěkných 17 let, případně i dřív, úplně klidně se celý tohle kolečko může otočit proti tobě.
a shánět psychiatra pak by mohlo být obtížnější.
@xxx3d teda to je ráda😆😆😆😆neboj psychiatra bych v rámci povolání našla lehko.
Věř mi že tohle vážně není na prášky a co se otočí vůči mě nebo neotočí to bych nechala osudu.
až tohle dítě přijde, a obviní tě, ze zníčeného života, tak nejen že bude mít pravdu, protože zy si na podmínky jejího otce přistoupila, tudíž...měla si na výběr, zatímco ona na výběr neměla, vyrostla v tom, jak to máte doma.
dobře, tak to jsem ráda, kvůli tobě, že budeš mít psychiatra k dispozici.
@xxx3d tak věř tomu že ona opravdu nemá z čeho mě obvinit .. Je to jeho styl a výchova a ne má. Začínám mít pocit že problém máš spíš ty a to s tím vnucovat svůj názor ...
No nic nebudu si kazit den rýpáním..
Krásný den holky
vůbec nic ti nevnucuji.
jen jsem ti poskytla radu do budoucna, které vás čeká, resp. tebe.
když už teď se hroutíš z jejího chování, "hroutíš" pro jistotu, abys to nebrala doslova, ale nevíš jak reagovat na její poznámku o tvém vzhledu, případně její reakci na tvé přání k narozeninám, tak abys byla připravená, až obviní pohodlně prvního na ráně, tedy tebe, jakmile zjistí, že není šťastná.
Myslím si y že je to v opačném pořadí, tzn. možná kvůli váze a ní nechtějí holky kamarádit a proto je jako obranu pomlouvá. To je celé.
Od Vás, přestože se o ni staráte od malinka necítí tu bezpodmínečnou lásku, o které se píše. Výsledkem je, že Vás před spolužačkami pomlouvá, protože si přijde díky tomu zajímavá a doufá, že ji spolužačky vezmou do party. Bohužel se tomu holky možná zasmějí, ale vše ostatní zůstane při starém.
Svou váhu řešit nechce, protože je jí trapně ji řešit s někým, o kom si myslí, že ji nemá moc rád. Sama jsme psala, že vlastní dítě je vlastní dítě.. Bohužel i kdybyste to nenapsala, je to z toho co píšete dost cítit. Cítíme to my, cizí lidé, jednoznačně to musí cítit i ta pubertální slečna. Tohle je jen její obrana. Zajděte si obě k psychologovi.
Nezavidim ti. Cely zivot se o ni staras, ale nesmis ji nic rict. A jeste jsi ta spatna. Nejvestsi vinu nese chlap. Vymyslel debilni system. A tys na ty jeho pravidla nemela pristupovat. Napravit ted slecnu uz je pozde. Nedelej si s tim hlavu, ze je tlusta a nema kamaradky. Ji i chlapovi je to jedno, tak proc se tim trapit jako jedina, beztak nezmuzes nic.
@barumrallyebum je mi jí líto že je sama a přichází o mladí v kolektivu a partě lidí. Upřímně by mi to mohlo být jedno, ale není.
Já se celkem směju jak mi tady ženy píšou jak je cítit že ji nemám ráda...no to bych se o ní celé ty roky nestarala. Není to snadné , ale házet vše na někoho kdo se stará mi přijde mimo mísu..
@hanca78 pořád dokola.. jak kolovrátek.
Chápeš že k psychologovi nepůjde? Promiň , ale pokud to nechápeš ani po x příspěvcích tak mi raději nic neraď prosím ..
O kolik nevlastních děti si se starala od miminka, vstávala k nim když byla nemocná atd? Že si myslíš že máš právo mi tady psát nesmysli o tom že ji nemám ráda ?
Ano láska k vlastnímu dítěti je jiná to ví každý , ale to neznamená že ji nemám ráda.
Mně přijde, že kolovrátek jsi trochu ty. Je to pořád dokola, co všechno jsi pro ni dělala, což, ale zároveň nemůžeš dělat vůbec nic.
Minimálně bys mohla jít k psychologovi se sebou, třeba můžete spolu pracovat na tom, aby ses postavila sama za sebe a našla sílu udělat něco, přestala se cítit nedoceněná. Zníš jako oběť okolností.
@levandule_k no to si myslíš ty tak ok je to tvůj názor.
Našla sílu něco udělat??? To myslíš vážně?
Proboha vnímáš co ti píšu? Pokud její otec nic měnit nechce tak nebude a já to nezměním.
