Jak řešit problém s manželovým alkoholismem?

Hele, ty ho tady sama omlouvas, ale on táhne vás vztah do kopru a tím, ze si intenzivne kope hrob vůbec nemyslí na důsledky pro svou rodinu. A takhle sobecka vyhozeny peníze z okna, ze mu to ani vůči dětem není blby. Je to proste alkoholik a podle me s nim nehnes. Píšeš důvody, proč s nim zůstat, tak s nim zůstaň. Ale přistupovat na jeho hru a chlastat s nim nebo mu podržet, aby neměl kecy, na to bych nepristupovala a jednala bxch s nim narovinu.

@llluckaaa Ja ho prave neomlouvam - nebo ten text tak snad pusobi...? 🧐 Ja jen rikam i ty klady, ktere ma, coz jednoznacne ma. Ale tohle mi taky teda radne vadi.
Ted mezi nami probehla ostra vymena nazoru. Cumel jak puk. Litaly ze me blesky, protoze jsem vazne nasrana. Dnes zrovna drzi pohotovost, takze nemuze do hospody a je prijemny jak vred na zadku. Takze to ze me padalo. To, co prakticky vzdycky, kdyz udelam jednou za pul roku scenu. To, co pisu vam. Ve chvili, kdy jsem byla sotva v pulce toho, co jsem mela jeste na srdci, tak ho odvolali. Takze je ted ma vyjezd a vrati se buh vi kdy. Pres den se snazime problemy neresit, protoze nedokazeme drzet emoce na uzde, takze palciva temata nechavame na vecer a pres den se na sebe akorat kysele tvarime. Zitra chci jit brzo spat, protoze v pondeli vstavam do prace. Jemu je to jedno. Klidne pujde do hospody. Ale vetsinou, kdyz mu kvuli tomu jeho alkoholismu udelam scenu, tak se na chvili chyti za nos a trochu to omezi, ale to tak max. par dni a pak to jede znovu ve velkem.
Ja furt verim, ze se za ten nos chytne dlouhodobe. Ze tohle prece ma reseni. Ze to prece nemuze byt horsi a horsi. Ale bohuzel to tak je, i kdyz je to plizive a postupne a "zatim" je jeste v pohode.

Jo a takove ty "sranda" kecy, ty ma furt. Jakoze telo poradne do hrobu zhuntovat a pod. Prachy budou my nebudem. Ja urcite s alkoholem problem nemam, my jsme kamaradi! Ha ha ha.
On furt tvrdi, jak nechce, az bude stary do ustavu. Jeho matka bohuzel v ustavu zemrela. Ale presne tady k tomu spjeje. To snad chce, aby kluci videli se pochcacat a posravat v nasem dome jejich taticka, ktery se prochlastal k cirhoze? Tvl, jestli uz ani ti kluci na nej nezapusobi, tak fakt uz nevim 😭

To, jak se bál, že mu moc upiješ, už moc dobře ví, že 5 je potřeba, že se tak cítí v pohodě, normálně. A to je právě ono, normální je pro něj pít, ne nepít. Mozek to už potřebuje jako standart, bez toho je i 1 den nepohoda, podrážděnost, divně. No a za víc dní by viděl, jak mu bude bez toho zle. Denně už je to fakt průser.

@lv 😳 Ano 😳

@lv to je jak muj ex, ten vždycky držel suchý únor a prvních 14 dní se s nim nedalo vydržet 😂

Ty “sranda kecy” miluju. “Pivo neni alkohol” “Vsak ja to nepiju kvuli alkoholu, ja to piju na chut” 🤣 Dej mu ultimatum, ty nebo alkohol, proste vem decka a nekam na tejden utec.

Možná za to muže psany text, kdybych viděla, Jsk soptis, byla by to asi jina 😉 Holka, vůbec ti to nezávidím, je to hrůza. Hele a dokážeš o tom mluvit s okolím na rovinu nebo ho kryjes a děláš, ze se u vás nic neděje?

@pilzzee neverim, ze ultimátum zafunguje, navíc paní neni ve stavu, kdy by tu hrozbu splnila, takže to budou jen prázdné kecy

Moc me to mrzi. Ale Vás manzel, nejblizsi clovek, je alkoholik. Promlouváni do duse nepomuze. Jediný, kdo to muze zmenit, je on sam. A to nechce. Naprosto s tim nemuzete nic udelat. A jen jen otazkou krátkého casu, kdy se to zacne vic a vic negativně promítat do Vašeho zivota a zivota Vašich deti. A nezlobte se, omlouváte ho neustale. Zadny alkoholik neni dobrý rodic! To je proste fakt. Drzim palce, abyste nasla silu z toho toxickeho kruhu vystoupit.

