Jak řešit “nevhodné” kamarády svých dětí
Ahoj, nevím si rady s novými kamarády svých dětí. Jsou to dvě dívky 6 a 8 let a kluk 8 let. Navzájem jsou nějak záhadně sourozenci, i když všichni ne vlastní. Zezačátku jsem byla nadšená, že mají moje děti ve čtvrti, kam jsme se nastěhovali relativně nedávno konečně kámoše. Jenže pak se začly kupit takové věci, že nevím, jak s tím naložit. Za prvé - všichni tři jezdí celý den venku na kole (bez helmy a většinou v pantoflích), a tím o víkendu myslím doslova celý den - nejdou domů ani na oběd a zvonili u nás třeba i o půl desáté večer. Nejmladší holčička byla před prázdninami předškolák, přesto nechodila do školky, že prý jí rodiče neplatí obědy. Ještě nikdy jsem ji neviděla učesanou - vzadu na hlavě už má chuděra dredy a chuchvalce. Bráška teď pro změnu opakuje 2. třídu. Většinou jejich návštěva končí tak, že s námi obědvají/večeří, musím je i obléct, když je venku 15’C a oni přijdou v tílku a pantoflích, pusy fialové. Naposled, když přijeli už v deset ráno a pro změnu bez snídaně, mi to nedalo, tak jsem trochu naťukla téma rodiče, a maminka prý ráno vylezla z postele a sjela si pro cigára, a pak znovu zalezla, a táta taky ještě spí... Jako máma tří dětí nechápu, že jim je jedno, že jejich dítka tráví čas u úplně cizích lidí, jedí u nich, koupou se u nich v bazénu nahé apod., to bych letěla jak vlašťovka se aspoň seznámit a lidi omrknout. Nevím, co s tím. Na jednu stranu ty děti nejsou zlé a za svoje rodiče fakt nemůžou, na druhou stranu si myslím každá přejeme pro svoje děti určitý typ kamarádů... Rady, zkušenosti?
Stručné shrnutí
- Děti ve věku 6 a 8 let (a osmiletý chlapec, který opakuje 2. třídu) mohou trávit celé dny venku bez dozoru, jezdit na kole bez helmy a chodit v pantoflích; dostupná opatření jsou nastavit návštěvní pravidla, doprovodit je domů nebo podat anonymní oznámení na sociálku (OSPOD).
- Osobní kontakt s rodiči a zjištění informací od sousedů či školy je v diskusi často doporučováno jako první krok, přičemž školy evidují neomluvené hodiny a tyto informace se obvykle předávají OSPOD.
- Diskuze rozlišuje mezi dvěma přístupy: aktivní pomoc (adresná charita, zapojení do kroužků, dozor) a ochranným omezením kontaktu (konkrétní pravidla návštěv, nekrmít cizí děti doma); pro zásah institucí se uvádí prahové indikátory jako dlouhodobý hlad, nevhodné oblečení vzhledem k teplotě nebo fyzické/psychické týrání.
Nejčastější otázky
Q: Jak nahlásit zanedbávání dětí v Česku?
A: Kontaktujte OSPOD (sociálku) buď anonymně, nebo jménem; školy a lékaři evidují neomluvené hodiny a tyto podklady často předávají OSPOD, a v případě akutního ohrožení volejte PČR (policii ČR).
Q: Mám nejdřív oslovit rodiče nebo rovnou sociálku?
A: V diskuzi je rozdělení: doporučuje se nejprve osobní návštěva a rozhovor s rodiči za účelem zjištění situace, ale při jasných známkách zanedbání (dlouhodobý hlad, špatné oblečení, týrání) je přijatelná okamžitá zpráva OSPOD i anonymně.
Q: Jak nastavit hranice návštěv cizích dětí u nás doma?
A: Konkrétní kroky uvedené v diskusi zahrnují říct „teď děti nemůžou“, domluvit konkrétní časy („přijďte po páté“), neotevírat dveře v pozdních hodinách (např. v půl desáté večer), povolit návštěvy jen venku a odmítnout opakované krmení či oblékání cizích dětí bez dohody s rodiči.
Q: Kdy volat policii místo sociálky?
A: Policii (PČR) volejte při bezprostředním nebezpečí pro dítě nebo při hrozícím násilí; v jednom příkladu z diskuze PČR zasáhla a upozornila OSPOD, když dítě zvonilo u dveří v 11 večer a nemělo klíče.
Q: Jak mohu dětem pomoci prakticky, aniž bych suploval rodiče?
A: Doporučené kroky jsou adresná charita (dárek, oblečení), financování kroužků (příklad: zaplacení atletiky jako motivace), spolupráce se školou a nabídka bezpečného programu mimo domov (kroužky, výlety), přičemž někteří navrhují darovat věci přes lokální skupiny typu „daruji za poštovné“.