Zbytečná diskuze . Koukám že moc z vás nemá s podobnou situaci zkušenosti a nemá to cenu řešit.
Přeju krásný den
A ty neumíš vařit, nebo co je důvodem její nadváhy?
Když ji má v péči otec, se kterým žiješ i ty? Máš s ním i díte? Tohle absolutně nechápu, vše svádís na otce nevlastniho dítěte, ale hlavně, že ty jsi "nejsvatejsi"🤦♀️
...nevaříš, neperes, vlastně se o tu 15letou nijak nestaras, ale o společné dítě ano??? Jestli dobře čtu, tak 14let ji vlastně spolu s jejím otcem vychovávas, ale "já nic, já muzikant" to ti tady asi neprojde 🤔🤦♀️🤔
@veruuu_kubesovic všichni to jedí, ona nemá ráda omáčky ani polévky. .Papa jen smažené věci typu nugety , řízky atd . Promiň, ale tohle já denně vařit nebudu.. co to meleš prosím ? O jaké společné dítě? Žádné společné nemáme. Vidím že si to moc nečetla, ale vypisovat umíš . Mimoň trochu
@veruuu_kubesovic já se o ní nestarám a nevarim a neperu😆😆promiň, ale to ses předvedla
Ty rozumíš zničené duši asi stejně jako já autům - tedy vůbec. Je evidentní, že se vaše dcera (vezmi na vědomí, že ona jinou matku než tebe nezná) zacyklila v roli oběti, ze které se logicky nemůže dostat, protože její otec i ty před tím zavíráte oči a tváříte se, že se vás to netýká. To, že se umí usmát a dokáže být i veselá, vůbec nevypovídá nic o tom, co skrývá její nitro. To, že ji něco trápí, je zcela evidentní, to ti tu všechny říkáme, jen ty to odmítáš přijmout. Proč asi? Protože by sis musela přiznat něco o vlastních rolích oběti, o vlastních selháních, o vlastních nenaplněných potřebách, atd.?
Jsem dítě odmítnuté biologickým otcem již v prenatálním období a máma se v přístupu ke mně také příliš nevyznamenala. A víš co? Navenek jsem se také uměla veselit, ale uvnitř jsem byla zlomená. Sebevědomí jsem měla nulové, kolektivu jsem se stranila, protože přístup rodičů mi říkal, že jako člověk nestojím za nic a své vnitřní bolesti jsem zajídala.
Její váha není něco, co bys jí měla vmést do tváře, když se ti něčím zprotiví, její váha a její vztah k jídlu je něco, co vás má zvednout ze židle a poskytnout jí pomoc, kterou potřebuje. Ty a tvůj partner jste tu dospělí, ona je zlomené dítě. I kdybys to 100x v této diskuzi rozporovala, stejně to tak bude...
@miryp kde píšu že ji vmetam do tváře váhu?
Jak přesně si představuješ pomoc??? Jídlo chce jen co jí chutná, změnu odmítá a nechce.
K psychologovi jít nechce a otec ji tam brát nebude.
Myslíš že je zlomená kvůli přejídání ? A uvědomuješ si že ona ji jen co jí chutná a ostatní sabotuje a to všude? Nejen u nás, ale kdekoliv ?
@miryp jsem ráda za tvůj psychologický rozbor dítěte které jste nikdy neviděla a můžete to tedy ohodnotit. Možná by tedy místo psychologu stačilo online pohovor na modrém koníkovi a běda jak někdo řekne že ač se snaží tak to ona sabotuje tak jeeee ty jsi necita
@veruuu_kubesovic trochu mimo rejpnutí ne? situaci autorky neznám, ale dokážu si představit, uvaří všem, dcera to nesní, otec, jak tu již psala, ji něco koupí, udělá to, co jí, což asi nebude nic zdravého, pokud to takto mají od mala, tak prostě ty problémy s váhou má a mít bude a co má s tím nevlastní matka jako dělat? pokud otec jede své ...
Ty jsi jako gramofonová deska. Přestaň si tu obhajovat, proč nic neděláš a začni hledat možnosti, jak jí pomoct můžeš. Když ti otec nedovolí ji odvést k psychologovi, tak ti nemůže zakázat, abys tam šla sama a ventilovala tam, co se děje a dostala náhled, jak s tím můžeš pracovat... Ono to pomůže i tobě samé...

@fyii Ji se to zdá málo protože tatínek ji zahrnuje drahými dary. Já dávám všem dětem stejné, ale na tisícové dary k narozeninám nemám a ani bych to asi nedávala.