Tady žádné promluvy nepomohou. Vzala bych děti, dvacet tisíc a odjelana na dva tydny pryč a pokud se za tu dobu nevzpamatuje, tak začít žít odděleně. Nemusíte se hned rozvádět, ale tohle chce prostě radikální řešení. To ti nevadí, že tvoje děti v tomto vyrůstají? Že neznaji tatu jinak než s cigem v puse? Že žijí v dusnu, ktere mezi sebou rodiče mají? A to si piš, že to vnímají, i když se jim věnujete a před nimi se nehádáte. Domluvy nepomohou, to ti snad už musí být jasné. My si taky s mužem rádi dáme drink, ale to, co máš už doma, je extrém a bude hůř. Omlouváš ho, že je skvělý táta - skvělý táta ale jde svým dětem prikladem, což tvůj muž nejde. Je prikladem hrozneho zivotniho stylu, sobectvi a nerespektu k rodině. Omlouváš ho, že vydělává super penize - 60 není na VŠ chlapa žádné terno, nota bene, když v reálu je to jen 40...atd atd atd. Spolehanim se na promluvy se jej zbytečně vysiluješ, zažívat další a další zklamani a ubiras si čas pro spokojený život ideálně s tvým mužem (pokud se mu po radikalnim řešení v hlavě rozsvítí) nebo nekdy jindy s nekym jiným.

Rozumím ti, že doufáš, že se to spraví, že se chytne za nos a svět bude v pořádku. Občas se to asi stane. Tady to moc nevypadá. Zkus popřemýšlet, co přepíjí, co bylo tou příčinou, že s tím začal ve velkém, tam podle mě bude zakopaný pes. Podle toho, co píšeš si on problém s alkoholem neuvědomuje, za něj je to v naprosté pohodě - dělá, co se od něj "očekává", do práce chodí, o děti se doma stará, hladem netrpíte, tak má pocit, že si to může dovolit "zrelaxovat". V jeho očích jsi špatná ty, protože mu to nechceš dovolit a ještě mu nejsi po vůli. Což mimochodem naprosto chápu, v takové situaci by neměl chuť asi nikdo. Měli jsme doma asi jen půlroční epizodu podobnou tomuto a byla jsem jednou nohou na odchodu. Uvědomil si to ale sám, že takhle dál ne. Kdyby nepřestal, odejdu.

@llluckaaa To je jasny, myslela jsem jenom ho proste postrasit. Nechat mu na stole listecek a prazdnej byt a odjet nekam na nejakou dobu a nereagovat.

Hele, mě by zajímalo, jestli ráno poté něco nadýchá, jestli pak jede autem nebo jak náročnou práci dělá, příp. zda spolu máte dluh. Protože jestli se mu stane nějaký průser (třeba nezaviněné zranění) a vyjde mu zbytkový alkohol v krvi, tak to může na hodinu letět kvůli hrubému porušení předpisů, nebudou se na něj vztahovat pojistky ap. Nezkoušela jsi ho před odchodem do práce otestovat?
@20190418 on je to vysokoškolák? To mi z textu nějak uniklo. Jako jo, VŠ s 60 tis. bych taky neoznačila, že vydělává velmi slušné peníze, to si představuji částky od 100 výš.
@pilzzee Podle mě to nemá šanci zabrat, bude to brát jen jako plané výhrůžky, otočí se jen proti ní, že je hysterka.

@llluckaaa píše, že se potkali na VŠ a tam spolu kalili...a jemu evidentně tyhle časy chybí...jako co si budeme, taky s usmevem na rtech vzpominam na VŠ a hlavne na dobu do nejakych těch 30ti let, kdy mi "svět ležel u nuhou", měla jsem dobrou praci, nulove zavazky, o patnact kilo méně a vydrž, že jsem mohla do pěti pařit v klubu, pak si dala dve hodky spanek, sprchu a v devet na porade rozdavala rozumy 😭...ale tak život jde dál, jsme už v jiné fázi a je nutné si uvědomit, že zdraví máme jenom jedno a šanci na šťastný rodinný život (což za mě prostě je ten hlavní životní cíl) taky jen jednu, maximálně dvě (toho jsem taky sama příkladem - když to nevyjde poprvé, může podruhé, ale s přibývajícími pokusy jaksi šance slabnou😅).