Q: Co mohu očekávat od OSPOD po nahlášení?
A: OSPOD provede šetření, nemusí však automaticky odebrat děti; v diskuzi zaznělo, že OSPODy mají často velké vytížení a cílem je zpravidla nejprve rodinu podpořit a v krajním případě umístit dítě do dětského domova.
Závěry z diskuze
Shoda
- Děti s popsanými projevy (dlouhé pobyty venku, nedostatečné oblečení, chybějící snídaně, problémy ve škole) potřebují pomoc nebo ověření situace odpovědnými institucemi.
- Nastavení jasných hranic návštěv (konkrétní časy, zákaz nočních návštěv, návštěvy pouze venku) je považováno za legitimní krok pro ochranu vlastních dětí.
- Škola a učitelé jsou uvedeni jako důležitý zdroj informací a jako instituce, které často podávají podklady OSPOD (evidence neomluvených hodin).
Sporné názory
- Někteří doporučují nejprve osobní kontakt s rodiči a sousedy k vytvoření obrazu o situaci, zatímco jiní prosazují okamžité anonymní nahlášení OSPOD.
- Několik lidí trvá na pokračující pomoci dětem (krmení, zapojení do aktivit), jiní argumentují, že suplování rodičů není dlouhodobě udržitelné a je třeba kontakt omezit.
- Někteří věří, že intervence sociálky povede ke zlepšení, jiní varují, že OSPOD může být přetížený a že odebrání a opětovné vracení dětí může situaci zkomplikovat.
Otevřené otázky
- Jak zajistit, aby nahlášení OSPOD vedlo ke skutečné pomoci a ne pouze k administrativnímu úkonu bez zlepšení rodinné situace?
- Jak bezpečně vymáhat hranice návštěv, aniž by hrozila odplata nebo eskalace konfliktem s rodiči?
- Jak rozlišit mezi životním stylem (alternativní výchova) a skutečným zanedbáním, aniž by došlo k ukvapenému zásahu?
Zmíněné značky a firmy
OSPOD, sociálka, PČR, škola, dětský domov, Adidas
Zmíněné produkty a metody
anonymní oznámení OSPOD, nahlášení sociálce, kontaktování PČR, evidence neomluvených hodin, odebrání dítěte/umístění do dětského domova, adresná charita (darování oblečení), placení kroužků, nastavení pravidel návštěv (konkrétní časy, pouze venkovní hry), doprovod dětí domů, oslovení rodičů osobně
Místa a osoby
žádné
@puresin Úplně Te chápu. Omrkni rodiče a pak zvol postup. Tenhle typum obv.vyhivuje,ze se někdo o jejich deti postará,maj lin starosti, někdo jim da najíst,super, zbyde vic na cigarety a nemusi to řešit uz vůbec.
Ono taky posílat tyhle deti domu s tim, ze maminka je jisté ceka s veceri, jak u někdo psal, je mimo, protože na tyhle deti maminka doma neceka a s veceri to uz vůbec nechápou.
Je osm hodin, to uz maji byt všechny deti doma u rodičů, tak běžte. Tak nějak obecne, ale ony kdyz se tyhle deti upnou, tak nemají důvod jít domu, kde je hlad, nikdo je neceka, nikdo neni dost rad, ze je vidi... Na ulici maji aspon klid. Nebo je tyhle rodiče jeste vyšoupnou. 🙁
@rubi Nechceš soudit, ale přesto to děláš. To, že tvůj manžel měl štěstí a i tak je z něj slušný člověk, je jedině dobře. Ale podle toho, co píšeš, byl to jen on a starala se o něj sousedka? já zakladatelku úplně chápu. také bych nebyla odvázaná za toho ,kdyby moje děti za nejlepšího kamaráda měli kloučka, který už ve druhé třídě propadl. Možná jsem Herodes, ale při třech malých dětech bych energii na to, abych si "adoptovala" další tři malé a nahrazovala jim rodiče, prostě neměla. Snažila bych se v rámci možností pomoci, ale už dávno nejsem naivní a nehodlám zachraňovat svět. taky mám kamarádku, která si takto "adoptovala" kamarádku svých dětí (rodiče se rozvádí a celkově divoká situace), ale jedná se o jedno dítě. Tři už jsou prostě moc, tak to prostě je.