@20190418 My jsme taky s manzelem na vejsce kalili prvni ligu 😀 Ted s deckama uz na to nemame ani cas na tu samotnou akci, a hlavne ne cas na tu kocovinu dalsi den 😀 A taky ty prachy uz proste musi jit jinam, nez do alkoholu. A taky kalit pred 30 ma na zdravi o dost jinci dopad nez kalit od 35 vys.

@pilzzee jj, za ty kocoviny už to nestojí...taky nemám pocit, že mi něco uteče, když nepujdu v pátek na tah...nerada bych ale aby mi utekla sobota s rodinou nekde na výletě, kdybych byla nepoužitelná kvuli kocovině. Jasně, jednou za čas se hecnem 🙂 koneckonců je to pořád fajn, když se sejde dobrá společnost...ale sedět každý den sám v hospodě a dělat si hladinku, aby mohl usnout, je prostě alkoholismus a nic jiného. A pokoušet se to řešit domluvami je alibismus a zbytečná ztráta času.

@20190418 Ja uz ani nemam s kym, bezdetny kamaradky uz ani nemam 😀 Jo a k tomu piti "aby mohl usnout", to je nejvetsi blbost, protoze alkohol snizuje kvalitu spanku.

@20190418 Ježiš no jó, já to nějak zazdila ☹ Hele, já tyto sladké vzpomínky mám taky, radši ani nebudu popisovat, co jsme vyváděli, se divím, že jsme to přežili bez újmy na zdraví a životě 😅 Ale právě proto, že já mám za sebou tuhle historii, tak tím odmítám někoho omlouvat, taky už se nechováme jako nezodpovědní idioti, když máme společné dluhy a společné děti. Navíc už taky nic nevydržím, že jo.
Jako sorry, ale o to smutnější celý příběh je, jak to se schopným a šikovným chlapem jde kvůli chlastu z kopce. Chudáci děti.

Já zírám, jak ho omlouváš a ještě vychvaluješ,jakej je vlastně super. V okolí jsem alkoholika zažila,mladej člověk a ničilo to celou rodinu včetně dětí. Já bych dala ultimátum a když by nechtěl, tak zdarec,támhle jsou dveře, láska neláska.
Jezdíte sice na dovolenou,ještě na tebe není agresivní,ale radši je v hospodě,než s rodinou,o penězích ani nemluvím. A fakt někdo chce dobrovolně dávat tohle svým dětem jako vzorec chování do jejich dospělého života?? Hodně alkoholiků mělo právě jednoho z rodičů též závislých na alkoholu, začarovaný kruh...

@queenp já naopak znám ve svém okolí hlavně opačné případy, z dětí alkoholiků jsou celoživotní abstinenti. Navíc nikde není pravidlo, že se stane později agresivní, myslím že je pravděpodobné, že nezačne.

Já mám třeba k alkoholu toleranci hodně malou,takže já bych si s tímto mužem ani nezačala, proto ale chápu, že nemůžu toleranci autorky posuzovat ze svého pohledu.

Pokud je to tak jak píše, tak tam už je situace hodně vážná, a při náhlé abstinenci bych se bála deliria. Tohle půjde zvládnout asi jen pod přísným lékařským dohledem a bude muset chtít ☹. Achjo.

Jinak k tomu, jak je to skvělý chlap, ono to může být i svědomím. Zkrátka moc dobře ví, jaký má průser, tak se to snaží vynahrazovat, co to jde... začarovaný kruh ☹.

@queenp to bych si zas nemyslela, že z alkoholiků vznikají alkoholici děti. 🙂 My třeba s bráchou máme k alkoholu docela odpor. Hodně mi vadí když je můj chlap ožralý, prostě se mi to hnusí. Já si občas do nálady taky dám a to si s chutí ráda dám cider nebo růžové víno, ale prostě jen tak, abych byla pokaždé schopná se 100% starat o děti. Můj brácha nepije v podstatě vůbec. Je ve věku, kdy se kalí do rána, ale přijde třeba v 5 hodin ráno a je úplně střízlivý. Švagrová myslím taky v alkoholů nejede a můj muž taky ne. 🙂

Autorko - tchýně tchána právě taky takhle omlouvala. Chlastá celý život, ale za éry dětí zvládal i k práci melouchy, kolem domu práci zastal, na dovolené se jezdilo každý rok, i pár denní výlety několikrát ročně, kroužky, sporty, vše se zaplatilo, takže že po večerech sotva chodil, to přehlížela. Děti to samozřejmě nepřehlížely a příjemný jim to fakt nebylo ani trošku... Strach o zdraví svého táty a stydení se za něj, to bylo na pořadu dne. Každou chvíli prý bylo doma něco rozbitého, protože sebou říznul, ale ráno prý vstal, opravil to, koupil nové a dělalo se, že nic. 😃 Ale teď tam kolikrát přijedeme odpoledne a málokdy je střízlivý. Kolikrát byl ožralý už o víkendu dopoledne. Ani se mi tam kvůli tomu nechce děti dávat. Třeba svému tátovi bych děti nesvěřila a už jsme se i bavili o tom, že to společně řekněme i tchýni. Že nás to mrzí, ale ať se nezlobí, že dokud bude tchán věčně na šrot, nebudeme tam děti dávat na hlídání...

Pust si toto:

Já bych jej zkusila postupně přivést víc a víc k rodinnému životu. Chválila a dávala mu pocit jedinečnosti, mužnosti, rytířkosti...prostě cokoli, co by mu dodávalo tu náležitou formu odměny. Vycházím z toho, že k závislostem na čemkoli (i tom špatném a destruktivním) docházíme tehdy, kdy nemáme lepší zdroj k naplnění pocitu štěstí. Typicky - dokážeme se cpát sladkým, když nám chybí...(doplňte si). Primárně se snažíme mít pro ostatní hodnotu a podle toho, jak si nás váží druzí, tak si vážíme sami sebe. (Je to sice blbé nastavení mysli, ale to a věci kolem, to je zase jiná kapitola) On totiž může (jen dávám svůj pohled, ne, že se s tím ztotožňuji, ospravedlňuji ho nebo podobné) Tvůj muž vidět následující: "V práci musím odvést nejlepší práci, abych vydělal peníze pro svou rodinu. Snažím se pro rodinu udělat úplně to nejvíc, staram se o dům, věnuji se dětem, ale pro moji ženu to není dost, nechce se mnou spát, nebere me takového, jaký, jsem-nemá mě už ráda." My ženy to vnímáme jako idiotský pohled, ale aniž bych se mužů snažila zastávat, oni mají šíleně "tunelové" vidění. Jim nedochází, co všechno my ženy denně musíme řešit, ale nedělají to schválně. Oni na to nejsou geneticky vybavení. (Těm, co jsou, ti jsou gayové....imho) Běžný heterosexuální muž pracuje a chce být za své hrdinství ve svém kmeni obdivován. Tohle popřít prostě nejde. Je o tom napsáno celkem slušné množství knih a opravdu to vřele doporučuji ke čtení a zábavě, pak to těm chlapům nebudete mít tak moc za zlé, ale dost možná se nad tím spolu s nimi zasmejěte (upřímně, holky, oni na nic jiného ani nečekají, než, že je začneme mít přečtené a spolu s nimi se smát na tom, jak moc jsme každý jiný a přitom je pro totéž i upřímně obdivovat).
Zkusila bych to, že ho ještě víc zapojim do rodiny. Šla bych na to oklikou. Tvůj muž určitě vyniká v něčem, co by mohl pomoci děti naučit a prostě dneska po práci je to to nejdůležitější. Mezi tím bych připravila něco na hezký večer, klidně i pro děti, něco si spolu jako rodina zahrát, pak děcka zahnat do pelechu a využít čas pro sebe... Ono když bude celý cas poslouchat, jak je skvělý manzel, táta a že tak krásný večer...atd atd atd...to dodá potrebny pocit zadostiučinění, štěstí a radosti...
Chraň bůh, aby to vyznívalo tak, že si myslím, že jsi doteď dělala nějaké chyby, to bych si ani omylem nedovolila soudit, neboť Tě a ani Tvou situaci nemohu znát. Ale jak jsem poznala muže, mohu říci, že upřímný respekt, úcta a obdiv, je jejich hnacím pohonem. Naším ženským úkolem je, (kromě jiného, já vím) udržet toho muže tam, kde chceme, abychom mu ten upřímný respekt, úctu a obdiv mohly dát. Na téma, jak mluvit s křehkým mužským egem, bylo sepsáno mnoho knih. A ano, znám to, jak je těžké kolem toho ega kroužit, když potřebujete citelně vysvětlit, že se dopouští něčeho, co vás zraňuje a fakt ani on sam nechce něco takového opakovat...a ano, vím jak bolestive je narazit na to stejné ego, když s nim chcete bojovat - ze stejného důvodu.
Prostě bych posílila to, co na něm máš tak ráda, třeba ho zkusila během dne navnadit na nějaké ložnicové hrátky a zkusila bych ho natáhnout do pelechu ještě, než do hospody půjde. Ono by se totiž mohlo stát (mohlo!), že by se mu do hospody nemuselo už chtít jít, nebo že by mu to aspon postupne přestalo dávat smysl...