@puresin já už se těším na "report" ze setkání s těmi rodiči 🙂
Upřímně doufám, že jde jen o nedorozumění, i když by to byla velká náhoda. Doufám, že se potkáte, dáte kafe, vyjasníte si pravidla, zasmějete se nad rodičovskými starostmi a všechno bude ok. Nepřeji dětem, aby žily ve špatném prostředí. Nepřeji tobě, abys "musela" řešit jejich špatné životní podmínky... mám dneska nějakou optimistickou náladu 🙂
Ještě mě napadl dotaz, asi víš, jak vypadá jejich dům. To už přeci napoví, ne? Kdy se na návštěvu chystáš?
@anazuzzuzana Ja ani netusim, kde bydli, v nasi ctvrti jsme tri roky a muzou bydlet prakticky kdekoli, nebyli schopni mi to poradne popsat.. Az se zase zastavi, chtela bych je jako doprovodit domu, ze se seznamime s rodici. Jestli budou doma 🙄
Tuto situaci vám nezávidím, realita může být různá. Od matky samoživitelky, která prostě nestíhá, až po rodiče alkoholiky.
Rad jak dětem pomoci už padlo hodně, je i dost možné, že třeba nemají doma internet a tak se maminka a některých cestách pomocí ani nedoví (např. Zdejší skupina daruji za poštovné).
Mě ještě napadlo: pokud propadá dítě na 1. stupni, je to obvykle z důvodu neplnění povinností včetně školní docházky. Psala jste, že matka vyspává až do dopoledne (- nebudu řešit, jestli je lempl, nebo je po noční), je tedy možné, že děti ráno nikdo nepřipraví k odchodu, že prostě zaspí. Neomluvené hodiny se evidují a automaticky předávají sociálce. Školy a lékaři jsou se sicialkou v úzkém kontaktu, dost možná už sledováni jsou. Možná jako další krok může být zjistit, kdo je jejich sociální pracovník.
Sama jsem mívala takové naivní spasitelské představy (neberte to zle), myslela jsem, že je v mých silách pomoci. Bohužel tyto sociální případy začnou člověka často zneužívat a vysávat. Ty děti za to nemohou, ale třeba řeknou doma, že chtějí večeři, že u vás se večeří, tak proč ne u nich, no a maminka je pošle k vám... Proč taky ne, vždyť na to máte, tak ať se nají u tety.
Jinak jak už zaznělo dětem nastavit pravidla a vyžadovat dodržování. Teď jsou malí, ještě to jde, ale co za pár let až si začnou uvědomovat sociální propast? Závist je zlá a to nepřevychováte, pořád jsou to děti svých rodičů.
@kafr U nás v okolí se běžně pohybují stále stejné cca 12 -13leté děti, ve skupinkách se poflakují celá odpoledne (cigarety a pivo nebo víno nejsou neobvyklé).
Nevěřím, že od tohoto stylu života by je zachránilo, kdyby 4 roky zpátky, se jim maminka nějakého jejich kamaráda snažila dát lepší příklad. Ty děti utváří zázemí a rodina ze které pochází, ne občasná návštěva u někoho cizího. To by si je člověk musel vážně vzít za své, aby s tím něco svedl.
Když jsem chodila na procházku s dcerou, která byla tehdy ještě v kočárku, připojoval se ke mě občas jeden klučina, tehdy chodil do 5 třídy - jednou propadl. Občas jsem mu v krámku koupila džus nebo Colu a povídali jsme si, byl hrozně rád, že se s ním někdo baví - rodiče asi něco ve stylu těch, o kterých se píše v příspěvku. Po čase si našel kamarády a vídala jsem ho s nimi a pak jsem se dozvěděla, že se přestěhoval k tetě, kde mu stanovili nějaká pravidla ohledně školy, za zlepšení výsledků mu zaplatili dvakrát týdně kroužek atletiky a kluk najednou měl co dělat. Byla jsem moc ráda, protože mi ho tehdy taky bylo líto.
Odhánět od sebe děti, které potřebují pomoc nejde. Ale člověk často nezmůže tolik, jak by si představoval. A párovat vlastní děti s těmi, které tráví celé dny na ulici a propadají už ve 2. třídě, to se mi zcela upřímně přiznávám, také nechce. A nejde o nějaké ošklivé předsudky, ale o strach. Protože to sklouznutí na tu ,,špatnou stranu" je vždy jednodušší, než opačně. A umím si docela dost dobře představit, že i moje děti navzdory výchově kterou odmala mají, mohou být v pubertě imponované podobnými vrstevníky (,,kašli na školu, pojď si dát radši cígo" apod.)
Pokud už se děti skamarádily, je to něco jiného, to chápu. Pak bych to zkusila přes ty rodiče řešit. Ale v momentě kdy by se mi cokoliv více nezdálo, dala bych zpátečku.