Taky bych zvážila větu: "Pokud tě, lásko, sexuálně nepritahuji, když jsi střízlivý, jak si můžeš myslet, že mě můžeš přitahovat ty, když jsi opilý?" (samozřejmě to musí slyšet za střízliva)

Rozvádět se nechceš, alenzit s alkoholikem ti vlastně v podstatě nevadí. Uvědom si, že se taky může stát, že by ho z práce mohli vyhodit, klidně stačí, aby párkrát ráno nadýchal zbytkac a rázem jste o 60 tisíc chudší. V tu ránu se z klidného pijana stane agresivní ochlasta. Navíc v tomto vzoru vyrůstají vaše děti a bohužel alkoholismus je dědičný a pokud mají ještě ,,vzor" v rodině je téměř jistota, že některé z nich chlastat začne. Tihle lidé musí spadnout na úplné dno, aby se aspoň některý z nich probrala šel se sám dobrovolně léčit. Tím, že mu budeš doma nadávat a v podstatě to tolerovat, protože ho nechceš opustit se nezmění nic. A teda 20 tisíc z rozpočtu rodiny jde do cigaret a chlastu 🤢. Za to by jste mohli jezdit každé dva měsíce do luxusního hotelu na týden na dovolenou... To je fakt brutální.

Jestli chceš, napiš mi IZ, v okolí mám těchto případů spoustu, jen to nechci ventilovat veřejně.

Žila jsem jako dítě s otčímem alkoholikem. První měsíce také jen pil a jinak byl "svatej". Postupně začal být agresivní, staly se z nás oběti domácího násilí, došlo tam i na sexuální zneužívání. My skončily se ségrama v DD, mámu to zabilo, protože to psychosomaticky neustála. Nikdy bych nedovolila, aby mé děti vyrůstaly pod jednou střechou s alkoholikem. Také jsem ve chvíli, kdy manžel začal po smrti svého otce zapíjet žal, bouchla do stolu a pohrozila mu, že s dalším alkáčem už žít nebudu a že jestli nechce ztratit děti, najde si jiný ventil. Kdyby neposlechl, fakt bych děti vzala pryč bez ohledu na to, kolik let už spolu jsme. Život s alkoholikem je zejména pro děti toxický.

"...jinak je az na par bezvyznamnych negativnich vlastnosti - uplne v pohode" Až na to, že chlastá, věčně vylitej jak váza a neuvědomuje si, že má problém.
Rozvádět se nechceš.
Hmmmm... moje máma by řekla: tak trp.
Tady nic jiného než alespoň odluka nepomůže. To, že s dítětem/dětmi odejdeš je asi jediná cesta. A buď ho to probere anebo se uchlastá.
Mrkni na film "Úsměvy smutných mužů" - třeba Ti to dojde a dojde i to, kam až to může zajít. Tam je hlavní aktér super táta a relativně bezproblémový sympaťák.... anebo "Zápisník alkoholičky" - taky výživný.
Btw nejde říct o komkoliv, že nemá téměř žádný problémy, pokud propadne jakékoliv závislosti. Prostě si tím něco řeší a může to být pěkně dávný, hluboký, zakořeněný a bolavý.
Držím palce.

Pardon, ale jak můžeš napsat o někom, kdo se denně ožírá a kdo vyhulí 3 krabky cigaret že je dobrý táta?
Žádný omlouvání, nic. Bouchla bych do stolu že s tím začne buď něco dělat, nebo si zůstane sám. Sorry jako, v tomhle bych děti fakt nenechala vyrůstat.