@puresin Já bych na návštěvu nešla. Je možné, že rodiče budou pěkný odpad a jakákoliv rozumna domluva skončí v lepším pripade nadávkama, že od tebe nic nechtějí a co si to dovoluješ říct něco proti jejich dětem.
@mourovatakocka spis se obavam, aby ji neco neprovedli, privolanim policie pocinaje a napadenim konce.
@ariadna12 Já si to právě myslím, nadávky by byla jen lepší varianta takového hovoru o dětech..
Asi bych zkusila tu návštěvu, ale on člověk moc asi nezmění. Mám okolo sebe teď min. 2 pochybné "rodiny", kde hulí, kupuje se AĎIĎAS, ale jedna holčička (1,5 roku max)běhá po zahradě, která je spíš staveniště, jen v ponožkách, leze do polorozpadlého kurníku, kde na něj může spadnout střecha a zabít ji, je tam věčně sama, matka někde bůhví kde a myslíte, že to někdo řeší jako hardcore? ne. Jsem jen já s manželem za blbce. Ta druhá má novorozeně a už teď je mi ho líto. To samé půl obce jezdí denně po vsi a bůhví kde ještě s několika dětmi od narození do x let jen tak v autě a ještě z toho mají srandu. Zase jen nám to nepřijde normální. A dalších milion věcí, kdy jsou děti v ohrožení, ale nikomu to nepřijde. Další veleoblíbená rodina, kde otec šikanuje syna, ale taky nikdo nic nevidí. Chápu, jiná situace, ale pak kde jsou ty skvělé maminky a rodiny? Minulý týden jsem dávala peníze na zmrzlinu holčině, která očividně byla zanedbaná, kruhy pod očima jako kdyby rok nespala a za 20kč vděčná jako blázen. Šla ze školy s nějakou prachatou "kamarádkou" která teda byla na ránu jak se k ní chovala. Denně bych nejradši udávala na sociálku, protože to není podle mého gusta. Ale kde je ta hranice, když spousta lidí neřeší věci, které jsou pro druhého samozřejmost? proč se to bere podle toho, co vidím v okolí, jen podle peněz? čistého oblečení nebo že ten dotyčný vypadá, že má, i když skutečnost je o hodně jiná a mnohdy horší?
Pořád nad tím přemýšlím a čím dál víc se kloním k názoru, že to budou "bílí cikáni"
Děti jsou odrazem svých rodičů. Jak jsou zanedbané ony, tak bude i celá domácnost. I nejchudší a nejubožejší máma, která se ale o své děti stará, by je neměla ve stavu, jak popisuješ.
Aby ses zbytečně nezapletla do něčeho blbého...
Tím nechci říct, zamykat se před nima, ale sama bych je "doprovodit" nešla. Už jen proto (koukala jsem na tvůj profil) že vypadáš hezky a majetně. Na takové lidi to může být jak červený hadr. Uvědomí si vlastní nedostatky a začnou kolem sebe kopat, nebo se tě budou snažit zneužít.
Podle me je ta hranice tam, kde to prekroci do nasledujiciho:
1) Dite je dlouhodobe hladove.
2) Dite je dlouhodobe neprimerene oblecene (nemyslim spinu, ale nedostatecne vzhledem k teplotam venku).
3) Na diteti je pachano fyzicke nebo psychicke nasili.
Toto jsou podle me veci, pres ktere nejede vlak a kdykoliv se to dostane pres ne, resila bych to. To, ze nektere deti delaji veci, ktere bych treba vlastnimu nedovolila, nebo jsou moc dlouho venku, atd., to jsou vychovne veci, to se asi resit neda, protoze by se neco naslo u kazde treti rodiny a jeste vubec nemuseji indokovat, ze je dite nejak zanedbavane.
@dominikaromanova Ono se totiz vsechno nedozvis hned prvni den a najednou. Par tydnu to bylo fajn, jak jsem psala, mela jsem radost, ze maji nase deti v miste bydliste konecne kamarady. Zezacatku si neucesaneho ditete nevsimas, a ze mu nabidnes veceri beres jako samozrejmou slusnost, zvlast kdyz pak vidis nadseni u nich i tech svych. A nejsou u nas kazdy den, pres tyden uz se to upravilo samo, protoze nase prijizdeji docela pozde domu, pak ukoly, vecere a chodi brzy spat, takze zustaly jen ty vikendy.
Uz jsem tu psala, ze zavolat na nekoho socialku, hned jak se mi “neco nezda”, nemam v povaze. Az kdyz jsem postupne nastradala informace od deti a vydelila je dvema (znam, co si dokazou vybajit ty moje), chtela jsem se poradit tady. Ujistit se, ze neplasim, ze nikoho jen tak nedostanu do problemu, nebo naopak nezanedbam pomoc tem, kdo ji potrebuji.